Campbell odhaduje, že ukrajinské trio Porošenko-Jaceňuk-Turčynov bude do konce roku vystřídáno a sděluje, že dle jeho odhadu nebude možno řešit konflikt na Ukrajině jeho zamrazením. To by prý znamenalo jen propagandistické vítězství Západu, že ,,sankce zafungovaly" a Putin se stáhl. Analytik též vypichuje fakt, že americký ministr zahraničí John Kerry byl v USA ,,oceněn" titulem nejhoršího nositele své funkce za posledních 50 let. A mnoho jiného...

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Během týdenního pobytu v různých lokalitách Ruské federace mě zaujal postřeh, který srovnávám s (údajným) fenoménem, popisujícím okamžité šíření naučeného chování pro zbytek populace. Jedná se o kritický počet jednotlivců, kteří mají specifickou dovednost paranormálního rychlého šíření myšlenky nebo schopnosti působit na celou populaci. Podrobněji se může čtenář seznámit s efektem v práci, například Kawai: On the Newly-Acquired Pre-Cultural Behavior of the Natural Troop of Japanese Monkeys on Koshima Islet. In: Primates 6 (1965), S. 1–30;  nebo v práci Lawrence Blaira, Rytmy Vision, The Changing Patterns of Belief, London Croom Helm Ltd., 1975. – ISBN 9780805236101. Tento pseudozákon přírody překládám do českého jazyka jako efekt sta opic. Vztahuje se na chování opic, které začnou mýt brambory před jejich spotřebou. Tento zákon se nabízí při posuzování šancí protestních hnutí, která se také množí jako množství opic přejících si umýt brambory před jejich spotřebou.

Vrchol všeobecného protestu v EU nebyl podle mého hodnocení situace v EU ještě dosažen. To platí i pro konzervativní českou společnost. Ta má ráda gesta a dává jasnou přednost revoluci v kavárně, obýváku nebo ložnici, před revolucí na ulici. V Ruské federaci mají takovýto přístup za sebou. Tam všeobecné protesty za posledních deset až patnáct let dosáhly vrcholu v roce 2011–2012. Tenkrát se jednalo především o protesty spojené s volbami. Přinejmenším tak se prezentovala myšlenka protestů v médiích. Jaká byla skutečná motivace, jaké byly skutečné zájmy protestujících, to média neřekla. A ani nemohla. Do mozku člověka totiž média ani cenzus s nepopiratelnou jistotou nevidí. Kromě toho je myšlenka rovna zázraku, který můžeme zakázat, vést kvůli němu diskusi nebo můžeme zázrak a myšlenku znásilnit, nikdy ale ne zabít. Byla-li myšlenka jednou vypuštěna z mozku. Proto vždy zůstane myšlenka silnější než vše ostatní, co známe. Proto je myšlenka věčná. Toto konstatování je důležité. To proto, že je spojené s důležitou otázkou: Kolik tisíc lidi může shromáždit protestní hnutí, a jaký může mít toto hnutí vliv na život společnosti? Následující rozvaha bere v úvahu protestní hnutí v kontextu jenom hlavního města, jako takového. Moskva, pro Ruskou federaci, Praha, pro Českou republiku.