Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Pehe (z 11.9.), Romana Jocha (ze 7.8) + (9.9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, , Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe (30.7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Pane doktore, ucházíte se o post člena pražského zastupitelstva, kde dosud působíte. Co současné vedení hlavního města? Jaké máte coby dosavadní aktivní zastupitel zkušenosti?
O každých volbách se vždycky říká, že jsou strašně důležité, důležitější než jakékoli jiné volby v minulosti. V Praze je to ale myslím skutečně důležité. Říká se, že to, co je v Praze dnes, bude ve zbytku republiky zítra, že je Praha o krok napřed. No, jestli je to pravda z hlediska toho, co se děje na pražské radnici, tak pánbůh s námi a zlé pryč…
Poslední čtyři roky, kdy jsem jako aktivní účastník byl členem zastupitelstva, jsou v Praze potvrzením toho rčení, že všechny demokratické principy, zvyklosti a pravidla jsou naprosto bezmocné, když se jich chopí antidemokraté. V Praze se ale před volbami nevědělo, že to jsou antidemokraté, protože před tím nikdo z nich nic nedělal. Mluvím samozřejmě o pražské TOP 09 „úspěšně“ reprezentované současným primátorem. Jsem velmi zvědav, co se bude dít, až prvním dnem voleb skončí zastupitelstvo a nad radou nebude mít nikdo žádnou kontrolu, dokud nebude zvolena nová. Z toho mám obavy.
Celé volební období bylo charakterizováno čistkami. V okamžiku, kdy se topka dostala k moci, zhruba po roce fungování zastupitelstva, hned začaly čistky všude. Nejdřív si to samozřejmě vyřídili s komunisty, ale vzápětí i se sociálními demokraty a zlobivou částí ODS. Když se zhruba po roce a půl dostali k moci jako menšinová vláda, odnesl to i zbytek ODS. ČSSD byla vzata trošku na milost, ale začaly i čistky uvnitř TOP 09. V podstatě s polovinou svých spolustraníků zametli a vůbec nejsou ani na kandidátce. Shodou okolností to ale odnesli takoví, o kterých si zbytek zastupitelstva myslel, že šlo o ty, kteří o řízení města aspoň něco věděli a byli trošku pracovitější a méně zfanatizovaní.
Fotogalerie: - Kampaň v plném proudu
Vladimir Putin je...Anketa
Vzpomeňte si před rokem a půl, když se rozhodovalo, kdo z TOP 09 bude primátorem, tak nikoho ani nenapadlo jméno Hudeček. Rozhodovalo se mezi Nouzou a Vávrou. Ale přišel dědeček hříbeček, pohladil ho po hlavě, ostatní trošku dostali za uši a najednou bylo vymalováno. V Praze je dnes hrozný chaos, lidé se vyhazují z různých funkcí. Dokud se čistky týkaly jen politických představitelů, ještě by se dalo mávnout rukou. Problém je v tom, že oni začali destruovat i úřednický aparát magistrátu, což je katastrofa.
Předpokládal jste, že budou takto postupovat?
Musím se přiznat, že jsem trošku „za vola“, jak se říká lidově, protože jsem zpočátku věřil tomu, že většina ze zastupitelů TOP 09 přišla s přesvědčením, že zatočí s korupcí a vyřeší to. S Tomášem Hudečkem jsem rok seděl v kontrolním výboru, on byl předseda a já místopředseda a chtě nechtě jsme museli spolupracovat, protože jsme měli společný zájem a šlo nám o fungování kontrolních mechanismů. Podařilo se, myslím, některé korupční struktury ne zcela zlikvidovat, ale aspoň narušit. Jenže hned začaly vznikat nové. Především v oblasti stavebních předpisů, povolení, prodeje a pronájmu majetku – všeho, co zajímá developery. Začaly se množit stížnosti, které chodí na kontrolní výbor, že zejména na IPR (Institut plánování a rozvoje – jedno z dětí primátora Hudečka) se začíná rozhodovat zase způsobem „tomu ano, tomu ne“. Už člověk vidí, že tam něco smrdí. Velké pochybnosti jsou také o oblasti rozdělování, prodeje a pronájmu majetku hlavního města, to má zase pod sebou paní radní Vorlíčková. Přestože jsem v politice zkušený, byl jsem trošku zbytečně naivní. Nejhorší ale je celkový rozvrat a to, že lidé v radě mají obrovské kompetence, ale většina z nich je naprosto nekompetentní.
Kolem pražských voleb stojí za zmínku ještě jedna věc a bylo by dobré, aby si to lidé uvědomili. Hlasovací lístek bude katastrofa, protože kandiduje 31 subjektů, každý by měl mít 65 kandidátů, takže 2 tisíce lidí na jednom kandidátním lístku. Lidé mohou panašovat, jak říká pan prezident. To znamená, že tentokrát se nekroužkuje, ale křížkuje. A křížkovat lze na celém tom obrovském hlasovacím lístku napříč stranami a vybírat lidi. Pro nás je samozřejmě nejcennější, když dá někdo křížek u názvu KSČM, tím pádem dává všechny hlasy nám. Ale ať hlasuje pro kohokoliv, má možnost si z naší kandidátní listiny vybrat ty, kteří vzbuzují důvěru. Jde o to, aby se do zastupitelstva dostalo co nejvíc lidí, kteří něco umí, a co nejméně těch, kteří jen mluví. Vím, že to jsou takové knížecí rady, ale málo lidí si to opravdu uvědomuje. Tyto volby jsou v tom výjimečné. V Praze mohou voliči křížkovat dohromady 65 lidí napříč všemi jednatřiceti kandidujícími politickými subjekty.
Kandidujete také do Senátu na Praze 5, takže zřejmě nesdílíte názor, že je pro takovou zemi jako Česká republika druhá komora Parlamentu zbytečná?
Skutečně si myslím, že Senát není a neměl by být jen opravářem zákonů vzešlých z Poslanecké sněmovny, ale měl se sám aktivně účastnit. Podle mě je to povinností senátorů. Tím, že je senátor volen většinovým systémem a má relativně malý obvod a on zná hodně svých voličů a především všichni voliči mají možnost znát jeho, měl by hrát roli určitého tribuna svých voličů. Nejen těch, kteří mu dali hlas, ale i těch, kteří za ním přijdou s nějakým problémem. Protože kdo jiný by měl za daný volební obvod plédovat ať už na zastupitelstvu městské části, v městském zastupitelstvu nebo na celostátní úrovni. Kdo má větší přístup k médiím než senátor? Určitě větší než řadový občan.
Dále jde o prezentaci názorů voličů v tom, jak politika vypadá. Navíc v Senátu je víc osobností nebo lidí, kteří už něco dokázali, (a nechci, aby to vyznělo špatně) než pro voliče amorfní a neidentifikovatelná skupina poslanců té či oné strany, kterou volič podporuje.
Psali jsme:
Mou parketou v Senátu by byla především zahraniční politika, kde nějaké zkušenosti a vzdělání v tomto směru mám, a rád bych využil to, co jsem se naučil za osm let v komunální politice a nakonec i ve Federálním shromáždění v devadesátých letech.
Zmínil jste, že vaší doménou je zahraniční politika. Na co by bylo potřeba se podle vás nejvíc zaměřit?
Život běží rychle a říká se, že volič miluje tyátr a nic si nepamatuje. Blíží se nám datum 27. září loňského roku, kdy Spojené státy americké přišly do Rady bezpečnosti OSN s podporou Ruska s návrhem (následně schválené) rezoluce, která umožnila USA se ctí vycouvat z blamáže, do níž se dostali údajným chemickým útokem v Sýrii. Všichni si vzpomínáme na prohlášení, že Asad překročil červenou čáru a je třeba začít bombardovat Sýrii, použít tam libyjský scénář a tak dále. Francouzské stíhačky už měly nastartované motory, Holland už se nemohl dočkat, až tam vlítnou jako první.
Všichni si umíme představit, co by se dělo, kdyby tehdy Rusové neklepli Američany obrazně řečeno přes prsty a kdyby skutečně k útoku došlo. Každý to asi dnes vidí, co by se stalo. Islámský stát by byl dvakrát třikrát větší než teď, měl by dvakrát tolik zbraní, protože by Asad padl, ale nakonec by se ukázalo, že protiasadovská opozice se vlastně skládá primárně z radikálních islamistů. Ti by natolik zesílili, že bychom si s nimi nevěděli rady.
A Rusko za to „klepnutí přes prsty“ podle mého názoru zaplatilo tím, že plány na destabilizaci Ukrajiny se urychlily a byly zrealizovány o něco dříve. To zmíněné výročí bychom si měli připomenout a uvědomit si, jak se nyní najednou shromažďují všechny síly proti islamistům. Z druhé strany ale americký Kongres schválil půl miliardy dolarů na podporu umírněných bojovníků proti Asadovi. Nakonec jako vždycky uvidíme, že Američané cpou peníze do svých budoucích nepřátel. Jako vždycky.
Fotogalerie: - Babiš podpořil demonstranty
Nejde mi na rozum, jak nás mohla Evropská komise v podstatě za našimi zády dostat do takové spirály sankcí, které poškodí primárně Evropskou unii. To nás poškodí rozvratem. Podívejte se třeba na Visegrádskou čtyřku, která vlastně neexistuje, protože Česko, Slovensko a Maďarsko nesdílejí ten polský krvelačný přístup.
Pevně věřím, že ukrajinská krize spoustě lidí u nás otevřela oči. A ti si uvědomili, jak obrovskou roli pro náš vnitrostátní vývoj hraje dění za našimi hranicemi. Je potřeba, aby naši politici vnímali, co se děje.
Je tedy možné aplikovat nějakou šablonu, které by se měly naše vlády v zahraniční politice držet?
Každý se chová nějak jinak. Třeba Američané mají nějakou svoji historii, principy, priority a zvyklosti. Když se Spojené státy rodily, pravdu měl vždycky ten, kdo první tasil kolt a první střílel. Už od těch dob Američané velmi striktně odlišují lež od lsti. To vidíme neustále. Vzpomeňte si, když tehdy podepsali s Indiány smlouvu, že dokud slunce svítí a tráva je zelená, tato rezervace bude vaše. Když ji pak Američané potřebovali, tak útočili v noci, když slunce nesvítilo, a v zimě, když tráva zelená nebyla, a bylo to všechno v pořádku. Říkám to trochu jako legraci, ale za posledních 40 let jediný americký prezident, kterému hrozil impeachment kvůli lži, byl Bill Clinton a jeho lež o dodržování zákazu kouření v Bílém domě…
Nemůžeme vycházet z toho, že Česko je pupek světa a my jsme ti nejdůležitější a všichni ostatní jen čekají na naše stanovisko. Musíme také brát trošku v úvahu to, že Američané se jinak na věci dívají, totéž Britové i my. Proto musíme do určité míry chápat i kořeny, z nichž rostou ta hysterická rusofóbní stanoviska některých polských politiků. Můžeme je pochopit, ale neznamená to, že je budeme podporovat, protože je to v rozporu jak se zájmy EU, tak v rozporu se zájmy naší vlastní země.
A co ukrajinská krize? Vidíte nějakou naději na brzké ukončení konfliktu? Jak to může dopadnout?
Situace na Ukrajině je pořád ještě hodně výbušná. To teatrální schválení asociační dohody nepovažuji za krok správným směrem. Počkal bych s tím, až bude na Ukrajině parlament, o kterém půjde říct, že aspoň nějakým způsobem reprezentuje názory všech občanů. Na druhou stranu došlo ke schválení určitých postupů ve vztahu k východním oblastem, kde probíhá občanská válka a momentálně příměří, to považuji za pozitivní.
Kyjevská vláda podporovaná Západem bojovala proti „separatistům“ do určité míry podporovaným z Ruska. To bylo určitě nejhorší řešení a ještě horší by bylo vyústění do mezinárodního vojenského konfliktu mezi těmi, kdo obě strany na Ukrajině podporovali, o což podle mého leckomu šlo. Mám ale velké obavy, jak to celé dopadne. Kolikrát už od doby, kdy se fašizující síly chopily moci a začaly to přetvářet do otevřeného protistátního převratu s jasně protiruským zaměřením. Kdykoli od té doby došlo k nějakému náznaku uklidnění, v tom okamžiku se stalo něco, co situaci okamžitě rozvrátilo a zabránilo jakémukoli mírovému řešení.
JUDr. Lubomír Ledl
Ať to bylo v lednu, kdy někdo údajně unesl jednoho z vůdců Majdanu, jenž byl prý mučen, řezali mu uši. Za pár dní byl viděn zázračně uzdravený. A stačilo to k tomu, aby se něco dohodlo. Když došlo k dohodě v únoru, někdo postřílel stejnými zbraněmi a stejnou municí z jednoho místa osmdesát lidí na Majdanu. Nakonec když se říkalo, že německá diplomacie našla nějaké řešení s Ruskem, tak „někdo“ sestřelil letadlo, což spustilo stavidla všech sankcí a radikálního zhoršení celkové situace. Uvidíme, zda reálné síly, které za tím konfliktem stojí, mají zájem o uklidnění. Já mám spíše obavy, že „akční výbor Majdan“ zase řekne, že takhle to dál nepůjde. A buď budou pochodovat na prezidenta Porošenka, nebo na parlament. Ty fašizující síly totiž vědí, že v normálních volbách nedostanou takový vliv jako teď. Oni nechtějí uklidnění situace, protože se svými čtyřmi procenty by po normálních demokratických volbách moc „parády“ v parlamentu neudělali. Oproti tomu, co teď řeknou, to platí. Porošenko je asi v komplikované situaci, myslím, že si toho moc dovolit nemůže. Hned po zvolení šel na Majdan a dostal tam za uši, že by chtěl uvažovat o nějakém mírovém řešení, a musel okamžitě říct, že se věci budou řešit vojensky. a od té doby vzplála občanská válka.
Takhle to možná vypadá komplikovaně, ale když si to dáte do řady – Jugoslávie, Irák, Sýrie, Ukrajina – tak metody jsou podobné. Když je zle a vypadá to, že by se mohla situace zlepšovat, tak se obrazně řečeno objeví krvavá skvrna na bílé halence nejlépe mladé demonstrantky. Bohužel od těch červených skvrn jsme se dostali až k sestřelenému letadlu, ale ten účel to má vždycky stejný. Zní to trošku cynicky, ale pokud se na to podíváme reálně, je to tak. Z tohoto hlediska je v Senátu velmi málo lidí, kteří by reprezentovali podobné názory, jako mám já, které sdílí velká část české veřejnosti.
A poslední věc. Podívejte se, jak roste počet členských zemí EU, které se snaží nějakým způsobem zastavit tu spirálu a kritizovat to. Není jim to ale nic platné, protože to běží. Je tedy otázka, zda by se politici v EU už neměli zamyslet nad tím, čím to je, že Evropská unie je hospodářský obr, politický trpaslík, který nikoho nezajímá a je vláčen událostmi. I v tomto ukrajinská krize snad evropským politikům otevřela oči.
Fotogalerie: - Svíčky za padlé na Ukrajině
Fotogalerie: - Pražský Majdan 21.9.2014
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
