Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
Jen občasné lokální incidenty ohrožují příměří mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty na východní Ukrajině. Přesto prezident Petro Porošenko při svém projevu v Kongresu USA žádal především o pomoc pro ukrajinskou armádu a také o udělení zvláštního spojeneckého postavení, umožňujícího bližší spolupráci s USA. Po Západu chtěl především zbraně, což spojil s výčitkou za dosud poskytnutý vojenský materiál. „Přikrývky a zařízení pro noční vidění jsou také důležité, ale přikrývkami válku nevyhrajete,“ konstatoval.
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tomského (+ 2. část), Romana Šmuclera, Jiřího Pehe (z 11.9.), Romana Jocha (ze 7.8) + (9.9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, , Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe (30.7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Příměří na východní Ukrajině považuje politolog Zdeněk Zbořil za křehké. „O jeho porušování nás s radostí informují v České televizi téměř každý den. Ale může také dojít ke zhroucení toho vyjednávání. To ale myslím až po všeobecných volbách, protože zatím si to může některá ze stran vykládat jako klid před bouří a příležitost pro přeskupování vojenských sil a získávání nové výzbroje a přezbrojování,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil na úvod svého pravidelného hodnocení politických událostí posledních dnů.
Kanada se potřebuje zbavit zastaralých zbraní
Prezident Porošenko sice v americkém Kongresu sklidil potlesk, ale postavení zvláštního spojence nikoli. To od kanadské vlády získal nabídku pomoci ve výši sta milionů dolarů, z toho 93 milionů na zbraně a sedm na tzv. humanitární pomoc. „To dělá dojem, že se Kanada rozhodla zbavit se svých zastaralých zbraní nebo zásob, což by ji přišlo dráž, kdyby je měla likvidovat. Na Ukrajinu se tak skutečně může dostat spousta vyřazeného materiálu, tak jako my posíláme Kurdům také ze starších vojenských zásob, které stejně musíme nějakým způsobem obnovovat,“ upozorňuje politolog.
Fotogalerie: - Pražský Majdan
Psali jsme:
A dárce obvykle nic nestojí ani ta tzv. humanitární pomoc. „Kdo byl někdy lyžovat v alpských zemích, tak ví, že se tam dají koupit velice levné pohotovostní balíčky, které spotřebovávala americká armáda v Afghánistánu. Takže i ta humanitární pomoc může být tohoto druhu. Podobným způsobem zřejmě funguje i humanitární pomoc z ruské strany. Jde o věci, kterých se – jak to často bývá u té humanitární pomoci – chce ta druhá strana zbavit. Víme, co odevzdávají čeští občané, když jsou u nás povodně, na pomoc těm postiženým. A nedělejme si iluzi, že to nedělají vlády různých států,“ nabádá Zdeněk Zbořil.
Teze o válčících dobrovolnících je pro Rusko výhodná
V centru Moskvy se v neděli sešlo několik tisíc lidí, kteří protestovali proti účasti ruských vojáků na válčení na Ukrajině. „Aby oficiální místa v Rusku připustila, že na Ukrajině bojují vojáci pravidelné ruské armády, tak to by musela asi v Moskvě padnout vláda. Nezapomeňte, že Moskva to je osm až deset milionů obyvatel, denně tam přijíždí dalších čtyři, pět milionů. A mezi nimi je také velký počet lidí, kteří jsou původem z Ukrajiny. Ta akce je namířená proti vládě, ale zřejmě nebude mít takový rozsah, aby vláda padla. Ale rozhodně se může stát, že Rusko zmenší podporu jihovýchodních oblastí Ukrajiny,“ myslí si politolog.
V této sužované oblasti se už přelévá břímě obnovy válkou zničené nebo poškozené ekonomiky na patrony konfliktu. „Pan Porošenko to přece říká úplně jednoznačně: ´Potřebujeme, abyste platili. Potřebujeme, abyste nás v první fázi zásobovali zbraněmi, v té druhé dali něco také do rozvoje´. A Ruská federace bude zřejmě velmi opatrná, aby na Ukrajině investovala. Takže ten problém přiznat, že tam byla pravidelná ruská armáda, myslím, je na delší dobu odložen. Protože ta pozice, kterou zastává vláda Ruské federace, že tam byli nějací dobrovolníci, je pro ni stále výhodná,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Islámský stát musel někdo vyzbrojit i financovat
Problémem pro Ukrajinu jsou i události kolem Islámského státu a komentátoři upozorňují, že americký prezident Barack Obama zvolna odchází od militantní protiruské rétoriky, protože bude Rusko tváří v tvář této hrozbě potřebovat. „To se strašně těžko posuzuje. My jsme všichni najeli na takovou propagandistickou a agitační vlnu, jejíž součástí byli dva podřezaní novináři a jeden humanitární pracovník, což je velice drastická událost, komentovaná především ve Spojených státech, ale i v západní Evropě a u nás,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Přitom poukazuje na to, že dodnes nevíme, jak se islámský chalífát, kterému říkáme Islámský stát, objevil. „Vyskočil ze země, z pouště a dosáhl značných úspěchů. Ale přece musel jeho bojovníky někdo vyzbrojit a museli si sehnat nějaké peníze. Jsou organizováni jako mobilní jednotky, na které lze střílet z letadel, ale špatně se proti nim vede poziční válka. To je zvláštní fenomén vojenství, je to vlastně nová forma guerillové války a hledá se k tomu přiměřená odpověď. Ale tak jak rychle se ten fenomén objevil, tak stejně rychle může zmizet,“ domnívá se politolog.
Čerstvý důkaz nezájmu voličů o Senát
Objevila se už spousta konspirativních teorií, kdo všechno peníze na zrození Islámského státu dal. „A nejedná se jenom o Saúdskou Arábii a Katar a země, které jsou přímo v sousedství, podezírají se Spojené státy, stát Izrael, jen ještě nepadlo podezření na Ruskou federaci, ale i to se může v těchto teoriích objevit. Ale ukazuje se na nich, že vlastně nikdo dodnes neví, jak se ten Islámský stát zrodil, proč se zrodil s takovou brutalitou, proč je tak populární, proč si tam jezdí lidé z evropských i jiných zemí zaválčit. Ačkoli je zpráv okolo Islámského státu nebo chalífátu mnoho, tak ten problém znejasňují, než by do něj dávaly jasně nahlédnout,“ míní Zdeněk Zbořil.
Na domácí politické scéně se tři týdny před komunálními a sněmovními volbami uskutečnily doplňovací senátní volby v Praze 10 s chabou patnáctiprocentní volební účastí . Z té vychází i prognóza pro komunální volby, k nimž by mělo přijít rekordně málo voličů, kteří navíc své hlasy rozdělí mezi velký počet stran. „To, že měly po panu Štětinovi tak nízkou účast, je jenom dalším důkazem nezájmu voličů o Senát. Ale nemyslím si, že důvody případné nižší účasti v komunálních volbách jsou podobné. V obou jde o úplně něco jiného,“ upozorňuje politolog.
Změť padesáti politických subjektů je obtížně čitelná
Zatímco senátní volby jsou tradičně na okraji zájmu, tak u komunálních voleb může být jednou z příčin velký počet politických stran, které se jich chtějí zúčastnit. „Ta změť padesáti politických subjektů je velmi obtížně čitelná. Lidé, pokud budou vůbec moci racionálně reagovat, tak se budou zajímat o osobnosti. Ale ty jsou stejně nové, protože dochází k jakési generační výměně. Může se tedy stát, že slogan hnutí ANO ´Chceme něco jiného, než tady bylo celých čtyřiadvacet let´ může být i v komunálních volbách úspěšný víc, než ti ostatní předpokládají,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Hnutí ANO může voliče oslovit s podobnými hesly jako v parlamentních volbách před rokem, když bude zdůrazňovat, že není politickým hnutím, ale hnutím nespokojených občanů, že chce na rozdíl od ostatních šetřit veřejné peníze. „Může se mu to podařit proto, že program hnutí ANO byl původně pro komunální volby. Po pádu vlády muselo ANO jít do celostátní kampaně, tak se jeho strategie trošku změnila, ale ta zmiňovaná hesla, to byla hesla pro nadcházející komunální volby, v nichž si hnutí chtělo vyzkoušet, zda jim to půjde, jak říkal pan Babiš, a teprve potom jít na celostátní úroveň,“ připomíná politolog.
Praze dominuje propletenec zájmů mezi členy nejrůznějších stran
Z komunálních voleb se ze všech ostatních vymyká Praha, v níž léta fungovaly koalice, které neodpovídaly koalicím na celostátní úrovni. „Ten propletenec zájmů mezi členy nejrůznějších politických stran je velmi široký. Teď se v předvolební kampani, to je mimochodem zajímavý jev, bojuje také tím, že se vymýšlejí často až absurdní nápady, jak něco v Praze změnit. A přitom je boj o tunel Blanka a ty velké stavby stále nerozhodnutý a jsou do něho zapleteni všichni,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil a zamýšlí se i nad podobou kampaně v hlavním městě.
„Taková ta pokleslá agresivita vůči panu Hudečkovi, ať si táhne do Olomouce, je jenom takový slabý odvar, který není důležitý. Ale všimněme si, jak ostatní strany přicházejí s lidmi, kteří v minulosti totálně neuspěli jak v komunální, tak celostátní politice a snaží se zachytit posledního stébla, nebo hlavně s novými lidmi, kteří nejsou obecně známí. A proto kampaň kandidátů hnutí ANO, s nimiž je na billboardech vždy pan Babiš, bude mít možná větší úspěch než ty shluky neznámých tváří na jiných plakátech,“ odhaduje politolog.
Tihle petičníci se podepisovat nemuseli, jejich postoje jsou známé
Umírněný postoj čelních českých politiků k Rusku nedá spát těm, kteří měli vždy blízko k Václavu Havlovi. Mezi ně patřil i Michael Kocáb, který stál u zrodu petice „Nechceme být ani ryba, ani rak“, která se distancuje od postojů prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava k ruské agresi proti Ukrajině. „Po zkušenostech s mnoha peticemi jsem už tak skeptický, že si někdy myslím, zda ty petice neiniciuje někdo, kdo potřebuje zjistit, kdo je pro a kdo je proti v nějaké politice,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Dokonce by se nebál říct, jestli iniciátorem petice Michaela Kocába není nějaký zájem ruské strany vědět, kdo v České republice je proti Ruské federaci vyhraněně zaujatý. „Ráno těch lidí bylo třiaosmdesát a jsou to jména lidí, kteří se na tu petici ani nemusí podpisovat, protože je u nich tento antisobotkovský postoj známý. A to, že mu vytýkají, že není ani ryba, ani rak, tak to je jenom znakem určité agresivity lidí, kteří by chtěli tu českou politiku prosazovat nějak jinak. Přitom víme, že pokud někdo z nich byl ve vysoké funkci nebo se snažil hrát i nějakou významnou roli, tak byl totálně neúspěšný,“ zdůrazňuje politolog.
ODS nevadil zájem o kongres, o dluh už ano
„Působení pana Kocába v ministerské funkci bylo až komické, vystoupení paní Illnerové ve prospěch Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě vedlo téměř k jeho neúspěchu. A celá řada těch dalších lidí, kteří se pod petici podepsali, jsou spojeni s aktivitami, kterým se sice dostávalo velké mediální pozornosti, ale jejich výsledky byly prachmizerné. Už někdy od Impulsu 99 nebo Děkujeme, odejděte to je stále stejná skupina lidí, kteří jenom přiměřeně stárnou, ale neobnovují své postoje ani slovník. Tak ať navrhnou panu Sobotkovi, co to je ten tvrdý postoj vůči Ruské federaci. A ať také vysvětlí lidem, jaké si představují důsledky toho tvrdého postoje,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.
Všiml si i lamentování občanských demokratů na to, že média o nich v souvislosti s vyhlášenou stranickou sbírkou referují, že jsou na dně. „Pokud Česká televize věnovala rozpadající se ODS při jejím kongresu tolik pozornosti, jako by šlo o vládní stranu, tak to nikomu nevadilo. A teď, když je dohonil problém zvyšování mediálního zájmu shodou okolností v souvislosti s těmi dluhy, jsou překvapeni. Jenom Babišovy Lidové noviny věnovaly ODS pozornost víc než kterékoli jiné straně. Když si vezmete několik posledních týdnů a počet článků, tak ODS je tam častěji než vládní strany,“ podotýká politolog.
Sledujte hlouběji chování komunálních kandidátů
Pak se není co divit, že pozornost se ODS věnuje i v souvislosti s dluhem, což je pro novináře samozřejmě atraktivní. „Mimochodem ODS měla vždy nejasnosti okolo svého financování a vždy se tam hledalo něco nejasného. V poslední době se od ní odvracejí sponzoři, protože strana nemá budoucnost, tak jí už nikdo nechce peníze dávat. Je to vidět i na tom, kolik bývalých členů ODS nebo lidí, o nichž se dalo říci, že byli alespoň příznivci ODS, působí už někde jinde. V Praze na komunální úrovni je to úplně výrazný odliv do jiných politických stran,“ všímá si Zdeněk Zbořil.
Z událostí tohoto týdne považuje za nejzajímavější jednání sněmovny, i když ta má toho na programu tolik, že nám určitě nějaký zajímavý bod uteče, ale také vystoupení kandidátů v komunálních volbách. „Ať se lidé vykašlou i na Senát, ale ať raději sledují, jak se chovají kandidáti u nich v obcích nebo městech, jak se jim snaží zase vetřít do přízně, aby je mohli po volbách zase zklamat,“ usmívá se politolog. Nicméně těm, co chtějí jít ke komunálním volbám, skutečně doporučuje, aby se zabývali hlouběji těmi, které chtějí volit, a dali si pozor na ty, co se tváří jako zastánci zájmů všech občanů.
Fotogalerie: - Defénestrace v ÚSTRu
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
