Novinové titulky hlásají, že Rusko stojí před krachem a zhroucením, že Rusové panikaří, kvůli čemuž Putinovi poklesne popularita a může ho to stát křeslo. Do jaké míry se něco z toho nakonec může stát a do jaké míry jde pouze o hysterii západních médií, která se jistě ráda do Ruska obují?
Mám takový pocit, že jde především o hysterii západních médií. Propad rublu o 20 % nezpůsobí ekonomický krach Ruské federace, a tím pádem ani pád vlády V. Putina. Pravda je, že za poslední měsíc jeho popularita klesla o celých 6 % z 86 na 80 bodů, z toho o 2 % po pádu rublu. Ta čísla hovoří o tom, že Rusko se opravdu liší od EU.
Vladimir Putin na velké tiskové konferenci prohlásil, že Rusko potřebuje na zotavení z krize dva roky a zároveň konstatoval, že za současné problémy mohou vnější faktory. Není to jen výmluva? A do jaké míry se může RF za dva roky postavit na nohy, co všechno pro to musí VVP udělat?
Tu lhůtu dvou let nutnou pro zotavení ruské ekonomiky zmínila již před týdnem guvernérka Centrální banky E. Nabiullina, která předpokládá, že po tu dobu ceny ropy zůstanou pod úrovní 80 USD za barel. Za dva roky by se měly pozitivně projevit reformy ruské státní správy a transformace ekonomiky, či přesněji přechod na jiný než surovinový export. V krizové situaci je skutečnost, že ruská demokracie je demokracií řízenou, jistou komparativní výhodou. Prezident Vladimir Putin zřejmě udělal ten první a nejdůležitější krok – přesvědčil ruské občany, že se nacházejí v hospodářské válce se zlým Západem, a aby zvítězili, budou muset přinést oběti.
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava Kalouska (+ z 2.10.), Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Karla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.) Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Františka Bublana, Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly
Jakým překážkám musí ruský prezident čelit? Co kromě zřejmě těžkopádné a roky zkorumpované byrokracie mu brání celý systém zefektivnit a reformovat? Dá se říci, jací lidé mu stojí v cestě?
Pokud se nemýlím, o ruské byrokracii prohlásil, že je téměř stejně špatná a nevýkonná jako úředníci Evropské unie. Nepochybně dojde k personálním čistkám a jako první vyletí neloajální byrokrati, pak možná i ti neschopní. V Rusku podobné kroky v minulosti vedly k vyšší výkonnosti práce státní správy. Boj proti korupci zmínil již ve svém výročním projevu.
Jsou tu lidé jako Igor Sečin, šéf Rosněftu a další, jak oni vnímají Putinem nastavenou linii? Co by s Ruskem mělo být v očích právě těchto významných byznysmenů?
V krizové situaci jejich firmy i oni sami nepřežijí bez pomoci z Kremlu. Nepochybně budou dodržovat nastavená pravidla. Podaří-li se transformace ekonomiky, jejich význam poklesne. Zřejmě zůstanou jen ti opravdu loajální.
Jak je to s oligarchy? Lze reálně říci, do jaké míry musí Putin poslouchat (některé) oligarchy, a naopak do jaké míry oni poslouchají jeho?
V. Putin vládne již patnáct let. Někteří oligarchové za tu dobu odešli do emigrace, někteří jsou již po smrti, dalšího před rokem omilostnil a pustil z vězení a všichni ostatní jsou pod velkým mediálním tlakem, pokud se pokusí hlásit k neoliberálním myšlenkám. V duchu carské tradice jsou považováni za správce, nikoli vlastníky svých majetků. Proto se snaží s hlavou státu mít co nejlepší vztahy.
Psali jsme:
Ruská federace má 1200 tun zlata, devizové rezervy ve výši kolem 400 miliard dolarů. Jak ale bez přístupu k západním úvěrům a při nízké ceně ropy, na kterou je vázán výpočet státního rozpočtu, dokáže provést potřebné reformy, o kterých se dlouhé roky za prožírání petrodolarů jen mluvilo? K tomu je potřeba sanovat některé chudé oblasti a podobně… Není deklarované vzchopení se ruské ekonomiky a diverzifikace hospodářství jen sci-fi a současná krize spíše začátkem mnohem horších časů?
Rusko se od Západu pozitivně odlišilo tím, že zcela nezavedlo ono zlaté pravidlo globalizace, že zisky se důsledně privatizují a náklady a ztráty platí jen ti chudí. Proto má finanční rezervy. Sankce a nízká cena ropy je dostaly do situace, kdy se buď modernizuje, nebo zahyne. Čína ukázala, že i z relativně zaostalé země lze za krátkou dobu vybudovat nejvýkonnější světovou ekonomiku. A to neměla ani stabilizační fond, ani nevlastnila 30 % všech zásob světových surovin jako Ruská federace.
Publicista a konzultant Jan Campbell obsáhleji popsal kolující informace o tom, že Rusko hodlá masivně skupovat všechno zlato od svých producentů, čímž by prý mohlo zahnat dolar do kouta, ze kterého nebude úniku. Známo přitom je, že RF výrazně své zlaté rezervy navyšovala už od počátku letošního roku. Nakolik je informace o skupování všeho zlata a s tím spojené odůvodnění o vnějším stlačení rublu podle vás pravděpodobná? A případně, co by to mohlo znamenat do budoucna?
Ceny ropy a ceny zlata klesly téměř současně, takže Rusko za levnou ropu koupilo levné zlato (55 tun z 90, které se letos prodalo). Pokud k tomu přidá výtěžek své vlastní těžby, může na tom slušně v budoucnu vydělat. Pokud jde o tu teorii s dolarem zahnaným do kouta, tak bych rád připomněl, že v šachu platí, že hrozba je psychologicky účinnější než její uskutečnění. A Rusové jsou na rozdíl od Američanů dobří šachisté...
Pokud jde ještě o ceny ropy, The Economist, a kromě něj i česká národohospodářka Ilona Švihlíková, tvrdí, že je drží výrazně dole Saúdská Arábie. Ztotožňujete se s tímto výkladem? Do jaké míry je vlastně toto pouštní království satelitem USA?
Saúdská Arábie je spiritus agens zvýšení těžby a snížení cen ropy. Rusové to vnímají jako pomstu za podporu prezidenta Sýrie Bašára Asáda a snahu další ruskou pomoc v boji proti Islámskému státu znemožnit. Přiznejme si, že by na tom něco mohlo být. A saúdské spojenectví s USA? Většina teroristů z 11. 9. 2001 byli občané tohoto pouštního království...
Můžeme očekávat, že svět během příštího roku vykročí k tzv. dedolarizaci, o čemž se debatuje už dlouho, nebo jde pouze o iluzi? Je vůbec reálné, že by Rusko, Čína a jiné země BRICS či třeba Írán přestaly obchodovat v dolaru a nahradily ho? Co to může znamenat?
Neobávám se toho. Pro Čínu by to ještě nebylo výhodné. Ale země BRICS tím hrozit mohou, zřetelně tam také mají rádi šachy.
Na světové scéně se toho letos událo hodně. Vyvrcholila ukrajinská krize a válka se tak výrazně přiblížila k našim hranicím, začal se rozpínat tzv. Islámský stát… Co svět (nebo konkrétní země či uskupení) udělal špatně? Nebo ani jedné z oněch dvou věcí nešlo zabránit?
Západ se v posledním roce a půl pustil do dvou nebezpečných dobrodružství – angažováním se v občanské válce v Sýrii na té nesprávné straně a neuváženým vyprovokováním krvavého převratu a následné občanské války na Ukrajině. Vypukla nová studená válka a Evropská unie se dostala na okraj vojenské konfrontace s Ruskem. V jejích silách není ani vítězství ve válce, ani nedokáže konfrontaci zabránit. To mohou pouze Spojené státy.
Co ukrajinská krize a význam protiruských sankcí? Přestože ukrajinský prezident Porošenko prohlásil, že včera v noci na Ukrajině nepadl ani výstřel, USA chystají další sankce. Proč? Do toho navíc Sergej Lavrov řekl, že Rusové vidí Donbas jako součást Ukrajiny, což by se přece Západu mělo líbit…
Proč se to Západu nelíbí, vysvětluje má předchozí odpověď
Jaká mohou být i s přihlédnutím k Ukrajině a islámskému fundamentalismu bezpečnostní rizika pro svět (nejen) v příštím roce? Nebo se máme spíše obávat Ruska a jeho imperiálních choutek, jak o tom mluví někteří politici? Jinými slovy, hrozí válka v širším měřítku?
Hrozí. Situace trochu připomíná padesátá a šedesátá léta, období před válkou v Koreji a před Karibskou krizí. Nebezpečný rozdíl je v tom, že neuralgický konfliktní bod tentokrát je v Evropě, v našem blízkém sousedství na hranicích Ruska a Ukrajiny a Ruska a Pobaltí. A evropští politici bohužel trpí stejnou slepotou jako jejich předchůdci v roce 1914. Svým chováním mi USA silně připomínají císařské Německo, Evropská unie ono špatně vyzbrojené a nepřipravené Rakousko-Uhersko a Rusko zůstalo Ruskem…
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
