Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (z 28.10.), Stanislava Chernilevského, Grigorije Paska, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Martina Bursíka (+ z 6. 8. a z 23. 6.)   Karla Schwarzenberga (z 3. 10.),  Miroslava Kalouska, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24.10.) Karla Schwarzenberga (ze 14. 8.), Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešík (+ z 23.10.)  Džamily Stehlíkové či Michala Marka.

I pachuť vzteku vůči Kyjevu přivedla šéfy Luhanské a Doněcké lidové republiky k přehlednému nedělnímu triumfu. Kreml výsledky voleb uznal. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka ale byly „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů.“ Jako nelegitimní označila hlasování OSN, Spojené státy, Francie či Německo, podle nichž jde o jasné porušení mírové dohody z Minsku, kterou povstalci s ukrajinským vedením uzavřeli začátkem září. „Obecně platí, že volby na Ukrajině probíhaly ve válečné situaci, což samozřejmě nejsou podmínky pro demokracii. Podstatné je, že minské úmluvy předpokládají vzájemná jednání mezi kyjevskou reprezentací a povstaleckou a ta by měla pokračovat. Obě reprezentace získaly určitý mandát od svých obyvatel a od svých přívrženců a mají proto jistou míru legitimity,“ popsal politolog Oskar Krejčí. 

Pochybnosti ovšem vyvolalo i to, že se lidé vyjadřovali za asistence ozbrojených hlídek, navzdory nesouhlasu kyjevských úřadů a seznamy oprávněných voličů neexistovaly. „Kde je řečeno, že neproběhly volby podle minských dohod, podle vyjádření některých pozorovatelů volby proběhly v těžkých podmínkách, ale vypadaly férově,“ upozornil Krejčí. Jen o týden dřív se uskutečnily volby do ukrajinského parlamentu, kde zvítězily proevpropské subjekty a s jejich uznáním Západ problém nemá. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označili ukrajinské volby za demokratické a svobodné. I když s výhradami, uznává je i Rusko. Tvrdit, že hlasování v Doněcké a Luhanské oblasti je zcela nelegitimní, není podle Krejčího přijatelné už jen s ohledem na to, že v obou případech se volby uskutečnily ve válečném stavu.    

Kdyby povstalecké oblasti zasáhly Dněpropetrovsk, i tam by zvítězila kyjevská opozice

Politolog si všímá reakcí a naladění obyvatel právě v oblasti Donbasu, které podle něj mají zcela konstantní charakter. „Musíme se naučit číst čísla, která jsou k dispozici, i když jsou nepřesná. Obojí volby nám říkají, že jihovýchodní pás od Luhanska až po Oděsu, to znamená k Minsku, je velmi skeptický vůči novým vládcům v Kyjevě,“ uvedl Krejčí.

„Platí to i o ukrajinských volbách. Právě v tomto pásu byla nejmenší účast, většinou pod čtyřicet procent a v takových městech jako byl Krematorsk, který se stal propagandou Západu o tom, jak si lidé nepřejí povstalce, jak budují zákopy, i tam 60 procent dostala jediná opoziční politická strana, která byla k dispozici, protože ostatní byli zahnáni do pololegality nebo skandalizováni šílenou propagandou,“ dodal s tím, že pás, který je v podstatě etnicky většinově ruský se chová v podstatě stabilně, volil Janukoviče a teď odmítá kyjevskou vládu. „To jsou konstanty situace na Ukrajině. Kdyby povstalecké oblasti zasáhly Dněpropetrovsk, lze předpokládat, že i tady by zvítězili představitelé povstalců. I tam by zvítězila opoziční strana,“ soudí Krejčí.   

Krejčí: Ukrajina směřuje k třetímu Majdanu

Otázkou je, zda po volbách mají republiky šanci přežít a pokud ano, jak dlouho? „Obecně platí, že nikdo z nás neví, jak bude vypadat Ukrajina za tři měsíce. Dohoda o plynu, ke které došlo, platí až do března, vytvořil se ale nový restrukturalizovaný dluh Ukrajiny a podle mého názoru žádný makroekonomický údaj současné Ukrajiny nenasvědčuje tomu, že je Ukrajina schopná splácet dluhy a za druhé zdynamizovat svou ekonomiku,“ vysvětlil profesor Krejčí. J

ak bude vypadat zima na Ukrajině, to si nikdo v této fázi nedokáže představit. Politolog předpokládá výrazně eskalující sociální problémy. „Ukrajina v této fázi směřuje k třetímu Majdanu, který nebude Euromajdanem, bude to sociální Majdan. Jakým způsobem se dohodne Kyjev a povstalci na zvláštních pravidlech pro jihovýchod, jak bude vypadat místní samospráva, federalizace atd., v této chvíli neví opravdu nikdo,“ dodal.

Politolog se proto obává vyhrocení už tak kritického prohlubování bídy a chudoby. „Probíhají manifestace, na kterých se lidé dožadují tepla v domácnostech, vyplácení důchodů. Nespokojenost bude narůstat. Ekonomika Ukrajiny je krajně křehká. Sociální diferenciace v důsledku tak zvané postsocialistické transformace má ještě zrůdnější podobu než v Česku. Majetkové rozdíly jsou neuvěřitelné, chudoba základních vrstev je kritická,“ popsal Krejčí s tím, že v současné době ekonomika Ukrajiny nevykazuje stejné HDP jako v dobách Sovětského svazu, ale nižší.

Demograficky Ukrajina upadá. Jde o krizi ve všech směrech této společnosti. Prezident Ruské federace Vladimir Putin je podle Krejčího ve velmi složité situaci. „Je na něj vyvíjen obrovský tlak, aby Rusům na Ukrajině pomohl. Když se podíváte na výkyv preferencí pro něj, poklesl o 20 procentních bodů, jakmile začal vyjednávat se Západem o zklidnění situace,“ upozornil politolog. „Západ si neuvědomuje, že v Kremlu může být daleko radikálnější vůdce, který nebude hledat žádné kompromisy. Rusko je ve srovnání s Ukrajinou dnes mocnost a Ukrajina je velmi křehký a umělý státní útvar,“ varoval. 

Putin v Soči žádal vytvoření spolehlivějšího světového řádu

Ruský prezident na Valdajském klubu v Soči před několika dny řekl, že vítězové studené války se rozhodli rozporcovat svět dle svých představ a západním mocnostem jde o světovou nadvládu bez ohledu na mezinárodní právo. USA prý zasahují do vnitřních záležitostí států a protiprávně odstraňují nepohodlné režimy a využívají k tomu i islamisty či neonacisty a vyvolávají chaos. Sám také vyjádřil nutnost vytvoření spolehlivějšího systému světového řádu. „Na pozadí fundamentálních změn v mezinárodním prostředí, ztráty kontroly nad děním a nejrůznějších hrozeb je třeba najít nový globální konsenzus zodpovědných sil,“ uvedl mimo jiné Putin v Soči a také zmínil: „Vybudování spolehlivějšího systému světového řádu je náročný úkol. Je to otázka dlouhé a z principu tvrdé práce. Ale když jsme byli schopni vytvořit pravidla vzájemné spolupráce po druhé světové válce, když jsme se byli schopni dohodnout v 70. letech v Helsinkách, je naší povinností vyřešit tuto fundamentální úlohu i v současné, nové etapě rozvoje.“

Západ prý opakovaně zpochybňuje mezinárodní právo

Myšlenka stanovení nových pravidel hry není podle Krejčího nijak přelomová, zásadní je spíš to, že ji někdo vyslovil veřejně. „Všichni takto myslí a uvažují, akorát se nepokládá za vhodné takto mluvit. Když Putin řekl, že Západ nadužívá sílu, všichni se urazili. Ale my nadužíváme sílu! Všichni situaci vidíme všude kolem sebe. Struktura mezinárodního práva, kterou známe z poválečného období, kdy byla prioritou státní suverenita, je dnes velmi zpochybněna a rozkývána a ne Ruskem,“ reagoval Krejčí.

Politolog připomenul bombardování srbských pozic v Bosně a Hercegovině, bombardování Jugoslávie, útoky na některé africké státy, útok na Irák, zásahy v Afghánistánu. „To vše bylo v rozporu s mezinárodním právem, které ctí na prvním místě suverenitu státu. Že se pak někdo obrátí k jiným složkám mezinárodního práva a prohlásí je za prioritní, například právo národů na sebeurčení a na Krymu se odhlasuje suverenita a přičlenění k Rusku? To je jen důsledek toho, že nejdřív někdo způsobil situaci v Kosovu, nehledě na to, že tam se nejdříve bombardovalo, než se Kosovo odtrhlo od Srbska. Mezinárodní právo, tak jak my ho vnímáme, kdy existuje jasná priorita suverenity, je od devadesátých let zpochybněno díky Západu,“ uvedl Krejčí. Dneska existují propracované teorie, které zpochybňují suverenitu a tím pádem i naše klasické pojetí mezinárodního práva. „Putin má pravdu, když tvrdí, že pokud se nám nepodaří vrátit se do pozice priority státní suverenity, nejistota ve světě bude jen narůstat,“ dodal politolog. 

Krejčí: žádná mocnost na světě nemá mocenský potenciál, aby mohla hrát roli hegemona

Když nastupoval Obama, tak do něj řada lidí, která znala základní dokumenty, které vznikaly v té době ve Spojených státech, vkládala naděje, že bude usilovat o vytvoření světa s multipolárními pravidly, což se nepodařilo. Také tyto aspekty zmiňuje Krejčí. „Nepodařil se restart vztahů k Rusku, pokus přitáhnout k sobě Čínu a řídit Čínu jako někoho, kdo bude zodpovídat za americká rozhodnutí se nezdařil a už to byl náznak toho, že USA si i pod Obamou jako základní cíl postaví udržení svého hegemonistického postavení. To je nereálné,“ hodnotí Krejčí.

„Možná by to bylo pro nás Čechy výhodné, protože Spojené státy jsou našim spojencem, ale žádná mocnost na světě ani USA ani Čína nemají takový mocenský potenciál, aby mohly hrát roli hegemona, kterou měly Spojené státy těch deset let po studené válce. USA se musí smířit s faktem, že svět bude multipolární a dohadovat se s ostatními státy jako je Čína, Brazílie, Ruskem atd. jako s partnery. Nemůže s nimi zacházet jako s vazaly, tak jak se chová vůči státům Evropské unie,“ uvedl Krejčí a doplnil ještě další zajímavou poznámku: „Myslím si, že v USA existuje spousta jasnozřivých lidí, kteří vědí, že i když se hájí americké zájmy, je nutné politiku opřít o reálný mocenský potenciál. Když si budeme namlouvat, že je větší, než máme, tak na to jen můžeme doplatit. To jsou největší strategické chyby v dějinách Spojených států. Není to žádná legrace.“  

Návštěva Zemana v Číně. Diplomatický úspěch nebo ostuda?

Česká vláda se snaží zintenzivnit vztahy s Čínskou lidovou republikou. A také prezident Miloš Zeman využil nedávného příměru ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka o tom, že dochází k „resetu“ vztahů mezi Českem a Čínou. „To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost,“ prohlásil Zeman podle záznamu zveřejněného čínskou televizí. Miloš Zeman také v Pekingu ujistil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu.

Premiér Bohuslav Sobotka návštěvu zhodnotil jako „diplomatický, politický úspěch,“ mrzelo ho pouze to, že celou návštěvu překryla zpráva o tom, že Zeman z cesty odletěl soukromým letadlem pronajatým společností PPF a skupinou J&T. Jenže ne všichni se na vystupování prezidenta dívají s pochopením. Jiní už hovořili o ostudě a nerespektování lidských práv. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek si například myslí, že odkaz Václava Havla je zanášen „rudou barvou.“

Krejčí: I Dalajláma říká, že Tibet je součástí Číny, chce jen větší autonomii

Politolog Krejčí ale říká: „Žádná Havlovská zahraniční politika neexistovala. Šlo pouze o přizpůsobení některým radikálním názorům některých pravicových skupin na Západě. Je to jen stín skutečné politiky.“ To, co řekl Miloš Zeman podle politologa odpovídá stanoviskům Evropské unie. „I Evropská unie razí zásadu, že Tibet je součástí Čínské lidové republiky. Ostatně i Dalajláma říká, že Tibet je součástí, chce jen větší autonomii. Politika jedné Číny je politika OSN, proto taky Tchaj-wan není členem OSN, je tam Čína,“ vysvětluje Krejčí, který upozorňuje na to, že hovoří o konstantách, které byly akorát v polistopadové vlně vulgárního antikomunismu zastřeny tím, že si někteří lidé vzpomněli na začátek 50. let.

Čína je nejsilnější ekonomikou na světě, což přiznává i Mezinárodní měnový fond. „Čína je svět, který dnes dramaticky mění naše představy o budoucnosti. Tím, že budeme zatajovat úspěchy, změny neoddálíme, pouze budeme vypadat jako hlupáci,“ dodal Krejčí. „Čína je základní stabilizující faktor ve světě. Její ekonomika a rozvážná politika je to, co přispívá ke stabilitě, na rozdíl od výkyvů Západu, nemluvě o chaotickém chování v tzv. třetím světě. Pravdou je, že v Číně nikdy v dějinách nebylo tolik svobody a prosperity jako je dnes, přitom je to stát, který má nejdelší historické trvání. To, že si zvolili vlastní cestu k demokracii, jiný způsob plánování, proč by si svou cestu nemohli zvolit? Liší se čínský a americký sen. Americký je individualistický a čínský je kolektivistický. Když v Číně neudrží kolektivistický způsob myšlení, neudrží jednotnou Čínu,“ vysvětlil politolog.

Krejčí k Zemanovým Hovorům z Lán: Škoda

Veřejným míněním posledních dnů zacloumal nedělní rozhovor z Lán, který živě přenášel Český rozhlas a ve kterém zvolil prezident Zeman slovník plný sprostých slov. Spustil tím lavinu reakcí, v níž se na něj valí kritické komentáře od novinářů či politiků napříč politickým spektrem a na sociálních sítích jsou proti němu svolávány protestní demonstrace. „Primitivizace české politiky je proces, který trvá 25 let, ale tady je chyba jednoznačně na straně Miloše Zemana. Do úst nejvyššího představitele státu takové vulgarismy nepatří. To se prostě nepovedlo, škoda. Je mi to líto,“ připouští Krejčí. Zeman konkrétně v neděli označil počínání vlády, která prosadila jinou podobu služebního zákona, než si přál, jako „zkurvení” paragrafů. V souvislosti s ruskou punkrockovou skupinou Pussy Riot hovořil o „kundě” a „kurvách.” K Zemanovu vyjádření o dívčí skupině, jejíž dvě členky poslal soud na dva roky do vězení kvůli předvolební výtržnosti v moskevském pravoslavném chrámu pak Krejčí řekl: „Obsahově tohle vystoupení není špatné, ale forma je otřesná.“

Psali jsme:

Odvolání prezidenta. O tom píší noviny

Richard Seemann: Česko-rakouské vztahy ve světle státních svátků

Hudebník Hejma o listopadu '89, rozkrádání země komunisty a důležité trojici Havel-Klaus-Zeman

Karel Hvížďala: Zeman zneužil věhlas paní Gorbaněvské

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.