Čas od času říkám, že politika není výstupem na Mount Everest, ale řekou, která teče. To, že se parta spratků, nebo podomních obchodníků s hloupostí a neštěstím prosmýkne shodou okolností do poslanecké sněmovny, z nich ještě nedělá reálnou politickou sílu. I když jsou aktuálně okouzlení sami sebou a prostředím, v němž se omylem ocitli.

Hodnotí se dlouhodobý výkon, schopnost řídit poctivě a profesionálně obce, města či kraje ke spokojenosti většiny společnosti. A nakonec samozřejmě i stát. I když se momentálně někomu může zdát, že stačí trefit předvolební náladu, schovat se ve skryté koalici, přidat pár provokativních výkřiků a prázdných gest a najednou sedíte u stolu se světovou elitou. Ale to je jen iluze, kterou čas spolehlivě rozptýlí. A nebude to trvat ani moc dlouho.