V minulém rozhovoru jsme popisovali, jak se část politické scény pod taktovkou investorů drží větrného developmentu, přestože má Česká republika k závazkům v EU i jiné možnosti.

Ano, je to tak. Přestože jsme prokázali, že jsme schopni postavit TROJNÁSOBEK závazku ministra Hladíka na existujících průmyslových podnicích a neužitečných plochách včetně uzavřených továren, na logistických halách, které stejně už znehodnotily krajinu a mají volné střechy, v teplárnách, kde si můžeme ohřát vodu namísto zemního planu a uhlí, na střechách marketů a škol a dalších lokalitách, oni si pod stolem stále drží tu svoji developerskou realitku pro větrníky, i když máme jinde třikrát více místa a mohli by i více postavit. Ještě k tomu s prakticky nulovými náklady na sítě a větší část elektřiny spotřebovat na místě. A ještě k tomu v souladu s evropskou směrnicí RED III, takže by vláda konečně u toho mohla respektovat evropskou legislativu, ne ji překrucovat, splnit své závazky, a ještě u toho nenaštvat občany. Byli bychom tedy všichni spokojení.

Někteří aktivisté a státní úředníci tvrdí, že by ty elektrárny na lokalitách podle směrnice RED III neměly odbyt?

Ti úředníci a aktivisté jsou buď hloupí nebo pod vlivem korupce, ale rád se s nimi na těchto a podobných lokalitách potkám. Ať se tam jdou podívat. Když to vezmu na příkladu dvou projektů, které jsem sám dělal. Zavezená skládka v Liberci vyrobí 8 až 10 MW. Kolem je několik velkých hypermarketů, Globus, Bauhaus, Decathlon a další, a na druhé straně průmyslová zóna s nejméně pěti velkými průmyslovými podniky. Vzdálenost je v desítkách metrů přes silnici, silnice patří městu, dá se to celé propojit kabelem. Kdyby si hejtman Martin Půta pořádně prohlédl svůj kraj včetně ruin po kdysi prosperující Textilaně, která přežila komunisty i Hitlera, volné plochy v bývalém areálu automobilky LIAZ, která vyhrávala Paříž- Dakar, než ji po revoluci nechali zkrachovat, a další podobné lokality, zjistil by, že tam má větší potenciál, než je ve větrných projekt jím dozorované firmy ČEZ v Ralsku.

Podobně v té teplárně v jiném kraji mají odkaliště ještě z minulého režimu, které kvůli ekologizaci pokrývají betonovou krustou. Na než elektrárnu už tam nedáte, mají vyprojektovaný i kabel přímo do teplárny, kde s tím chtějí v létě nahradit zbytek uhlí. Na uzavřenou elektrárnu v Dětmarovicích už také na většinu ploch nedáte nic jiného, a odhadem se tam vejde 40 až 50 MW, možná i nějaký ten menší větrníček. To už je taková středně velká výrobna, má to i další výhodu, že je na místě rozvodna, trafo a všechny další potřebné prvky, jak elektřinu dostat do sítě, spotřeba je v průmyslu také hned vedle.