Vadí vám, že Zeman nepozval na oslavu 28. října některé univerzitní rektory?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Grigorije Paska, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Martina Bursíka (+ z 6. 8. a z 23. 6.) Karla Schwarzenberga (z 3. 10.), Miroslava Kalouska, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24.10.) Karla Schwarzenberga (ze 14. 8.), Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešík (+ z 23.10.) Džamily Stehlíkové či Michala Marka.
Chcete, aby této zemi vládl Andrej Babiš?Anketa
Co říkáte výsledkům ukrajinských parlamentních voleb?
Trochu bych zchladil nadšení pražských redakcí a kaváren, není to tak jednoduché, jak to vidí z těchto míst. I když jakoby zvítězily ty takzvané proevropské síly – ty nálepky proevropský, proruský a protiruský nemám rád, protože komplexně je to mnohem komplikovanější – tak je to dnes tak, že se dostali k moci vlastně ti samí lidé, protože vítězí Lidová fronta současného premiéra Jaceňuka a Blok Petro Porošenka, současného prezidenta. Novou krví je Svépomoc lvovského primátora Andrije Sadového. Pokud se pro tuto koalici dohodnou, tak tedy sestaví vládu.
To ovšem neznamená žádné až tak velké vítězství, protože účast ve volbách byla velmi malá, přes třicet procent. Lidé jsou velmi frustrovaní. Navíc nevolili hlavně mladí lidé, a to je docela varovné. Mladí a schopní totiž soustavně Ukrajinu opouštějí a snižují tak počet jejích obyvatel. Ti, kteří tam ještě zůstávají, tak navíc nevolí, čili mají zřejmě pocit, že si nemají z čeho vybrat.
Analytička hodnotí pro ParlamentníListy.cz ukrajinské volby. Čtěte ZDE
A ostatní strany?
V opozici budou poměrně silné strany, jako je nástupkyně Strany regionů, Opoziční blok, kde to vypadá na devět procent. Pak tam je Radikální strana Oleha Ljaška, která si nezadá s těmi nejradikálnějšími proudy Ukrajiny. Strana Svoboda může překročit pět procent. Zajímavé je, jak se hluboko propadla strana Vlast, blok Julije Tymošenkové. Jen tak tak přelezla pět procent. Je to určité vysvědčení pro Oranžovou revoluci. To velké nadšení, které tady panuje z výsledku voleb, není namístě. Lidé jsou unaveni stejnými politiky. Jediný Sadový se snaží o nové tváře. Celkově se nejedná o radikální změnu ukrajinské politiky.
Proběhly volby regulérně?
Z těch míst, kde neprobíhá konflikt a kde nejsou separatisté, není slyšet o nějakých větších incidentech, ale uvědomme si, že podstatným problémem je, že část Ukrajiny nevolí. Když část Ukrajiny nevolí, nelze hovořit o tom, že Ukrajina nějak celistvě hlasovala. Na východní Ukrajině získal Opoziční blok třicet procent a je tam nyní nejsilnější stranou. To bude znamenat pro vládu, která bude chtít prosazovat opačná opatření než tato strana, problém. Nelze říci, že by se těmito volbami pojistila celistvost Ukrajiny. To určitě ne.
A co je hlavním problémem?
Reformy, které během té prozatímní vlády nebyly ani začaty. Když se nebudou provádět žádné reformy, tak před Ukrajinou zeje obrovská propast. Strana pana Jaceňuka provádí exekutivně ukrajinskou politiku a té to bude vyčítáno. Dalším problémem je, že premiér Jaceňuk je v určitém rozporu s prezidentem Porošenkem, protože Porošenko si přeje naplnit dohody z Minsku, zatímco Jaceňuk se doposud tak nechoval. Spíše by chtěl vítězně dokončit vojenské tažení na východě, ale je otázka, nakolik je to reálné. Buď pan Jaceňuk změní postoj, nebo budou tyto dva postoje v rozporu, který může ohrozit fungování budoucí vlády.
Psali jsme:
Jaký bude mít vliv nová vláda na konflikt s rebely na východě a na vztahy s Ruskem? Když je zde vláda, která má legitimitu voleb a není převratová, nemůže zde být větší prostor pro stabilnější jednání a stabilnější dohody s ruským prezidentem Putinem?
Řekl jsem, že doufám, že válečnická rétorika pana Jaceňuka se trochu obrousí a že přistoupí na nějaké kompromisy, protože ty kompromisy jsou mimořádně důležité a na nich dobrá politika vždy stojí. Pokud bude Jaceňukova Lidová fronta vstřícnější k dohodě s východními částmi Ukrajiny, tak je tu cesta k tomu, aby se ta občanská válka postupně utlumila.
Je reálná autonomie pro tyto oblasti, nebo tam zůstane určitý status quo, že už se nebude válčit, ale Ukrajina nebude mít tato území pod kontrolou a bude zde stav, který je na mnoha územích světa, kde existují odštěpenecké republiky bez mezinárodního uznání?
Myslím, že teď není až tak důležitá otázka, zda tyto útvary budou mezinárodně uznány, či nebudou. Teď bude důležité, jak bude situace vypadat fakticky. Podle mě se budou stále více některé části Ukrajiny, a to nejen ten nejvýchodnější východ, osamostatňovat a budou získávat stále větší pravomoci. Je to v podstatě v logice věci. Celistvě může fungovat západní Ukrajina. V rozdílném výsledku jednotlivých stran v jednotlivých částech je vidět, že se východní a západní část necítí vzájemně identifikovány. Co se nám může zdát jako prozápadní, nemusí být zdaleka výhodné pro Ukrajinu.
Například?
Tak Evropská unie uzavřela s Ukrajinou pro EU jednostranně výhodnou smlouvu. Ukrajina by teď musela v podstatě spáchat harakiri, kdyby realizovala všechny reformy, které jsou v této smlouvě obsažené. Žádná vláda, ani ta, které vzejde z těchto voleb, si to nemůže dovolit. Jediné východisko je další zadlužování Ukrajiny a reformy jsou v nedohlednu. Bude se zvyšovat sociální napětí, a to bude devalvovat výsledek voleb. Ale zaplať Pánbůh, že parlamentní volby proběhly. Měly proběhnout před půl rokem a neměly být upřednostňovány volby prezidentské. Možná bychom tím předešli i některým věcem souvisejícím s občanskou válkou.
Proběhla jednání ohledně plynu. Jaký očekáváte další vývoj? Poteče ruský plyn do evropských zemí přes ukrajinské území a poteče Ukrajině? Podaří se získat prostředky, které Ukrajina dluží Rusku?
Nejsem věštec, ale myslím si, že Evropa bude nucena, aby ty náklady zaplatila. Zaplatíme to my všichni. Když se říká „Evropa“, tak to neplatí nějaká EU, ale my všichni. Ale pořád visí otazníky, protože část Ukrajiny je nestabilní a může tam dojít k lecjakým akcím, které zabrání dodávání plynu. K nám může proudit Nord Streamem dražší plyn ze severu přes Německo, ale bylo by vhodnější, abychom ho dostávali přímo přes Ukrajinu a nemuseli si zvyšovat náklady.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
