Vy jste v bitcoinové kauze podala trestní oznámení na čtyři klíčové členy kabinetu Petra Fialy: ministra financí Zbyňka Stanjuru, tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka, ministra vnitra Víta Rakušana a samotného premiéra Petra Fialu. Konkrétně na co, na jaké trestné činy směřuje vaše trestní oznámení?
Podala jsem na tyto politiky trestní oznámení, které se týká podezření na praní špinavých peněz podle § 216 trestního zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku. Tyto osoby zajistily (případně tomu nezabránily), že stát přijal dar ve formě bitcoinů v hodnotě přibližně jedné miliardy korun od osoby, která byla v minulosti pravomocně odsouzena za drogovou trestnou činnost. Tento dar byl přijat bez toho, aby stát prověřil původ těchto peněz. Podle mého názoru tím odpovědní členové vlády umožnili legalizaci peněz pocházejících z velmi závažné trestné činnosti.
Z hlediska zodpovědného ministra Blažka je váš důvod na první pohled zjevný, ale proč trestní oznámení na pány Stanjuru, Rakušana a Fialu?
Podle mého názoru měl ministr financí Zbyněk Stanjura, který byl o celé věci dopředu informován, prověřit, odkud tyto peníze pocházejí, a případně přes Finanční analytický úřad zabránit podezřelé transakci. Ministr vnitra Vít Rakušan podle mě selhal jako ten, kdo má zodpovídat za bezpečnost – nezajistil skrze orgány činné v trestním řízení prověření dárce ani další potřebná opatření.
Premiér Petr Fiala jako předseda vlády nese odpovědnost za činnost celé vlády a o úmyslu přijmout dar byl rovněž dopředu informován. Z pozice šéfa Bezpečnostní rady státu měl situaci řešit, a ne ji jen komentovat v médiích jako nějaký nezúčastněný pozorovatel. Jsem přesvědčena, že všichni tři – spolu s ministrem Blažkem a odpovědnými úředníky – nesou společnou odpovědnost za to, že nic neudělali a jaké to může mít následky.
Bitcoinová kauza je poměrně složitá. Jak zní její interpretace z vašeho pohledu a co je na ní nejvíce šokující či znepokojující?
Anketa
Věříte, že „kauza bitcoin“ vznikla pouze nešikovností Pavla Blažka a dalších představitelů?
0%
98%
hlasovalo: 20366 lidí
A šokující je to, že stát a vedení Ministerstva spravedlnosti dlouhé měsíce jednaly z odsouzeným zločincem o neprůhledném miliardovém kšeftu. A nakonec i fakt, že vzhledem k tomu, že se celá aféra provalila, Jiřikovského bitcoiny, které stát směnil se soukromými investory, jsou už nyní neprodejné a jejich držitelé chtějí od státu zpět své peníze.
A jelikož kurz bitcoinu stoupá, je pravděpodobné, že stát na celé transakci ve finále ještě prodělá. Přijde o 12 miliard z bitcoinové peněženky, které by získal, pokud by ji zabavil, a navíc bude muset zaplatit soukromým osobám více než miliardu za nazpět vykoupené bitcoiny. To je skutečně burzovní operace století. Ministr Stanjura si za ní zaslouží minimálně titul „Vlk z Wall Street“.
Chcete poukázat na něco, co v médiích nezaznělo nebo nebylo dostatečně zdůrazněno?
Ano, podle mého názoru tu opravdu chyběla kontrola a prevence proti praní špinavých peněz, i když ji u kryptoměn vyžadují jak české, tak evropské zákony. Nikdo neověřil totožnost člověka, který dar státu poskytl, což je v rozporu se zákonem o darování majetku státu i s daňovými pravidly.
Místo toho, aby vládní politici problém řešili, zlehčují ho a zaměřují se jen na to, že dar byl „formálně v pořádku“. Přitom se úplně přehlíží morální odpovědnost a možné bezpečnostní riziko.
Jaké jsou podle vás zásadní nesrovnalosti či dokonce lži v tvrzení hlavních aktérů?
Ministr financí Zbyněk Stanjura zase tvrdí, že věc nespadá do jeho pravomoci. Jenže přijetí daru v kryptoměnách a jeho zdanění spadá přímo do působnosti Ministerstva financí. Ostatně, kam jinam by mělo spadat – pod Divadlo Spejbla a Hurvínka? A premiér Petr Fiala říká, že o celé věci neměl podrobné informace a že ji považoval za veselou historku Pavla Blažka ze světa brněnských vináren a soudů. Podle expertů ale měl dost varování i času na to, aby zasáhl včas. Kdyby chtěl...
Při vyšetřování případných trestných činů bývá klíčová otázka „cui bono“, „cui prodest“, tedy komu ku prospěchu, kdo z toho profituje. Máte v tomto ohledu podezření, kdo mohl z celé věci mít zisk?
Podle mého názoru je třeba uvažovat ve více rovinách. Dárce se tímto krokem mohl „zbavit“ problematických peněz – stát je přijal, zpeněžil, a tím mohl dárci fakticky umožnit „čistý výstup“ z výnosů pocházejících z trestné činnosti. Jinými slovy, mohlo dojít k legalizaci peněz, které by jinak byly nedotknutelné.
Stát sice získal přes 950 milionů korun, ale za cenu značného reputačního i bezpečnostního rizika. Navíc je teď bude muset vracet nabyvatelům cinknutých bitcoinů a zbudou mu právě jen ty bezcenné a neprodejné bitcoiny. A co se týče politiků, tak ti možná chtěli ukázat, že umí být moderní a otevření novým technologiím, jako jsou kryptoměny. Jenže podle mě to celé působí spíš jako amatérismus, který se snažili zamaskovat líbivým marketingem. Pokud samozřejmě nešlo pouze o špinavý kšeft – vrácení elektroniky výměnou za miliardové úplatky politikům a soudcům. Což se možná jednou ukáže, až skončí současné vyšetřování.
Máte nějakou domněnku, co se může dít dál? Bývalí majitelé bitcoinů asi nebyli chlapci z nedělní školy… Například expert na kryptoměny Roman Týc naznačil, že začnou mizet lidi...
Osobně varuji, že vyšetřování této kauzy může odhalit vazby na organizovaný zločin. Pokud se to potvrdí, hrozí i mezinárodní zásah ze strany institucí, jako jsou FBI nebo Europol. Zároveň panuje obava, že by mohlo dojít k nátlaku na svědky nebo dokonce k manipulaci s důkazy. Roman Týc a další upozorňují, že tok anonymních kryptoměn může mít i reálné, fyzické důsledky. V takovém případě by celá záležitost mohla přerůst v opravdu vážný bezpečnostní problém.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 9 čtenářů)
Souhlasíte s názory Marie Pošarové?
autor: Karel Výborný
Ychtyll
