„Ani ruku podat, natož summit.“ Pavel čelí tvrdé palbě kvůli koruně

Prezident Pavel vyvolal velkou diskusi svým aktuálním vyjádřením ohledně české koruny. Na pražské konferenci reVize Česka uvedl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, měl by se sentiment k ní opustit. Co k jeho slovům říci? Co by pro nás dle vašeho názoru znamenalo přijetí eura? Otazník stále visí i nad prezidentovou účastí na summitu NATO. Měl by se ho zúčastnit? Co říci na kompetenční žalobu, kterou má prezident údajně již připravenou, pokud se s vládou na své cestě nedohodne? A na závěr: Co říci k debatě prezidenta se studenty, kde v podstatě varoval před Ruskem? Je Rusko jediná hrozba? Tak jsme se ptali zmíněných veřejně známých osobností.

Michal Gulyáš: Euro je odjištěný granát v rukou bláznů

„Tento prezident je nekompetentní, znáborovaný, aktivizovaný a zainteresovaný proti České republice. Česká koruna není žádný sentiment, ale jistota. Přijetí eura je budoucí hromadná sebevražda všech, kteří ho přijali namísto národní měny. Jakému rozvoji koruna brání, nebo tedy by bránit mohla? Frazeologie páně hradního dekora je podivná. Euro je odjištěný granát v rukou bláznů, víc k tomu není co dodat,“ říká pro ParlamentníListy.cz herec a místopředseda STAČILO! Michal Gulyáš.

„Politická měna, co má posílit sjednocení nové říše, nejspíše té, kterou prezident nazývá evropským soustátím, po kterém touží, lépe řečeno po něm touží jeho zaměstnavatelé. Prezident České republiky se tímto může jevit jako zrádce a ještě si dovolí navštěvovat žáky a indoktrinovat je protinárodně a protistátně. Odpudivá bytost, které by se neměla podávat ruka, natož aby se pouštěl na summit NATO do Ankary. Jestli mu je libo podání kompetenční žaloby, bylo by dobře, kdyby vláda rozjela impeachment. Žvástům o ruské hrozbě věří už jen ten, kdo nemá potřebu domyslet tu nesmyslnost,“ uzavírá rázně.

Ivan Vyskočil: Žádný jidáš se vděčnosti nedočkal

„Tak pan prezident, nebo lépe řečeno tento prezident, chce opustit sentiment, jo?“ kroutí hlavou herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a hned si odpovídá. „Já si myslím, že on žádný sentiment nemá, hlavně vůbec k České republice. To vůbec není český prezident. Ten nabádá jenom k věcem, které tu Českou republiku mohou tak akorát potopit. To je normální vlastizrádce, jestliže on mluví o tom, abychom se zbavili české koruny. Už jsme se kvůli EU toho zbavili tolik, že ještě se zbavit české koruny a ještě se zbavit práva veta v EU, no tak to už se můžeme rovnou rozpustit a začít se nazývat nějakou evropskou republikou, nebo čím. Ale on vlastně sám sobě podtrhuje židli, jestli si to neuvědomuje. Protože on by přišel také o svoje prezidentství, protože by se rozpustil v EU. A pokud se domnívá, že by za to dostal nějakou vděčnost, tak, jak známo, žádný jidáš se vděčnosti nedočkal,“ upozorňuje herec a dostává se i ke sporu ohledně cesty na summit NATO.

Anketa

Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?

Ano

98%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 26123 lidí

„Rozhodně chápu obavu vlády ho tam s sebou vzít, protože jenom si všimněte, že on dělá vše proti tomu, co dělá vláda. Rozhodně například nikdo z vlády nemluví o tom, že by se měla rušit česká koruna. Prostě vždycky se postaví do opozice. Patrně proto, že je lídrem opozice. Ale prezident nesmí být lídrem ničeho. Už jsem kdysi vyčítal Klausovi, že řekl, koho volil. To by neměl prezident udělat. Ať si volí, koho chce, ale když to řekne, tak je to vlastně návod pro občany, aby volili jako prezident. Už tehdy mě to rozčilovalo a to zdaleka nebyla situace jako dneska,“ pokyvuje Ivan Vyskočil. „Ale on nemůže být prezident jen jedné části. A mimochodem, já mám dojem, že je prezidentem té stále menší a menší části občanů. A připadá mi docela drzost, že si myslí, že by mohl ještě další období prezidentovat. A jestliže tak s tím svým poradcem Kolářem mluví o tom a uveřejňují průzkumy, že by měl vlastně největší naději, tak mám dojem, že mají už to volební sčítání nějak sakramentsky dobře zmáknutý. Že jsou si tak jistí, že by tento prezidentčík mohl ještě jednou prezidentovat,“ zamýšlí se a na závěr okomentoval i besedu prezidenta se studenty, kde mluvil mimo jiné o Rusku a o tom, co prý od něj můžeme čekat.

„Možná díky té své minulosti má nějaké lepší informace než my? Ale že by tím musel strašit u studentů? To je prostě taková propaganda, kdo chce ovládnout stát, musí ovládnout školní myšlení a musí ovládnout děti. Protože my, co nám už nikdo ty bulíky na nos nepověsí, tam už to nejde. Ale děti, ty se možná ještě dají zblbnout, skočit na jeho upravený vous a šedý vlas. Proto tam jezdí, aby je přesvědčil, aby mu fandily. Nevím, jestli by měl takový úspěch v domově důchodců,“ neodpustil si herec na závěr malé „rýpnutí“.

Jan Schneider: Prezident? Do čeho se dá, to je špatně

Vyjádřil se i publicista, emeritní bezpečnostní analytik a někdejší bubeník Plastic People of the Universe, dnes i člen Klubu 2019, Jan Schneider. „Prezident Pavel po nás metá rozumy jak pumelice na vojenském cvičení (obojí však slepé). Začínal u Varšavské smlouvy, ta byla záhy rozpuštěna. Pak byl na centrále NATO, než světoví státníci označili NATO za papírového tygra po mozkové mrtvici. Teď radí české společnosti – a je nejvyšší čas si uvědomit, že do čeho se dá, to je špatně. Každopádně přijetí eura by znamenalo mnohem hlubší provázanost s ekonomikou Titaniku. ‚Cesta k rozvoji‘ je v tomto případě široce dlážděnou cestou do pekla. Je proto třeba opustit jakýkoliv zbytek sentimentu nikoliv s korunou, ale s tímto prezidentem,“ doporučuje.

Nevynechal ani tolik diskutovanou „účast či neúčast“ prezidenta na summitu NATO. „Pokud jde o prezidentovu účast na summitu NATO v Ankaře, je z věcného hlediska zcela vyloučena, a to kvůli subverzivnímu charakteru prezidentových řečí, kterými neustále podrývá ústavní postavení vlády, zodpovědné za zahraniční politiku státu. Kompetenční žalobu podat může, ale Ústavní soud by ji měl odmítnout s tím, že sám si podřízl větev, když nejmenoval ministra navrženého premiérem, ačkoliv v ústavě stojí, že ‚prezident jmenuje‘. Jestliže v ústavě stojí, že ‚prezident zastupuje stát navenek‘, pak prezident – jestliže ctí pravidla, která sám zavádí – musí připustit, že tomu tak není vždy, stejně jako s tím (ne)jmenováním ministra. Ústava je z tohoto pohledu špatně napsaná, protože prezidentovi přisuzuje pravomoci, za něž není odpovědný,“ míní Jan Schneider.

„Pokud jde o to neustále omílané ‚ruské nebezpečí‘, pak můžeme pouze konstatovat, že z prezidenta opět vyhřezla jakási pseudo-moudrost. Jeho výrok je z odborného hlediska zcestný, protože je věcně nepodložený, tudíž motivovaný ideologicky. V tom se prezident Pavel ale vyzná, protože se ideologicky prožvanil z antikapitalistického rozvědčíka přes naťáckého ceremoniáře až po ultrakapitalistického jestřába. Všechno to jsou ale jenom řeči a řečičky, naštěstí. Avšak ti, kdo jsou – na rozdíl od tohoto planého mluvky – skutečně odpovědni za obranu státních zájmů, musí nejprve vyhodnotit, jaké jsou aktuální hrozby pro stát a z nich plynoucí rizika. Musí vzít také v úvahu, s kým sousedíme a kdo v Evropě nejvíce zbrojí, kdo vede silácké řeči a kdo touží po jaderných zbraních a jaké poučení si můžeme vzít z historie, třeba co se týče územních nároků (1938!). Opět z toho vyplývá, že prezidentovy řeči subverzivně podrývají naši národní bezpečnost, protože jsou vedeny zcestně ideologicky. Dlužno dodat, vzhledem k někdejší prezidentově ‚východní‘ orientaci, že tak – freudovsky viděno – možná podvědomě varuje sám před sebou,“ zamýšlí se Jan Schneider.

Bruno Solařík: Příslušník vojenské kontrarozvědky Jakešova režimu

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 22424 lidí

„Generál Pavel jede skrz ves. Přesněji řečeno objíždí republiku a podává si ruce s dětmi ze základních a středních škol, které už jsou našimi asertivními médii úspěšně přesvědčeny, že příslušník vojenské kontrarozvědky Jakešova režimu byl hrdinou disentu. Kromě příležitostného zachraňování paraglidistů se pan prezident věnuje rovněž propagaci pozoruhodných plánů. Spadá do nich podpora úmyslů landsmanšaftu a nároků Lichtenštejnů vůči našemu státu, zrušení české národní měny, ztráta práva veta při hlasování v EU, a nakonec ztráta státní samostatnosti a bezprávné vplynutí do Spojených států evropských. A samozřejmě − ve službách zbrojařské lobby − podpora války „sjednocené Evropy“ proti Rusku. Ta už sice probíhá, ale panu prezidentovi, respektive jeho loutkářům, přestalo stačit, že se válka vede rukama Ukrajinců. Jde o to zapojit nás do ní rovnou,“ obává se autor literatury faktu Bruno Solařík a pro ParlamentníListy.cz pokračuje.

„Připomíná mi to celkem vzato několik následujících výroků: ‚Český národ nabude ohromné síly a životnosti, bude-li cítit evropsky… Hranice, které znemožňovaly přirozený vývoj Evropy, byly překročeny, a přes všechny uměle vyvolávané spory mezi národy nakonec vítězí zájem evropské pevniny, která je naší společnou širokou vlastí. … Jsem proti heslu „Národ sobě“. Dnes žádný národ nemůže propadat egoismu.‘ Autorem těch výroků byl ministr národní osvěty v protektorátní vládě, přední český kolaborant, plukovník Emanuel Moravec [O český zítřek, Orbis, Praha 1943]. I on mimochodem litoval, že se české vojenské jednotky nemohly přímo zapojit do Drang nach Osten. Moravec, který se svými europřednáškami rovněž objížděl česká města, to sice nedotáhl až na generála, ba ani na prezidenta, ale likvidaci státnosti evropských národů, sjednocených do jednoho velmocenského celku, podporoval s vervou vpravdě petropavlovskou,“ pokyvuje Bruno Solařík.

„Mezi tehdejší dobou a dneškem je samozřejmě rozdíl. Tehdy totiž Češi nepropadli tak hromadné ztrátě soudnosti. Zatímco Pavla dnes považuje za kolaborantskou kreaturu jen asi polovina národa, prvorepublikového legionáře Moravce prokoukla hned po 15. březnu 1939 drtivá většina Čechů. Bylo by fajn, kdyby u nás vůči protektorátnímu prezidentu Pavlovi proběhlo podobné prozření dřív, než dojde k dalšímu takovému 15. březnu.“