Zdeněk Zbořil: Pro Schwarzenberga byl zřejmě výsledek 2. světové války porážkou. Prasata a muslimové? Okamura může dostat až dva roky. A ochránce Kocáb...

05.01.2015 7:07

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Není nic trapnějšího než zpochybňovat účast českého prezidenta Miloše Zemana při oslavách 70. výročí Dne vítězství, které se uskuteční 9. května v Moskvě. Jeden z kritiků, Karel Schwarzenberg, zřejmě patří podle Zdeňka Zbořila k těm lidem, pro které konec druhé světové války není vítězstvím, ale porážkou. Politolog si všímá také toho, že Miloš Zeman jako první hlava státu upozorňuje na legitimitu šovinismu na Ukrajině.

Zdeněk Zbořil: Pro Schwarzenberga byl zřejmě výsledek 2. světové války porážkou. Prasata a muslimové? Okamura může dostat až dva roky. A ochránce Kocáb...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Libora Dvořáka, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Miroslava Kalouska (+ z 2.10.),  Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaKarla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.)  Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyMartina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla SobotkyJohna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše ZdechovskéhoFrantiška BublanaKarla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly

Hned zkraje nového roku získali odpůrci Miloše Zemana čerstvou munici k útokům na hlavu státu. Tou se jim stala zpráva, že prezident obdržel pozvánku na oslavy 70. výročí Dne vítězství, které se konají 9. května 2015 v Moskvě a toto pozvání přijal. „Jet v květnu do Moskvy na pozvání diktátora je urážkou ruských, ukrajinských, čečenských, gruzínských a jiných vojáků, kteří položili životy v boji proti nacismu,” uvedl pro ParlamentníListy.cz europoslanec Jaromír Štětina.

Poražený protikandidát z přímé volby Karel Schwarzenberg zase radil počkat na postoj ostatních hlav států. „Bylo by poněkud trapné, kdyby ze západní Evropy jel pouze prezident Zeman a jinak nikdo,“ prohlásil předseda TOP 09.

Rozsáhlou anketu ParlamentníchListů.cz mezi politiky na téma Zemanovy ohlášené cesty do Moskvy najdete ZDE

„Já si myslím, že není nic trapnějšího, než mohli říci pánové Štětina a Schwarzenberg, protože přece jen dvacet osm milionů padlých je záhodno nějakým způsobem uctívat. Měli bychom si také uvědomit, že z těch osmadvaceti milionů bylo méně než dvanáct milionů vojáků, že ostatní byly civilní osoby zabité během druhé světové války,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.  

Bez Rudé armády by válka neskončila tak, jak bychom si přáli

„Jestliže dokážeme oslavovat s mimořádnou pompou sto let od zahájení první světové války a jistým způsobem tolerovat ty, kteří ji vyhlásili, z Gavrila Principa udělat div ne válečného zločince a oslavovat císaře Františka Josefa, případně Viléma, přestože způsobili takové válečné utrpení, tak snad bychom si mohli alespoň někteří dovolit, i když mnozí nechtějí, vzpomenout padlých během druhé světové války a toho, že bez účasti Rudé armády a vojáků Sovětského svazu, když už nechceme říkat Rusové, by válka neskončila tak, jak bychom si přáli,“ myslí si politický analytik.

Proto považuje uvedená vyjádření z úst prezidentových kritiků za nevážná a urážlivá. „Možná by tady pan Štětina byl nějakým komisařem dodaným prostřednictvím Stěpana Bandery, ale třeba bychom tady nebyli my. A jestli v Moskvě sedí pan Putin nebo někdo jiný, tak bychom si měli vzpomenout, jak při minulých oslavách tam v jedné řadě seděla Angela Merkelová, čínský prezident a představitelé světové veřejnosti. A pokud tam nepojede například Barack Obama, tak to svým způsobem odpovídá nejen tomu vyvolanému nepřátelství vůči Rusům v tom téměř etnickém pojetí, ale také tomu, jaký podíl na vítězství měly Spojené státy a jaký Sovětský svaz a tedy to dnes proklínané Rusko,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Pro Schwarzenberga zřejmě nešlo o vítězství, ale porážku

Politici by si v této souvislosti měli uvědomit, že se nejedná jen o urážku prezidenta Putina a obětí z řad ruského obyvatelstva. „Měli by si připomenout, že se přece také jedná o urážku těch Čechoslováků, kteří za druhé světové války bojovali na obou frontách proti německé a nacistické agresi a jejich světovládným a likvidačním plánům na poválečné uspořádání. Ať si vzpomenou, jaké byly plány Hitlerova Německa a kdo by asi šel po jejich případném vítězství pod tu pomyslnou šibenici v první řadě,“ upozorňuje politický analytik.

Na rozdíl od Karla Schwarzenberga považuje za správné, že prezident na nic nečekal a pozvání přijal už jen proto, že jsme byli součástí vítězné protiněmecké koalice. „Pokud to Karel Schwarzenberg nezamotal trochu jinak. Jestli si myslel, že tím narušujeme jakousi pomyslnou, neexistující jednotu. Ale pak by si měl vzpomenout, kdo si myslí, že byl osvobozen, a kdo si myslí, že byl v té válce poražen. Vždyť Budapešť nikdy neoslavovala osvobození, ale porážku. A zřejmě Karel Schwarzenberg patří k těm lidem, pro které konec druhé světové války není vítězstvím, ale porážkou,“ míní Zdeněk Zbořil.

Spojenec USA i EU dává legitimitu názorům v duchu šovinismu

Prezident Miloš Zeman nepolevil ve svých veřejných aktivitách a politických vyjádřeních ani v prvních dnech roku 2015. V rozhovoru pro sobotní Právo se vrátil ke krizi na Ukrajině prohlášením, že události na Majdanu a svržení prezidenta Janukovyče z loňského února nepovažuje za demokratickou revoluci, zatímco současného předsedu ukrajinské vlády Arsenije Jaceňuka označil za „premiéra války“. O den později při premiéře pořadu Prezidentský Pressklub zaujal líčením novoročního pochodu v Kyjevě, který uspořádali uctívači Stěpana Bandery.

Ti měli během pochodu použít i heslo vyzývající k zabíjení Poláků, Židů a Rusů. Novinář Alexandr Mitrofanov ještě v neděli večer zpochybnil prezidentova slova s tím, že o Polácích a Židech při pochodech v Kyjevě nebyla vůbec řeč.  „Ovšem prezident to dal pod otazník, ale v každém případě se přidal na stranu těch, kteří kritizují nejen u nás a ve východní Evropě, ale i v Německu, tu nacionalistickou a až k neonacismu se hlásící opozici. Je to významné proto, že to řekla první hlava státu. Zatímco z pobaltských republik zaznívají urážlivé výroky vůči Putinovi a bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová ho dokonce přirovnala k Hitlerovi přímo, tak tady jeden ze států, který se považuje za spojence USA a Evropské unie, dal legitimitu názorům, které jsou zaměřené v duchu ukrajinského nacionalismu až šovinismu,“ poukazuje politolog.

Klidný rok Sobotkovy vlády mohou narušit události zvenku

Miloš Zeman v Prezidentském Pressklubu Frekvence 1 také předpověděl, že vládu Bohuslava Sobotky čeká letos klidný rok. „Dá se s tím souhlasit, protože pokud se situace v České republice bude vyvíjet jako v roce minulém, tak k žádné velké tragédii nedojde. Ale mohou nás dostihnout události zvenku. Nejenom tedy z Ukrajiny, ale případné i ekonomické krize někde jinde ve světě. Takže prognóza na začínající rok by o tohle mohla být bohatší. Ale pravdou je, že ty významné finanční autority, s nimiž komunikuje Bohuslav Sobotka, jsou také v odhadech do budoucna umírnění a nepředpokládají nějaký velký rozruch,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Vůbec ho nepřekvapilo, že se prezident nenechal dotlačit k odpovědi na osobní vztah k premiéru Bohuslavu Sobotkovi a na hypotetické hlasování o předsedovi na sjezdu ČSSD. „Nenechal se zatáhnout do té osobní polohy, aby vysvětloval, co by kdyby, protože ta otázka byla výrazně spekulativní. Miloš Zeman je víc odchovaný exekutivou a zkušenosti z ní přenáší do prezidentské funkce, zatímco Václav Klaus nebo Václav Havel si potrpěli spíš na prezidentskou ornamentalistiku, projevy uznání zvnějšku. Na Miloši Zemanovi je znát to, že byl předsedou menšinové vlády a ve velmi složitém období, takže i na základě těchto svých zkušeností odpovídal,“ vysvětluje politický analytik.

Jsem maršálem čínské tajné služby, utahoval si prezident z Bursíka

V Prezidentském Pressclubu dostal Miloš Zeman také příležitost, aby se vyjádřil k tomu, že o něm v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl Martin Bursík, že je dvojitý agent jak čínské tajné služby, tak i ruské, protože názory, co zastává, nahrávají komunistické Číně a putinovskému Rusku. Prezident v odpovědi nejprve připomněl Bursíkovu „úspěšnost“, když si založil stranu LES, a přesto se dva měsíce poté snažil proniknout do Senátu na kandidátce TOP 09. Poté ale zažertoval, že není jen agentem, ale dokonce maršálem čínské tajné služby.  

Podle Zdeňka Zbořila byl prezident k Martinu Bursíkovi milosrdný, když z jeho bohaté a rozporuplné politické činnosti vybral jen to poslední. „Nezmínil rozpad Občanského fóra, Občanského hnutí, fúzi s Liberálně demokratickou stranou, koketování s KDU-ČSL, pak tedy Stranu zelených až k tomu LESu a TOP 09. Fluktuace Martina Bursíka je velmi výrazná a je tak registrovaný, aniž si možná mnozí uvědomují, že má také spoustu zajímavých názorů. Ale ta jeho proměnlivá loajalita zřejmě na publikum i na prezidenta působí mnohem víc a je pro ně důležitější než jeho osobní vlastnosti a – řekněme – odborná erudice v oblasti ekologie,“ konstatuje politolog.

Zemanův předchůdce vidí návrat ke komunismu i přiškrcování demokracie

Došlo i na zákon o prokázání původu majetku, pro jehož prosazení potřebuje Miloš Zeman získat co nejvíce vlivných spojenců. Proto také přiznal, že ministru financí Andreji Babišovi při rozhovoru na toto téma připomněl, že hnutí ANO má ve svých poslaneckých řadách Janu Lorencovou, která se jako novinářka intenzivně věnovala kauze lehkých topných olejů, o níž později napsala knížku Krvavé oleje. „To bylo dobré připomenutí, protože paní Lorencová požívá dobré pověsti. A všichni víme, že byla z žurnalistiky div ne vyštvána, že se z ní kdysi pod velkým tlakem stáhla,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Veřejnosti se připomněl i Zemanův předchůdce ve funkci Václav Klaus, který byl prvním novoročním hostem Partie, nedělního pořadu televize Prima. V něm kritizoval Sobotkovu vládu za to, že vrací Českou republiku zpět ke komunismu, že dělá špatná ekonomická rozhodnutí, že neměla rušit zdravotnické poplatky, vyčetl jí hloupý služební zákon i nekonečné zadlužování. Václav Klaus nešetřil ani politické strany, z nichž ČSSD a ODS označil za vyčpělé a ty další strany ani nejsou strany. Prohlásil také, že po skvělém startu po roce 1989 začala být naše demokracie přiškrcována.

Touha žít bohatý život na úvěr překryla velké ideály demokracie

Za názorem Václava Klause o úbytku svobody a demokracie je podle Zdeňka Zbořila také skrytá kritika Evropské unie. „Lidé, kteří pozorují zvnějšku rozhodovací procesy uvnitř Evropské unie, mají pocit, že vedou k omezování demokracie. Václav Klaus je o tom přesvědčen a celá léta snáší mnohé argumenty a má i v Evropské unii své obdivovatele. K jeho slovům o skvělém startu po roce 89 bych dodal, že si pod očekáváním, které panovalo v roce 89 a v 90. letech, mnozí představovali něco jiného a že ta naše přání nebyla splněna tak, jak bychom chtěli,“ konstatuje politický analytik.

V životě to už ale tak bývá, že ne na všechno, o čem sníme, dojde, a že všechno, o čem jsme snili, se skutečně podaří realizovat dost často i naší vinou a pak se obvykle snažíme odpovědnost za to přenést na někoho jiného. „Demokracie, jak říkal TGM, je životním stylem. A ten životní styl vytváříme my všichni, nejenom ti naši pohlaváři, ale i my jsme si vybrali ten styl současného režimu a jsme s ním do jisté míry spokojeni. Protože když se podíváme na předvánoční nákupní horečku a na riskantní rozhodnutí, která mnozí dělají, tak ta touha žít bohatý život na úvěr, bohužel, překryla ty velké ideály demokracie. Velké ideály a realita se ale dost často rozcházejí,“ uvědomuje si Zdeněk Zbořil.

Porošenko má zemi v rozvratu a proti sobě agresivního premiéra

Ze zahraničních událostí se zaměřil na dva novoroční projevy státníků. V prvním z nich zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, že vztahy mezi Moskvou a Washingtonem je možné rozvíjet jen na principu vzájemné rovnosti, a připomněl, že Rusko a USA jsou zodpovědné za světový mír. To ukrajinský prezident Petro Porošenko místo o míru hovořil o válce s proruskými separatisty, v níž prý Ukrajina zvítězí. I proto si zřejmě zvolil jako společnost při svém projevu ukrajinské vojáky, kteří na východě země bojují.

„Na oba projevy je třeba se dívat v souvislosti s tím, v jakém prostředí se oba politici pohybují. Petro Porošenko je po bouřlivém ročním vývoji, který začíná nadějnou revolucí, tedy alespoň pro některé lidi na Ukrajině, ale dnes stojí v čele země, která je v hospodářském rozvratu a přežívá ze dne na den. K tomu má proti sobě agresivního předsedu vlády, který se opírá o silová ministerstva a dává opakovaně najevo, že si s ním příliš nerozumí,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil nezáviděníhodnou pozici ukrajinské hlavy státu.

Problém na Ukrajině není jen americko-ruský, ale má i evropský rozměr

Ta je konfrontována i s podivnou pomocí z Evropské unie a USA, které slibují, že vybaví ukrajinskou armádu zbraněmi. „Porošenko v souvislosti s tím říká, že vybuduje nejsilnější armádu v Evropě. Je ale otázka, jestli s tím souhlasí jeho potenciální partneři v Evropské unii. To, že se na jednání o budoucnosti Ukrajiny vrací francouzský prezident Hollande a německá kancléřka, také svědčí o tom, že problém na Ukrajině není jen americko-ruský, ale že má i svůj evropský rozměr. V různých zemích a zejména na Ukrajině jsou lidé, kteří jsou schopni přivést svět a s ním Spojené státy a Ruskou federaci na pokraj velkého vojenského konfliktu. Může se ale stát, že ti, kteří sázejí na jednoznačnou protiruskou – jak oni říkají protiimperiální – kartu, budou překvapeni, jaké se jim dostane odpovědi,“ míní politolog.

Hned dvě víkendové zprávy naznačily, že letošním žhavým politickým tématem se může stát přistěhovalectví. Německý magazín Stern přinesl výsledky průzkumu veřejného mínění, podle nichž se 13 procent dotázaných chce zúčastnit pochodů proti muslimům a téměř 30 procent je považuje za oprávněné. A v České republice se předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura rozhodl „bojovat“ proti muslimům a islámu prostřednictvím Facebooku, na němž vydal „návod“ svého spolustraníka a bývalého diplomata Jiřího Kobzy, jak v takovém případě postupovat. ,,Můžeme chovat pejsky a prasátka jako domácí mazlíčky a chodit je venčit do okolí jejich center, mešit a oblíbených piknikovišť, dávat podnikům v okolí jména jako U hodného pejska, U veselého prasátka a podobně. Pokud někde již stojí a funguje taková stavba (a pokud počasí dovolí), nic nezakazuje chodit kolem ní střídmě oblečení, muži i ženy, se psy na procházku, nasměrovat k ní místní bezdomovce ať si tam popíjejí svůj krabicový elixír," stálo na Okamurově facebooku. Jak později sdělil, text konzultoval se svými advokáty.

Od exkluzivního ochránce lidských práv Kocába radu k běžencům neslyšíme  

A co říká Zdeněk Zbořil? Podle něj je namístě zmínit § 355 Trestního zákoníku, který se týká hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. „Kdyby si ho pan Okamura přečetl, tak by se dozvěděl, že za šíření xenofobie, ale také nenávisti z politických, náboženských a dalších důvodů může člověk dostat dva roky. A pokud to provede tiskem, televizí a dalšími sdělovacími prostředky, tak dokonce tři. To by si mohli uvědomit i redaktoři některých tištěných i audiovizuálních médií. A v novém znění je uvedena i veřejně přístupná počítačová síť, takže ty nadávky, které se objevují na internetu a jsou islamofobní, jsou vlastně trestné, což si málokdo uvědomuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Něco jiného je strach ze soužití a z integrace cizinců do české společnosti. „To samozřejmě problém je. A jak si někdo všiml, už se na první místo dostává ne nenávist vůči Romům, ale vůči muslimům. Jen bych chtěl připomenout, že programy, které byly na tuto problematiku zaměřeny, totálně zklamaly. Vzpomínám si na Michaela Kocába, ale jistě by se našli i další, co pohořeli. A Michael Kocáb se jistě považuje za exkluzivního ochránce lidských práv, ale radu, jak se chovat k těm běžencům, kteří jsou na útěku před bídou a smrtí, ať už hladem, nebo kulkou, jsem od něj neslyšel,“ poznamenává politický analytik.

Ani vyjádření představitelů církve k uprchlictví zatím nezaznělo  

Zaujalo ho i to, že se tomuto tématu vyhýbají také představitelé církví. „Přitom dnes mají i finanční prostředky k tomu, aby vyvíjeli nějakou bohulibou činnost na tomto poli. Ať už budou vysvětlovat občanům České republiky, že se mají věnovat běžencům, nebo že se budou snažit, aby nedocházelo ke konfliktům a válkám, které ty lidi vyhánějí z domovů. Určitě by bylo zajímavé, kdyby se k tomu někdo z představitelů církví vyjádřil. Zatím jsem zaznamenal jen ty, kteří jsou členy malých církví, z hlediska celospolečenského téměř zanedbatelných, kteří se alespoň při různých příležitostech snaží toho problému dotknout. Ale že by aspoň oni navrhovali řešení, toho jsem si zatím nevšiml,“ dodává Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČT? Bordel. V penězích ne, jinde. Štěpán Kotrba: Může to skončit zle. Moravec, zprávy a poslanci, co vědí hovno

4:42 ČT? Bordel. V penězích ne, jinde. Štěpán Kotrba: Může to skončit zle. Moravec, zprávy a poslanci, co vědí hovno

ROZHOVOR Česká televize. Začíná jít o nejskloňovanější téma v politickém i veřejném prostoru těchto …