Historik Téra: Západ nás nikdy nebude považovat za svou součást

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

22.05.2026 13:35 | Monitoring
autor: Miloš Polák

Chceme si uchovat své slovanství, nebo se chceme přiklonit více k Západu, což by v praxi znamenalo více se germanizovat? Takto podle rusisty Michala Téry stojí jedna ze základních otázek našeho moderního státu. Téra má za to, že Němci nás chtěli od slovanství odtrhnout, a je přesvědčen, že je vlastně na nás, zda se necháme. Češi si podle jeho názoru řeší své komplexy občas tím, že plivou na své slovanství.

Historik Téra: Západ nás nikdy nebude považovat za svou součást
Foto: Youtube/Dolákovo Filosofie
Popisek: docent Michal Téra

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

hlasovalo: 10082 lidí
Rusista Michal Téra v rozhovoru pro Svobodné universum prozradil, že ještě v 8. třídě, ve které byl v roce 1989, ruštinu nesnášel. Ale po roce 1989 si opět našel cestu nejen k ní, ale i ke slovanství obecně. Zájem o ruskou kulturu po nějaký čas opadl. Podle rusisty proto, že jsme byli okouzleni Západem.

„Okouzlení Západem přináší na nějakou dobu to, že se pro většinu společnosti úplně uzavřou kanály mezi ruským světem a střední Evropou. Je tam veliká cenzura, kdy většina lidí vůbec nevnímala – a dodnes nevnímá –, co se v Rusku děje, co to je za kulturu, co tam je za literaturu, co tam je za umění, co je tam za duchovní svět. Protože když byla možnost, tak se kanály zavřely. Kdežto za Sovětského svazu, za socialismu, byly tyto kanály otevřené, takže kromě propagandy a kromě tamního režimu sem přicházela i tato kultura,“ poznamenal Téra.

Nesmíme podle něj zapomínat na to, že ze slovanství vzešel náš současný jazyk, a v tomto smyslu platí, že bez slovanství není češství.

„Prostě naše identita je postavena na našem jazyku, to je její výchozí bod. To je jedna věc. A druhá věc je, že ze slovanství vyrůstá něco, čemu můžeme říct slovanská vzájemnost. A to zase není ideologie, to je v podstatě psychologický moment. To znamená, že ve chvíli, když se bavíte s někým, kdo není vaší národnosti, kdo nepochází z vašeho okruhu – ale zároveň jste schopni se s ním nějak domluvit, aspoň tak, že si od něho koupíte chleba nebo vám řekne, kde je nádraží, a vy tomu rozumíte –, tak vzniká určitý psychologický moment, který nezažíváte s lidmi, jejichž jazyk není příbuzný vašemu mateřskému jazyku. Vzniká tam určitý psychologický moment, kdy si říkáte: Vždyť on je mi nějakým způsobem blízký. Je to téměř něco jakoby rodinného. I když ti lidé můžou mít různý charakter, tak prostě toto vytváří tento psychologický moment, a tento psychologický moment vytváří právě slovanskou vzájemnost. A to je potenciál, to není ideologie. Je to prostě něco, s čím se dá pracovat, a můžete to využít různým způsobem – politicky, kulturně, různě,“ poznamenal Téra.

Současně nás prý našimi dějinami provází otázka, zda chceme své slovanství uchovat, nebo zda se chceme více přiklonit k Západu, což podle Téry v praxi znamená více se germanizovat.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

5%
92%
hlasovalo: 14797 lidí
„Je tady snaha odříznout nás od slovanství kvůli tomu, abychom mohli vstoupit na Západ. A tam je ještě jiný problém, že lidé, kteří se o to snaží, si velmi často neuvědomují, že tyto snahy odříznout nás od slovanské identity mohly třeba vycházet ze Západu. V době okupace, protektorátu, to byla přímo strategie německého ministerstva osvěty. V Berlíně existují dokumenty o tom, že se snažili, aby se toto dostávalo do školní výuky v protektorátu. Ale to byla snaha vytvořit si z nás určitou kolonii nebo periferii. Ale tam je jedna věc, a to, že Západ nás nikdy nebude považovat za svou součást. A to si tito lidé často neuvědomují. Nikdy. Právě proto, že jsme ze střední a východní Evropy, a právě proto, že jsme slovanské národy, nás za svou součást nepovažují, protože jsme se nikdy nestali součástí jejich kulturního kruhu, jejich kultury, jejich myšlení. Oni neznají naše dějiny, neznají naši literaturu, nezajímají se o nás. Nedokážou se naučit naše jazyky, protože tyto jazyky jsou pro ně těžké, a proto je kulturně nezajímáme. Nikdy nás nebudou brát jako svou součást, maximálně jako svou periferii,“ poznamenal Téra.

Rusista je přesvědčen, že si své komplexy řešíme tím, že pliveme na své slovanství.

„A Češi, Slováci, Slovinci a tyto menší národy si to řeší tím, že se naopak snaží co nejvíc – jak bych to asi tak řekl – podlézat Západu a co nejvíc se mu připodobňovat a plivat na vlastní identitu. Takže u nás se řeší náš komplex méněcennosti tímto způsobem,“ poznamenal.

Téra má za to, že především Němci nás dodnes berou jako svou kolonii. V německé elitě se podle rusisty z generace na generaci přenáší přesvědčení, že střední a východní Evropa je prostorem, kde mohou realizovat své představy.

Veřejný zájem

K tomu, co píšete zde - https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Svarovska-Zeleni-Nahoda-nebo-zakon-na-miru-791498, kdo rozhoduje, jaká stavba je ve veřejném zájmu? Na základě čeho? Jinak brát lidem právo se odvolat obecně se mi vůbec nelíbí a děkuji za upozornění.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 16 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Hoffman: Vysídlenci se pořád nevzdali naděje

16:00 Hoffman: Vysídlenci se pořád nevzdali naděje

Než se ale Němci pustí do nového válečného dobrodružství na východě, přijedou do Brna zavzpomínat na…