Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gruzínského velvyslance Zaal Gogsadze, Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Exministr a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta upozorňuje ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz na to, že celá ostře sledovaná minská jednání mohou být v podstatě úplně zbytečná, pokud nedojde k dohodě mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Protože prý právě tato dohoda může něco reálně změnit. Jinak se může podle Bašty stát, že mír dohodnutý v běloruské metropoli bude pouhou přestávkou k řádnému vyzbrojení.

Jaroslav Bašta: Minské rozhovory plné emocí

Přestože v Minsku již odbyla půlnoc, tři prezidenti a jedna kancléřka se vrátili ke svému jednání v úzkém kruhu, které muselo být mimořádně zajímavé a mimořádně emotivní. Svědčí o tom dva momenty: asi po půlhodině jednání ukrajinský prezident Petro Porošenko neplánovaně opustil jednací místnost a zdržel se u telefonu o patro výš dosti dlouhou dobu, než se zase vrátil zpět mezi hlavy států. Neoficiální zdroje říkají, že se tak stalo po ostré výměně názorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který sice zůstal sedět u stolu, ale rozmačkal plnicí pero. Oficiálně se ví, že P. Porošenko telefonoval s ukrajinským generálním štábem. Po jeho návratu k jednacímu stolu pak došlo k rozšíření vyjednávacího formátu o ministry zahraničí všech čtyř zemí.

Druhá emotivní reakce přišla těsně před půlnocí, když jindy uměřený a zdrženlivý ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov prohlásil, že „jednání jdou lépe než super!“. Nicméně potom se čtyři hlavy států zase uzavřely v salonku a vyjednávání probíhala i poté.

Zatím se zdá, že výsledné komuniké bude mít několik základních bodů, o jejichž konečné podobě se státníci dohadují. Shodli se na zastavení palby a příměří, není však jasné od kdy. Povstalci i předseda zahraničního výboru Státní dumy A. Puškov upozorňují, že to nebude hned.

Druhým jasným bodem je vytvoření 70 km pásma mezi bojujícími stranami bez těžkých zbraní. Otázka zní: Od které linie? Té ze září loňského roku nebo té aktuální po lednových a únorových bojích?

Třetím možným úskalím je kontrola ukrajinsko-ruské hranice, což je zásadní požadavek prezidenta Petra Porošenka.

Čtvrtým pak rozmístění mírových sil v demilitarizovaném pásmu.

Pátým jednání o statusu Donbasu, tedy o možných změnách ukrajinské ústavy.

Jednat se s největší pravděpodobností bude až do rána a zítra by mělo být k dispozici oficiální komuniké o výsledku rozhovorů. V Donbasu se mezitím tvrdě bojuje.

O praktických výsledcích jednání však rozhodne postoj USA, které se sice schůzky evropských státníků neúčastní, nicméně se k ní vyjadřovaly. Naposledy nočním telefonátem prezidenta Obamy jeho ruskému protějšku. A postoj Spojených států rozhodne, zda nové Minské dohody budou pouhou přestávkou ve válce, které obě strany využijí k dozbrojení (na Ukrajině americkými zbraněmi) nebo počátkem trvalého míru.

Obávám se, že mír přijde na Ukrajinu teprve tehdy, až budou dvoustranná americko-ruská jednání o této proxy válce. Z tohoto úhlu pohledu to napjatě očekávané zítřejší komuniké zase tak důležité není.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.