Exministr Bašta důrazně k Zemanovu projevu v ruštině, politice vůči Rusku a cenzuře, která je tu prý tužší než za totality

01.10.2014 11:00

Exministr někdejší Zemanovy vlády a bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině Jaroslav Bašta si utahuje z českých médií, která podle něj předvádějí tužší cenzuru než byla ta normalizační. Zároveň v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hájí prezidenta Zemana ve věci jeho projevu na řeckém ostrově Rhodos a naznačuje, že Rusko se sankcí uvalených na něj Západem nemusí obávat.

Exministr Bašta důrazně k Zemanovu projevu v ruštině, politice vůči Rusku a cenzuře, která je tu prý tužší než za totality
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta
reklama

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory  Pavla Žáčka (+ z 10.9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla SchwarzenbergaAlexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.

Projev prezidenta Zemana na konferenci Dialog civilizací byl vnímán jako povel k tomu, abychom se přestali kočkovat s Ruskem a místo toho se spojili proti Islámskému státu. Takto projev pochopili v zásadě všichni politici a mnozí komentátoři. Co říkáte vnímání a pochopení tohoto projevu v České republice, především tedy v médiích a na politické scéně?

Obávám se, že většinu českých médií a část politiků obsah prezidentova projevu vůbec nezajímal. Zasekli se na jeho formě - všude zdůraznili, že ho pronesl rusky, tím pádem je nezajímá, co vlastně říkal. Je to, bohužel, pokračování poslední prezidentské volební kampaně s její hysterickou rusofobií, která byla jedním z hlavních témat umělecké fronty podporující jeho protikandidáta. Celá záležitost má groteskní rysy, protože ČT nikdy neodvysílala celý projev našeho prezidenta, kdežto řeč ukrajinské hlavy státu Petro Porošenka ano. Snad by jim měl někdo vysvětlit, že ještě nejsme Ukrajina...

Překlad celého Zemanova projevu najdete ZDE

Do jaké míry může mít podle vás Západ přátelské vztahy s Ruskem? Nebo možná ještě jinak, chce mít Západ přátelské vztahy s Ruskem? A jaké dlouhodobé důsledky mohou mít obě varianty, pevnější přátelství a spolupráce, či naopak sankce, obchodní války, ostré výroky…?

Jedna stará poučka (na kterou stále zapomínáme) říká, že státy nemají přátele, jen své zájmy. A existuje více společných zájmů Západu a Ruska než důvodů ke konfliktům. Na to přece projev našeho prezidenta upozornil. Pro EU to platí dvojnásob - naším zájmem je politika dobrého sousedství s Ruskou federací, přinejmenším ve stejné míře jako tomu bylo za studené války mezi Západem a Sovětským svazem. Když sleduji některé kroky a výroky západních politiků, mám někdy pocit, že chtějí vstoupit do dějin jako státníci, kteří rozpoutali válku s Putinovým Ruskem. Nějak si ale nevšimli, že jsme na ozbrojenou konfrontaci připraveni hůře než RF, ačkoliv výdaje na obranu posledních dvacet let snižovala právě současná bojechtivá generace vůdců EU. Pro ČR to platí dvojnásob.

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 66481 lidí

Prozápadní aktivisté a politici často zdůrazňují, že nesmí být nechány napospas některé postsovětské republiky, které nejsou v NATO. Tedy kromě Ukrajiny hlavně Gruzie a Moldavsko. Hrozí podle vás, že v případě neúčasti Západu v těchto zemích je může Rusko buď vojensky obsadit, nebo ničit demokratický systém, právní stát či narušovat jejich suverenitu?

Vyloučeno to není. Poslední tři století hranice Ruska určuje především síla či slabost jeho sousedů. Všechny tři státy, které jste jmenoval, jsou mimořádně slabé s nevyřešenými vnitřními konflikty. Účast slabého Západu může nepříznivý vývoj velmi urychlit, jak ukázala válka v Gruzii v roce 2008, či občanská válka na východě Ukrajiny letos.

Do jaké míry je nutné se angažovat například v Moldavsku, Gruzii nebo Arménii? Podporujete to, aby v těchto zemích fungovaly americké nevládní organizace, které tam oficiálně posilují demokratické procesy či podporují prozápadní politické strany? Jak to dát případně do rovnováhy s přátelskými vztahy s Ruskem? Je možné se v těch zemích angažovat společně s Ruskem?

Tzv. barevné revoluce na Ukrajině, v Gruzii a Kyrgyzstánu vyvolaly v ruské elitě pocit, že jde o západní spiknutí, jehož účelem je snaha změnit sousedy Ruska v jeho zavilé nepřátele, což má být prvý krok k likvidaci ruského státu. Asi je v nejbližších letech těžko přesvědčíme, že tomu tak není.

V řadě zmiňovaných i dalších zemí působí různé nevládní agentury bojující proti korupci, monitorující lidská práva či rozvíjející demokratické mechanismy a jsou většinou financované ze Západu. Měli bychom obecně usilovat o změny režimů na základě západních demokratických modelů? Pokud nikoli, jaká by měla být politika, abychom podpořili západní hodnoty a zároveň nenaštvali Rusko?

Bolševici mezi dvěma světovými válkami zjistili, že proletářskou revoluci nelze vyvážet. Afghánistán, Irák, Barevné revoluce v postsovětském prostoru, Arabské jaro a naposledy Majdan ukazují, že demokracii západního typu také nevyvezeme. V lepším případě vznikl jen chaos, v tom horším krvavá občanská válka. A Islámský stát. Asi bychom se měly soustředit na masarykovskou práci drobnou na lokální úrovni a obnovit důvěru v naše dobré úmysly. A pokud už budeme demokratizovat, vybírejme uvážlivěji lidi, které podpoříme.

Váš předchůdce na postu velvyslance v Ruské federaci Luboš Dobrovský tvrdí, že kdyby Západ postupoval stejně liknavě jako v případě Ukrajiny i v roce 1989, byli bychom dodnes sovětským satelitem. Je tato analogie správná?

Není. Západ byl zaskočen vývojem ve Střední a Východní Evropě stejně jako Sovětský svaz. A v Moskvě poprvé za dlouhá staletí seděl státník, který v krizové situaci odmítl použít k potlačení vzpoury armádu. V tom zůstává Michail Gorbačov nedoceněn.

V české veřejné debatě se objevují názory ve stylu, že když budeme obchodovat s Ruskem, staneme se ruským satelitem, nebo že když budeme energeticky na Rusku závislí, budeme muset plnit jeho zahraničněpolitické cíle apod. Bojíte se, že by Rusko mělo zájem ovlivňovat skrze velké firmy napojené na Kreml český veřejný život třeba sponzoringem politických stran nebo účastní v médiích?

Používání dvojího metru se mi nelíbí. Popsané jednání patří k obvyklým nástrojům politiky všech velkých zemí, jejichž firmy u nás investují nebo působí.

Je česká demokracie a orientace na Západ tak silná, aby byla ochráněna svoboda slova, nezávislost soudnictví a policie a relativně bezkorupční fungování státní správy v případě, že by přišlo to domnělé ohrožení z ruské strany? Musíme se skutečně tak pevně držet sukně Západu, protože by nás mohlo ohrozit, kdybychom se pustili do rozvíjení vlastních vztahů s Ruskem a Čínou?

S výjimkou orientace na Západ velmi silně ohrožujeme všechny hodnoty my sami, bez jakéhokoli vnějšího ohrožení. Cenzuru dnes máme tužší než za totality. Sice nikdo dnes nic nezakazuje, věci, které se podivným vládcům veřejného prostoru nehodí, se prostě nezveřejní. Chcete lepší příklad než zcenzurování projevu prezidenta republiky ve veřejnoprávní televizi? Nezávislost soudnictví a policie? Bezkorupční fungování státní správy? Rád bych se toho dožil, ale už jsem moc starý.

Rusko prý mluví o boji proti islámským teroristům, protože má problémy na svých kavkazských koloniích. Jak se vy osobně vyrovnáváte s politikou, kterou například v Čečensku zavádí Ramzan Kadyrov, jež bývá někdy považován za vůdce s diktátorskými prvky?

Ruská federace je zemí s největším počtem muslimů v Evropě. Žijí nejen na Kavkaze, ale i v Povolží či v Moskvě. Nejdelší hranici má se zeměmi Střední Asie, které jsou také muslimské, takže zdrojů potenciálního ohrožení je více než jen Kavkaz. (Mimochodem, nazývat regiony Kavkazu ruskými koloniemi je z historického hlediska stejné jako označovat za americkou kolonii Texas, Nové Mexiko, Kalifornii). Pokud jde o Čečnu, jsem rád, že žiji v Čechách. Jinak se Ramzan Kadyrov od prezidentů Azerbajdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu liší jen tím, že je mnohem mladší.

Co si myslíte o obou čečenských válkách a politice, kterou prezident Putin uplatňuje na Kavkaze?

Prvou válku zahájil prezident Jelcin, aby před volbami získal vavříny vítěze. Dopadlo to pro něho katastrofálně, Čečenci získali sympatie nejen ve světě, ale i v Rusku. V roce 1999 se z války o nezávislost stala válka náboženská, která skončila, když lidé Šamila Basajeva zabili čečenského nejvyššího muftího a prezidenta Achmata Kadyrova. Jeho syn Ramzan se vydal na cestu krevní msty a záhy čečenský konflikt skončil. Čečenizace války se ukázala jako jediné řešení vedoucí k vítězství. Prezident Putin se z toho poučil, jak ukazuje jeho kavkazská politika využívající místní elity.

Generál Petr Pavel, který získal vysoký post v NATO, řekl, že Rusko nepovažuje za spojence, ale za protivníka. Jaké je vaše stanovisko k takovému názoru? Kde jsou kořeny takového Pavlova názoru?

Pravděpodobně ve velení NATO. Nicméně historie nás učí, že dnešní protivník může být budoucím spojencem a naopak.

S jakými pocity sledujete současné dění na Ukrajině, kde je relativně dodržováno příměří a chystají se volby? Proč stále pokračují sankce?

Není to mír, ale oddych před novými boji.

Ruské ministerstvo financí se chystá uvolňovat miliardy dolarů z rezervního fondu, který je plněn příjmy z prodeje ropy. Chce tak poskytnou kapitál ruským firmám postiženým bankovní částí sankcí a tím pádem nemají financování. V ruské administrativě se objevují úvahy, že je nutné výrazně posílit domácí výrobu zboží a tím by se mohl zajistit masivní růst ruské ekonomiky. Jsou takové úvahy reálné?

Jsou reálné hned ze dvou důvodů: ve fondu je dost peněz a na území Ruské federace se nachází asi 30% všech světových zásob surovin. A v dosahu Ruska je největší světové odbytiště - Čína a Indie.

Pokud se Ruská federace rozhodne naprosto odstřihnout od Západu, má dostatečné příležitosti k obchodní realizaci v rámci zemí BRICS a všude mimo Západ?

Jediné, co od zemí BRICS RF nedostane, jsou nejmodernější technologie pro ropný průmysl a strojírenství. Kvůli sankcím je neobdrží od nikoho, takže si je nejspíše vyrobí sama...

Na různých ruských komentářních serverech čteme často volání ruských ekonomů po debyrokratizaci hospodářství a snížení korupce, která je největším nepřítelem ruského hospodářského růstu. Co si myslíte o plánech, které v tomto směru má prezident Putin? Nejsou to jen vějičky pro veřejnost, když podle západních médií „jeho“ oligarchové z rozpočtu kradou jako straky?

Před více než deseti lety Vladimír Putin zbavil oligarchy politické moci. Proto skončil Chodorkovskij ve vězení. Existují náznaky, že se chystá další podobné tažení. Újmu lidu způsobenou sankcemi bude nutné nějak kompenzovat a nic nepotěší tolik, jako když boháč zchudne.

Je podle vás reálné, že se Rusko do takové míry vzpamatuje, co se týče kvality podnikatelského prostředí, aby byla srovnatelná aspoň s tou naší? Sám Vladimir Putin řekl, že ruští malí a střední podnikatelé by měli dostat vyznamenání za to, že jsou v takovém prostředí schopni pracovat…

Politika dvojího metru a sankce uvržené na Rusko po sestřelení malajského letadla bez vyčkání na vyšetření toho, kdo to provedl, vyvolala u Rusů silné vzepjetí vlastenectví. A to občas dokáže udělat i věci jinak nemožné.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Radim Panenka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milan Syruček sleduje dramatické dění ve světě: Koronavirus v kanceláři Putina. Ruské letouny na letišti NATO. Ve Francii proběhla operace, která od války nemá obdoby...

10:45 Milan Syruček sleduje dramatické dění ve světě: Koronavirus v kanceláři Putina. Ruské letouny na letišti NATO. Ve Francii proběhla operace, která od války nemá obdoby...

ROZHOVOR Lidská solidarita překročila vojensko-politické hranice. Tak hodnotí pomoc stovky ruských a…