„Vy máte pocit, že vás někdo zdržuje. Ještě jsem zdržovat nezačal. Počítejte s tím, že zdržovat začnu,“ zvyšoval hlas v Poslanecké sněmovně Marek Benda. Právě jej rozčílilo, že sněmovna nezvolila kandidáty ODS do dozorčí rady VZP.
Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?Anketa
Není jediným z opozice, kdo takto mluví. Jeho kolega z klubu Martin Baxa opakovaně varoval, že proti přijetí nové legislativy o veřejnoprávním vysílání opozičních 92 poslanců podnikne úplně vše, co bude možné.
A Vít Rakušan ke stejnému tématu varoval, že „využijeme veškerých instrumentů, abychom to nedovolili“. Vládní koalici pak vzkázal: „Tohle téma nebudete mít rychle za sebou.“
„V přímém přenosu se ukazuje, že opozice, která v minulém volebním období říkala, jak my jsme hrozní, tak oni jsou ještě hroznější. I podle měřitelných údajů. V úterý schůze začíná tradičně ve 14 hodin a v minulém volebním období docházelo ke schválení programu schůze a zahájení jednání v průměru v 17.15, nyní je to v průměru v 18.45, tedy o hodinu a půl později. A to v tom ještě není započítána schůze tento týden, kdy si program schvaloval někdy po dvacáté hodině,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz místopředseda komory Patrik Nacher.
Řádná schůze Poslanecké sněmovny, která by měla být poslední před prázdninami, byla tento týden zahájena debatou o programu dlouhou 8,5 hodiny.
Nakonec na něj bylo zařazeno 182 bodů, bod k České televizi mezi nimi ale nebyl. Přesto opoziční poslanci rozjeli něco, co Vít Rakušan nazval jako „výstražnou obstrukcí“. Hned od prvního příspěvku, ke kterému se přihlásila předsedkyně pirátské sněmovní frakce Olga Richterová, se dlouze a v temných barvách rozebíralo, jak budou vypadat veřejnoprávní média po převedení financování na státní rozpočet.
Ivan Bartoš si k řečništi přinesl vodu a jeho varování před „slovenským scénářem“ trvalo hodinu. Stejný čas vyčerpal předseda ODS Martin Kupka, který varoval, že „svobodná média koušou, ale vláda chce taková, která olizují ruku“.
Místopředseda sněmovny Nacher tehdy nechápal, proti čemu se vlastně protestuje, když tento bod ani není na programu schůze. Dodal, že s tímto přístupem je možné blokovat jakékoliv jednání s tím, že někdy v budoucnu může být předložen nějaký bod, který se nám nelíbí.
Veselo bylo i v dalších dnech schůze, třeba v pátek přišla poslankyně Gabriela Svárovská, spolupředsedkyně Zelených v klubu Pirátů, s návrhem na mimořádný bod, který by se zabýval extrémními horky, která Česko zasáhla.
„Máme co do činění s velmi zvláštní sortou lidí. Neznám asi žádnou jinou skupinu, u které je tak strašně propastný rozdíl mezi tím, jak vysoké mínění sami o sobě mají, a tím, jací ve skutečnosti jsou,“ říká pro ParlamentníListy.cz předsedkyně Trikolory a koaliční poslankyně Zuzana Majerová. Na denní bázi prý sleduje naprostou absenci slušnosti a lidské pokory.
I když Marek Benda koalici obvinil, že se chová jak barbaři, kteří dobyli Řím a teď chtějí jenom vraždit, v koalici mají mnozí pocit, že se s opozicí jedná až příliš šetrně. Zejména v kontextu toho, jak se k ANO a SPD chovala v minulém volebním období předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, což si mnozí poslanci ještě pamatují.
ParlamentníListy.cz zaznamenaly ve sněmovních kuloárech stoupající zklamání vládních poslanců už od předminulého týdne, když mimořádná schůze svolaná opozicí k „ochraně občanů před Agrofertem“ skončila téměř po třech hodinách a vyčerpání přednostních řečnických práv neschválením programu.
V tomto týdnu, když hnutí STAN obohatilo sněmovní folklór o inovativní obstruování pro výstrahu, zaznívaly tyto hlasy ještě hlasitěji.
Vládní koalice má v Poslanecké sněmovně většinu 108 hlasů, druhou nejsilnější v historii samostatné české Sněmovny. S touto většinou jsou spojeny i možnosti, jak prosadit procedurální a programové záležitosti.
Podstata se skrývá ve formulaci, kterou za minulé Fialovy vlády judikoval Baxův Ústavní soud. K námitkám proti ohnutí procedury při schvalování paragrafu trestního zákoníku o „činnosti pro cizí moc“ uvedl, že menšina musí mít právo vyjádřit svůj názor, ale většina musí mít právo vládnout.
„Je třeba vycházet z toho, že racionální diskurz (i s plnohodnotným zapojením parlamentní opozice) je jedním ze základních předpokladů kvalitních výsledků legislativní činnosti a funkce parlamentu jako zprostředkovatele společenských zájmů a legitimního vládnutí. Současně však Ústavní soud nevidí žádný důvod, proč by měl poskytovat menšině ochranu tam, kde svých práv plynoucích z jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena, jako tomu bylo v posuzovaném případě,“ napsali tehdy ústavní soudci.
Vládní většina, poměrně spolehlivá, tedy má ve finále možnost prosadit si vše, ale musí absolvovat opoziční obstrukce v podobě dlouhých projevů nebo přestávek na poradu klubu, které umožňují jednání natahovat.
Logickou „protizbraní“ je zařazení hlasování na pevný čas. V rámci české sněmovny jde o kontroverzní krok, ale i Ústavní soud posvětil jeho přijatelnost. V jiných parlamentech jde o zcela standardní proceduru, třeba v německém Bundestagu je čas hlasování určován dopředu a kluby vědí, že na vyjádření postoje mají přesně vyměřený čas. V Evropském parlamentu, svázaném desítkami procesních pravidel, mají přihlášení poslanci dokonce přesně určené časové okno, které nesmí propásnout.
Psali jsme:
Druhou možností je jednání v noci, které umožní rychlejší odehrání obstrukcí a následné schválení. Navíc v nočních hodinách je obvykle zájem poslanců po dlouhých řečnických cvičeních oslaben.
V rámci vládní koalice roste dojem, že tohoto nástroje by mělo být využíváno více.
„Já jsem jednoznačně pro,“ říká předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. „Tolerance, vstřícnosti a snahy o domluvu už z naší strany bylo opravdu víc než dost a namísto schvalování zákonů, potřebných pro naše občany, jen posloucháme urážky a nehorázné lži v řádu mnoha desítek hodin, které platí všichni daňoví poplatníci,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Jednoznačně pro je i její kolega z klubu Jindřich Rajchl. „Za prvé bych mnohem častěji využíval institutu pevného času hlasování a za druhé bych se nebál ani třídenního maratonu. Příště by si to rozmysleli. Mimochodem, u změny financování ČT se tomu stejně nevyhneme,“ říká pro PL.cz.
Na druhou stranu část koaličních poslanců se do těchto akcí pouštět nechce. I pro ně to totiž znamená, že musí být ve Sněmovně přítomni přes noc, což je velmi náročné nejen psychicky, ale i čistě fyzicky. Proto „noční“ strategii zpochybňují zejména starší poslanci a pak také ti, kteří mají malé děti a nechtějí mandátu zcela obětovat rodinný život.
Nejde navíc jen o poslance, ale také o zaměstnance sněmovny, kteří musí rovněž celé jednání absolvovat, mimochodem za násobně nižší platy. „My máme úctu k zaměstnancům sněmovny, navíc už teď se v tomto směru začínají trochu bouřit odbory a důležití zaměstnanci hrozí odchody. Minulá koalice na lidi kašlala, ale to my úplně nechceme,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz místopředseda komory Patrik Nacher.
Hlasování v pevný čas už bylo použito, s tím koalice problém nemá, a jak místopředseda komory vysvětluje, možnosti nabízí i svolávání mimořádných schůzí. „Ale za každou cenu ukazovat zuby taky nechceme,“ dodává.
Rozdělení mezi radikály a smířenými tak nevede po politických liniích, ale spíše takto „lidsky“. Názory na taktiku se střetávají v rámci všech koaličních klubů.
Ve zvláštní pozici je předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá, která coby předsedkyně největší frakce musí komunikovat s koalicí i opozicí a současně řídit klub. Což znamená mít v hlavě nepřítomnost každého z osmdesáti poslanců a stále počítat, zda počet přítomných ve Sněmovně neklesá pod počet zajišťující vládní většinu.
Fotogalerie: - Mimořádná ke střetu zájmů
Před několika měsíci jsme psali o tom, že její předsednictví, které převzala po Aleně Schillerové, je pro mnohé milým překvapením. Jenže vypětí a stres, které tato práce přináší (i s ohledem na specifické biorytmy a pracovní zvyklosti Andreje Babiše), prý předsedkyni frakce, která je nárazníkem mezi všemi lidmi v ANO, postupně vyčerpávají. Na začátku června i kvůli tomu skončila na několik dní v nemocnici.
Současně ale Malá v rámci koalice čelí kritice, že je až příliš „hodná“. Což lze pozorovat i z novinářské galerie, její pracovní metody v sále jsou výrazně odlišné od Marka Bendy či Olgy Richterové, kteří své kluby zjevně mají v lati. Ale také nikdo z nich neřídí frakci o osmdesáti lidech.
Jakoukoliv práci sněmovny ale stěžuje bojová nálada mezi koalicí a opozicí. ParlamentníListy.cz již dříve psaly, že veškeré gentlemanské dohody, jako bylo „párování“ absentujících poslanců, v této sněmovně padly, razí se spíše slavné kalouskovské „kóty se se neopouštějí“.
Opozice si stěžuje, že koalice „vraždí jak Římané“, ale realita je taková, že je to naopak opozice, kdo okamžitě využívá každou příležitost, když koalici nedorazí potřebný počet poslanců.
Při práci ve výborech s tím mají problémy zejména poslanci menších koaličních stran. Poslanecká sněmovna zřizuje celkem 18 výborů, každý má 22 členů. Koalice z nich obsazuje 12 míst. Jenže zatímco v klubu ANO je 80 poslanců a většina z nich pracuje pouze v jednom z výborů, v SPD a u Motoristů musí všichni obíhat dva i více. Navíc často s funkcí předsedy či místopředsedy, která obnáší další pracovní povinnosti. Zkoordinovat kalendář je proto občas problém.
Na konci dubna se tak stalo, že v mediálním výboru využila opozice absence tří koaličních zákonodárců a nechala schválit „výzvu ministrovi kultury ke stažení návrhu zákona o médiích veřejné služby“ a několik dalších návrhů.
Již dříve se něco podobného odehrálo na výboru pro životní prostředí. A v rámci vládní koalice prý roste tlak na maximální účast.
Jak vypráví kuloárová historka, před několika týdny jej pocítila trojice koaličních poslanců, která chtěla jet navazovat kontakty do parlamentu jednoho z visegrádských spojenců. Tato činnost je samozřejmě důležitou součástí středoevropské spolupráce, jenže přišel příkaz, že „nikdo nesmí vyjet“, protože byl zrovna týden sněmovního pléna a koalice nemůže riskovat, že tři poslanci budou nedostupní.
Nakonec se našlo řešení: Delegace byla doplněna tak, že v ní většinu měla opozice. A s řešením, že takto bude v zahraničí „uvázáno“ více opozičních poslanců než koaličních, prý mezi koaličními špičkami zavládla spokojenost.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Měla by být koalice na opozici tvrdší?
Kocum
