Na začátek půlnočního rozhovoru tradičně klademe otázku, co dělá dotyčná osobnost o půlnoci ze soboty na neděli. Tentokrát ji trochu upravíme, protože si povídáme o Rusku, což je "země mnoha půlnocí“, celkem jedenácti časových pásem. Často se mluví o "širé Rusi“, ale málokdo ví, co si pod tím představit. Jak konkrétně tedy tato velikost a pestrost poznamenala Rusko jako národ?

Strašně moc. Rusko je nejen až nepředstavitelně obrovská země svojí rozlohou, ale žije v ní vedle Rusů přes 100 dalších národů a národností. To s sebou nese spolu se složitými dějinami obrovskou kulturní a náboženskou diverzitu. Kulturní a určité jazykové rozdíly panují i mezi samotnými Rusy jako etnikem právě protože obývají geograficky různá prostředí, kde se dostali během dějin do styku s různými kulturami a národy. Přitom ty styky nebyly ideální a nešlo jen o mírové, obchodní styky a poklidnou kulturní výměnu, ale o koloniální nadvládu, válčení i o snahy násilně rusifikovat neruské národy. Tuhle zátěž si s sebou samozřejmě nese i dnešní federativní Rusko.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), Pavla Šafra (z 21.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Rusko je obecně řečeno v pravdě mnohonárodní a multikulturní země, která je velmi barvitá a do značné míry vlastně těžko uchopitelná. Rusko je Západ a Východ, Sever i Jih, je evropské i asijské zároveň v nepřeberných barvách a odstínech. Už už si myslíte, že mu rozumíte a ono vás znova šokuje, překvapí, znechutí, znepokojí. Prostě vám lehce proklouzne mezi prsty, a proto si myslím, že k analyzování Ruska je třeba přistupovat s velkou pokorou a otevřenou myslí, kterých je ale dnes jako šafránu.

Někteří také připomínají, že značnou část Ruska poznamenává fakt, že se nachází blízko k polárnímu kruhu, tedy v oblasti, kde je značnou část roku většinu dne tma. Stejná „deformace nedostatkem světla“ je přičítána i Skandinávcům. Vy sama žijete ve Finsku, takže můžete srovnávat. Jak se s drsným prostředím severu vyrovnávají skandinávské národy a jak Rusové? A jak moc podle vás formoval právě tento faktor ruskou mentalitu?