Program AgoraEU byl komisí Ursuly von der Leyenové představen už loni. Až v květnu s ním ale vyjádřili předběžný souhlas ministři členských zemí, tedy Rada EU. Návrh nyní poputuje do Evropského parlamentu.
AgoraEU je významnou součástí nového sedmiletého finančního rámce. Přesná částka programu ještě není dohodnuta, současný návrh nicméně počítá s balíkem ve výši bezmála 8,6 miliardy eur, v přepočtu přes 200 miliard korun. Z toho 1,8 miliardy eur má předběžně jít na kulturu, 3,2 miliardy médiím a 3,6 miliardy politickým neziskovkám.
Inkluze, diverzita a gender
Cílů má program hned několik. Brusel chce podle svých slov posílit demokracii, rovnost a právní stát, podpořit kulturní diverzitu, bránit svobodu médií a rozvíjet aktivní občanství. Úředníci argumentují, že „nezávislá“ média potřebují masivní dotace, aby dokázala konkurovat „dezinformacím“ a aktivně je potlačovat.
Miliardy eur jsou pak podle Evropské komise zapotřebí i na to, aby občané začali „správně“ chápat, k čemu EU je a proč ji potřebujeme. Neziskové organizace mají skrze program AgoraEU přispět k prosazování rovnosti, inkluze, kulturní diverzity a práv sexuálních i etnických menšin a bojovat proti všem, kteří tuto vizi nesdílejí.
Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?Anketa
Navíc se obává, že vliv neziskovek klesá. Ty přitom úředníci považují za klíčový nástroj k prosazování cílů Bruselu. „S cílem zvýšit flexibilitu rozpočtu a jeho schopnost reagovat na měnící se realitu a vznikající problémy se tento návrh snaží zefektivnit intervence EU v oblastech kultury, médií a rovnosti, občanů, práv a hodnot,“ píše se v dokumentu.
„Woke projekty a vyhozené peníze“
A nezůstává jen u financování. Brusel má v jednotlivých členských státech zakládat kanceláře, které budou neziskovkám pomáhat v získávání peněz a usměrňovat jejich aktivity. „Občanská společnost“ už tyto plány vítá. Například Reportéři bez hranic prohlásili, že je potřeba podporovat „spolehlivé zpravodajství“, protože vliv „dezinformací“ v EU sílí (o skutečných zájmech této mezinárodní organizace a jejím pozadí jsme nedávno psali).
Podobné nadšení ale nepanuje mezi českými europoslanci, kteří se novým programem budou v následujících měsících zabývat. Alexandr Vondra (ODS) z Evropských konzervativců a reformistů (ECR) ParlamentnímListům.cz přiznal, že návrh spíše nepodpoří.
„Z mého hlediska vyhozené peníze, které se utopí v podpoře různých woke projektů, a domácí ekonomiky ani konkurenceschopnost EU ve světě, což je hlavní problém Evropy, nijak neposílí. V EP jsou navíc zpravodajové od socanů a zelených, takže pozici EP, až bude někdy na podzim či v zimě připravena k hlasování, nejspíš nepodpoříme,“ uvedl Vondra.
Europoslanci varují před riziky, Bulharsko návrh odmítlo
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější lidovecké frakce je rovněž zdrženlivý. Tvrdí, že demokracii a svobodu je třeba chránit, ale vytvářet další nástroje k centralizaci moci či omezování veřejné debaty nepovažuje za správnou cestu.
„Program AgoraEU vnímám jako velmi citlivou iniciativu, která musí být nastavena s maximálním respektem ke svobodě projevu, pluralitě názorů a suverenitě členských států. Evropská unie potřebuje podporovat kvalitní veřejnou debatu a odolnost vůči dezinformacím, ale nesmí se dostat do pozice arbitra „správných“ a „nesprávných“ politických názorů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Pojmenoval také konkrétní rizika: „Za největší riziko považuji možnost zneužití podobných mechanismů k politickému tlaku, omezování kritických hlasů nebo nepřímému ovlivňování médií a občanské společnosti prostřednictvím financování. Každý takový program musí být plně transparentní, přísně kontrolovaný a politicky neutrální,“ zdůrazňuje Zdechovský.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Právě na politickou nevyváženost programu jsme se zeptali zástupců Rady EU, která v květnu návrh poslala dál. Zajímalo nás, zda podle jejich názoru spíše jen neprohloubí polarizaci společnosti a „kulturní války“ napříč Unií.
Mluvčí Berna Berberoglu dokument hájí s tím, že kritika se bude objevovat vždy a zásadní je fakt, že návrh podpořilo 25 členských zemí. „Tato široká podpora odráží pečlivě vyvážený kompromis, který zohledňuje rozmanité potřeby a priority. Důležité je, že se jedná pouze o rámcový program: stanovuje zásady financování, aniž by vylučoval jakékoli perspektivy, a zároveň zůstává pevně zakotven v základních evropských hodnotách,“ řekla zástupkyně Bruselu ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Jedinou zemí, která současný návrh nepodpořila, bylo Bulharsko. A to právě kvůli genderové agendě, kterou AgoraEU přináší.
SPD volá po zákonu o neziskovkách
Jednotlivé členské státy nicméně ještě budou mít šanci podobu programu ovlivnit. Tomáše Zdechovského jsme se proto zeptali, co přesně by česká strana měla prosazovat. „Česká republika by podle mého názoru měla prosazovat zejména důslednou transparentnost financování a rozhodovacích procesů, jasné garance ochrany svobody slova a plurality názorů, silnou kontrolní roli členských států a zákaz jakéhokoliv ideologického nebo politického zneužívání programu,“ vyjmenovává europoslanec jednotlivé priority.
Program AgoraEU zaznamenali i v SPD. Místopředseda hnutí Radim Fiala v reakci na návrh Evropské komise zdůraznil zejména nutnost přísné kontroly neziskovek. „V naší nové vládě s účastí SPD jsme se shodli, že zavedeme kontrolu politických neziskových organizací. Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Naše nová vláda zřídí veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí,“ napsal Fiala.
Dodejme, že na konkrétní podobu nového zákona o transparentnosti neziskových organizací stále čekáme.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má EU posílat miliardy eur na podporu médií a politických neziskovek?
