Zatímco v Česku v únoru cenová hladina meziročně vzrostla o 16,7 %, na Slovensku o 15,5 % a vysoká inflace tak značně trápí obě země bývalého Československa. Někdejší český prezident upozornil, že se aktuální situace s vysokou inflací vymyká všemu, na co byly v uplynulých desetiletých oba státy zvyklé. „My máme inflace, které jsme na našem území Česko-Slovenska neměli už sto let. Od začátku první světové války to je něco naprosto neznámého a myslím, že strašlivě podceňovaného,“ započal a kritizoval českou vládu, která se dle něj „tváří, že jí to nevadí“.
„Ono to vládám většinou nikdy nevadí. Největším dlužníkem jsou vlády, tak jim většinou ta inflace vyhovuje,“ podotkl Klaus s tím, že se nyní k vysoké inflaci nakupilo hned vícero problémů, mezi nimiž je například energetická krize a bude tak složité se „z toho dostat ven“.
Shrnul, že zatímco měnová politika „zabrzdila“ za bývalého guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka u nás jako jedna z prvních v celé Evropě, fiskální rozpočtová politika „nezabrzdila do dnešního dne“ a podobná má být dle Klause i situace u našich východních sousedů. „Je to výzva k tomu, aby inflace běžela dále. Neodvažuji se hodnotit slovenskou vládu, ale ta česká dělá evidentně proinflační, nikoliv protiinflační, politiku,“ zaznělo z ústa exprezidenta ve slovenské veřejnoprávní televizi.
Zdůraznil, že rovněž ani energetická krize „nespadla z nebe“. „Tu udělali lidé. A udělali to svou absurdní, nesmyslnou, šílenou zelenou politikou a Green Dealem Evropské unie,“ vyřkl bývalý prezident Klaus a odmítl, že by byla energetická krize až záležitostí po ruském napadení Ukrajiny.
Na slova Klause následně navázal generální ředitel Slovnaftu Oszkár Világi a vše začal datovat již mnoho let nazpátek, kdy se rozhodlo do energetiky zasahovat Německo svým rozhodnutím zastavit jaderné elektrárny a začít budovat novou energetickou politiku. „Tím to začalo. Tehdy to bylo politické rozhodnutí, které odmítalo vyslyšet, co na to říká průmysl a jaké jsou reálné možnosti naplnění této politiky. Od tehdy není celá Evropa v rovnováze – je posunutá směrem k Německu a západní Evropě a válka to teď jen prohloubila,“ vyřkl Világi.
Bývalý slovenský poslanec a ekonom Miroslav Beblavý pak doplnil, že pokud je považována za největší hrozbu klimatická změna a je potřeba přejít na „bezuhlíkovou ekonomiku“, ta je v evropských podmínkách „fantazie“ a rozhodnout se zároveň k tomu zavřít i jaderné elektrárny... „Potom prostě ta čísla nemohou vyjít,“ spílal Německu a dalším zemím, které slíbily ekologům ukončení jaderné energetiky i „bezuhlíkovou“ budoucnost.
„Řekli, že budeme mít Green Deal a teď je 17 % německého energetického mixu z větru a ze slunce a zbytek je částečně plyn a velká část uhlí. Takto to vypadá v Německu. A potom kde je ten Green Deal v Německu, když tam narůstá množství vyráběné energie z uhlí?“ uzmul si slovo opět Világi.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Hůe
