Kdo může za zhrubnutí české společnosti?Anketa
Zákon, který je účinný již od počátku ledna, zavádí kontaktní místa pro bydlení, kde mají lidé s vazbou na daný správní obvod – tedy v něm mají trvalý pobyt, dva roky bydliště anebo nejméně dva roky pracují nebo studují – získat možnost poradenství při řešení jejich situace s bydlením. Podpůrná opatření v zákoně se dle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) zaměřují na lidi s nízkými příjmy, kteří nemají vyhovující bydlení nebo jim hrozí ztráta bydlení, jakož jsou osoby provizorně přespávající u známých, matky s dětmi v azylovém domě, lidé bez domova nebo třeba osamělí senioři v bytě s drahým nájmem.
„Zákon má také nástroje zaměřené na pomoc domácnostem bez vyhovujícího bydlení. Od 1. července 2026 bude na kontaktních místech pro bydlení možné žádat o takzvaná bytová podpůrná opatření nebo o asistenci v bydlení. Díky nim může domácnost získat byt a k tomu i podporu, aby si bydlení udržela,“ uvádí resort s tím, že mezi podpůrnými opatřeními má být „finančně zvládnutelný“ nájem pro domácnost, buďto přímo od obce, nebo přes ověřeného garanta, který byt zajistí.
Nejviditelněji se ke změně zákona, jež má být aktuálně projednána Sněmovnou ve třetím čtení, vyjadřuje spolek Platforma pro sociální bydlení. Zatímco vláda tvrdí, že u zákona měla zjistit procesní nedostatky a byla proto nutná jeho technická novela, spolek píše o tom, že navrhované změny výrazně omezí dostupnost pomoci a v praxi se podpora nedostane k mnoha potřebným lidem. MMR se vůči těmto tvrzením ohrazuje.
Na námitky spolku vůči změnám zákona aktuálně upozorňují mnohá média včetně těch veřejnoprávních. Novinářka Apolena Rychlíková v Českém rozhlase kupříkladu tvrdí, že se ministerstvo snaží „podkopávat práci“ Platformy pro sociální bydlení a vláda Andreje Babiše (ANO) dle ní nyní „připravuje demontáž a okleštění tolik potřebného zákona“.
Ten již přitom dříve za předchozího kabinetu Platforma pro sociální bydlení oslavovala a přímo uváděla, že se jí podařilo uvedený zákon „prosadit“. „Po neúspěchu v roce 2017, kdy zákon neprošel prvním čtením, jsme se spojili i s obcemi a akademiky a o vznik zákona se zasazujeme v koalici Za bydlení,“ psala Platforma pro sociální bydlení s tím, že se prosazení zákona za předchozí vlády podařilo i skrze zviditelnění v médiích či po osobních schůzkách s veřejnými činiteli.
Fotogalerie: - Na vládě ještě s Bartošem
Změna českých zákonů skrze peníze od Sorosovy nadace
Zmíněný projekt Za bydlení je jedním z pilířů spojení lobbistů, kteří se o prosazení návrhu zasazovali, a jeho vznik se pojí s podporou od Nadace OSF, spadající pod Open Society Foundations finančníka George Sorose. Nadace OSF změnu české legislativy podporovala finančně skrze svůj program Active Citizens Fund od března 2020, který je spravován mimo ni samotnou také konsorciem složeným dále z Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautským institutem a spolupracuje rovněž s Fondy EHP, které jsou pod správou Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
„Cílem projektu je prosadit systémové řešení bytové nouze, které bude akceptováno klíčovými stakeholdery, především obcemi, a povede ke snižování počtu osob v bytové nouzi. V ČR jich žije 83 tisíc včetně 20 tisíc dětí. V roce 2019 jsme s koalicí expertů začali připravovat komplexní legislativní návrh, který nyní chceme prosazovat v PSP ČR. Advokační strategie počítá s tvorbou koalice z řad poslanců, samospráv, expertů a zájmových skupin, prací s nejhlasitějšími odpůrci (represivní obce), právní a mediální podporou a analýzami. V případě neúspěchu zákona budeme prosazovat dílčí změny salámovou metodou,“ informoval dříve spolek o tom, jak hodlá prostřednictvím peněz od Sorosovy nadace prosazovat změny českého práva.
Po konci uvedeného programu v roce 2023 pak Platformu pro sociální bydlení Nadace OSF začala podporovat dalším programem s názvem „Silné kořeny pro ukončování bezdomovectví“, jehož cílem bylo opět lobbovat za změnu českého práva. „Je potřeba, aby ČR přijala a začala implementovat funkční legislativu v oblasti podpory bydlení,“ deklaroval spolek, že se hodlá podílet na tvorbě zákona a následně jej prosazovat „jak s klíčovými aktéry vně iniciativy, tak uvnitř“ – což se mu dle následného prohlášení loni mělo podařit.
Fotogalerie: - Dostupné bydlení
Ministerstvo platilo spolku za změnu veřejného mínění i lobbování u zákonodárců
Své zájmy se přitom spolek nesnažil protlačit jen skrze podporu od nadace spadající pod síť finančníka Sorose, nýbrž jej v tom podporovala i Evropská unie či český stát. Platforma pro sociální bydlení na svou činnost pravidelně v posledních letech čerpá miliony korun z veřejných financí. Loni například získala schváleno 3 696 706 Kč na svoji profesionalizaci v oblasti komunikace a fundraisingu, přičemž 2 836 667 Kč šlo na daný projekt z dotace EU a přes 675 tisíc korun z veřejných zdrojů ČR.
Stát a EU spolku platí jeho rozvoj a posilování působnosti pravidelně, přičemž aktuálně mu bylo přiděleno již 59 932 857 korun na dotacích evidovaných v českém Registru dotací a další desítky milionů v rámci eurofondů, u nichž část přidělených prostředků pochází také z národních zdrojů. Například projekt zaměřený na problematiku bezdomovectví „Housing First podpora v ČR“ získal z veřejných financí 22 603 297 Kč, přičemž z národního rozpočtu na něj šlo 4 345 781 Kč a zbytek tvořily peníze přerozdělované EU. Mezi podpořenými projekty lze také nalézt peníze na „posilování kapacit a efektivnosti Platformy pro sociální bydlení“. Necelých 5 milionů spolku přiteklo na to, aby se „profesionalizoval“. „Výsledkem bude prohloubení spolupráce a přenosu informací mezi členskými organizacemi prostřednictvím regionálních setkání a naplňování potřeb členů a členek,“ zní mimo jiné v popisu toho, na co peníze šly. Vzdělávat se za ně měl tým spolku a mělo dojít na „nastavení a rozvoj firemního a grantového fundraisingu, aby došlo k větší finanční stabilizaci organizace“.
Podporu dostával též na samotnou přípravu a protlačování zákona o podpoře bydlení, či si jej dokonce skrze dotace MMR „platilo“, aby ovlivňoval veřejné mínění a snažil se věc prolobbovat dále u zákonodárců, kteří posléze o návrhu hlasovali.
Fotogalerie: - Hrozba ztráty bydlení
Pod taktovkou exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše od června 2024 do konce téhož roku spolek získal finanční podporu ve výši necelých 474 tisíc korun ze státního rozpočtu prostřednictvím MMR, skrze niž měl podpořit „osvětově-komunikační aktivity, které ze své role nemohly zajistit resorty, jež měly v gesci prosazení a implementaci zákona o podpoře v bydlení“.
Ministerstvo tak přispívalo spolku na to, aby cílil na zákonodárce i na veřejnost, a to „za účelem změny postojů a názorů prostřednictvím vhodné práce s emocemi spojenými s řešením bytové nouze v ČR“. Peníze od státu skrze MMR k Platformě pro sociální bydlení putovaly i za osobní setkávání s poslanci, na nichž měla za prosazení zákona o podpoře v bydlení lobbovat.
Na téma sociálního bydlení spolek dříve vypracovával též legislativní koncept pro Českou rozvojovou agenturu spadající pod Ministerstvo zahraničních věcí. Z objednávky z dubna roku 2022 vyplývá, že měl mimo jiné analyzovat situaci kolem sociálního bydlení v Gruzii. Ministerstvo práce a sociálních věcí si posléze objednalo v roce 2024, kdy mu šéfoval exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), také analýzu ohledně energetické chudoby.
Dle poslední zveřejněné výroční zprávy získala v předloňském roce Platforma pro sociální bydlení od MPSV 11 404 660 Kč, od MMR 473 774 Kč, od Nadace OSF 481 417 Kč, od Nadace VIA více než 161 tisíc, necelých 169 tisíc od individuálních dárců a 81 tisíc korun tvořily členské příspěvky. Většina těchto příjmů šla na mzdy. Celkem 11 640 382 korun z uvedených příjmů spolku tvořily mzdové náklady a sociální pojištění.
Spolek lobbující za zákon je propojen s organizací skupující byty
Zákon, za nějž za státní peníze během Bartošova působení v čele MMR spolek lobboval, zavádí rovněž garanční systém. Ten má majitelům bytů, kteří se rozhodnou vložit svou nemovitost do správy obce nebo organizace poskytující garantované bydlení, zaručit jistotu zaplacení nájemného a škod na majetku i v případě, že nájemník přestane platit. Samotná Platforma pro sociální bydlení je přitom sama silně propojená s neziskovou organizací, která skupuje byty zejména ve vyloučených lokalitách.
Adam B. Bartoš
Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?Anketa
Spolek Platforma pro sociální bydlení neziskovou organizaci Fond dostupného bydlení, z. ú., tehdy založil za účelem získání půjček od jednotlivců a právnických osob a darů, prostřednictvím nichž následně financuje nákup bytů. Nakoupené byty následně pronajímá lidem v bytové nouzi a získanými penězi z nájemného od nich splácí dané půjčky, u nichž nabízí 3% úrok. Byty posléze zůstávají ve vlastnictví ústavu.
„Výhledově Fond plánuje spolupracovat se soukromými majiteli bytů, kteří by měli zájem svěřit mu pomocí příkazní smlouvy do správy své byty, které bude ústav následně pronajímat lidem v bytové nouzi. Z vybrané odměny příkazníka bude ústav financovat vznik krizového fondu v rámci ústavu a nákup dalších bytů. Primární zacílení je na Ústí nad Labem a další města v Ústeckém kraji,“ informoval spolek ve výroční zprávě za rok 2020 a dodal, že fond spolupracuje také s neziskovými organizacemi Člověk v tísni a Armáda spásy, které nájemníkům „poskytují podporu podle jejich potřeb“.
Fotogalerie: - Kulhánek za Bartoše
Za Bartoše se šéf spolku stal ředitelem na MMR
Ve Fondu dostupného bydlení, jehož ředitelem je lékař Jan Beneš, ve správní radě zastupuje Platformu pro sociální bydlení Adam Fialík, který se profiluje coby „poradce pro ukončování bezdomovectví“. V organizaci skupující byty, na něž si od dárců půjčuje s pevně daným 3% úrokem na 30 let a splácí je následně z peněz z nájemného od lidí v nouzi, působí coby člen správní rady zastupitel na Praze 4 za uskupení Praha 4 sobě a bývalý místopředseda Strany zelených Petr Kutílek a jeho kolegou je Jan Žáček – a to jak v uvedené organizaci, tak rovněž v zastupitelstvu Prahy 4, v němž působí za STAN. Ve vedení se objevuje dále například podnikatel, investor a většinový majitel fotbalového klubu Dukla Praha Matěj Turek.
Napojení na politiku najdeme také u spolku stojícího za danou neziskovkou. V politice působí například jeho poradce pro systémovou změnu v obcích Daniel Škarka, jenž je jihlavským zastupitelem za spojení Piráti a Fórum Jihlava.
Zajímavé je zejména jméno Víta Lesáka, který byl do poloviny loňského roku členem kontrolní komise spolku a předtím od února 2017 do poloviny dubna 2022 i jeho ředitelem. Z ředitelského křesla v tomto spolku totiž přešel do funkce ředitele odboru politiky bydlení MMR a v jeho čele působil až donedávna. Lesák tedy zastával ředitelskou funkci přesně v době, kdy ministerstvo vedené tehdejším šéfem Pirátů Ivanem Bartošem platilo spolku mimo jiné i za již zmíněné lobbování u zákonodárců.
Fotogalerie: - Před Bartošovým ministerstvem
Mezitím, co plynuly do Platformy pro sociální bydlení dotace ze strany MMR, působil Lesák jednak coby ředitel na tomto resortu a zároveň i byl nadále členem kontrolní komise spolku. Přičemž v období, kdy byl Lesák v čele odboru politiky bydlení MMR, natekly do organizací, v nichž je zapojený, desítky milionů korun na dotacích. Kromě spolku Platforma pro sociální bydlení šlo také o Kulturní spolek SCHULE, v němž Lesák působí coby člen výboru.
Jak vyplývá ze zápisů ze členských schůzí Platformy pro sociální bydlení, Lesák napřímo hovořil směrem ke členům spolku také o agendě, kterou zrovna řešilo ministerstvo v oblasti politiky bydlení, jíž šéfoval.
U Platformy pro sociální bydlení šlo navíc i o dotace, o nichž rozhodovalo MMR, a po tom, co Lesák z pozice ředitele spolku přešel do pozice ředitele na MMR, jím dříve řízený spolek dostal několikamilionové dotace – v části z nich i přímo od resortu, například z programu podpory nestátních neziskových organizací MMR pro oblast bydlení. V loňském roce šlo kupříkladu o projekt spolku „posílení nájemních vztahů domácností žijících ve velmi nejistém a nevyhovujícím bydlení“, na nějž MMR vyplatilo formou dotace 774 647 Kč, či o projekt „dosledování dopadů Housing First pro rodiny s dětmi v Brně po pěti letech“, u nějž MMR coby poskytovatel dotace rozhodlo o vyplacení 2 445 188 korun, z nichž 2 078 409 korun tvořily dotace EU a 366 788 korun české veřejné zdroje.
Dále v období Lesákova působení na ministerstvu spolek získával milionové dotace, u nichž bylo poskytovatelem MPSV a týkaly se oblasti, kterou řídí na MMR. Jedná se například o prostředky formou dotací „na šíření přístupu Housing First v České republice se zaměřením na vzájemné učení a různé úrovně pokročilosti a znalosti konceptu“. Tato dotace z veřejných zdrojů dosáhla výše 9 514 489 korun. Další z dotací – nazvaná „posílení a rozvoj systémových řešení v TOP 20 obcích s nejvyšším podílem bytové nouze“ – dosáhla výše 6 882 071 korun. Část prostředků byla poskytnuta ze státního rozpočtu a část tvořily dotace EU.
Ing. Petr Kulhánek
„Není 8 miliard málo?“
To, že docházelo k úzké spolupráci ministerstva za Lesákova působení se spolkem – včetně několikrát zmíněné dotace, aby pro něj ovlivňovala politiky a veřejné mínění –, pak po schválení „Bartošova zákona o podpoře bydlení“ potvrzovala i Pirátská strana, které v té době šéf MMR předsedal. „Při přípravě návrhu MMR a MPSV úzce spolupracovaly se zástupci samospráv a neziskového sektoru,“ uvedla v červnu 2024 Pirátská strana a daná slova potvrzoval i sám exministr, za jehož působení Lesák přesídlil z vedení spolku do ředitelské funkce resortu.
V prosinci 2022 již coby ředitel na MMR Lesák informoval spolek o chystaných dotačních výzvách a přiznával, že se jím řízený resort podílel na jejich přípravě, a hovořil o zapojení do Fondu dostupného bydlení, který v té době za první rok získal prvních 8 bytů. „Ceny bytů poměrně rostou, uvažujeme o směrování směrem ke správcovství. Zároveň se rozrůstáme do dalších měst,“ podotýkal a přiznával, že je Platforma pro sociální bydlení „hodně závislá“ zejména na unijních dotacích.
Informovat své kolegy ve spolku chodil i o tom, jak prosazuje zákon o sociálním bydlení na MMR. Právě otázku, „jak vypadá prosazování“ zákona, položil na jedné z jeho schůzí člen Emil Jíra. „Byl představen zákon v Senátu (vytvářela jej platforma Za bydlení, kde je PSB členem), je v plánu legislativních prací (měl by být předložen Legislativní radě vlády do konce roku 2023), ale nevíme, jak to v konečném důsledku dopadne,“ zaznělo od ředitele na MMR, že zákon spoluvytvářel spolek, jemuž pár měsíců předtím i šéfoval, než se dostal na vedoucí post na ministerstvu. Před danou diskuzí byl navíc zvolen členem kontrolní komise spolku.
V tom se však ozval jiný z přítomných členů. „Není 8 miliard málo?“ ptal se, načež mu Lesák vysvětlil, že „je to čtyřikrát více než celý IROP“ (Integrovaný regionální operační program, pozn. red.).
Fotogalerie: - Úterní schůze sněmovny
Možný střet zájmů si Lesák zřejmě uvědomoval a rozhodl se jej řešit několik měsíců před loňskými sněmovními volbami, když na konci května odstoupil z kontrolní komise spolku ovlivňujícího bytovou politiku. Ani to však tehdejšímu šéfovi odboru politiky bydlení na MMR, jenž do té doby duálně působil v obou funkcích, nebránilo nadále hovořit o dění na resortu. Na členské schůzi přítomným popsal například, že se snaží prosadit zvýšení garancí nájemného.
Implementaci zákona o podpoře bydlení řídila na MMR další osoba napojená na neziskovku
Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?Anketa
Z vedoucí pozice neziskovky Fond dostupného bydlení, která skupuje byty ve vyloučených lokalitách a jejímž zakladatelem je Platforma pro sociální bydlení, lobbující za zákon o podpoře bydlení, přešla na MMR také někdejší vedoucí oddělení ministerstva, která měla na starosti právě implementaci tohoto zákona. Anna Hájková, jež v uvedené neziskové organizaci nakupující a pronajímající byty působila coby zástupkyně Platformy pro sociální bydlení ve správní radě mezi srpnem 2020 a dubnem 2023, měla na starosti implementaci zákona o podpoře bydlení na MMR. Mezi srpnem 2021 a červnem 2024 byla též zároveň členkou dozorčí rady Sociálního nadačního fondu hlavního města Prahy.
Ani tím to spojení osob, které působily ve spolku Platforma pro sociální bydlení a nyní pracují na MMR, nekončí. Mezi dalšími šlo o Štěpána Ripku, Romana Matouška, Veroniku Arestu, Petru Hrubou a Ivanu Siglovou.
Mgr. Zuzana Mrázová
Jeden ze zakladatelů Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka na MMR vedl oddělení analýz a strategie bytové politiky, na Odboru pro sociální začleňování MMR působila coby expertka pro oblast bydlení Veronika Aresta a se stejnou agenturou MMR byli propojeni i další zmínění členové spolku. Hrubá byla odbornou poradkyní pro oblast bydlení projektu Systematická koordinace sociálního začleňování a spojen byl s danou agenturou MMR také člen spolku Roman Matoušek či Ivana Siglová, koordinátorka podpory Housing First programů Platformy pro sociální bydlení.
Zmíněné osoby na ministerstvu a Odboru pro sociální začleňování působily aktivně na MMR až do nedávné reorganizace resortu, kterou oznámila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). MMR zrušilo Sekci IT, analýz a veřejného investování a došlo i na sloučení odborů bydlení a pro sociální začleňování, po kterém skončil odvolaný Vít Lesák na překážkách.
Mrázová podle ČTK zjistila, že většina financí, které byly určeny na sociální začleňování, šla v odboru pro sociální začleňování „primárně na platy, metodiky, analýzy, evaluace“. „Bavíme se tu o 70 procentech výdajů, které byly utraceny z těchto projektů a které nesměřovaly k cílové skupině, k lidem, kteří potřebují přímou pomoc, aby se dostali z pozice sociálního vyloučení anebo aby se snižoval počet sociálně vyloučených v České republice," uvedla Mrázová. Ministryně se zmínila i o „neefektivním“ vynakládání peněz právě na Lesákově odboru, proti čemuž se ohradil následně její předchůdce Petr Kulhánek (za STAN), jenž MMR po odchodu Bartoše kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení přebral a možný střet zájmů u výše popsaných osob se odehrával i za jeho vedení resortu. Kulhánek uvedl, že ministryně Lesákovi „nesahá ani po kotníky“.
Fotogalerie: - Opozice tepe vládu
Ohledně činnosti neziskové organizace Fond dostupného bydlení a možného střetu zájmů se ParlamentníListy.cz dotazovaly jejího ředitele Jana Beneše, který však na otázky redakce nereagoval.
Spolek Platforma pro sociální bydlení uvedl, že jeho úkol „jakožto odborné střešní organizace zaměřené na řešení a předcházení bytové nouze v Česku je upozorňovat na úzká hrdla systému, která by v praxi mohla ohrozit dostupnost důstojného bydlení pro ohrožené skupiny lidí v naší společnosti“. „V České republice je okruh expertů a expertek zaměřených na systémové řešení bytové nouze a bytovou politiku velmi úzký, proto je logické, že státní správa využívá jejich odborné know-how,“ komentoval za spolek jeho mediální koordinátor Petr Schovánek.
„Financování našeho spolku je transparentní a podléhá standardním kontrolním mechanismům. Dotace, které nám byly Ministerstvem pro místní rozvoj přiděleny, jsou výsledkem otevřených výběrových řízení a jsou v souladu s koncepcí MMR pro podporu NNO. O přidělení těchto prostředků rozhodují nezávislé hodnoticí anebo výběrové komise na základě transparentních kritérií věcného hodnocení kvality předložených projektů a jejich přínosu pro veřejnou politiku bydlení. Veškeré čerpané prostředky jsou vázány na konkrétní měřitelné výstupy a podléhají kontrolám ze strany poskytovatele i dalších kontrolních orgánů státu,“ doplnil též.
O vyjádření žádaly ParlamentníListy.cz rovněž Ministerstvo pro místní rozvoj, to se však dosud k věci nevyjádřilo.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že mohlo docházet na MMR ke střetu zájmů?
Terýzek
