Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Františka Bublana, Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Spojené státy podle amerických médií zvažují, že po sérii vojenských neúspěchů, které utrpěla ukrajinská armáda po útocích separatistů v poslední době, pošlou Ukrajině zbraně pro boj se separatisty. Jaké to může mít důsledky?
Pokud to Amerika udělá, tak jen potvrdí, že je to konflikt mezi ní a Ruskem. Podle mne to není šťastný nápad, protože bude znamenat eskalaci války. Ukrajina tak jako tak potřebuje klid a mír a jinak než diplomatickou cestou toho dosáhnout nepůjde. Rusko i Spojené státy musí tlačit na obě strany, aby se dohodly. Jenže mám takový pocit, že ukrajinské straně, zejména premiérovi Jaceňukovi mírové řešení nevyhovuje. Ale opravdu si myslím, že by krok Spojených států byl velmi nešťastný. Rusko by na to muselo reagovat velmi tvrdě, takže by nakonec na Ukrajinu poslalo i pravidelné vojsko.
Zdeněk Škromach chce být prezidentem. Podpořili byste ho v 1. kole volby?Anketa
Máte pravdu, ne všichni na západě Ukrajiny souhlasí s mírovými snahami prezidenta Petra Porošenka. Objevily se informace, že žoldnéřské brigády obviňují Kyjev z kapitulantství a vyhrožují vládním činitelům, že převezmou moc na Ukrajině, pokud prezident nedokáže porazit Rusko. Nebude to mít destruktivní vliv na vývoj konfliktu?
Jistě, příslušníci praporu Ajdar, který měl být rozpuštěn na základě stížnosti Amnesty International, protože byl obviněn z válečných zločinů, už protestovali v Kyjevě a chtějí pokračovat. Bohužel se zdá, že oficiální místa v Kyjevě, ministerstvo obrany i ministerstvo vnitra, nemají plně pod kontrolou všechna vojenská uskupení, která na východní Ukrajině bojují. Totéž se dá říci o některých opolčencích na straně východních regionů, že je nemá příliš pod kontrolou ani Moskva.
Mluví se také o tom, že na východě Ukrajiny bojují ruští vojáci, kteří byli v Čečně.
Podle mne mezi ruskými dobrovolníky, kteří na východě Ukrajiny určitě jsou, budou i lidé, kteří v Čečně bojovali. Nemyslím, že bojovali na straně čečenských separatistů, ale proruských sil. Ale nevěřím, že na Ukrajině je pravidelná ruská armáda.
Sociální hnutí Novorusko vedené jedním z bývalých velitelů separatistických jednotek na Ukrajině Igorem Girkinem, známým jako Strelkov, uspořádalo například v Moskvě konferenci, které se účastnili aktivisté z ruských nacionalistických a pravoslavných organizací, které si přejí odtržení jihovýchodní části Ukrajiny. Mohou tyto síly sehrát ve vnitřní politice Ruska nějakou vážnější roli?
Nacionalistické síly jsou na Ukrajině, ten, kdo prohlašuje, že ukrajinská vláda pracuje špatně, je poslanec z Pravého sektoru. To samé se může objevovat v Rusku, ale Strelkov je příliš radikální. Já stále tvrdím, že Rusko nemá zájem na přivlastnění si těch dvou takzvaných republik, Doněcké a Luhanské, protože by s tím mělo daleko větší problémy. Rusku od začátku podle mne jde o to, aby Ukrajina zůstala neutrální, šlo mu o to, aby byla významnou součástí euroasijského ekonomického svazu, ale rozhodně mu nejde o anexi východních regionů.
Prezident Miloš Zeman na konferenci k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi navrhl, aby vznikla silná nadnárodní aliance, která velmi tvrdě zasáhne proti terorismu už v jeho zárodku. Někteří politici prezidenta podezírají, že výzva ke společnému boji celého světa proti Islámskému státu má odvrátit pozornost od konfliktu na Ukrajině, který zase začal gradovat. Co o tom soudíte?
Ten někdo byl pan Schwarzenberg, myslím, že jeho rusofobie se projevuje ve všech jeho výrocích. Já se nedomnívám, že prezident řekl výzvu z toho důvodu, aby se zapomnělo na Ukrajinu, spíš bych řekl, že důvodem byla výzva k domluvě s Ruskem a spojení v boji proti Islámskému státu. To vidím jako realističtější než to, aby se odvedla od Ukrajiny pozornost.
Nejen šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, ale i předseda ODS Petr Fiala říká, že pro Českou republiku znamená Rusko větší hrozbu než Islámský stát. Vy si to nemyslíte, už vzhledem ke vzdálenosti nebo historickým zkušenostem, které máme?
Řekl bych, že konflikt na Ukrajině je vzhledem k blízkosti i vzhledem k tomu, na jakém teritoriu probíhá, pro Českou republiku nebezpečný. Ale je třeba také říci, proč je nebezpečný. Musíme se vrátit k samotnému vzniku konfliktu a jeho příčinám. Už i někteří američtí analytici, a to nejen v poslední době, to je tak půl roku zpět, říkají, například George Friedman ze Stratforu (soukromá zpravodajská společnost – pozn. red.), že konflikt na Ukrajině vznikl jako konflikt dvou geopolitických názorů, dvou zájmů. Na jedné straně je zájem Spojených států nedopustit na euroasijském kontinentu vznik velmoci, která by se díky zdrojům, lidským silám a prostředkům stala nějakým hegemonem, a na druhé straně ruský životní zájem udržet si své postavení a určitý nárazníkový pás, ve kterém určitě byla Ukrajina. V tom je možná potřeba hledat podstatu vzniku tohoto konfliktu. A my jsme spolu s Evropou takovým nedobrovolným účastníkem tohoto střetu zájmů.
Na jihovýchodě Ukrajiny se naplno rozhořely nové boje, doněčtí povstalci oznámili mobilizaci, chtějí nabrat až sto tisíc lidí. Jaký může být další průběh tohoto válečného konfliktu?
Když sleduji konflikt z hlediska Ukrajiny, Ruska, Evropy a Spojených států, tak z hlediska Ukrajiny vidím trochu smůlu v tom, jak dopadly na Ukrajině parlamentní volby. Protože jsem přesvědčen o tom, že kdyby drtivě vyhrál současný prezident Porošenko, byla by situace pro případná jednání, ve kterých vidím jedinou záruku řešení, mnohem lepší. I když je zvláštnost, že z pěti procent měsíc před volbami najednou víc než dvacet dva procent hlasů ve volbách získal se svou stranou předseda vlády Jaceňuk, vidím vnitropolitickou situaci na Ukrajině vzhledem k jeho posledním výrokům jako třeba napadení Německa Sovětským svazem apod. jako ne příliš příznivou. A když se dočtu v různých ukrajinských médiích, že některé ozbrojené jednotky, zejména podporované některými oligarchy a Pravým sektorem, se odmítají podřídit ministerstvu obrany Ukrajiny, tak vidím problém nejen v řešení situace s Ruskem nebo situace s východními oblastmi Ukrajiny, ale vůbec v řešení situace na celé Ukrajině. Tam může dojít k daleko horší a vyostřenější situaci než jen k boji mezi těmi dvěma východními oblastmi a ukrajinskou vládou. A druhý pohled je na státy, které stojí mimo Ukrajinu, ať už je to Rusko, Evropa nebo Spojené státy. Říkal jsem, jak ten problém vznikl, a že Evropa v tom bohužel hraje takovou roli, jakou hraje. Ale nevidím příliš realisticky, že by z ukrajinského konfliktu vznikl nějaký velký konflikt jako světová válka, protože to podle mne není ani v zájmu Ruska ani Spojených států, a už vůbec ne Evropy, ale ten konflikt pravděpodobně pokračovat bude, protože dokud ti hlavní aktéři, a to Spojené státy a Rusko, „nedomluví“ ukrajinské vládě, aby se chtěla dohodnout, tak se situaci uklidnit nepodaří.
Měla by nyní Evropská unie přitvrdit sankce, jak se o tom mluví, nebo je považujete za nesmyslné a neúčinné, takže by se mělo od nich upustit?
Moje největší obava není ani tak z toho, že by vznikl nějaký velký konflikt, i když toho se samozřejmě obává každý. Ale představte si situaci, imaginární, protože myslím, že se k tomu nedospěje, že v Rusku vznikne silné hnutí, které dokáže protestovat proti současné vládě, proti Putinovi a dokáže tam vyvolat vnitropolitický rozvrat. Dokážete si představit, k čemu by to vedlo, kdyby se tak obrovská země, která už se i tak těžko řídí a která má jaderné zbraně, začala zmítat v nějakých vnitropolitických konfliktech? Já si to představit neumím. Rozhodně by to nebylo nic dobrého nejen pro Evropu, ale v dnešním globalizovaném světě ani pro Spojené státy. Takže každý pokus destabilizovat situaci v Rusku, který by mohl jen částečně vést k něčemu podobnému, považuji za řezání si větve sami pod sebou. Z toho vyplývají moje názory na sankce. Ty stejně působí na Rusko tak z dvaceti procent, z osmdesáti procent na ekonomiku Ruska působí ceny ropy. Nebýt toho, Rusové by neměli ty problémy, jaké mají.
Za mnohem větší hrozbu než Rusko považuje prezident Miloš Zeman Islámský stát. Souhlasíte s jeho výzvou, o které už jsme mluvili, že by se svět měl spojit proti společnému nepříteli – Islámskému státu?
Myslím, že by Evropa a Spojené státy, možná i státy z Asie, měly zhodnotit, co je pro svět v současné době nejnebezpečnější, i když se to hodnotí špatně, protože my se zaměřujeme na Ukrajinu a Islámský stát a nevidíme další věci, které jsou třeba v Africe i jinde. Já pokládám Islámský stát skutečně za hrozbu a s tím, co říkal pan prezident, že by se státy měly proti této hrozbě spojit, naprosto souhlasím. Už je asi trochu složitější říci, pojďme někde vojensky zasáhnout, protože v první řadě je potřeba se dohodnout na určité zpravodajské spolupráci, a pak teprve třeba na základě nějakých výsledků zpravodajských informací vojensky zasahovat. V celé šíři toho spektra, nejen tam, kde je Islámský stát, ale i tam, kde funguje al-Káida a další teroristické organizace, je složitější globálně zasahovat. Ale chápu to tak, že prezident vyzývá k jednotě Spojených států, Evropy a Ruska a k tomu, aby se spojily k získávání informací a následně pak třeba i vojenské akci.
Je vůbec takový vojenský zásah reálný? Pustila by se americká vláda po zkušenostech s Afghánistánem a Irákem do dalšího vojenského „dobrodružství“, protože důsledky ozbrojených operací nesplňují očekávání?
Jistě, provést něco takového, jako je africké jaro na severu Afriky nebo podle mne nedotažená akce v Iráku, je svým způsobem špatné. Zřejmě se nedomýšlí nejen důsledky, ale i způsob, jak z akce, která je dobře zamýšlená a má svůj význam, tedy jakým způsobem konflikt co nejlépe ukončit a získat z toho nějaká pozitiva. Já vidím některá pozitiva z Afghánistánu, i když mnozí tvrdí, že to tak není, ale v Iráku a zejména v otázce boje proti Asadovi v Sýrii vedla operace pouze ke vzniku Islámského státu a posílení lidí, kteří za tímto hnutím stojí. Takže je to složité a právě proto si myslím, že je potřeba se spojit zejména k získávání zpravodajských informací a následně řešit otázky, které se týkají vojenského zásahu. Domnívám se, že pouze bombardováním se nic dlouhodobě nevyřeší. Ono se ne nadarmo říká, že kam nevstoupí noha pěšáka, tam není území dobyto.
Navíc je složité bombardovat radikální islamisty, když se pohybují většinou ve městech, kde žije civilní obyvatelstvo.
Když se podíváte na mapu, kde Islámský stát nejvíc působí, tak je to poblíž řek Eufratu a Tigridu, kde je osídlení. A další otázka je, a to je také potřeba říci, i když je to ještě složitější problém vzhledem k roztříštěnosti arabských států zejména z hlediska jednotlivých proudů islámu, že by v tom měly nejvíce působit arabské státy. Ale když vidíte roztříštěnost názorů na jedné straně Turecka a Saúdské Arábie a na druhé straně Íránu, do toho Kurdové, Sýrie, uvědomíte si, že ten šíitský a sunnitský problém je skutečně velký.
A to jim brání i v přijímání uprchlíků, i když mnohé hlasy tvrdí, že by měly právě bohaté islámské země poskytnout azyl uprchlíkům, kteří utíkají třeba ze Sýrie. Ale Saúdská Arábie dokonce staví zeď.
Přesně tak. Souhlasím s prezidentem i dalšími, kteří říkají, že v tomto konfliktu by si měly pomoci arabské státy samy. Jednak jsou dostatečně bohaté, jednak nemají čisté svědomí z hlediska vzniku různých konfliktů, navíc je to i otázka jejich bezpečnosti. Kdo zaručí Saúdské Arábii, že se k ní nerozšíří Islámský stát? Ale je to možná složitější problém než domluva Spojených států s Ruskem.
Měla by podle vás Evropa změnit imigrační politiku, když se ukazuje, že integrace imigrantů především z islámských zemí se v západní Evropě příliš nedaří?
Některým státům se imigrační politika bude už těžko měnit. Různé menšiny v nich žijí dlouhodobě, ať už je to Německo a tamní především silná turecká menšina, nebo Francie s imigranty ze severní Afriky, z bývalých francouzských kolonií, nebo Švédsko se svou otevřenou imigrační politikou, proto to tam bude velký problém. Proto by se z toho možná měly ostatní státy, jako je Česká republika, ale i další poučit a nedopouštět takový masový příliv uprchlíků z těchto států. A když už k nám přijdou, tak bychom měli každopádně tvrdě trvat na tom, že zákony jsou v daném státě platné pro všechny. Nedávno jsem viděl vystoupení v České televizi, kde se jeden muslim velmi horlivě zastával práva šaría, tvrdil, že by pro muslimy v České republice bylo dobré, kdyby tady platila šaría. Pak se člověk musí zeptat, pro koho bude šaría platit, jen pro ně, nebo pro všechny? A pro ně nebudou platit ty zákony, které platí pro všechny? Takové úvahy bychom vůbec neměli dopustit. Prostě zákon České republiky je platný pro všechny, kteří tu žijí, pro křesťana i muslima.
Je podle vás úměrný počet patnácti uprchlických rodin, které je Česká republika ochotna přijmout, když se podíváme na miliony uprchlíků před Islámským státem?
Je to gesto dobré vůle. Já jsem rád, že to gesto je takto omezeno, že nemluvíme o tisících nebo desetitisících uprchlíků, jak by si přáli někteří z Evropské unie.
Myslíte si, že tisíce nebo desetitisíce imigrantů by Česká republika nebyla schopna zvládnout?
Tím bychom popřeli to, co říkám, že bychom se měli poučit ze zkušeností jiných států, kde už s tím bohužel problémy jsou. A skutečně si myslím, že se o uprchlíky mají starat státy, které jsou na Blízkém východě a které na to mají dostatečné finanční prostředky. Ale oni asi nechtějí přijmout víc uprchlíků ze Sýrie. Nevidím ani možnost, že by Saúdská Arábie brala uprchlíky ze Sýrie vzhledem k protikladům, které tam jsou. Ale mělo by se uvažovat spíše nad touto variantou, protože okolní arabské státy jsou jednak bohaté, a za druhé si mají řešit svoje problémy.
Je větší hrozbu pro Evropu samotný Islámský stát nebo terorismus islámských fanatiků na území evropských států?
Když mluvíme o terorismu a Islámském státu, měli bychom mezi to dát rovnítko. Tady je otázka mezinárodního terorismu vůbec, ať už jsou to příslušníci tzv. Islámského státu nebo jiných teroristických organizací, vždycky je ten extremismus nebezpečný. Není téměř možné se ubránit proti takovým akcím, jako byl nedávný teroristický útok v Paříži. Já bych je ani do budoucna nevylučoval. Samozřejmě větší nebezpečí bude určitě hrozit tam, kde je větší populace vyloučených lidí, protože žijí v ghettech, a i když jsou to příslušníci státu už druhé nebo třetí generace, stejně se cítí být trochu vytlačeni z majoritní společnosti.
Hrozí podobné útoky i u nás, když tu zatím nemáme tak početnou muslimskou menšinu jako v západních evropských zemích?
To nebezpečí je rozhodně menší než v jiných státech, ale absolutně je vyloučit nelze.
Jak se díváte na to, že se u nás objevují demonstrace a protesty proti islámu a komunitě, která je tady velmi málo zastoupena, a když muslimové, kteří v Česku žijí, jsou dobře integrovaní do české společnosti?
Podle mne je třeba rozlišovat mezi náboženstvím, což je křesťanství nebo islám, to je jedno, a nějakým extrémním výkladem náboženství. Jak jsem říkal, zavádět někde, třeba v České republice, právo šaría, by bylo nejen nebezpečné, ale proti všem zásadám, které židovsko-křesťanská civilizace má. Ale obecně říkat, že islám je špatný, je stejné jako tvrdit, že pravoslaví je špatné, křesťanství je špatné, judaismus je špatný. A to asi říkat nejde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
