Prezident Petr Pavel vyvolal velkou diskusi svými aktuálními slovy ohledně případného přijetí eura. Uvedl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, měl by se sentiment k ní opustit. Jak jeho slova vnímáte?
Upřímně, ne příliš dobře. Protože pan prezident, ač to myslí zcela bezpochyby s ČR dobře…, ani nikdo další z těch občas až fanatických zastánců přijetí eura, neřekli to b), to zásadní: a sice, že ve všech zemích, zvlášť těch postkomunistických, kde přijali euro a kde průměrná mzda opravdu neodpovídá té „západoevropské“, zásadně zdražil život. Zboží, služby, nájmy… Všechno. Zvlášť třeba pro seniory, handicapované, nízkopříjmové lidi. Stačí se podívat na Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, ale i některé další. A přijetí eura by zcela logicky přeci znamenalo, kromě ztráty tradiční měny /identity/, to, že zatímco dnes může ČNB měnit úrokové sazby podle potřeb české ekonomiky, reagovat na domácí krize, tohle by možné nebylo. A mohlo by to řadu lidí, ale i firem přivést do zásadních problémů. A takové ty řeči, že „přeci jinde to řeší taky“, jsou liché. Protože česká ekonomika není totožná s ekonomikou eurozóny. Ekonomické problémy v Česku mohou být jiné než třeba v Itálii, Francii nebo Německu.
Apropos, třeba Dánsko má trvalou výjimku pro zavedení eura. Ano, musí sice sledovat politiku Evropské centrální banky, ale i tak si může jisté věci rozhodovat samo.
Co by tedy přijetí eura znamenalo pro české domácnosti? Podívejme se v té souvislosti například právě na to vámi zmíněné Slovensko, kde máte příbuzné.
No právě. Zkuste si jít nakoupit v nějakém supermarketu, jehož zastoupení máme my tady taky, čili stejné zboží, stejná značka… Budete valit oči a zjistíte, že vás třeba nákup na Slovensku vyjde i dráž než v sousedním Rakousku. Že důchodce tam dostane 600–700 eur důchod, ale třeba 450–500 eur zaplatí za nájem. To je realita. Nehledě na to, že u našich slovenských bratří nefunguje třeba tak dobře sociální systém jako u nás. Různé příspěvky a podobně. A ostatně na tohle se všeobecně v rámci EU a „eurozóny“ nepamatuje. Myslím tím povinně, aby Brusel nějak „sanoval“ nezbytné náklady na život těm, kteří si to prostě nemohou dovolit.
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?Psali jsme:
Když jsme u Slovenska, které je spolu s námi součástí V4, co říkáte na plány nového maďarského premiéra na „oživení“ a také prý výrazné rozšíření V4? Mluví například o Rakousku.
Anketa
Vraťme se ještě k prezidentovi. Ten se prý hodlá zúčastnit pondělního jednání vlády. Jedním z důvodů je údajně záměr projednat koordinaci účastí ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací. Momentálně stále ještě probíhá určitý spor o to, zda se prezident zúčastní summitu NATO. Měl by se zúčastnit? A co říci na to, že má prý prezident připravenou kompetenční žalobu, pokud by součástí delegace být neměl?
Tohle je vlastně „typicky český“ spor. Dva se hádají, kdo tam pojede, oba by tam chtěli a vlastně měli být. Samozřejmě, že Petr Pavel tam chce být a asi měl být, protože má s NATO velmi úzké kontakty. Byl předsedou Vojenského výboru NATO, což je jedna z nejvyšších vojenských funkcí v Alianci. Mnoho státníků a generálů ho osobně zná a velmi respektuje. Prezident taky reprezentuje stát navenek. Na druhou stranu hlavním představitelem vlády je premiér. Proto řada zemí to má dopředu vyřešené. Někde se účastní jen premiér, někde jen prezident. Dvojí zastoupení na summitu není standardní. Protože pak si tam někteří mohou klást otázku: Kdo vlastně za ČR mluví?
A nebudeme si nalhávat, že zrovna spor o účast na summitu je vyústěním sporu mezi prezidentem a premiérem ohledně (ne)jmenování některých členů Babišovy vlády.
A vaše otázka na kompetenční žalobu k ÚS? No, ať by rozhodl soud jakkoli, spíš bych se ptal: Stihl by vůbec, s rychlostí, s jakou soudy v ČR pracují, Ústavní soud rozhodnout do doby, než se summit uskuteční? A kdyby ne, co by to vlastně přineslo?
Asi by se pánové měli domluvit jako dva dospělí a inteligentní lidé. Jsou totiž daleko důležitější věci, které by se měly řešit.
Psali jsme:
Teď trochu odbočíme. Jihočeský hejtman Martin Kuba poskytl rozhovor serveru Novinky.cz. V současné době se jeho nové hnutí chystá mimo jiné na komunální volby. Jako rodilého Jihočecha se vás zeptám, volil byste nové hnutí v čele s Martinem Kubou? Proč ano a proč ne? A domníváte se, že toto hnutí nějak výrazněji oslabí jihočeskou ODS?
Martina Kubu, dovolím si říct, poměrně dobře znám. Ne, že bychom byli kamarádi, přátelé. Ale jeho maminka a moje maminka spolu kdysi pracovaly v jednom podniku. Martin Kuba už mnohokrát dokázal, že je nesmírně schopný manažer, rétor i politik. A může si kdokoli cokoli myslet, nemusí s ním v lecčems souhlasit, ale třeba za doby covidu právě hejtman Kuba ukázal a dokázal, že on ty věci nejenom prezentoval slovy, ale i činy. A že od Jihočeského kraje se jiné kraje „učily“. A že on je opravdu člověk nejenom s vizí, ale má kolem sebe i dobrý tým lidí. Nevím, zda bych jeho hnutí volil, nicméně v dnešní době, kdy „tradiční“ i „netradiční“ strany předvádějí to, co předvádějí, je to možná alternativa. Proč ne? Slýchám samozřejmě i z kuloárů řeči o jeho možném spojení s Andrejem Babišem. Upřímně si myslím, že v ČR není nic nemožného. A oba pánové mají v určitých věcech podobný názor, tah na branku. Oba jsou nesmírně pracovití a řeší věci hned. To se jim musí nechat. Ale zase, oba jsou tak trochu „dva kohouti na jednom smetišti“. Ale nikdy vyloženě nešli proti sobě. A i když k sobě měli různé výhrady, na důležitých věcech se byli vždy schopni shodnout. Třeba se dočkáme nějaké velké koalice? Kdo ví?
Kdo může za zhrubnutí české společnosti?Fotogalerie: - Zeman navržen
Na závěr se podívejme i na to, co se odehrává kolem veřejnoprávních médií. Redaktoři ČT i ČRo přišli na protest proti změně financování ve středu do práce v černém. Jak toto komentovat? A je na místě očekávat další „spacákovou revoluci“?
Zcela upřímně: já obavy těch mnohých lidí chápu. Obávají se o práci, o nějakou jistotu. Někteří se obávají i o jakousi odbornost, a hlavně nezávislost a nestrannost.
Každý, kdo ale tohle opakuje jako mantru, by si měl uvědomit jednu věc: Ať už budou veřejnoprávní média financována nadále z koncesionářských poplatků, rozpočtu státu nebo třeba z reklamy nebo třeba ze sbírek – říkat, že pokud to nebude tak, jak to je a bude to jinak, může se stát, že tato média nebudou nezávislá a nebudou nestranná? To si myslím, že není pravda.
Skutečně „nezávislá“ média neexistují. Každé médium je na něčem či někom závislé. A i ČT a ČRo jsou dosud závislé na poplatcích. Ano, mnozí ti lidé se obávají, že pak budou „závislá“ na rozhodnutí politiků, na výši přidělených peněz z rozpočtu. Nicméně velká většina zemí v Evropě, ale i na světě, má tato média hrazená z rozpočtu státu. A funguje to. Mají také třeba spojený veřejnoprávní rozhlas a televizi – od Rakouska, Švýcarska až po Norsko, Dánsko, Finsko, Chorvatsko nebo i VB. U nás ten trend byl doposud jiný.
Anketa
A samozřejmě logicky, že si i mnozí lidé z mediálního prostředí pokládají otázky, zda opravdu maličká 10,5milionová země musí mít televizi, která má bezmála 3000 pracovníků?
Já osobně nemám s koncesionářskými poplatky problém. Není to nijak likvidační částka a v TV i ČRo pracuje celá řada skvělých, profesionálních a kvalitních lidí. Jen je možná čas po desítkách let se podívat na to, jak ten systém zefektivnit a nastavit jinak. S čím mám trochu problém, je ta až „vymahatelná“ nutnost platit poplatky, i když televizi nemáte. Povinné ručení na auto taky přeci neplatíte, pokud nevlastníte vůz. Daň z nemovitosti taky nehradíte státu, když žádný dům, byt, chatu, chalupu nevlastníte.
Další spacáková revoluce? K čemu by to bylo?
A pak: myslím si, že by si měli k jednomu stolu sednout zástupci vlády, vedení těchto stanic, odborníci a zástupci odborových organizací a říct si všechna pro a proti. Nejen některá. Mnohým lidem třeba vadí donedávna netransparentnost tvorby a nákladů veřejnoprávních médií. Vadí jim jistá /u některých moderátorů/ zaujatost, stranění některým více než těm druhým. A některým taky jistá zakonzervovanost. Na druhou stranu ani ČT, ani ČRo by neměly být brány jako rukojmí politických půtek, vyřizování účtů nebo snahy něco politicky ovlivnit. V tomto by česká veřejnoprávní média měla zůstat skutečně nestranná a neovlivnitelná.
To, co předvedla doposud vláda s novým zákonem o ČT a ČRo atd., není dobré. Uspěchané, hektické, možná nepřipravené. Přeci to není věc, kterou může někdo změnit ze dne na den. Na to by vážně měl být čas a dostatek vyargumentovaných důvodů. A až pak by se měly dělat definitivní závěry.
Pokud by k nové „spacákové revoluci“ přece jen došlo, domníváte se, že by měla stejně významný dopad jako ta před lety?
Asi ne. Doba je jiná. I když mnozí zaměstnanci a pracovníci obou médií vypadají, že by bránili místo svého povolání i vlastním tělem. Tak si myslím, že je to asi zbytečné. Ona jsou tu koneckonců i jiná média než jen ta veřejnoprávní. A čím více bude někdo až zbožšťovat veřejnoprávní média a dělat z nich nedotknutelný svatý Grál, tím více se jim někteří diváci, a o to víc, budou stranit. Což je škoda.
A i tady, bohužel, může v extrémním případě platit ono známé rčení. Opustíš-li mě, nezahynu, opustím-li tě, zahyneš.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Měla by Česká televize projít výrazným zeštíhlením a úsporami?
