Že nemáme v Evropě co pohledávat? To jsme od Němců už jednou slyšeli, připomíná Okamura

Asi všude se minulý týden nejvíc mluvilo o Sudetoněmeckých dnech v Brně. Vy jste inicioval stanovisko Poslanecké sněmovny, které vyzvalo organizátory ke zrušení této akce, přesto proběhla. Jak by se tedy měl stát k této proběhlé akci postavit?

Hnutí SPD zásadně nesouhlasí s konáním této akce Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Bohužel vláda nemá pravomoc ten sjezd zakázat, nepovolit jej mohlo město Brno, které však vede ODS s lidovci a TOP 09 a oni konání podpořili.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median pro Radiožurnál s jeho konáním nesouhlasí více než polovina lidí. A při pohledu na poslední vyjádření předsedy Landsmanšaftu Posselta se potvrdila má slova, že organizátorům nešlo o žádné smíření, ale o čistou provokaci, s cílem aktivisticky rozdělit českou společnost.

Minulý týden pan Posselt zopakoval, že s Benešovými dekrety nemůže souhlasit, navíc označil usnesení české Poslanecké sněmovny za frašku a český parlament označil za karikaturu parlamentarismu. Takže tady vidíte, jak oni o Česku uvažují. Jsou to bezprecedentní a urážlivá vyjádření o naší státnosti, připomínající rétoriku nacistů mezi roky 1939- 1945.

Předseda Posselt také řekl, že strany jako SPD nemají v Evropě co pohledávat. No to jsme tu slyšeli od nacistů na druhé světové války, že označovali skupiny nepohodlných lidí, říkali o nich, že by neměli v Evropě být. Pak bohužel dostali možnost provádět plány, jak tyto nepatřičné skupiny vyhladit i fyzicky.

Zároveň je třeba zdůraznit, že organizátor tohoto sjezdu, nezisková organizace Meeting Brno, dostala z veřejných prostředků od vedení města Brna a Jihomoravského kraje více než desetimilionovou dotaci. Už v loňském roce. SPD na to bohužel z opozice neměla žádný vliv.

Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal

V Brně začal sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu

Zúčastnil se i mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt

Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu

V Brně se konala velká demonstrace proti sjezdu su...

Díky tomu akce proběhla a podle mého názoru bylo cílem, aby provokovala a rozdělovala společnost. Z chování pana Posselta je to zřejmé. Bohužel mu u toho asistují i čeští politici z ODS či KDU-ČSL a vykonávají otevřeně protičeskou činnost.

Když zůstaneme v Německu, tak kancléř Merz měl ve čtvrtek v dopise Ursule von der Leyenové naznačit možnost, jak by se mohla k Evropské unie zvláštní formou připojit Ukrajina. V podstatě by seděli u stolu, ale nemohli by hlasovat. Co říkáte na tuto aktivitu německé vlády?

Kancléř Merz po krátkém ročním působení v čele vlády je nejméně populárním lídrem z demokratických zemí. Vystřídal Petra Fialu, který držel poslední místo před svým odchodem. Je zjevné, že Němci jej nechtějí, jsou s ním hrozně nespokojení. Takže podle mého názoru hledá zástupná témata, jak by odlákal pozornost.

My s tímto návrhem v žádném případě nemůžeme souhlasit. Já zásadně odmítám vstup Ukrajiny do EU, protože by to znamenalo sypat další miliardy z peněz českých daňových poplatníků do té zkorumpované černé díry. A úplně zbytečně. Já chci, aby životní úroveň stoupala českým občanům, ne ukrajinským korupčníkům. Životní úroveň obyčejných Ukrajinců bohužel stejně nezvýšíme, protože můžeme vidět, že se tam krade za bílého dne od nejbližšího okolí prezidenta.

Ta země nedrží prakticky žádné demokratické standardy. A my jim máme dál sypat peníze, ještě si na to dokonce někde půjčovat? Je to naprosto zrůdné a nikdy ne to nepřistoupím.

A právě proto zásadně nesouhlasíme se vstupem Ukrajiny do Evropské unie.

Pan Merz zmínil i „povzbuzení“, mnohem mírnější, jakési „přidružení“, pro země západního Balkánu. Vy jste byl nedávno v Bělehradě a regionu západního Balkánu se dost věnujete, jak hodnotíte tuto nabídku z Berlína, i v kontextu toho co je nabízeno Kyjevu?

Především je třeba říct, že tyto návrhy, a přicházejí i od jiných evropských politiků, aby se Ukrajina stala přednostně a za zvýhodněných podmínek členskou zemí EU, vyvolávají v zemích západního Balkánu zásadní nesouhlas. Zaznamenal jsem ho opakovaně, říkali mi to v Budapešti na konferenci předsedů parlamentů i v Bělehradě při návštěvě Srbska.

Dotýká se jich to, protože oni se snaží splnit všechny podmínky, co jim předkládají, snaží se bojovat s korupcí a stát se standardní evropskou zemí. A teď slyší, že Ukrajina by měla mít nějaké výhody. To je pro ně velmi demotivační a není to spravedlivé.

Pokud jde o Srbsko, tak to si je vědomo, že jejich nejbližším spojencem v EU byl Viktor Orbán, a dále Ficova vláda na Slovensku. Nyní vnímají, že se mohou partnersky spolehnout i na nás. Já Srbsko považuji za jeden z nejbližších národů, po Slovácích možná nejvíce. Vždy se k nám v historii stavěli vstřícně a pomáhali nám, mimochodem, když Masaryk zakládal Československo, jezdil po světě na srbský diplomatický pas, protože Rakousko mu jej odmítlo vydat.

Srbsko nám pomáhalo opakovaně, Srbové se třeba postavili proti naší okupaci v roce 1968. Stáli na naší straně, i když nemuseli, a my bychom na to neměli zapomínat.

Někteří lidé se divili, proč jsem podpořil integraci Srbska, když EU kritizuji, ale já bych skutečně považoval integraci Srbska do Evropské unie za velmi přínosnou, protože by přibyl další eurokritický hlas, kritický k věcem, co Brusel provádí, a další spojenec a partner, který by se rozhodně nerozpakoval říci, že v Bruselu něco dělají špatně. Byla by pak lepší šance na rychlejší rozpad stávající EU.

V Bruselu si toho jsou vědomi a právě proto Srbsko v Unii nechtějí. Znají jejich euroskeptický pohled, a vědí, že ti by Bruselu rozhodně nešli na ruku. My bychom ale tento kritický hlas v EU potřebovali, proto integraci Srbska podporuji.

Když zůstaneme u zahraniční politiky, tak právě dnes se prezident Petr Pavel vyjádřil, že pokud na jednání vlády na začátku června nebude schválena jeho nominace na summit NATO do Ankary, podá kompetenční žalobu. Jak se na tento spor díváte?

Ústava hovoří zcela jasně. Za zahraniční politiku je odpovědná vláda, a to pouze vláda. Článek 67 jasně říká, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Odpovídá tedy za politiku, včetně té zahraniční. Nikdo jiný tam není jmenován.

Zastánci prezidenta argumentují článkem 63, kde je v odstavci 1 uvedeno, že prezident republiky zastupuje stát navenek. Zamlčují však, že v dalších odstavcích stejného článku, jsou to hned odstavce 3 a 4, je jasně napsáno, že rozhodnutí vydaná podle odstavce 1 vyžaduje spolupodpis předsedy vlády. A za toto rozhodnutí pak odpovídá vláda. Takže zde je vyjasněno, co znamená to „zastupování navenek“ a že jej nezastupuje samostatně.

Prezident nemá žádnou pravomoc v zahraniční politice, naopak ústava explicitně říká opak.

Nebude tedy užitečné, když se k tomu po 35 letech sporů vlád a prezidentů autoritativně vyjádří Ústavní soud?

Pokud chce pan prezident podat kompetenční žalobu, tak samozřejmě může. Z mého pohledu je ten výklad zcela jasný, na druhou stranu vím, že výklad se kterým přijde Ústavní soud může být různý. Ústavní soudce jmenuje prezident a na jeho návrh schvaluje Senát, kde má většinu současná opozice. Nechci teď spekulovat, zda je nezávislý, ale všichni víme, jakou politiku dnes prosazuje Senát, kde má většinu současná opozice v čele s ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP09 a Piráty.

Já v tom Senátu seděl, jako patrně jediný z dnešních poslanců mám zkušenost i z druhé komory, takže znám tamní atmosféru, můžu porovnávat a ani na vteřinu nevěřím tomu, že do jejich výběru ústavních soudců nevstupuje ideologie. Jednoznačně jsou preferováni ti, kteří mají liberální pohled na svět.

Opozice teď jako hlavní téma řeší organizační změny ve vládě, které mají rušit dvojkolejnost řízení některých agend současně na ministerstvech a na Úřadu vlády. Ozývají se obavy, že tím budou upozaděny či znevýhodněny některé agendy, třeba lidská práva. Jak se na to díváte vy?

Naše vláda od začátku jasně říkala, že budeme zásadně zvyšovat efektivitu státu a šetřit. Bez ohledu na to, o jakou agendu se jedná. Pokud někde vidíme duplicitní agendu, nebo se na dvou místech státní správy vykonává podobná činnost, tak se to snažíme optimalizovat a zefektivnit. Nic víc v tom nehledejme.

Duplicitní agendy stojí občany spoustu peněz a výsledek je vlastně stejný. Kroků v tomto směru děláme mnohem více, některé jsou viditelné, jiné méně a rozhodně kroky co děláme teď nejsou poslední.

Je mi jasné, že ve chvíli, kdy se to dotkne lidí, kteří třeba byli napojeni na různé dotace, tak tito lidé křičí. A také je mi jasné, že někteří lidé věřili, že si budou moct dál dělat co chtějí, bez ohledu na výsledky voleb. Ale to se bohužel nedá nic dělat, my jsme slíbili, že budeme šetřit a chceme efektivní stát.

Dobře, co jsou tedy ty „další kroky“, kterými se jako koalice v současnosti zabýváte a mají pomoct občanům?

Řešíme toho hodně. Z aktuálních věcí bych zmínil tento týden vládou schválené zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od 1. ledna 2027. SPD usiluje, aby byl poměrně zvýšen i rodičům dětí narozených dříve, ale na tom v koalici není shoda.

Schválena též byla možnost, aby rodiče začali rodičovský příspěvek čerpat už dva měsíce před porodem. V té době už nejsou v zaměstnání a i vzhledem k nákladům na očekávané dítě může dojít k nějaké finanční nejistotě, takže podle mě je to praktický návrh.

Pro rodiny s dětmi také připravujeme obnovení školkovného, opětovné zavedení slevy na manžela a manželku a také na studenta, abychom podpořili rodiny s dětmi.

Pro živnostníky příští týden ve sněmovně přehlasujeme veto Senátu k našemu návrhu na snížení povinných odvodů živnostníků, které jim zvýšila Fialova vláda, ještě na poslední chvíli jim škodila. Bude to vráceno zpětně od ledna a ty peníze budou živnostníkům vráceny. My jsme tušili, že Senát to vrátí, protože minulá koalice zvýšila živnostníkům odvody celkem třikrát, v průměru o 60 tisíc korun ročně.

Pro důchodce naopak chystáme zvýšení valorizace důchodů. I v tomto případě je to tak, že Fialova vláda důchodce okradla, když jim snížila valorizační výpočet a okradla všechny důchodce, příjemce důchodu starobního, invalidního, sirotčího i vdovského. My to po nich vrátíme zpátky.

Chystáme zákon o referendu, to je pro SPD důležité téma. Už ve sněmovně je zákon zpřísňující tresty za týrání zvířat, a v pondělí jsme poslali do sněmovny zásadní zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců v České republice, které jsem inicioval já.

Pokud by to bylo jenom na mě, okamžitě bych zrušil dočasnou ochranu pro Ukrajince, stejně jako všechny dávky. Na tom bohužel není v koalici shoda, ale hodlám to prosazovat dále. Pokud jde o dočasnou ochranu, to je složitější, protože to vychází z nařízení Evropské unie. Takže i kdybychom to zrušili, tak by tu stejně zůstali.

Usilujeme však na úrovni EU, už dva měsíce o tom jednáme, abychom zrušili dočasnou ochranu ukrajinským mužům v produktivním věku, kteří nespadají do kategorie ohrožených skupin. Teď hledáme podporu v rámci EU, aby mužům v produktivním věku byla zrušena ochrana. V červenci by mělo být jasno, zda se to podaří. Podpora se občas hledá těžko, západoevropské země se s tím nepotýkají, takže je občas složité jim vysvětlit, co všechno to pro nás obnáší.

V rámci koaličního kompromisu bylo dohodnuto, že se dávky pro Ukrajince sníží na minimum, s tím souhlasili všichni, takže Česká republika bude patřit mezi pět zemí s nejnižšími dávkami.

Slyšel jsem i dotaz, proč jim je nezrušíme jako Poláci, ale tady je třeba vysvětlit, že my v ČR jsme už v minulosti dávky omezili v podstatě pouze na základní humanitární dávku. Poláci měli nějaké další dávky, které jim vypláceli, a právě ty byly nedávno seškrtány. Takže oni ruší to, co u nás vůbec není.

Jak mi vysvětlili experti z ministerstva vnitra, Evropská unie žádá, abychom těmto lidem zajistili určitý humanitární standard, ale nepřikazuje, v jaké výši ta podpora má být. A v tomto rámci se pohybujeme.

Nejdiskutovanější legislativou letošního jara je ale samozřejmě návrh ministra Klempíře o veřejnoprávním vysílání. Opozice žádá, aby byl zcela stažen, vede se rozsáhlá debata o tom, jak jen ten návrh kvalitní. Jaký tedy bude jeho další osud?

Ano, i mě se na to lidé hodně ptají. Návrh zákona byl podán a projde standardním legislativním procesem. Proběhlo mezirezortní připomínkové řízení, vyjádřila se k němu ministerstva a další připomínková místa a tyto připomínky budeme řešit teď v pondělí na koaliční radě. Od toho se bude odvíjet další postup.

Takže běží standardní legislativní proces?

Ano, postupuje to úplně standardně.

Hodně se mluví také o politice vašeho ministerstva dopravy, než jsem k vám šel, četl jsem o nějakých novinkách v agendě dálničních známek…

Chystáme zajistit zákonem, od ledna, že se nebude cena dálničních známek automaticky valorizovat o inflaci. To udělala Fialova vláda, valorizaci o inflaci, my to zrušíme. Nechceme zdražovat dálniční známky.

Pokud jde o dálniční známky, tak řešíme ještě jeden problém. Máme v programovém prohlášení vlády, že srovnáme podmínky pro všechny vozidla na dálnicích, tedy že budou dálniční známky zavedeny i pro elektroauta.

Doposud od toho byla osvobozena, což nám přijde zcela nesmyslné. Dálniční známka není koncipována jako nějaká daň, je to příspěvek řidiče k údržbě dálnice a elektroauta ji zatěžují stejně jako jiná auta, s ohledem na hmotnost často ještě více.

Ale představte si, že Evropská unie nám řekla, že to nejde. A pokud to zavedeme, budou ohroženy naše peníze z Národního plánu obnovy. Takže o tom budeme jednat dále, ale bohužel to nemůžeme navrhnout nyní současně se zrušením valorizace poplatků, jak jsme plánovali.

Mimochodem, pokud jde o ten Národní plán obnovy, na něj si Evropská unie půjčovala, a ručí za něj nikoliv EU, ale členské státy. Takže jsou to v podstatě naše peníze. A přesto nám EU určuje, co se svými penězi máme dělat. Vidíte tu drzost?