Ten citlivý (shora zmíněný) moment šance na svůj vskutku demokratický přerod ten ÚS promeškal sám sobě v době Rychetského nástupu do ústavně-soudního čela. A od té doby už nejen vox populi, ale kdekdo (i v nezávislých = svobodných médiích) o tom ÚS mluví jako o quasi justičním spolku s mocensko-politickou ambicí stát se třetí komorou parlamentu. Není horší vizitky pro ÚS kdysi právního státu a není ani horší perspektivy pro vskutku demokratickou společnost v takovém státě. Bohužel – jen co je pravda. „Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory, ale …“ 

A tuplem bohužel – tenhle Ústavní soud sám sebe dostal do téhle tristní pozice, kdy ho kdekdo v politice (i kdekdo v quasi politice) bude chtít podle své libosti zneužít pro své kdovíjaké politické a podobné zájmy – obvykle více či méně stojící mimo Ústavu, případně mimo ústavní pořádek. A právě tenhle ÚS bude mít právě s tímhle stavem a jeho vývojem velmi pravděpodobně dost problémů. A nota bene v téhle sestavě, kdy většinu členů ÚS jmenoval právě Petr Pavel (z pozice výkonu funkce prezidenta ČR, což v řadě potenciálních sporů může být velkou slabinou jak pro ÚS, tak i pro Hrad).

A že už je to tzv. „na stole“ – k tomu stačí zmínit byť i jen jeden z aktuálních příkladů oněch rádoby bojových pokřiků opozice z jedné mediálně bulvární pavlače středního proudu: „Zrušení poplatků za ČT nejspíš skončí u Ústavního soudu … Když vláda zákon nakonec na sílu prosadí, tak počítám s tím, že se obrátíme na Ústavní soud. Předpokládáme, že to bude mimo jiné ve střetu s evropskou legislativou … Pokud zaříznou diskusi pevným hlasováním, tak samozřejmě také to může být předmětem podání k Ústavnímu soudu (Talíř, KDU-ČSL) … Budeme to obstruovat. Teď je čas na parlamentní bitvu“ (Baxa, ODS) … atd. atd. atd.

Kdyby měli reálně v ruce alespoň na betla, tak by nedělali bububu, jako Karborund a Omnimor před pekelným mariášem v Hrátkách s čertem. Jenomže ono je to v praxi o dost složitější, než jak si to do médií maluje ta opoziční neodbornost a nezkušenost.

Staří právní kozáci to slyší s taktickým přehledem a diplomatickým nadhledem, ač se v duchu baví a navenek mají „pokrfejs“ jak Frigo na mašině, zatímco lid a národ tam dole v kinosále už dávno řve smíchy. A stejně si (jako vždycky) nakonec vynutí, aby i tahle pohádka dopadla spravedlivě a dobro zvítězilo nad zlem. Ostatně, to se nedá zaonačit ani jakýmkoli sebevíc zpolitizovaným nálezem i toho nejústavnějšího soudu.

Sem tam by se možná dala učinit letmá právní poznámka… Jenže „my nesmíme ani naznačovat“ a i těm ústavním soudcům toho času ve funkci už asi taky není kdovíjak moc po srsti ten opoziční pokřik z těch pavlačí mediálního bulváru podivné pověsti.

Kris Kristoffersson chlap jako řemen a legenda US country music (ve Státech je to lidová hudba = muzika z lidu pro lidi) měl spoustu hitů a např. jeden „The Bigger the Fool, the Harder the Fall“, co jeden můj kamarád a kolega Wabi Daněk svého času zpíval v české verzi „Čím větší bloud, tím tvrdší pád“… A co na to ÚS & opozice? 

Psali jsme:

Pavel Foltán: ČT stávkující tlačící? Cui bono?!?

Pavel Foltán: Stávka na přání aneb „Čí jsou hory Kavčí?“

Pavel Foltán: Český europroblém aneb Jak se máte, Vondrovi?

Pavel Foltán: Posselt v Brně oživil národní obrození ČR