Nejvíce mandátů 37 získala ve volbách strana Ciudadanos, která je proti odtržení Katalánska. Je to poprvé v historii Katalánska, že strana, která je proti, se stává vítězem volem, ale přesto nemůže menšinově složit vládu a tak o všem rozhoduje Carlesi Puigdemon. Tím se Španělsko dostalo do situace, v jaké již bylo a scénář se může opakovat. „Blahopřeji Kataláncům, že světu udělili lekci a vyškolili jej, co jsou občanská práva a demokracie,“ pronesl Puigdemon nejen ke Kataláncům, ale také v Bruselu k přítomným a jásajícím vlámským separatistům.

Budoucnost se může vyvíjet dvěma směry:

Může se opakovat situace před volbami, ale v umírněnějším, méně agresivnějším tónu a směřování Puigdemonovy politiky, kdy nový premiér nebude vyhlašovat již tolik jednostranné kroky. Když bude nová vláda formálně dodržovat ústavu a zákony, nebude moci centrální vláda mít možnost v Katalánsku intervenovat.

Druhou variantou je opakování předešlého scénáře s jednostranným vyhlášením nezávislosti. V tom případě musí Katalánci počítat se všemi důsledky takového rozhodnutí své nové vlády, kdy centrální vláda použije článek 155 ústavy a bude také opírat o mezinárodní podporu, kdy například EU již dopředu vzkázala, že nepodpoří odtržení provincie.

Nacionalismus jako zbraň

Woodrow Wilson ji použil, aby rozdělil říši staré Evropy; Vladimír Iljič Lenin s jeho pomocí hodlal ničit imperialismus.