Miloš Zeman řekl, že je ochoten v případě pádu vlády jmenovat vládu Andreje Babiše, ve které by klidně mohly být zastoupeny i ODS a TOP 09. Předčasné volby by nepreferoval. Co vy na to?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslavy Němcové, Jakuba Jandy, Martina Bursíka (z 4. 2.) + (z 2. 12.) (+ z 6. 10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30. 1.), (z 3. 10.) + (ze 14. 8.), Ivana Gabala (+ 21. 11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26. 1.) (+ ze 14. 1.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25. 1.) (+ z 15. 1.) + (z 27. 8.), Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14. 1.) (+ 8. 12. + 11. 9. +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7. 1.) (+ z 20. 8.), Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska (z 6. 1.) (+ z 3. 12. + z 2. 10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11. 9.) + (z 30. 7.), Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14. 12.) (+ 22. 7.), Grigorije Paska (+ 21. 10.), Michaela Kocába (z 3. 12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22. 8. + z 1. 9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21. 11.)
Francouzský prezident Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová chtějí předložit Moskvě plán na uklidnění situace na východě Ukrajiny, který má vycházet z minských dohod, ale má být aktualizován. Že s tímto přichází Francie a Německo, nemůže to znamenat určitý rozkol s USA? Tyto státy jsou prý zneklidněny možným dodáním amerických zbraní Ukrajině…
Myslím, že ten rozkol je patrný už nějakou dobu. Otázkou je, jestli Francie a Německo dokážou překročit vlastní stín - postoupily v postoji k Ukrajině tak daleko, že bude těžké najednou měnit pozici. Ale narůstá domácí tlak, zejména v Německu. A dodávky zbraní Ukrajině rozhodně nebudou populární. Ani Francie, ani Německo se k dodávkám zbraní nepřidají, v tom, pokud k tomu dojde, což je pravděpodobné, zůstanou USA samy - možná spolu s Polskem.
O co bude hrát Putin? O co mu jde? Bude chtít, aby byla oficiální demarkační linie posunuta, aby se kryla s územními zisky rebelů?
Role Putina se zveličuje. V otázce demarkační linie není tak důležité jeho přání, ale postoj rebelů - Porošenko s nimi nechce jednat a pokud s nimi jednat bude, bude to jen proto, že mu nic jiného nezbude. A divil bych se, kdyby mu rebelové ustoupili. Ti se již nespokojí s nějakým společným ukrajinským státem, ať už unitárním s autonomií pro východ, nebo s federálním. To již není po vládním bombardování a dvou milionech uprchlíků v táborech možné. Ani vojenská situace nenutí rebely, aby v tomto ustupovali. A pro permanentní řešení budou chtít celou rusky mluvící oblast, ne nějakou okamžitou, která vyplývá z dnešní nebo včerejší situace na frontě. To, že je dnes takováto situace, je výsledkem hromadících se chyb Západem podporovaného Kyjeva - ještě na jaře minulého roku, po prezidentských volbách, byla autonomie vše, co rusky mluvící regiony požadovaly.
Porošenkova zpupnost v odmítnutí jednat a zahájení trestních operací, které se rychle změnily na občanskou válku, vyrobila z východních Ukrajinců separatisty. A teď nikdo neví, co s tím. A Putin to za ně vyřešit nemůže, dal jasně najevo, že o připojení východní Ukrajiny Rusko neuvažuje. A doma za rebely hovoří jejich představitelé - a pokud s nimi nebude Porošenko jednat, bude s nimi Porošenko válčit. A to mu zatím nejen nejde, ale ztrácí i doma, je každým dnem, o který se válka prodlužuje, slabší. Nepodařilo se mu ani po třech mobilizacích vybudovat bojeschopnou armádu, většinu bojů vedou stranické jednotky Pravého sektoru, Národní gardy a privátní bataliony oligarchů. A jejich vliv tím stále roste.
Znepokojující je i vývoj další, málo známé ozbrojené síly Pravého sektoru - takzvaných Dobrovolnických ukrajinských sborů (DUK). Ty právě vydaly svůj charter - uchází se o stejné zařazení systému obrany státu, jaké mají již dnes "Národní gardy", chtějí vládní podporu, zbraně a finance, ale chtějí přitom zůstat pod velením politicko-vojenské sekce Pravého sektoru. Ti jednat nechtějí a Porošenko je na ně krátký. A navíc je podporuje Porošenkův premiér a rival Jaceňuk. Nemá to Porošenko lehké.
Jaký vliv může mít mobilizace v "separatistických republikách“ a na Ukrajině? Nebo není francouzsko-německý návrh právě reakcí na obavy z eskalace konfliktu a jeho možného rozšíření?
Mobilizace nebude mít velký přímý vliv ani na jedné straně. Porošenkova mobilizace bude už čtvrtá během roku a bude stejně neúspěšná jako ty předešlé, obyvatelstvo západní Ukrajiny válčit se svými krajany nechce a ti, kdo chtějí, ti se přidávají k "Národním gardám" nebo k dobrovolnickým batalionům DUK. A na straně rebelů je to podobné, ti, kdo chtějí, již bojují. Přesto bych dával i tady lepší šanci rebelům - obyvatelům Novorossie dodává motivaci Porošenko, jak jsem už řekl, separatisty si přímo vyrábí.
Je reálné, že USA poskytnou půjčku miliardu dolarů Ukrajině, jak nastínil John Kerry?
Reálné to je. Pokud to bude půjčka na zbraně, budou to muset být zbraně americké, takže se do USA vrátí. Ty peníze ovšem Ukrajině nepomohou ani ekonomicky, ani vojensky.
Exministr Zemanovy vlády a bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta řekl, že se obává, že cílem současného znovurozpoutání války na východě Ukrajiny je snaha donutit Rusko, aby do ní vstoupilo jako válčící strana. Bašta začíná věřit, že snahou Západu je, aby se z občanské války stal konflikt evropských či dokonce globálních rozměrů a že jde o snahu zahájit krvavý restart globální dluhové ekonomiky. Příští dva měsíce prý rozhodnou – buď začne další velká válka v Evropě, nebo se Ukrajina ekonomicky zhroutí a časem se stane konfederací. Co si o tom myslíte?
Mně se upřímně řečeno stále nechce věřit, že někdo, Putin, Evropská unie nebo USA, chce opravdu vyvolat válku. Nevyhrál by v ní nikdo. Nevěřím na globální konspiraci a snahu nějak uspořádat "globální poměry". Rusko do války nevstoupí, dokud to nebude jediná možnost. A ze strany Západu jde o chyby, ne o nějaký ďábelský plán. Ostatně pro něco takového by nebyl potřeba nový konflikt, máme tu ISIL a evergreen Střední východ.
K otázce budoucího uspořádání Ukrajiny - již dnes je forma federace, nebo konfederace téměř vyloučená. Krutost občanské války šanci na dohodu už téměř zničila, a ta šance se zmenšuje každým dnem, každým útokem vládních sil na civilní oblasti a každým uprchlíkem, kterého válka vyhnala z jeho domova. Já nemohu věřit naivitě těch, kdo si myslí, že stačí nabídka ze strany Porošenka a vše bude vyřešeno. Události dnes mají svůj vlastní život a nikdo, ani Porošenko, ani USA, ani Evropa a ani Putin už není pánem situace. Dokonce ani rebelové ne.
Fotogalerie: - Paříž je pořád Charlie
Na středečním zasedání Rady ČT řekl radní Michal Jankovec ke kritice, že vysílání ČT o Ukrajině je protiruské, že "ČT má skutečně určený úhel pohledu“ na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků pouze tehdy, pokud prosazují a dívají se na věci z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. ČT se dle něho na věc nesmí dívat tak, jako "kdyby byla součástí současného Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském smyslu nemělo. To bychom museli vystoupit z EU.“ Co si o tom myslíte? A je ČT objektivní?
Pokud radní Jankovec nelhal a Česká televize má předepsaný úhel pohledu, pak jsme zpět tam, kde jsme byli před lety, kdy posláním tisku, rozhlasu a televize nebylo občany informovat, ale "vychovávat". A skutečně to tak vypadá, tak mohutnou jednostrannost informací jsme u nás již dlouho neviděli a já jsem doufal, že už nikdy neuvidíme.
Jaký vliv bude mít podle vás vítězství Syrizy na vztahy EU s Ruskem? A může Řecko společně s Maďarskem a dalšími státy potopit TTIP?
Myslím, že TTIP není prioritou pro Řecko ani pro Maďarsko.
A je pravděpodobné, že Řecko odejde z eurozóny?
Myslím, že to pravděpodobné je. Dříve či později.
Jaký vliv bude mít upálení jordánského letce Islámským státem na umírněné muslimské země typu Jordánska? Zapojí se více do boje proti Islámskému státu? Prezident Miloš Zeman nyní jede do Jordánska a Spojených arabských emirátů, je možné, že některé arabské země se budou chtít zapojit do pozemního tažení proti ISIL, jak po něm volá Miloš Zeman? A neposílí se volání po zapojení Ruska do boje proti ISIL?
To, že se některé umírněné islámské země budou, po vzoru Jordánska, chtít zapojit, je velmi pravděpodobné. Jde v první řadě o ně. A nesmíme zapomenout, že takzvané arabské jaro, které mělo za následek vlnu radikálním islámem motivovaných převratů a revolucí, již ohrožuje konzervativní muslimské státy a jejich vlády. Ty to ovšem nemohou vyhrát samy a tradičně, spíše války podporovaly finančně, než aby se samy zapojily. Otázkou je, co dělat. EU zůstane stejně neschopná problém radikálního islámu řešit. A nutno dodat - i stejně neochotná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
