Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že máme příliš mnoho vysokoškoláků, antropologů a filosofů, ale nikomu se moc nechce věnovat řemeslu. Podle mnohých je však pryč doba, kdy si po celý život vystačil člověk s jedním povoláním, nyní je třeba, aby mladá generace byla flexibilní a uměla se rychle přizpůsobit. Jakým směrem by se v Česku měla ubírat vzdělávací soustava, aby co nejlépe připravila své absolventy na pracovní trh blízké budoucnosti?
Je to jedna z opakovaně šířených nepravd. Pokud jde o řemesla, máme v Evropě nejvyšší procento učňů a patříme mezi země s nejnižším podílem všeobecného vzdělání – gymnázia. Naším problémem je spíše kvalita tohoto vzdělávání, v případě odborného spolupráce s firmami. V případě všeobecného pak jeho podmínky a náročnost. Mluvíme-li o vysokoškolácích, rozhodně jich ve srovnání s vyspělým světem není mnoho. Až v poslední době se blížíme 35-40 procentům populačního ročníku s terciárním – ne nutně klasickým magisterským univerzitním – vzděláním. A indexy nezaměstnanosti nám ukazují, že to nejsou antropologové nebo filosofové, kteří nenacházejí uplatnění, ale spíše lidé s některým typem technického vzdělání. I když nezaměstnanost všech vysokoškoláků je velmi nízká obecně. To, co nám nejvíce chybí od středoškolské úrovně, je prostupnost mezi různými vzdělávacími dráhami. Aby bylo možné z obecnějšího vzdělávání přejít a získat výuční list a opačně.
Dá se mluvit o tom, že se školství po letech planých slibů a prázdných řečí konečně zařadilo mezi priority politiků, což mimo jiné dokládá i to, že vlády Bohuslava Sobotky i nyní Andreje Babiše začaly řešit místy až nedůstojně nízké odměňování učitelů? Jaké další kroky byste si představoval, aby bylo skutečně možné říci, že vzdělání je pro českou společnost jednou z priorit?
Je toho víc. Patří mezi ně rozumné a atraktivní další vzdělávání spojené s kariérním systémem a odměňováním. Dále tzv. sabatikly, tj. placené půlroční nebo roční volno při základním platu třeba jednou za sedm let nebo péče o zdraví, například kurzy zvládání stresu, psychohygieny, bálintovské skupiny sdílení zkušeností ....Nejde o sci-fi, v některých zemích takové věci existují.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník