Agentura Reuters upozornila na virtuální setkání Volodymyra Zelenského s polským prezidentem Karolem Nawrockim a lídry Estonska, Lotyšska, Litvy a Dánska. Bylo uspořádáno v Polsku a následovalo po nočním ruském útoku na Kyjev, při kterém Rusové zavraždili 22 lidí. Včetně dětí.
Která opoziční tvář zatím dělá nejlepší kampaň?Anketa
„Toto je Putinova reakce na výzvy světa k zastavení války. Rusko odmítlo zastavit zabíjení – dokonce řeklo ‚ne‘ prezidentu Trumpovi. Z Ruska vidíme negativní signály ohledně možného summitu lídrů. Upřímně řečeno, myslíme si, že Putin má stále zájem pouze o pokračování této války. Právě proto potřebujeme nový silný tlak na Rusko – tvrdé sankce, silná cla, a to jak z Evropy, tak z Ameriky,“ poznamenal Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.
A hned přešel k tomu, co bude třeba.
„A když mluvíme o bezpečnostních zárukách, potřebujeme jasné odpovědi – kdo nám pomůže bránit se na zemi, ve vzduchu a na moři, pokud Rusko znovu přijde?“ ptal se. „A jak přesně se můžete zúčastnit? Žádám vás, abyste definovali svou roli.“
Konstatoval také, že je „důležité, aby prezident Trump viděl, že my v Evropě jsme jednotní v našem odhodlání ukončit válku“.
Trump se snaží domluvit schůzku mezi Putinem a Zelenským a uvedl, že by mohl uvalit na Moskvu nové sankce, pokud nedojde k pokroku v ukončení konfliktu. Bílý dům uvedl, že prezident „není spokojen“ s nočním ruským útokem.
„Putin nebude souhlasit s žádnými smysluplnými kompromisy s Ukrajinou,“ varoval ve vyjádření pro Kyiv Independent Ryhor Nižnikau, expert na Rusko z Finského institutu mezinárodních vztahů. „Putin nabízí Kyjevu dvě možnosti: souhlasit s jeho politickými požadavky a proměnit se v další Bělorusko – s loutkovým režimem a totální rusifikací, nebo být vojensky poražen a anektován kus po kusu,“ dodal.
Ukrajinci by podle jeho názoru mohli přijmout jakékoli ústupky Rusku jen tehdy, když Američané a Evropané poskytnou napadené zemi pevné bezpečnostní záruky srovnatelné s členstvím NATO. Ale takové záruky zatím nejsou na stole, takže Ukrajinci nemohou přijmout žádné ruské požadavky. Tím by z pohledu analytika jen povzbudili Rusko k dalším úderům na ukrajinské území.
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Server Kyiv Independent v této souvislosti uveřejnil průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, který probíhal od května do června, podle něhož by 68 % Ukrajinců bylo proti uznání jakýchkoli ukrajinských území za ruská de iure, 25 procent bylo tomuto uznání nakloněno.
„Jakýkoli kompromis ohledně de iure uznání (okupovaných) území je pro jakéhokoli (ukrajinského) vůdce politickou sebevraždou,“ řekl deníku Kyiv Independent Oleksandr Kraiev, vedoucí severoamerického programu v think-tanku Ukrainian Prism.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák