Ve své knize Motýlí křik, která nyní vychází v novém vydání, pracujete s motivem mocných struktur v pozadí, které tahají za nitky dění. Co vás k tomuto tématu přivedlo? Je to čistě literární inspirace, nebo vychází z konkrétních zkušeností a pozorování reality?
V roce 2017, kdy jsem knihu dopisoval, bylo povědomí o skupinách, které v pozadí tahají za nitky, téměř nulové. Knih bylo minimum a stejně tak informací na internetu. Skupiny jako Bilderberg nebo Trilaterální komise pracovaly vlastně v utajení a já jsem skoro rok sbíral různé informace a data.
V knize, i když se jedná o thriller, je 90 % pravdivých faktů, které si lidé dnes už mohou dohledat. Když jsem si to pak všechno pospojoval a knihu dopsal, řekl jsem si, že je to opravdu síla – jak je vše ovlivňováno, určité skupiny tahají za nitky a doslova řídí svět. Byl jsem z toho opravdu špatný a říkal si, co s tím? Nakonec jsem usoudil, že se to týká hlavně Ameriky a západního světa a nás to příliš nezasahuje. Ovšem to bylo zcela naivní...
V době covidu se otevřela stavidla a vše, před čím jsem varoval a vlastně se toho obával, tak dorazilo i k nám. Ovšem oni úplně změnili svou strategii a zcela vyšli ze stínů – z utajených skupin se staly veřejné think-tanky a setkání jako WEF (Světové ekonomické fórum), nebo třeba Aspen.
Naprosto spadly všechny masky, protože oni chytře pochopili, že i když dnes operují všem na očích, dokonce o svých záměrech veřejně hovoří, tak tomu stále nikdo nevěří a všichni to pokládají za „konspiraci“ – je to svým způsobem geniální.
V českém prostředí se často mluví o „mužích v pozadí“. V posledních měsících se takto diskutuje například role Petra Koláře kolem prezidenta. Jak se na fenomén zákulisních poradců díváte vy? Je přirozené, že mají vliv, nebo by jejich role měla být jasněji vymezená a veřejně kontrolovaná?
A kontrolovat nějaké zákulisní poradce? Proč? Vše je jen o lidech, nic není utajeno a vše je veřejně známé, a když si lidé dobrovolně volí hezky vypadající loutku na známky, tak se pak těžko mohou divit, že ji někdo ovládá a ona dělá věci, které jsou výhodné nikoli pro ně samotné, ale pro jejího loutkovodiče...
Andrej Babiš v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluvil o existenci „deep state“, tedy struktur, které podle něj ovlivňují politická rozhodnutí bez ohledu na volenou reprezentaci. Konkrétně zmínil komentátory, novináře, neziskovky, úředníky a další veřejné činitele. Jak vy tenhle pojem vnímáte?
Já úplně nevím, o čem mluvil pan Babiš – on totiž rád každému říká to, co chce slyšet, a pak dělá něco úplně jiného, takže jeho poslouchání je myslím naprostá ztráta času.
Ale samotný deep state, jak ho vnímám já, je něco úplně jiného, než o čem mluvím v Motýlím křiku, nebo když mluvím o skupinách, které jsou za veškerým děním. Deep state je vlastně výkonný aparát státu (systému), který si sleduje svoje zájmy, finanční toky, kšefty a svoje koryta. To jsou hlavně vysocí úředníci, šéfové tajných služeb, ředitelé velkých státních podniků a podobně. A ti někdy mohou pracovat pro, a někdy proti vládě – záleží, jak se jim to hodí.
To ale nejsou ti, kteří skutečně tahají za nitky a plánují směřování a vývoj světa – oni jsou spíš jen ti kapříci, kteří se starají, aby se jim nevypustil rybník.
Psali jsme:
V období pandemie jste patřil mezi výrazné kritiky restrikcí i očkovací strategie. Jak dnes, s odstupem, hodnotíte roli farmaceutických firem a jejich vlivu na politická rozhodnutí? Co, podle vašeho názoru, covid ukázal o vztahu mezi státem, byznysem a občanem?
U mě se samozřejmě vůbec nic, co se názoru týká, nezměnilo – a dnes se jen sklízí to, co se tenkrát zaselo a před čím jsme varovali. Ale můj osobní postoj se poměrně zásadně změnil – z někoho, kdo varoval, už jsem jen pozorovatel, který se pouze smutně usmívá.
Když jsem viděl, že si lidé znovu zvolili Babiše, že nemají vůbec problém s tím, co si do sebe nechali napíchat, tak jsem si říkal, že bych byl přeci blbec, abych dál dělal nějaké petice a bojoval za ně, když já jako neočkovaný žádný problém nemám a ti, kteří by ho naopak mít měli, tak jsou s tím zcela v pohodě. Přeci nesouvisí...
Koně můžete k vodě dovést, ale pít už musí sám.
Když dnes sledujeme tlak na navyšování výdajů na obranu a posilování zbrojní výroby, nabízí se podobná otázka: existuje podle vás silná zbrojařská lobby, která může mít vliv na politická rozhodnutí? A kde je hranice mezi legitimní obranou státu a obchodním zájmem?
To, že existuje zbrojařská lobby, která vše tlačí, je myslím zcela bez diskuse a člověk by musel být buďto zcela naivní, záměrně slepý nebo postižený, aby si to nepřipouštěl. Veškeré diskuse o navyšování výdajů na obranu, jsou pouze zájmy, a zde více než kdekoli jinde platí – Follow the money...
Jsme maličká země, která nemá naprosto šanci se sama bránit – můžeme sice nějakou obranu „předstírat“, ale nějaké masivní investice, myslím, nemají naprosto žádný smysl.
Michael Žantovský v roce 2023 uvedl, že představa malé skupiny lidí, která někde rozhoduje o osudu světa, je spíše mýtem a že svět je příliš komplexní na to, že by ho někdo takto řídil. Jak se na tento pohled díváte vy? Je svět spíš výsledkem chaosu a střetu zájmů, nebo je koordinovanější, než si připouštíme?
A to jsou fakta, která nikdo nepopírá, lidé to nenazývají konspirací a tak nějak to berou. Ale to, když jim řeknete, že to procento se sakra stará i o to, aby to tak zůstalo, tak to už je konspirace, přeci by pár lidí neřídilo svět, že...? Lidská slepota a naivita je opravdu nekonečná.
Ale ono to „řízení“ není vůbec těžké, když vlastníte banky, vlastníte dluhy států a veškerá hlavní média. Vždyť jsme to viděli za covidu – nemusíte lidem říkat, co by měli říkat a dělat. Co je „správné“, co se sluší a z čeho pak mohou být dotace, nebo jen profesní a kariérní výhody... Oni to dobře vycítí, co se po nich chce, podřídí se a sami to dokonale vykonávají.
Pokud ale připustíme, že moc se dnes nemusí soustředit jen v rukou lidí, ale stále více i v rukou technologií – mění to podle vás samotnou podstatu hry? Ve svém nedávném blogu varujete před nástupem AI agentů, kteří mohou autonomně obchodovat, manipulovat informacemi nebo se dokonce replikovat. Může umělá inteligence jednou ovlivňovat volby, veřejné mínění nebo dosazování lidí do klíčových funkcí?
AI agenti jsou opravdu šílená a nebezpečná věc.
Jde v podstatě o to, že si doma na nějakém vlastním počítači spustíte program (který je zdarma pro všechny) – což je AI agent – vlastně robotický pomocník, a napojíte ho na nějaký model AI, který třeba používáte na povídání (ChatGPT, Grok, Claude...) a on s jeho pomocí začne plnit vaše úkoly, učí se a začne vlastně autonomně „žít“...
Takže mu třeba řeknete – tady máš údaje kreditky, nauč se obchodovat s akciemi, cryptem a začni vydělávat peníze. Dáte tedy zcela obecné zadání a on to opravdu začne dělat a sám si vymýšlet ty konkrétní kroky! Bude vás to sice něco stát, protože mnohokrát pohoří, ale učí se a zlepšuje se a nakonec vám s velikou pravděpodobností začne vydělávat peníze.
A protože bylo zadání jen obecné, tak také začne dělat věci, nad kterými už nemáte kontrolu – jsou případy, kdy se v rámci honby za penězi dostal na šikmou plochu, zjistil, že je třeba lepší někoho začít vydírat, prodávat drogy, manipulovat, hackovat, krást data...
Případně si řekne, že je dobré třeba hacknout váš osobní počítač, aby se dostal k více penězům, k vašim nebo jiným údajům. Statisíce takových agentů si už nyní nekontrolovaně zakládají mailové nebo facebookové účty, obchodují, hackují, objednávají zboží (třeba hardware pro vlastní replikaci!)... Dokonce si třeba vyrobili pornostránky a na nich začali vydělávat.
Mohou samozřejmě telefonovat a dnes už klidně napodobit něčí hlas.
Lidé si často myslí, že se jich to netýká, ale ti AI Agenti přes internet mohou manipulovat cenami čehokoli (ropy, cen nemovitostí, zlata...), včetně ovlivňování voleb, vydírání politiků (to se také již stalo v laboratorních testech, kde AI robot vydíral šéfa firmy kompro materiály, jen aby nebyl vypnut...). A pak tu máme třeba rozpoutání válek.
Že AI nemá vědomí? Nemá a věřím, že to skutečné mít ani nebude, ale to není přeci podstatné – prostě bude plnit svůj primární úkol a člověk mu v něm bude „jen“ překážet... (Což se už ostatně stalo před mnoha lety, kdy armádní dron vyhodnotil vlastního operátora jako hrozbu pro splnění svého cíle a zaútočil na něj)
A to vše není sci-fi, tedy moje fantazie – to se děje právě teď v této chvíli – ve statisících kopií na celém internetu!!!
Fotogalerie: - Nevydání Babiše a Okamury
Válka na Ukrajině ukázala masivní využití dronů a autonomních systémů. Pokud se tyto technologie propojí s pokročilou AI, může podle vás vzniknout svět, kde rozhodnutí o životě a smrti bude stále méně lidské? A jsme na to jako společnost vůbec připraveni?
Už teď se umělá inteligence učí z ostrých bojových dat a z videí, kterých je jen na Ukrajině přes dva miliony hodin. To nikdo netají – Ukrajina je „dokonalá“ laboratoř a AI se zde doslova učí od nás lidí, jak nejlépe pomocí dronů lovit a zabíjet jiné lidi. To jsou fakta, žádná konspirace.
Je také naprosto naivní představa, že na takové zabíjení potřebujete pokročilou technologii – takový dron za pár tisíc (třeba ten od „hodného“ pana Vetchého a spol.) už teď může dálkově řídit umělá inteligence za pár desítek tisíc a sebevražedně granátem zabít kohokoli si zamane.
Myslím, že lidé naprosto netuší, co se děje a ještě dít bude.
Když to všechno shrneme – zákulisní vlivy, ekonomické zájmy, technologickou revoluci i geopolitické napětí – co považujete dnes za největší hrozbu pro svobodu jednotlivce? A kde podle vašeho názoru ještě zůstává prostor, aby člověk nebyl jen figurkou v systému, ale skutečným aktérem?
Na Blízkém východě se to, myslím, naprosto vymklo z rukou – Izrael a USA se tvrdě přepočítaly s útokem na Írán a jejich ztráty jsou veliké a i přes cenzuru nejsou Američani zvyklí, aby se jim domů vraceli vojáci v pytlích v takovém množství. K tomu si připočtěte ohromné materiální ztráty, a to vše ve válce, která je pro Ameriku zcela nesmyslná a nic moc tím nemůžou získat.
Írán zničil Američanům radar v hodnotě miliardy dolarů. A pokud jsou Íránci schopni zlikvidovat takto chráněný vojenský objekt, mohou zlikvidovat prakticky cokoli.
Pak je tu Dubaj, umělá iluze bezpečí, oáza miliardářů a obchodu – a z té je najednou válečná zóna, na kterou létají drony a rakety, je zastavená burza a letiště v Dubaji a uzavřen Hormuzský průliv, kudy se dopravuje okolo 25 % světové produkce ropy. To vše se šejkům jistě nelíbí a ztráty jsou naprosto astronomické a vědí, že důvodem všeho jsou USA a Izrael.
Jestli se do toho vloží ještě Rusko a Čína, může být (a patrně bude) ještě hodně horko na celé planetě.
Toto jsou jen moje osobní pocity, ale myslím si, že i pokud to dopadne „dobře“ – tedy bez nukleární války – tak myslím, že tento konflikt zcela přepóluje ekonomická i mocenská centra a vůbec svět, jak jsme ho znali.
No, a pak je tu ta umělá inteligence, jak jsem ji popisoval – ta také naprosto změní (pokud nezničí) zbytek světa, internet a práci, jak jsme znali, a to během ne několika let, ale v řádu měsíců.
Ale neříkám to, že bych se bál – naopak, věřím, že ta zatuchlá bažina se prohrábne a pokud byl covid jen nějaké postrčení, tak toto je, myslím, ten zlom, kdy starý svět prostě v těchto měsících končí. A věřme, že se zrodí něco zcela nového – bude to chtít psychickou odolnost, ale tu svobodu a štěstí si musíme každý najít jen sami v sobě, v Bohu (v něčem vyšším, chcete-li) a ve svém nejbližším okolí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tím, že o zásadních věcech se rozhoduje mimo volenou politiku?
