Zemanův zahraničněpolitický guru Kmoníček: Boj za demokracii? Ne všichni chtějí žít jako my. Všichni dnes obchodují se všemi, nestrašme ruským vlivem

02.10.2014 9:31

ROZHOVOR Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček se v rozmluvě s ParlamentnímiListy.cz vrací k nedávnému projevu prezidenta Zemana o sankcích a boji proti Islámskému státu. Podle Kmoníčka má každý stát právo o sobě rozhodovat sám a každá změna režimu importovaná zvenku je nakonec kontraproduktivní a není ani demokratická.

Zemanův zahraničněpolitický guru Kmoníček: Boj za demokracii? Ne všichni chtějí žít jako my. Všichni dnes obchodují se všemi, nestrašme ruským vlivem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Brána na 1. nádvoří Pražského hradu
reklama

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava KalouskaPavla Žáčka (+ z 10.9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla SchwarzenbergaAlexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka, Džamily Stehlíkové či Michala Marka.

 

Projev pana prezidenta na konferenci Dialog civilizací byl vnímán jako povel k tomu, abychom se přestali kočkovat s Ruskem a místo toho se spojili proti Islámskému státu. Dokonce citoval vaše srovnání o chřipce a rakovině. Takto projev pochopili v zásadě všichni politici a mnozí komentátoři. Pochopili to správně?

V tom mém citovaném heslu chybí jedna věta v prostředku, která zní, že „i na chřipku se dá umřít, když je špatně léčena”. Na rozdíl od komentátora Bohumila Doležala si ale prostě nemyslím, že se jedná o španělskou chřipku. Což znamená, že tuto nemoc považuji za léčitelnou. Musím ale opakovat, že Islámský stát je hrozba zcela jiného charakteru, rakovina celého systému. Použijme příklad, že Rusové v Praze v roce 1968 svůj příjezd neoslavili slavnostní detonací chrámu sv. Víta, zatímco na doktora Bagdádího bych si v tomhle směru celkem vsadil.

Kontroverzní projev prezidenta republiky ZDE.

Prezident dlouhodobě upozorňuje na oba typy bezpečnostních hrozeb a říká, že každá z nich je výrazně jiná a proto je adekvátní i rozdílný způsob reakce na ně. Ostatně, v politice musíte vždy umět rozlišit slova a činy. Pokud např. USA, jakožto významný garant bezpečnosti naší a celé západní Evropy, dnes každý den bombardují Islámský stát, zatímco prezidentu Putinovi pouze přiškrtily čerpání ze zahraničních bankovních účtů, dělají to nejen správně, ale přes veškerou rétoriku i reálnými činy ukazují, jak velkou hrozbu pro nás všechny kdo skutečně a reálně představuje. Slova jsou slova, činy jsou skutečným významem slov.

Co říkáte vnímání a pochopení tohoto projevu v České republice, především tedy v médiích a na politické scéně?

Že prostě vypovídá více o české, věčně předvolební, politické scéně, než o projevu Miloše Zemana samotném či dokonce o realitě mimo českou kotlinu. To ale není překvapivé. Rakouský exkancléř Gusenbauer byl ostatně mnohem radikálnější ve svém projevu, což tu nikdo ani nezaznamenal.

Do jaké míry může mít podle vás Západ přátelské vztahy s Ruskem?

Do takové míry, do jaké míry k tomu nakonec oba partnery přivede geopolitická realita. V asijském 21. století, kde na jeho počátku tvoří hrozbu extrémní verze militantních džihádistů, se můžeme nadít i podstatně více nečekaných spojenectví. Ve třicátých letech by třeba málokdo vsadil na to, že člověk tak pravicový jako byl Churchill, bude Stalinovi po mnoho let tak dobrým spojencem.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Prozápadní aktivisté a politici často zdůrazňují, že nesmí být nechány napospas některé postsovětské republiky, které nejsou v NATO. Tedy kromě Ukrajiny hlavně Gruzie a Moldavsko. Hrozí podle vás, že v případě neúčasti Západu v těchto zemích je může Rusko buď vojensky obsadit nebo ničit demokratický systém, právní stát či narušovat jejich suverenitu?

Každý stát by měl mít možnost rozhodovat si o své orientaci a vlastním osudu sám. A u každého státu jsou pak jeho skutečné možnosti volby omezovány jeho geopolitickou pozicí na mapě. Rusko se vždy bude snažit mít vliv na politický vývoj svých soused stejně, jako ho mají na svoje sousedy USA, Čína nebo Indie. Míra svobody Ukrajiny, Gruzie či Moldávie bude tedy přímo odvislá od úrovně demokratických svobod v Ruské federaci. Chceme-li pomoci našim přátelům v Gruzii, Moldávii či na Ukrajině, pomáhejme primárně přeměně Ruska v jeho cestě do hodnotového světa Evropy.

Pan prezident letos na Hradě hostil summit Východního partnerství. V souvislosti právě s předchozí otázkou, do jaké míry je nutné se angažovat například v Moldavsku, Gruzii nebo Arménii? Podporujete to, aby v těchto zemích fungovaly americké nevládní organizace, které tam oficiálně posilují demokratické procesy či podporují prozápadní politické strany? Jak to dát případně do rovnováhy s přátelskými vztahy s Ruskem? Je možné se v těch zemích angažovat společně s Ruskem?

Východní partnerství je pro Českou republiku klíčovým fórem dialogu se zeměmi, které prostě leží v prostoru mezi RF a západem Evropy. Dnes možná jediným fórem, které svoje účastníky nenutí, aby si mezi oběma sousedy vybrali. Jeho hodnota situací tedy pouze stoupá. Co se týče nevládních organizací a občanské společnosti jako takové, mnohé z nich si naši podporu zaslouží. Za celá ta léta nikdo třeba nepodezříval katolickou Charitu nebo Adru, že by byly zpravodajským nástrojem změny režimu někde. A společnost západního standardu lze poznat třeba podle toho, že se dialogu se svými kritiky vůbec nemusí obávat.

V řadě zmiňovaných i dalších zemích působí různé nevládní agentury bojující proti korupci, monitorující lidská práva či rozvíjející demokratické mechanismy a jsou většinou financované ze Západu. Měli bychom obecně usilovat o změny režimů na základě západních demokratických modelů? Pokud nikoli, jaká by měla být politika, abychom podpořili západní hodnoty a zároveň nenaštvali Rusko?

Nikoliv. Jakákoliv změna režimu importovaná zvenku společnosti dovnitř není skutečně demokratická, tudíž ani trvalá a většinou je nakonec i kontraproduktivní. Není třeba opakovat příklady od Iráku až po arabské jaro. Nejlepší způsob podpory západních hodnot je vlastním příkladem. Hovořme otevřeně o tom, co máme rádi, proč to máme rádi, co nám to dává a také, co za to platíme. Naučme se barevnosti světa. Ne všichni chtějí ten život, co máme my.

Bývalý velvyslanec v Ruské federaci Luboš Dobrovský tvrdí, že kdyby Západ postupoval stejně liknavě jako v případě Ukrajiny i v roce 1989, byli bychom dodnes sovětským satelitem. Je tato analogie správná?

Pokud by byla Ruská federace jinou verzí SSSR, tak ano. Pan exvelvyslanec si dlouhodobě myslí, že Rusko se v zásadě nemění, a je to jedno, zda má kabát RF či SSSR. Já si myslím, že ruská ideologie dneška je výrazně jiná, než byla idea třídního boje a vývozu permanentní revoluce v podání SSSR.

V české veřejné debatě se objevují názory ve stylu, že když budeme obchodovat s Ruskem, staneme se ruským satelitem, nebo že když budeme energeticky na Rusku závislí, budeme muset plnit jeho zahraničněpolitické cíle apod. Bojíte se, že by Rusko mělo zájem ovlivňovat skrze velké firmy napojené na Kreml český veřejný život třeba sponzoringem politických stran nebo účastí v médiích?

Podle stejné logiky by tedy TOP 09 zachránila svoji západní duší tím, že by pojídala pouze perský kaviár, protože USA se dovozem ruského již asi samy staly nedobrovolně závislými satelity. Je to prostě nesmysl a ČR udělala dost pro to, aby měla energetickou politiku v rámci svojí bezpečnostní orientace. ČR je logickou a historickou součástí západní Evropy, je členem EU a NATO. To omezuje ruský vliv zde, a to zcela zásadně. Ruský politický orbit jsme v roce 1989 opustili a v globálním světě dnes všichni obchodují se všemi. Jinak, politická strana sebevražedně sponzorovaná z Kremlu zde nepůsobí a náš tisk vlastní někdo úplně jiný.

Je česká demokracie a orientace na Západ tak silná, aby byla ochráněna svoboda slova, nezávislost soudnictví a policie a relativně bezkorupční fungování státní správy v případě, že by přišlo to domnělé ohrožení z ruské strany? Musíme se skutečně tak pevně držet sukně Západu, protože by nás mohlo ohrozit, kdybychom se pustili do rozvíjení vlastních vztahů s Ruskem a Čínou?

Myslím, že po půlstoletí v sovětském náručí moc dobře víme, kdo jsme a kdo opravdu nejsme. Svoje české vztahy s Ruskem a Čínou máme jako každý jiný člen EU. A z jejich pohledu jsme opravdu podstatně zajímavější jako unijní Evropané, součást půlmiliardového trhu, než jako stát s počtem obyvatel zhruba okolo 40 procent dnešního Pekingu nebo 30 procent Mexico City.

Častým argumentem, který byl mlácen panu prezidentovi o hlavu, je, že „agenti Lukoilu v okolí prezidenta Zemana odvedli svou práci“, jak řekl Karel Schwarzenberg. Potkáváte se na Hradě s agenty Lukoilu?

Věru ne. Navíc poslední zpráva o Lukoilu, kterou jsem viděl v tisku, říkala něco o tom, že z ČR tato společnost úplně odchází. Tudíž tahle konstrukce nedává vůbec žádný logický smysl.

Rusko prý mluví o boji proti islámským teroristům, protože má problémy na svých kavkazských koloniích. Jak se vy osobně vyrovnáváte s politikou, kterou například v Čečensku zavádí Ramzan Kadyrov, jenž bývá někdy považován za vůdce s diktátorskými prvky?

Nejsem specialista na Kavkaz a jsem celkem rád, že jsem se nemusel nikdy s Čečenci vyrovnávat.

Co si myslíte o obou čečenských válkách a politice, kterou prezident Putin uplatňuje na Kavkaze?

Že ví, co dělá, že mu jeho výběr možností nemusíme vůbec závidět, a důvody, které k tomu Rusko, Čečence, Dagestánce a další vedou, by vydaly na solidní knihu o několika dílech.

Generál Petr Pavel, který získal vysoký post v NATO, řekl, že Rusko nepovažuje za spojence, ale za protivníka. Jaké je vaše stanovisko k takovému názoru?

Já si pana generála vážím a z pozice organizace, kde nás bude reprezentovat, ani nic jiného říci nemohl.

S jakými pocity na Hradě sledujete současné dění na Ukrajině, kde je relativně dodržováno příměří a chystají se volby? Je čas na úplné zrušení sankcí?

Je čas na hledání způsobů postupné deeskalace situace. Abychom na kroky vstřícné v budoucnu dokázali reagovat vstřícně a na kroky problematické naopak darováním problémů jejich tvůrcům. Úkolem diplomacie je vždy mít připraveny obě možnosti. Která z nich to bude, to rozhodnou politici.

Fotogalerie: - Ne sankcím, ano míru

Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci san...
Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci san...
Předseda SPO Jan Veleba
Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci san...
Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci san...
Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci san...

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Radim Panenka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jedni jsou vysmátí, druzí už jen čekají na exekutora. Komu rozervaná společnost asi vyhovuje? Bývalý politický vězeň má jasno

19:13 Jedni jsou vysmátí, druzí už jen čekají na exekutora. Komu rozervaná společnost asi vyhovuje? Bývalý politický vězeň má jasno

ROZHOVOR „Vláda svými chaotickými a nesmyslnými nařízeními zcela rozervala společnost, která se nedě…