Česká televize vstoupila v pondělí do výstražné stávky. Některé pořady, včetně zpravodajských, byly vysílány s minutovým zpožděním. Máte pocit, že jste o něco přišel?
Určitě jsem o nic nepřišel, protože jsem měl štěstí, nebo vlastně neštěstí, že jsem byl součástí vysílání České televize v den stávky. A Česká televize fantasticky potvrdila v podstatě to, co jsem jí už dříve vytýkal. Když jsem si ve studiu dovolil upozornit na to, že v jiném vysílání, které Česká televize vedla shodou okolností se stejnou moderátorkou, došlo k tomu, že jsem byl touto moderátorkou během stejné doby, co jsme mluvili s nějakou poslankyní od Pirátů, já desetkrát přerušen, tak tahle Pirátka nebyla přerušena ani jednou. Nakonec to vygradovalo tím, že se bývalý ministr Lipavský zastával České televize, aniž vůbec věděl, o co se jedná. A Lipavský, jako to, co předvedl, bylo opravdu až směšné a ukazuje to na úroveň politiků, které jsme tady měli a kteří se dokonce stali ministry. Takže vůbec se nedivím Miloši Zemanovi, který měl velmi významné výhrady vůči této osobě.
Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?Anketa
Tvrzení některých představitelů Milionu chvilek pro demagogii a na ně napojených politiků, že financování ze státního rozpočtu povede k politickému ovlivňování veřejnoprávních médií, považuji za nesmysl. Podle mého názoru byla tato média nejvíce ovlivňována právě za předchozí vlády, kdy se tehdejší pětikoalice snažila získat nad médii veřejné služby politickou kontrolu, mimo jiné i prostřednictvím financování. Zvýšila poplatky a zároveň rozšířila počet členů mediálních rad tak, aby do nich mohla dosadit své lidi a získat v nich většinu.
Právě proto považuji za důležité, aby občané měli k dispozici všechny podstatné informace. Popisuji je podrobně proto, že se podle mého názoru často opomíjejí nebo zamlžují.
Z dostupných údajů vyplývá, že průměrný týdenní zásah České televize u populace starší 15 let klesl ze 74 % v roce 2020 na 65 % v roce 2025. To znamená, že Česká televize v této skupině přišla téměř o milion diváků.
Tento vývoj podle mě ukazuje, že část veřejnosti dává přednost jiným televizím než České televizi. V oblasti zpravodajství a publicistiky podle mého názoru působí některé soukromé televize, například CNN Prima News nebo Nova, vyváženěji než Česká televize. Rozdíl ve vyváženosti zpravodajských a publicistických pořadů je podle mě natolik výrazný, že se téměř nedá srovnávat.
K této věci se podle mého názoru výstižně vyjádřil také bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, který dříve působil i ve veřejnoprávní televizi. Doporučuji si jeho stanovisko poslechnout, protože k tématu nabízí vlastní zkušenost i širší pohled.
Podobně jako já zdůrazňuje, že „za vším hledej peníze“. Podle mého názoru zde skutečně hrají významnou roli finanční zájmy jednotlivých skupin působících v České televizi.
A co kdyby se Česká televize úplně odmlčela?
Domnívám se, že kdyby se Česká televize úplně odmlčela, v oblasti zpravodajství a publicistiky by to nepředstavovalo zásadní problém. Tyto pořady jsou podle mého názoru do značné míry nahraditelné soukromými televizemi.
Rozdíly jsou patrné i při srovnání počtu zaměstnanců jednotlivých médií:
- · Česká televize má necelé tři tisíce zaměstnanců,
- · Nova má přibližně 750 zaměstnanců,
- · Prima má zhruba 500 zaměstnanců,
- · Český rozhlas má kolem 1 400 zaměstnanců,
- · soukromá rádia mají obvykle 100 až 300 zaměstnanců.
Průměrné mzdy jsou přitom v České televizi a Českém rozhlasu podle mého názoru výrazně vyšší než v soukromých rádiích. I proto se domnívám, že v těchto institucích existuje prostor pro významné úspory.
Z těchto důvodů si nemyslím, že by veřejnost o něco zásadního přišla, pokud by se Česká televize dočasně nebo úplně odmlčela.
V sobotu měli Ostravané možnost slyšet Jaromíra Nohavicu zpívat českou hymnu na mistrovství světa v hokejbalu. Stejnou možnost mohli mít i diváci ČT sport. Nestalo se tak. Česká televize přenos obrazu a zvuku ustřihla krátce poté, co zaznělo Nohavicovo jméno. Veřejnoprávní médium se hájí technickými komplikacemi a tvrdí, že zpěvák toto vysvětlení přijal. Co k tomu říci?
Tento případ podle mého názoru dobře ukazuje způsob, jakým Česká televize pracuje. Jak jsem uvedl už v první odpovědi, mám s tím osobní zkušenost z jejího vysílání.
Musím zároveň konstatovat, že oproti začátku devadesátých let a celým devadesátým létům vnímám výrazný posun. Podle mého názoru je dnes v České televizi patrný politický tlak a vliv bývalé pětikoaliční vlády. Domnívám se také, že na její směřování mohou mít vliv různé zájmové skupiny podporující bývalé Fialovo vedení státu.
V tomto konkrétním případě to považuji za útok na člověka, který ve své profesi něco dokázal. Podle mého názoru se Jaromír Nohavica České televizi nehodí, a proto přenos ukončila právě ve chvíli, kdy zaznělo jeho jméno.
Považuji to za nepřijatelné a nemyslím si, že šlo pouze o technické komplikace. Pokud by technické problémy skutečně nastaly, ukazovalo by to podle mě na neprofesionální práci České televize.
Vláda rozhodla o nezařazení Petra Pavla do delegace na summit NATO v turecké Ankaře. Je dobře, že se prezident soudí?
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Kdyby Česká televize dnes přestala existovat, byla by to škoda?Anketa
Podle mého názoru ústavní soudci zneužili své postavení, protože jsou prakticky neodvolatelní. Protiprávně zasáhli do výsledků posledních parlamentních voleb tím, že fakticky zpochybnili rozhodnutí parlamentu a omezili rozhodnutí vlády.
Zároveň podle mě zasáhli do působnosti výkonné moci, která rozhodla, že Petr Pavel by se vzhledem ke svým dřívějším výrokům o některých představitelích NATO, zejména o prezidentu Trumpovi, neměl summitu NATO účastnit.
V této souvislosti považuji za důležité také to, že prezident se v zahraničí negativně vyjadřoval o české vládě, což podle mého názoru překračuje hranice jeho ústavní role.
Takový postup podle mého názoru nemá v dosavadní praxi obdoby. Prezident by měl případnou kritiku vlády uplatňovat především doma, při jednáních s jejími představiteli nebo ve veřejné politické debatě.
Za nepřijatelné považuji, pokud se k české výkonné moci kriticky vyjadřuje v zahraničí. To, co předvedl například v Estonsku, podle mě překročilo přijatelnou míru.
Podle mého názoru existoval důvod, proč by se Petr Pavel summitu NATO účastnit neměl. Souvisí to především s jeho dřívějšími výroky o Donaldu Trumpovi.
Připomínám například jeho vyjádření, v němž označil Trumpa za odpudivou lidskou bytost. Zmínit lze také jeho další výrok, podle kterého je Trump větším škůdcem NATO než ruský prezident Vladimir Putin.
Je třeba si uvědomit, že podle mého názoru zde vzniká nebezpečný precedent soudcovské vlády, která by tímto způsobem postupovat neměla. Takový postup podle mě odporuje ústavním principům.
Za problematické považuji také to, že Ústavní soud nepřizval své oponenty, respektive zástupce vlády, aby se k věci mohli vyjádřit. Rozhodl tedy bez toho, aby vyslechl všechny dotčené strany.
Zvlášť závažné je podle mého názoru použití předběžného opatření v takové věci. V životě České republiky podle mě nebyl tento nástroj ze strany Ústavního soudu v podobném institucionálním sporu nikdy použit tímto způsobem.
Podle mého názoru nejde o dětinský spor, ale o vážný institucionální konflikt s významnými politickými důsledky. Přirovnání k historickým událostem zde používám jako upozornění na to, že zdánlivě dílčí krok může mít dalekosáhlé následky.
Za problematické považuji zejména to, kdo tento spor podle mého názoru politicky ovlivňuje a jakou roli v něm sehrává prezident republiky. Jmenování prezidenta do vedoucí funkce delegace vnímám jako další krok, který posiluje politické napětí mezi ústavními institucemi.
Domnívám se, že Česká republika není a nemá být řízena vojenským způsobem. Právě proto je podle mě důležité trvat na ústavních pravidlech, civilní kontrole moci a respektu k rozhodnutím vlády a parlamentu.
Je třeba znovu připomenout zásadu „za vším hledej peníze“. Podle mého názoru se v této věci nerozhoduje pouze o účasti na summitu, ale také o významných finančních závazcích.
Jedním z projednávaných témat má být schvalování úvěru Evropské unie ve výši přibližně 70 miliard eur ročně, který by měl být využit na vojenské dodávky na Ukrajinu. To je mimořádně citlivé téma, zejména v situaci, kdy jsou veřejné rozpočty mnoha států velmi napjaté a vysoce deficitní.
Pokud by českou delegaci vedl Petr Pavel, domnívám se, že by takové řešení podporoval. Podle mého názoru je jeho postoj ovlivněn dlouhodobými vazbami na vojenské a zbrojařské prostředí, které mohou souviset i s budoucím financováním jeho politických aktivit.
Proto tuto otázku nevnímám jen jako zahraničněpolitické rozhodnutí, ale také jako záležitost spojenou s finančními zájmy a rozdělováním veřejných prostředků.
Je třeba zdůraznit, že podle mého názoru jde především o rozhodnutí politické, nikoli právní. Ústavní soudci svým postupem prostřednictvím předběžného opatření popřeli stanoviska výrazné většiny našich ústavních právníků k otázce zahraničních cest ústavních činitelů. A podle chování ústavních soudců pánů Baxy a Šámala při tiskové konferenci u příležitosti vyhlášení předběžného opatření jim to bylo nepříjemné a bylo zřejmé, že to byla politická objednávka. Od podání žaloby po vyhlášení předběžného opatření neuběhlo ani 44 hodin. Když rozhodovali například o důchodech, tak jim to trvalo přes 240 dnů (ne hodin).
Za problematické považuji také odůvodnění tohoto přelomového rozhodnutí. Podle mého názoru Ústavní soud nevystihl skutečnou podstatu věci, když dosavadní společnou účast premiéra a prezidenta na summitech NATO označil za ustálenou či víceméně náhodnou praxi.
Podstatné je, že vláda v této věci rozhodla svým usnesením. Domnívám se proto, že Ústavní soud nemůže takové rozhodnutí výkonné moci fakticky rušit ani nahrazovat vlastním politickým úsudkem. Takový zásah podle mě překračuje meze jeho ústavní role.
Je třeba říci, že podle mého názoru se Ústavní soud nechal zatáhnout do otevřeného politického střetu. Tímto postupem fakticky odsunul stranou ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými ústavními institucemi.
Za mimořádně závažné považuji také to, že k tomu došlo prostřednictvím bezprecedentního použití předběžného opatření ve sporu mezi institucemi státu. Takový postup podle mě představuje zásadní zásah do ústavního systému.
Vnímám to jako pokus o přepsání dělby moci v České republice a posun směrem k poloprezidentskému systému. Výsledkem by podle mého názoru bylo oslabení institucí, které nesou přímou demokratickou odpovědnost vůči občanům, tedy Parlamentu a vlády.
Naopak by se tím posílily instituce, které takovou přímou odpovědnost nemají, zejména prezident republiky a Ústavní soud. To je podle mě o to problematičtější, že ústavní soudce jmenuje právě prezident republiky.
Je to nehorázné, je to hnusné a je to záležitost, kterou by si měli občané velmi dobře promyslet, zvážit a vědět, jak se zachovat například při příští volbě prezidenta.
Co by měla vláda udělat?
Taková velmi rychlá úvaha po konzultacích s renomovanými právníky.
Usnesení o předběžném opatření je procesní povahy, tzn. je možné je zrušit (a je stále čas). Nabízí se tedy zejm. podat návrh na zrušení předběžného opatření a opřít ho také o (byť nemnohou) judikaturu samotného Ústavního soudu, která se týká předběžných opatření.
Může být také spor o to, co vše z občanského soudního řádu ohledně předběžných opatření se má použít a co Ústavní soud nepoužil. Např. „kauce“ ohledně škody, bez jejíhož složení zásadně nelze návrhu vyhovět.
Mohl by být také podán návrh na vydání předběžného opatření z „druhé“ strany.
Další názory a poznatky publikoval mimo jiné i bývalý děkan Právnické fakulty pan profesor Gerloch.
Britský premiér Keir Starmer rezignoval. Jak vládl Velké Británii?
Rezignaci Keira Starmera lze podle mého názoru chápat jako výsledek hlubší politické krize ve Velké Británii. Pokud po něm nastoupí ještě levicověji orientovaný nástupce, může to podle mě znamenat další posun směrem k politice, kterou považuji za ideologicky nebezpečnou.
Za ostudné považuji, že se Velká Británie během několika posledních let dostala do situace, kdy se v čele vlády střídá už několikátý premiér. Tento vývoj podle mě ukazuje na dlouhodobou nestabilitu britské politiky.
Starmerovu vládu kritizuji také kvůli přístupu k migrační politice a veřejné debatě. Podle mého názoru docházelo k tomu, že byli postihováni lidé upozorňující na problémy spojené s migrací a bezpečností, zatímco pachatelé závažných trestných činů nebyli vždy dostatečně trestáni.
Výrazné výhrady mám rovněž k jeho zahraniční a bezpečnostní politice. Domnívám se, že podporoval další vojenskou eskalaci, aniž by bral dostatečně v úvahu finanční možnosti Velké Británie i dalších evropských států. Podle mého názoru tím přispíval k tlaku na další zadlužování a k prodlužování konfliktu na evropském kontinentu.
Jeho odchodu podle mého názoru není třeba litovat. Přestože labouristé ve volbách výrazně uspěli, Starmerova osobní popularita patřila k nejnižším. K jejich vítězství podle mě přispělo především selhání konzervativců, zejména pod vedením Borise Johnsona, kterého rovněž považuji za politika podporujícího vojenskou eskalaci.
Do budoucna očekávám, že se může více prosazovat Nigel Farage. Věřím, že Velká Británie by se mohla vrátit k politice založené na větší odpovědnosti, národní suverenitě a důrazu na principy, které byly spojovány například s érou Margaret Thatcherové.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s Miroslavem Ševčíkem?
