Co považujete za největší světové nebezpečí?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tomského (+ 2. část), Romana Šmuclera, Josefa Mlejnka, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Na Ukrajině zatím vládne příměří, nicméně i nadále jsme svědky vyostřené rétoriky mezi politiky. Severoatlantická aliance zahájila na západě Ukrajiny obří vojenské manévry, do země přijelo přes tisíc vojáků. Kyjev začíná budovat bezpečnostní zeď na hranicích s Ruskem. Ukrajinské strany se připravují na říjnové parlamentní volby. V předvolebních průzkumech zatím vede Blok Petra Porošenka, nicméně druhá je strana nacionalistického radikála Olega Ljaška.
Ukrajinské volby budou jen propagandistickou mlhou s podporou USA a EU
Podle politologa Zdeňka Zbořila budou ukrajinské volby mezinárodním společenstvím, popřípadě Evropskou unií a Spojenými státy schváleny a považovány za regulérní, i kdyby při nich došlo k jakémukoliv nedodržování běžných pravidel, protože pro Ukrajinu budou důležité z hlediska propagandy. V této souvislosti připomněl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) schválila volby Janukovyče, přesto se proti němu později Evropská unie postavila a dokonce aktivně podporovala Janukovyčovo svržení. „Ukrajinské volby se budou odehrávat ve stínu občanské války, které se bude zřejmě i nadále podle rétoriky Kyjeva říkat antiteroristická akce. Volby budou jen propagandistickou mlhou, které se dostane velké podpory z Evropy a z USA. Militarizace země a možnost potenciálního konfliktu bude dále existovat,“ řekl ParlamentnímListům.cz Zbořil.
A upozornil na tvrzení řady politických komentátorů nejen u nás, ale zejména v zahraničí, kteří se domnívají, že příměří je jen předvolebním oddechnutím a že po volbách, ať už dopadnou jakkoliv, se obnoví činnost bojových útvarů, které příměří využívají pouze k tomu, aby se přezbrojily a zaujaly lepší výchozí pozice pro budoucí konflikt. Poté zdůraznil, že zaznívající prohlášení v rámci ukrajinské krize se týkají i pokusu o použití jaderných zbraní.
Poznámku novinářky Petry Procházkové o obstarávání teplých oděvů pro kyjevskou armádu považuje v tomto kontextu podle svých slov za komickou. „V roce 1941 se tomu říkalo Winterhilfe. To svědčí o tom, že tyto volby nebudou zajímavé pro ty, kteří si myslí, že by mohlo na Ukrajině dojít k nějaké pozitivní změně,“ sdělil.
Psali jsme:
Sankce správně pojmenoval Schwarzenberg
Politolog se ve svém pravidelném hodnocení politických událostí zaměřil také na protiruské sankce. „Sankce nejsou jen hrozbou pro Ruskou federaci, ale správně je pojmenoval předseda sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg, který o sankcích říká, že to je válka a že si musíme uvědomit, že jsme ve válce s Ruskou federací, kdy je třeba, aby Putin dostal po kebuli. Já tato slova beru jako slova váženého politika, který je předsedou zahraničního výboru a nikdo z vlády nebo těch, kteří jsou na významných místech a mají odlišný názor na danou problematiku, mu nedokázali nic namítnout. Předpokládám, že tolik zkušený politik Schwarzenberg se zřejmě od významných evropských politiků, s nimiž udržuje kontakty, dozvěděl, že máme dát Putinovi po kebuli a že jsme ve válce,“ míní politolog.
Sankce se budou dle Zbořila dále používat jako klacek na Ruskou federaci a bude záležet na jejich vyhodnocení, což, jak dodává, bude velice obtížné. „Zatím víme, že padá rubl, což Ruské federaci přinese nějaké škody, ale jaké to škody přinese nám a ostatním zemím v Evropě? Francouzi řekli, že nevydají vojenská plavidla z Francie do Ruska, ale už tam vyplula loď na zkušební plavbu s ruskou posádkou. Takto mohou sankce nakonec vypadat. Stanoviska budou tvrdá, ale jejich dodržování může být různorodé,“ nastínil pro ParlamentníListy.cz a připomněl, že všechny sankce už od dob Napoleonovy blokády Velké Británie na začátku devatenáctého století byly vždy obcházeny a pomohly rozvoji černého obchodu a dalších negativních jevů, které s tím souvisejí.
„Ale to hlavní, co sankce přinášejí, bez ohledu na to, které straně ublíží více, je, že narušují dosavadní ekonomické a obchodní pořádky. Představte si, co sankce znamenají pro všechny možné firmy ze všech koutů světa, jak musí přehodnocovat smlouvy, které buď připravovaly, nebo je už měly podepsané. To je v každém případě destabilizace, a jestli dáme Putinovi po kebuli, je samozřejmě ve hvězdách. Já kdybych byl politikem tak malého státu, jakým je Česká republika, a měl tak velký majetek, jako má pan Schwarzenberg, tak bych vážil slova mnohem více, než jak činí on nebo jemu podobní v řadě jiných evropských zemích,“ doplnil Zbořil.
Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
Kdo zaujal při debatě o sankcích ve sněmovně?
K nedávné debatě na půdě Poslanecké sněmovny ohledně sankcí pak doplnil: „Nejvíc mě zaujal pan Sobotka, který stále drží svou tezi, že je třeba postupovat dál jednotně s Evropskou unií, ale opatrně v rámci konkrétních sankcí. Také mě zaujal tím, že prezentuje určité obavy z toho, že tyto sankce mohou mít větší dopad na slabší ekonomiky států Evropské unie než na Velkou Británii, Německo, Francii. Sobotkův názor má kontinuitu a přestože je napadán opozicí velmi brutálně, tak hájí zájmy České republiky,“ ocenil politolog přístup k sankcím ze strany premiéra.
„Pan Zaorálek opakoval umírněnější formou to, co už říkal v minulosti. Někdy se mi ale zdá, že jde přímo proti slovům svého předsedy vlády. Zaorálkův projev byl opět natolik zmatený, že jsem mu ani příliš nevěnoval pozornost,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Zbořil.
V případě hnutí ANO si Zbořil povšiml, že se k mezinárodní politice příliš nevyjadřuje na půdě Poslanecké sněmovny, ale spíše mimo ni. „Pan Telička v některých svých rozhovorech působí, jako by chtěl také dávat Putinovi přes kebuli a jako by byl ve válce. Jinak se ale ANO na české politické scéně chová velice umírněně, až nezřetelně,“ dodal.
„To, že ODS, která směřuje do zapomnění, se stává také kritikem a stoupencem evropských hodnot, proti kterým tak dlouho bojovala, nestojí snad ani za pozornost,“ vyjádřil se Zbořil. Podle něj zaujal také poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal. „Ve svých vyjádřeních je velmi agresivní. Zaujal mě proto, že je členem koaliční strany, která by měla podporovat vládu. Jeho názory však známe dlouhou dobu, tak víme, že je velmi vstřícný k proamerickým skupinám v Evropě a jeho slovo není zas tolik rozhodující a situaci ovlivňující, jak se sám domnívá,“ zhodnotil Zbořil.
Hudeček a jeho nešťastné výroky
Vzhledem k rozjíždějící se kampani před komunálními volbami byla řeč také o nedávném výroku pražského primátora Tomáše Hudečka (TOP 09), který uvedl, že podpora Prahy - nikoliv Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova - může být jediným nástrojem, aby se Česko dostalo na evropskou úroveň. Později se za výrok omluvil. „Polekal se své odvahy,“ řekl k tomu ParlamentnímListům.cz Zbořil. Připustil však, že trochu pravdy na výrocích Hudečka přeci jen je. „Když se podíváte na mapu mezinárodní politiky, tak Praha na ní leží, kdežto Olomouc, ze které pan Hudeček pochází, nikoliv. Olomouc však žije možná bohatším kulturním a společenským životem než Praha - v Olomouci nemusejí pořádat koncerty Kabátů, ale jsou tam kultivované kulturní pořady. Pan Hudeček to ale řekl tak nešťastně, že tím popudil všechny ty lokální patrioty, zejména Brňáky a jihomoravského hejtmana Michala Haška,“ podotkl Zbořil a připomněl věčný problém mezi Brnem a Prahou a podle něj zvláštní jednostrannou rivalitu vůči Praze.
„Pan Hudeček také zapomněl na to, že i spousta malých měst má své bohaté kontakty přes hranice s Mnichovem a Berlínem a jsou určitými tahouny kulturní politiky České republiky a nemusí na sebe upozorňovat tím, že vypoví kulturní spolupráci mezi Moskvou, Sankt Petěrburkem a Prahou, jak to udělal také pan Hudeček. To je takové okázalé gesto, jež namíchne řadu těch, kterým se na ruském společenském životě líbí kultura. To si spousta lidí v těch menších městech uvědomuje a nemají sice tolik peněz, aby pěstovali nějaké rozsáhlé kontakty s městy Ruské federace, ale dělají to pro to, abychom se s Ruskou federací nenacházeli ve válečném stavu mnohem více než pan primátor,“ míní Zbořil.
Psali jsme:
ODS se ze své prohry nepoučila
ODS může dle průzkumů potkat výrazný neúspěch v nadcházejících komunálních volbách v porovnání s těmi předchozími. Mohla by ztráta primátorů, starostů a radních stranu bolet ještě víc než významná redukce poslaneckého klubu? A může ODS něco takového vůbec přežít? „ODS, a zejména její pan předseda Fiala, se tváří velmi bojovně a odvážně, ale ODS stojí skutečně před vážným problémem. Když bude mít nějakých 7,5 procenta, jak se ukazuje, což není zdaleka jisté, tak na co může spoléhat? Jedině na krajská nebo větší města, kde měla ODS vždy silnější pozice, ale nezapomínejme, že ODS dělala všechno pro to, aby o to své postavení v těchto velkých městech přišla. Ztratila Prahu, ztratila Plzeň, kde v krajských volbách díky panu Pospíšilovi vyhrála jedny z mnoha voleb, ale pana Pospíšila se záhy zbavila. V Praze 6 byl ke konci slavné éry ODS úspěšný Tomáš Chalupa a ODS opět dělala vše pro to, aby ho dokázala vykopnout z politiky, což se podařilo,“ připomíná Zbořil.
A ocenil podle něj realistický postoj Věcí veřejných, které si stanovily cíl dostat se do zastupitelstva na Praze 1 a začít obnovovat politiku, s níž kdysi byly úspěšné. „Zdá se mi však, že se ODS ze své prohry nepoučila. Někteří její členové se snaží dostat mezi úspěšné kandidáty za každou cenu. Podívejme se, kolik je bývalých členů ODS na kandidátkách jiných politických stran, což svědčí o tom, že své bývalé straně nevěří, ale také o tom, že strana je nechtěla, přestože byli kdysi více méně úspěšní,“ doplnil s tím, že ačkoliv se tištěná média snaží ODS prezentovat téměř denně jako jednu z úspěšných politických stran, ve skutečnosti je to úplně jinak. „Nevím, jak to bude probíhat s jejich ostrou fází kampaně, ale i v tom se mi zdá, že ODS zaostává a že ustupuje do pozadí,“ myslí si politolog.
Psali jsme:
Přetlak stran a hnutí v komunálních volbách
V komunálních volbách je podle něj zarážející množství kandidujících subjektů. „Už to, že chce uspět na padesát politických stran, často účelově vzniklých, vyvolává takový chaos v hlavách voličů, že se vlastně ani nedokáží identifikovat s nějakým politickým programem. Někdy to dokonce ani není možné, protože se některá hnutí jmenují stejně (Pro Prahu a PRO PRAHU – pozn. red.). V komunálních volbách kandiduje tolik nových politických subjektů, že volič nemá ani čas se je všechny naučit. Takže se bude opírat o osobnosti, které jsou dost často úplně neznámé anebo jsou to naopak staré nudné oprášené postavy, které se snaží vrátit zpět do alespoň místní politiky,“ tvrdí.
„Kdyby volební cyklus probíhal tak, jak původně měl a jak to mělo naplánované ANO, tak by se teď dalo říct, že toto hnutí má velkou naději, ale to se změnilo tím, že byly předčasné volby a ANO se dostalo do vlády. Takže toto hnutí ztratilo svůj potenciální náskok a zřejmě se na jeho místo budou tlačit jiní, kteří samozřejmě nedosáhnou jeho velikosti,“ řekl také Zbořil pro ParlamentníListy.cz.
„Nechci říkat, že volby vyhrají komunisté, to chraň Bůh, ale možná budeme překvapeni, že úspěšná kariéra komunistických politiků na lokální úrovni přinese nějaké ovoce v místech, kde měli svého hejtmana a starosty. Asi to ale nebude nějaké velké překvapení, půjde zřejmě o jejich tradičních 13 nebo 15 procent. Pokud by překvapil někdo další, může se jednat o některé z nových politických uskupení, ovšem jen na omezené místní úrovni. Nevím, zda překvapí Srdce pro Prahu, ale dokázalo efektně polepit celé hlavní město svými plakáty a billboardy. Zda jejich snahy ale budou i efektivní, se teprve ukáže,“ vypočítává Zbořil.
Psali jsme:
Obavy z krize a prázdné dohody
Byť se ukrajinská krize komunálních i senátních voleb přímo netýká, toto téma podle Zbořila podvědomě působí v podobě obavy z nějaké formy krize, která může nastat a o které nikdo moc nemluví. „Proto bychom si měli připomenout, že většina stran uzavírá před volbami smlouvy s voličem, kterým jsme kdysi s kolegou Bystřickým říkali prázdné dohody. Ty se pak okamžitě v den, kdy se spočítají první výsledky, stávají bezcenným cárem papíru a začne se formovat dohoda politických stran. A bohužel volič se stane první obětí těchto prázdných dohod,“ vysvětlil Zbořil.
Kdo může překvapit v senátních volbách?
Senátní volby podle něj budou podobné těm komunálním v tom, že za kandidáty nemluví žádná politická strana. „Pokud za ně mluví, tak to lidi moc nezajímá. V obou volbách jde spíše o osobnosti. Obávám se toho nejhoršího, že zase nastane příliv bílých plášťů do Senátu, že posudkoví či obvodní lékaři budou mít větší šanci než právníci nebo zkušenější politici. Možná, že ale senátní volby překvapí v tom, že dorostla generace, která už není spojená s minulostí před rokem 1989. Možná, že se v případě senátních voleb tedy objeví efekt, se kterým v parlamentních volbách uspělo ANO, kdy lidé volili někoho nového, někoho, kdo není spojený s podivnou minulostí, korupčním prostředím od vlády až po obec někde na okraji prostředí, které považujeme za politicky vlivné. Může se tedy vynořit někdo, kdo bude hezky vypadat na billboardu a jehož jedinou kvalitou bude to, že nebude spojen s temnými pouty temné minulosti,“ obává se politolog.
V začínajícím týdnu by si podle něj lidé měli všímat nejen pokračující předvolební kampaně, ale také konfliktu na Ukrajině a v Sýrii. „V první řadě by si měli všímat předvolební kampaně. Myslím si, že bychom ale v tomto neměli lidem příliš radit, protože už byli tolikrát obelhaní, že mají jistou schopnost se bránit, mohli by si vybudovat nechutenství k politice a k volbám nepřijít. Musí si ale uvědomit, že rozhodují o své budoucnosti na další čtyři roky,“ uvedl.
Roli budou hrát také zahraničně-politické otázky. „Tím teď nemyslím jen události na Ukrajině, ale například i takzvaný boj proti Islámskému státu a začínající válku proti Sýrii. V těchto konfliktech jde také o ropu nebo o zdroje, které mohou být ohroženy. Velké země si přístup k nim snadno sjednají, ale Česká republika, Slovensko a Maďarsko - když budu jmenovat ty země, které se brání zneužívání sankcí ve prospěch národní ekonomiky - takovou sílu nemají. I nás se to dotkne, když cena benzínu bude vyšší, protože se zvýší například i ceny potravin. To jsou problémy zdánlivě nesouvisející s komunálními a senátními volbami, ale přeci jen bychom si jich měli všímat, protože k jejich řešení i kandidáti v těchto volbách dostanou mandát,“ uzavřel politolog Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
