V Parlamentních listech proběhla živá polemika mezi poslancem za SPD Jiřím Kobzou a Milanem Barnou týkající se odkazu a díla Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergiho. Již v prosinci vyšel Kobzův článek pod titulkem: Dva poloviční Japonci bojují o osud českých dětí. Proti Richardovi stojí Tomio (k přečtení je ZDE). Milan Barna vyjádřil vzápětí svůj nesouhlas textem pod následujícím názvem: Espéďák Kobza ať se věnuje výrobě hamburgerů a nedehonestuje velikány (k přečtení ZDE). Poslanec Kobza se nedal a kontroval statí, nazvanou Pro pravdoláskaře je Coudenhove-Kalergi velikán. Já v něm vidím pomateného rasistu (čtěte ZDE). Milan Barna slovní ping-pong argumentů a námitek pak završil zatím posledním příspěvkem, který vyšel předevčírem pod titulkem Poslanec Kobza láduje arkebuzu falešným střelivem, aneb co (ne)řekl Kalergi (k náhledu ZDE).

Tak kdo tedy byl onen praktický idealista?

Tento rakouský šlechtic, který vyrůstal se svým otcem, bývalým vyslancem v Tokiu, a japonskou matkou v Poběžovicích v Čechách, proslul jako zakladatel Panevropské unie a stejnojmenného hnutí, které ve dvacátých letech minulého století získalo řadu stoupenců mezi předními západními vzdělanci a veřejnými činiteli. V roce 1927 byl čestným předsedou Panevropského hnutí zvolen francouzský předseda vlády Aristide Briand a o panevropskou myšlenku projevili zájem například Albert Einstein, Thomas Mann nebo Sigmund Freud. Jiří Kobza byl pohoršen, jaké vážnosti se tento muž, jehož busta je vystavena v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, těší mezi současnými bruselskými eurokraty. V této souvislosti citoval z Kalergiho spisu Praktický idealismus z roku 1925 některé vyhrocené rasistické výroky a vize a naznačil souvislost mezi Kalergiho učením a nacistickým světonázorem. Milan Barna se rozhodl panevropského hraběte hájit. Upozornil na skutečnost, že Coudenhove-Kalergi byl nacisty pronásledován, a zdůraznil, že je třeba hodnotit dílo Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergiho v jeho celku a historickém kontextu.