Co se stalo, že ze strmého nárůstu denního počtu pozitivně testovaných až přes 25 tisíc je během několika dnů nárůst už jen sotva poloviční? Mohla zafungovat přijatá opatření? Nebo „virus už nemá moc po kom skákat“, jak upozornila imunoložka Zuzana Krátká?

Někdy v září matematici z MIT, z Massachusettského technologického institutu na nejpřesnějším serveru na předpovědi – Covidnanalytics, jenž je opakovaně nejpřesnější a řídí se dle něj světový byznys – předpověděli velkou podzimní vlnu pro Českou republiku s vrcholem 17. listopadu. Posunulo se to asi o tři dny. Ve Spojených státech servery nevěděly, že kolem 17. listopadu budou všichni na dovolené… Přesně trefili Rakousko a Německo. Že Česko panikaří a improvizuje, když se ve světě vše plánuje, nechápu. Osobně se plány řídím a v několika zemích jsem na podzim uskutečnil v klidu akce pro 153 tisíc lidí. V Česku teď bylo až 160 či dokonce 180 tisíc nakažených denně. Virus má po kom skákat, ale většina lidí už má jen velmi lehké příznaky a nedá se kvůli nim testovat a zavřít do karantény. Často si ani nevšimnou, že mají covid. Párkrát zakašlou a zasmrkají, neboť to mají třeba už potřetí.

Pokud se o výrazné zlepšení epidemické situace v zemi „nezasloužila“ přijatá opatření či omezení, měla vůbec nějaký smysl v průběhu téměř dvou let s koronavirem? Která z nich ano a která z nich byla zcela zbytečná?

Zavření vánočních trhů bylo typickým opatřením, aby se média a lidé s panikou uklidnili, že se „něco stalo“. Viru je to srdečně jedno. Zjevně to pochopil i pan premiér Babiš a udělal jen „jako zákaz“. Už se ví, že plošná „opatření“ mají minimální vliv, jako u všech podobných respiračních viróz. Mohou, teoreticky, vlnu prodloužit o pár dní a teoreticky rozložit malinko lidi v nemocnicích za cenu obrovských škod na zdraví i ekonomice. Poté, co jsme covid pochopili, řekněme léto 2020, už to smysl mělo malý (měli se vždy izolovat ohrožení). Po zavedení očkování už byl přínos nulový až negativní (rizikoví se mohli dávno dát očkovat).

Kde hledat viníky toho, že se ta zbytečná opatření přijímala? Obklopila se Babišova vláda nevhodnými poradci? Přičetl byste mnohé přehmaty, k nimž došlo, tedy spíš na vrub politické reprezentaci, nebo těm, co jí radili a potlačovali jakékoli oponentní názory?

Vědomě se na začátku vypnula racionální Vědecká rada Ministerstva a hlavní hygienik. To jsou orgány, které to měly řešit a umějí. Šlo o to zvládat s předstihem ohniska a posílit péči o nemocné lidi doma. Tyto orgány věděly, co s tím, aby bylo minimum obětí už na zasedání v únoru 2020! Leč objevili se lidé, které často ani nikdo neznal a kteří začali z moci premiéra vládnout Česku.

Fotogalerie: - Fialova vláda bude

Kteří jedinci či skupiny nejvíce tlačili na to, aby se vše zavíralo, aby se přijímalo co nejvíc opatření a omezení? Čím si jejich motivaci pro „zavíračství“ vysvětlujete?

Rozdělil bych je do tří kategorií. Jednak to byli lidé, kteří se autenticky bojí a mají i mandát, třeba prezident Kubek, ty respektuji. Pak byla řada lidí bez mandátu, kteří vycítili šanci se zviditelnit, ač třeba ani nejsou lékaři – Hořejší nebo Flégr. Nebo lékař Smejkal. Nejhorší kategorií jsou pro mě majitelé a zaměstnanci testovacích laboratoří, lidé napojení finančně na očkování, výrobu, distribuci multimiliardového byznysu. Ne, že by museli mlčet, ale měli říci: „Pracuji pro firmu, která má X milionů denně z testů, náš segment miliardy, myslím si to a to, ale berte mě jako zaujatého“. Tak se to dělá v civilizaci, ale tam nejsme. Jenže vystupovali jako „nezávislí experti“ a jejich slovo bylo zákonem.

Tedy někdo panikařil, měl strach a nikdy nic neřídil. Někdo viděl šanci udělat kariéru. No a spousta „expertů“ velmi zbohatla.

Kdo byli ti nejviditelnější s opačnými názory a proč jejich hlasy v mainstreamu takřka nebyly slyšet?

Bylo  smutné, že státní média, která mají být nezávislá, umlčovala jiné názory a ještě používala slang bývalé Státní bezpečnosti – „dezinformace“. Jiný názor není dezinformace. Dezinformace je vědomá lež, ale toho se spíše dopouštěli lidé s ekonomickými zájmy. Protistrana mohla mít pravdu, mohla se mýlit, ale dezinformace fakt nevyráběla. Ztrátou vědecké diskuse jsme udělali spoustu chyb a stálo to spoustu mrtvých. Nic takového na Západě nebylo. Ukázali jsme, že máme velké sklony k totalitářství.

Jaká byla reálně pozice Andreje Babiše mezi těmito dvěma tábory a nebyl jen ve vleku toho početně silnějšího prvního uvedeného?

Andrej Babiš byl ve vleku médií. V Česku celý covid byla jedna velká volební kampaň, neb nám to tak časově vyšlo, podobně jako v USA. Tím se ztratila racionalita. Pan premiér si nepostavil silný tým, kterému by dal důvěru s rozličnými názory uvnitř. Střídal lidi podle nejrůznějších tlaků a celá doba s ním smýkala, místo, aby ji měl pod kontrolou, ale to se stalo i Borisi Johnsonovi. Mnoho politiků v řadě zemí nechalo covid na odbornících a drželi si odstup – dobře dělali.

Fotogalerie: - Tečka pro nejlepší lidi

Na druhou stranu nelze popřít, co se tu dělo od loňského podzimu a takřka po celou zimu, kdy byly zahlcené nemocnice a denně na covid-19 umíralo kolem dvou set lidí. Nedošlo by bez těch opatření a omezení k násobně horší apokalypse?

Nedošlo by k žádné apokalypse. Máme obří zdravotnictví a byla to jen otázka přesunu pacientů. Když je nejhůř na Moravě, máme kapacitu v Čechách a naopak. V době epidemie se vždy omezují jiné výkony, což není nic zvláštního – máte nemocné lékaře, sestry, riziko pro pacienty – budete jim měnit klouby s tím, že se v nemocnici nakazí? Nikdy! Řada oddělení se uzavřela a byla poloprázdná. To popsala pak Kompenzační vyhláška – klidně 30–40 procent volných míst. Ale hlavně, kdyby někdo objížděl a obvolával nemocné doma, léčil je. Mnozí by se nedostali do nemocnic, nebo jen na dva dny. Žili by. Místo trasování měli volat nemocným a zachraňovat je!

Jaký vliv na průběh epidemie v tomto roce v Česku mělo očkování?

Očkování zlehčuje průběh onemocnění. Mnohé ochrání před pobytem v nemocnici nebo smrtí. Leč mnozí umřou i s očkováním – není to elixír mládí, a pokud jste na hraně života a smrti, virus vás převede na druhou stranu. Tak to, bohužel, je.

Jak přesvědčit lidi, aby si nechali aplikovat třetí dávku, když jim byla po dvou dávkách slibována „tečka“, ale ukázalo se, že vakcína chrání jen v řádu několika měsíců? Je tak krátká účinnost zklamáním, nebo se s tím dalo počítat?

Já se řídím vědou. Časopis NATURE popsal, že jsem dobře chráněn dvěma dávkami. Musel jsem si ale dát aplikovat třetí. Po komplikacích jsem zvolil jinou vakcínu a bral spoustu léků, které mi ubližovaly, aby mi nebylo zle a neochromil se mi obličej. Co mi ale zbývalo? Na mé zdraví tento stát ohled nebere, a kdybych třetí dávku neměl, trestali by mě.

Co vám v tuto chvíli připadá jako nejlepší ochrana před těžkým průběhem nemoci covid-19? Dřívější prodělání nemoci? Třetí dávka vakcíny? Nebo se neočkovat a spoléhat na léčení monoklonálními látkami, nebo na lék lagevrio od farmaceutické společnosti Merck, známý také jako molnupiravir?

Dřívější prodělání onemocnění je skvělá ochrana, pomáhá očkování. Ostatní otázky musí vyřešit kvalifikovaný lékař podle okolností. My jsme třeba měli velmi drahé léky ve skladech a poskytli jsme je i lidem, kteří je nutně nepotřebovali, to bude muset někdo zaplatit. Bylo by fajn se vrátit k principu, že léky i očkování indikuje lékař na základě stavu a svobodné vůle pacienta. Ne, že to řídí politici a vojáci.

Psali jsme:

Už čmuchají: Půjde Koudelka od válu? Co je za dohodou Zeman – Fiala

A proboha. Hejma sejmul Langšádlovou přirovnáním. Nemohl jinak

Bomba o vedení hygieny. Dan Landa sdělil i další informace

Kdyby to pacienti věděli, tak by byli smutní... Šmucler naložil politikům i diskutérům z internetu. Už je prý přesně zná

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.