Lukáš Kovanda: Svět se bojí měnové války. Americké burzy včera spadly nejvýrazněji v letošním roce

06.08.2019 19:10 | Zprávy

Americké akciové trhy se včera propadly nejvýrazněji v letošním roce. Důvodem byl strach burzovních obchodníků z měnové války mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa. USA a Čína spolu už přes rok válčí cly a jestliže by začaly válčit ještě záměrným oslabováním svých měn, ekonomická perspektiva světového hospodářství by se dále zatemnila. Zisky firem by tak padaly. Mezi nejpostiženější ekonomické celky by patřily eurozóna – a zprostředkovaně i Česko – a také Japonsko. To proto, že eurozóna a Japonsko jsou v případné měnové válce prakticky bezbranné, jelikož příslušné centrální banky už nemají příliš kam své úrokové sazby snižovat, a tedy jak oslabovat své měny.

Lukáš Kovanda: Svět se bojí měnové války. Americké burzy včera spadly nejvýrazněji v letošním roce
Foto: lukaskovanda.cz
Popisek: Lukáš Kovanda

Obavy z měnové války jsou ale nyní částečně zažehnány. To dokumentuje zklidnění situace při dnešním burzovním obchodování v Asii. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice v průběhu včerejška ještě přilila oleje do ohně, když Čínu označila za měnového manipulátora, avšak Peking dnes zklidnil trhy paradoxně tak, že postupoval přesně opačně, než by jednání měnového manipulátora odpovídalo. V rámci každodenního stanovování referenčního kursu čínské měny vůči dolaru nastavil kurs na silnější úroveň renminbi, než jakou trh očekával. Peking tím z hlediska trhů vyslal signál, že myslí svá slova vážně, když říká, že se k měnové válce neuchýlí. Včera si tím burzy zdaleka tak jisté nebyly, protože Peking stanovil zmíněný referenční kurs na nejslabší úroveň od loňského prosince. V důsledku se kurs čínské měny propadl vůči dolaru nejníže od roku 2008 a kurs čínské měny určené pro oblasti mimo pevninskou Čínu dokonce spadl nejníže v historii této varianty renmnibi. Dnes se propad obou variant renminbi zastavil, a dokonce došlo k mírné korekci.

Skutečnost, že Trumpova administrativa označila Čínu ze měnového manipulátora, je věru historická, avšak zároveň symbolická. A také paradoxní. Spojené státy totiž „žlutou kartu“ měnového manipulátora nevytáhly od 90. let minulého století. Až právě do včerejška. Naposledy, v oněch 90. letech, přesněji v roce 1994, ji vytáhly opět na Čínu. Vskutku, Čína dlouhá léta svoji měnu objektivně manipulovala, aby nahrávala svým vývozcům. Takové její jednání je však v současnosti do značné míry passé. A opět to dokládá dnešní krok Pekingu, který se k žádné měnové válce strhnout nenechává a je naopak konstruktivní silou, jež dalšímu propadu své měny brání s nad očekávání silnou vehemencí. Vlastně v uplynulém desetiletí některé země a ekonomické celky – Švýcarsko, Jižní Korea a Tchaj-wan – manipulovaly svoji měnou spíše než Čína, aniž by jim ovšem Washington uvedenou „žlutou kartu“ vystavil.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Evropská unie si z našich peněz dělá bankomat

Souhlasím s tím, co tvrdíte, bohužel situace u nás je podle mě stejná. Stát podle mě není dobrý hospodář a nač u nás potřebujeme tolik politiků za takové peníze? Vždyť o řadě z vás není ani slyšet a řada z vás si práce poslance plete s cestovkou. Nebo to tak podle vás není?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova cla zasáhla Temu a Shein

12:26 Timur Barotov: Trumpova cla zasáhla Temu a Shein

Překotné změny v amerických clech zkomplikovaly podnikání čínským platformám jako je Temu nebo Shein…