Prasečiny, nenávist. Jsme loutky USA, jejich mopslík je EU. Podplukovník Marek Obrtel, který vrátil medaile, shrnuje našich 25 let

06.03.2015 4:43

VÝCHOD - ZÁPAD? Bývalý vojenský lékař Marek Obrtel, který se rozhodl vrátit svá vyznamenání, protože NATO v čele s USA je podle něj zločinecká organizace, nyní v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyzývá k okamžitému zahájení jednání o vystoupení ze Severoatlantické aliance. Vyjádřil se i k údajnému plánu Spojených států poslat vojáky do ČR v rámci operace zaměřené na podporu amerických spojenců před možnou ruskou hrozbou. Řeč byla i o Islámském státu či o naší zahraniční politice za posledních 25 let.

Prasečiny, nenávist. Jsme loutky USA, jejich mopslík je EU. Podplukovník Marek Obrtel, který vrátil medaile, shrnuje našich 25 let
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka NATO
reklama

Anketa

Podporujete častější přítomnost vojsk USA či jiných států NATO na našem území v rámci cvičení, případně umístění stálé vojenské základny?

hlasovalo: 15332 lidí

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.)Michaela Kocába (z 25.2.) (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky VíchovéAlexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.)Heleny IlnerovéPetra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana FülehoMartina Jana StránskéhoMiroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.),  Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.)Jiřího ZlatuškyLuďka Niedermayeragruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové Jakuba JandyBarbory TachecíMartina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.)Ivana Gabala (+ 21.11.)Karla SvobodyJosefa MlejnkaBohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora DvořákaJiřího GrygaraZdeňka BártyMichaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana JurečkyJana ŠináglaMartina BalcaraJiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra VondryČestmíra Hofhanzla,  Petra PithartaBohdana ZilynskéhoCyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.Stanislava ChernilevskéhoAndreje ZubovaVáclava Bartušky,  Karla JanečkaPavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana UrbanaDaniely KolářovéAlexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Johna Boka,  Maji LutajPavla ŠafraFrantiška Janoucha, , Vladimíra HanzelaZdeny Mašínové (z 21. 8.)Anatolije LebeděvaAlexandra KručininaJana Vidíma,či  Daniela Kroupy

Jak zhodnotit českou geopolitickou pozici a zahraniční politiku za posledních 25 let? Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, prozápadní pozorovatelé naopak kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je dle Vás pravda? Které osobnosti a proudy zanechaly v tomto smyslu kladnou stopu a které zápornou?

Jsem velmi rád, že mohu na tuto otázku odpovědět zde na vašich stránkách, naprosto "střízliv a koncentrován", neboť kdyby tomu bylo například v restauraci čtvrté cenové skupiny těsně před zavírací dobou, asi bych se poněkud neurvale vyjádřil zhruba v tom smyslu, že pach toho tělesného otvoru, kam jsme se většinu zmiňovaného období snažili vecpat, je zde intenzivně cítit dodnes... Daň za tento "odér" je však až příliš krutá a výsledky "snažení" celé jedné generace většiny našich politiků můžeme sledovat v přímém přenosu dnes a denně. Těmi výsledky je stav naší politické scény, morálky národa, stav naší ekonomiky – zejména její struktura a výkonnost, stav našeho zemědělství, ale také školství, zdravotnictví, justice, sociální sféry a mnoha dalších subjektů.

Toto všechno se nepřihodilo náhodou.  Příčinou je kromě nekompetentnosti, často nevzdělanosti, pokrytectví a neskutečného populismu, kariérismu a touhy po osobním prospěchu u odpovědných jedinců a často celých politických uskupení v čele našeho státu pak také právě vazalství a bezbřehé poklonkování naší země prostřednictvím jejích politiků směrem k USA a Západu, a to tam, kde měla být vidět a cítit suverenita a nezávislost státu při prosazování našich národních zájmů a korektní mezinárodní politiky v duchu tolik proklamovaného budování svobody a demokracie napříč Evropou.

Ony všechny ty příčiny pochopitelně úzce souvisí. A výsledkem podle mého názoru je to, že naše země hraje roli loutky USA a jejich "mopslíka" EU. Ještě donedávna tomu tak bylo zcela, nyní se situace přece jen mírně zlepšila díky iniciativě již ne tak malé "národní fronty", před kterou musela názorově couvnout již i určitá skupina politiků. Čest těm, kteří na to přišli sami a včas. Zaplaťpánbůh, i takové politiky v naší zemi máme. Prozápadní pozorovatelé, kteří kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU (a USA) a za přátelskost k Rusku si tedy zřejmě 25 let "seděli na vedení" a nebo velmi dobře vědí proč říkají to, co říkají.

Nedávno jsem měl možnost slyšet názor člověka, který kus života prožil poblíž kruhů blízkých Václavu Havlovi. A tak jsem také vyslechl skutečnost, že sám velký amerikanista, bezbřehý idealista, rusobijec a zastánce "humanitárního bombardování" a dalších "prasečin" pod taktovkou Spojených států, v závěru svého života procitl či prozřel a pochopil, jakou potupnou roli loutky na špagátku Ameriky sehrál a následkem tohoto zjištění údajně poněkud zahořkl.....Na rozdíl od nás, Václav Havel už dnes přesně ví, kde je ta "absolutní pravda" a kde se bere všechno to "zlo a nenávist".

Jak by měla vypadat naše zahraniční politika vůči Rusku do budoucna v souvislosti s ruskými ambicemi na kontrolu jeho blízkého příhraničí, lidskými právy či Ukrajinou?

Jestliže mají Rusové ambice na kontrolu svého blízkého příhraničí, přijde mi to stejně logické, jako když po vesnici obchází již třetí den neznámý podezřelý člověk a obhlíží domy a zahrady obyvatel, pokoušejíce se zjistit, zda někdo z nich náhodou neodjel na dva dny na víkend. Lidé pak bijí na poplach, alarmují starostu anebo přímo volají policii... Ve světle skutečností tisíckrát omletých, kdy po skončení první studené války měla zaniknout Varšavská smlouva i NATO, NATO nezaniklo, ale v rozporu s dohodami se naopak bezostyšně rozrůstá dál na východ; kdy země v sousedství Ruské federace procházejí jedna za druhou zinscenovanými "barevnými revolucemi" pod taktovkou CIA a NSA a jsou devastovány, destabilizovány občanskými válkami, vedenými Amerikou placenými předáky, mnohdy nepokrytě s fašistickou ideologií, aby pak v lepším případě byly "hozeny Rusku na krk" jako závaží a brzda hospodářského růstu, v tom horším případě se stanou základnou (raketovou základnou??) "velkého bratra"; kdy Rusko a jeho prezident ví, že je spolu s Čínou (a Íránem?) úhlavním nepřítelem Spojených států v ekonomické rovině a na jeho krachu závisí "zmrtvýchvstání" Ameriky, za takové situace by se otázkou kontroly a obrany svých hranic zabýval patrně každý normálně myslící představitel státu.

Jak řekl v jiném rozhovoru analytik, pan Schneider, velmi rychle bychom pochopili "ruské ambice" v okamžiku, kdyby se Mexiko stalo členem Varšavské smlouvy a na jeho území by Rusko rozmístilo svůj jaderný potenciál.

Co se týká lidských práv, zde bych se s dovolením "pousmál", pokud nechci "zaplakat hořkými slzami" nad vzájemnou bilancí porušování suverenity, nezávislosti, lidských práv, svobody a demokracie států světa za posledních 25 let ze strany Ruska a Spojených států. Sám generál Wesley Clark byl podle svých slov poněkud zděšen, když se 10 dnů po 11. září 2001 při návštěvě Pentagonu dověděl o rozhodnutí vojenského a politického vedení administrativy George W. Bushe provést preemptivní útok na Irák bez jakýchkoliv příčin či důkazů. A o pár dní poté o rozšíření tohoto plánu, které počítalo s invazí armády USA do sedmi zemí během následujících pěti až sedmi let, kromě Iráku např. do Libye, Sýrie a nakonec také Íránu....Je zde nutné cokoliv dodávat, pokud skutečně chceme vidět opravdového agresora???

V oblasti vnitrostátní politiky je pak prezidentu Ruska zpravidla vyčítáno, s odkazem na porušování lidských práv, to, co např. v USA v převážné většině případů funguje mnoho let bez povšimnutí, nyní asi nejmarkantněji např. zákon na zmapování subjektů, fungujících na území Ruska za "peníze ze zahraničí", v kontrastu s americkým Foreign Agents Registration Act, platným od druhé světové války. Bushův Patriot Act z 26. října 2001 je takovým zásahem do oblasti lidských práv a svobod amerických občanů, že se o tom Evropanům (zatím ještě, a nebude to již dlouho trvat, neuděláme-li s tím něco my sami...) ani nesní...To, že jak známo, Česká televize lže, jako když Mladá fronta (a ostatní mainstream) tiskne, ještě neznamená, že tisíckrát opakovaná lež se nutně musí stát pravdou, lidé musí mít skutečnou potřebu znát pravdu a tomuto poznání něco obětovat.

Je na místě se důvodně obávat nějakých výrazných ruských zájmů v naší zemi? Co by u nás mohlo Rusy zajímat? Chtějí nás ovládnout politicky? Nebo jim jde jen o ekonomické partnerství?

Já sám nějaké výrazné obavy z mocenského prosazování ruských zájmů v naší zemi necítím a popravdě si vůbec momentálně neuvědomuji, zda někdo z "rusofobů" vůbec vyjádřil nějaké konkrétní potenciální nebezpečí tohoto druhu, kromě planého žvanění. Hlavními obavami schwarzenbergsko–havlistické (nejen) pražské lumpenkavárny jsou podle mého názoru možné ztráty sféry amerického vlivu a s nimi pochopitelně také ztráty pozice a vlivu oněch zaprodanců, kteří se možná také budou muset "zodpovídat" svým chlebodárcům za své selhání?

Na druhé straně, právě dnes, pátého března je plný internet pochybností o tom, zda přes veškerý odpor občanské veřejnosti, opakovaně vyjádřený jako např. vůči radaru v Brdech, tak vůči přítomnosti cizích vojsk na území ČR, umístit na našem území základnu US Army. Zatímco u nás se o této snaze Spojených států teprve polemizuje, v zemích Pobaltí a samozřejmě na Ukrajině je to skutečností, výhledově v Gruzii, Moldávii? a možná v Rumunsku či Bulharsku se toto skutečností stane? Jak na toto může (nebo musí...) reagovat Rusko v případě, že tzv. spojenecká cvičení přejdou záhy do fáze příprav na otevřenou agresi, využívající právě efektu územní převahy v daných regionech včetně Česka?  Nenabíháme si tak trochu na ruské bajonety sami a naprosto zbytečně? Proč a kvůli komu máme trpět na našem území "amíky", když tomu bude přesně 25 let, co jsme s velkou pompou vyprovodili Sověty a tvrdili, že je to jednou provždy, co na našem území nechceme cizí vojáky.

No, a o ekonomické partnerství by nám v Česku mělo jít minimálně stejně tak, jako Rusům, myslím si, že nám by o ně mělo jít o něco víc...Německým podnikatelům je to totiž naprosto jasné a dali to jasně a hlasitě najevo, i když "štěkot bruselského mopslíka nám může trochu rvát uši".

Podle někdejšího vládního zmocněnce pro americký radar v Česku Tomáše Klvani je u nás patrný výrazný vliv ruské propagandy, které se dostává prostoru i ve veřejnoprávních médiích a celá země se odchyluje od západní orientace, což je prý politikům buď jedno, anebo se na tom přímo podílí. Co o tom soudíte? Je nutné omezit svobodu slova v zájmu obrany před ruskou propagandou?

Pan Tomáš Klvaňa, pokud toto opravdu tvrdí (a zejména pokud si to doopravdy myslí, což ne vždy jedno jest), si v tom případě "sedí roky na vedení" úplně stejně jako prozápadní pozorovatelé, kteří kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU a USA a za přátelskost k Rusku... S radarem jsme se naštěstí vypořádali jako občané (také díky takovým iniciativám, jako je NE ZÁKLADNÁM a mnoha dalším) sami, o "loajalitě" politiků jsem se již rozepsal výše a k vítězství "ruské propagandy" nad tou bruselsko-washingtonskou nemohu jinak, než se odvolat na článek Terezy Spencerové, kde mi ve své odpovědi číslo tři svými názory na "ruskou propagandu a nutnost omezení svobody slova" doslova bere z úst to, co si o tomto problému bezvýhradně myslím i já. Dnes už totiž trapné, donekonečna omílané, ničím nepodložené, zato mainstreamem zhutněné lživé scénáře ohromí pouze "chudé duchem" nebo naprosté ignoranty veřejného dění... Zaručené pravdy o 11. září, zbraních hromadného ničení v Iráku, sestřelení letu MH17, stejně jako kdysi o zločinech proti lidskosti v úvodu srbského konfliktu, patří do propadliště dějin, stejně jako ty miliony mrtvých, které za nimi zůstávají... A čekají nás zřejmě ještě další překvapení o "pravdě a skutečnostech" stran ISIL, Charlie Hebdo nebo vraždy Borise Němcova.

Jak vidíte ekonomickou budoucnost Ruska? Západní komentátoři mluví o totálním zhroucení RF v horizontu několika let, ruští optimisté energicky tvrdí, že prostřednictvím užších vztahů se zeměmi BRICS a ekonomických reforem svou zemi opět postaví na nohy.

Nejsem ekonom a nechci spekulovat. Já sám jsem měl a stále ještě mám poměrně značnou důvěru v BRICS, jeho bytí bylo velmi pěkně nastartováno a jakkoliv mne velmi mrzelo, když se z noci na den radikálně změnil vstřícný postoj kancléřky Merkelové, stále si myslím (a některé naprosto konkrétní signály se již v posledních dnech objevily), že Německo svou silou lídra "ubohé EU" nakonec Rusko podpoří (resp. podpoří politiku ekonomické spolupráce na úkor té sankční) a zdravý rozum, jediné možné řešení pro Evropu, nakonec zvítězí.

Miloš Zeman nedávno vyzval k mezinárodnímu zásahu proti výcvikovým táborům islámských radikálů pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN, s čímž ale nesouhlasil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Prezident kvůli tomu přirovnal ministrovy postoje k politice appeasementu, jak se označovala politika ústupků nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Jakým způsobem dále postupovat proti Islámskému státu?

Já postoje pana Zaorálka již delší dobu poměrně nechápu, chci-li věřit, že je stále ještě lidmi zvoleným představitelem státu, který se jmenuje Česká republika. Je pravdou, že několik (maximálně) týdnů nazpět jsem zachytil pár jeho rozhovorů, které jsem po dlouhé době vydržel doposlouchat nebo dočíst až do konce, abych si výrazným způsobem nezvedl krevní tlak. Je za tím snad připravovaný sjezd ČSSD? O tom nechci spekulovat. Je pravdou, že mne po dlouhé době pan Zaorálek mile "šokoval" svou neochotou dodávat na Ukrajinu zbraně z Česka, ačkoliv zda z naší země do rukou ukrajinských fašistů skutečně zbraně z Česka neproudí, tu jistotu bohužel nemáme.

Zda ozbrojeně zasáhnout v rámci mezinárodního společenství proti Islámskému státu, to je věru otázka z mého pohledu z těch nejsložitějších. Na prvním místě musím neopomenout svou "věčnou teorii", že ISIL (ISIS) by zde nikdy!!! nebyl, kdyby Amerika, hájíce své pochybné národní zájmy vojensky po celém světě, nerozbombardovala celý Blízký a Střední východ včetně Afriky a nechala na pokoji žít svým životem svrchované a suverénní státy s jejich infrastrukturou, včetně fungujících bezpečnostních složek. Ozbrojený zásah v rámci "mezinárodní koalice" však nutně vyvolává otázky: Kdo by byl členem takové koalice?

Evropa s Amerikou, která to vše způsobila a svým způsobem si zde léčí svůj "komplex", nebo přibrat také Írán, Turecko, Jordánsko, co kdyby chtěl i Izrael;  co budeme dělat poté, až si budeme myslet, že jsme IS porazili, i kdyby se to skutečně podařilo, pustíme se do obnovy infrastruktury Amerikou zničených zemí? Kdo to bude platit? Kdo na tom ve skutečnosti vydělá? Jak se budou státy dělit? Kdo bude dozírat nad možným opětovným vzestupem něčeho podobného, jako je IS?  Kdo vzkřísí z mrtvých zabité přirozené autority jednotlivých zemí? Kde vezmeme jiné? Kde je jistota, že to vyhrajeme, zaplatíme, obnovíme infrastrukturu a obnovená země znovu odmítne "petrodolar" a "velký bratr" to tam opět "nerozmlátí na mraky"???

Na druhém místě zde musím opětovně zmínit svou další "teorii", že předně a především si musí Evropa SAMA zajistit svou vlastní bezpečnost, jakkoliv se to zdá dnes skoro nemožné a humanitárním vybombardováním suverénního a nezávislého Srbska a podporou fašismu a samozvané vlády darebáků na Ukrajině jsme tomu zatím věru neprospěli. Do toho fanatické Polsko a vylidňující se vazalské státy Pobaltí, mafiánské Kosovo, odkud Albánci emigrují a světe div se, často se pokoušejí hledat útočiště v Srbsku..... Myslím, že máme co dělat.

Přesto všechno si myslím, že Evropa musí najít sílu zajistit svou účinnou kolektivní obranu, a to včetně Ruské federace, nenarušitelnost své integrity, nezneužitelnost svého teritoria, obhajobu svých ekonomických, geopolitických a vojenských zájmů, vyvázat se z nerovného partnerství s USA a "ukázat dveře" všem politikům, plnícím svou potupnou úlohu nohsledů za "kus žvance" z Ameriky nebo odkudkoliv odjinud. Je třeba okamžitě zastavit přísun emigrantů, etnicky, nábožensky či jakkoliv jinak neintegrovatelných (lze naopak polemizovat o možnosti přijetí blízko či středovýchodních křesťanů, kteří jsou po stovkách vražděni jako dobytek ve své vlastní zdevastované zemi??), vrátit Evropě legislativně klasické morální a sociální hodnoty, elementární slušnost a zdrženlivost v otázkách náboženství, sexuální orientace atd. atd. Je toho hodně, ale jen tak budeme moci čelit hrozbám, jako je IS a zároveň zabránit vzniku globálního válečného konfliktu "pro něčí pochybné zájmy"... Současný boj proti IS by bylo vhodné co nejvíce koordinovat s možnostmi a potřebami zemí, na jejichž území se samozvaný ISIL nachází, nikoliv jejich zájmy pošlapávat.

Když se ještě vrátíme k našim vztahům s USA, jak tedy zformulovat správnou českou pozici vůči Spojeným státům?

Pozice vyrovnaného partnerství suverénního, svrchovaného a nezávislého státu, hájícího své národní zájmy a podílejícího se na korektní mezinárodní politice vůči ostatním státům světa. Dle mého názoru je třeba okamžitě jednat o vystoupení z NATO, z organizace, která se opakovaně zdiskreditovala svou zločineckou politikou a nechala se vmanévrovat do role "vykonavatele imperialistických zájmů USA po celém světě", a to v poslední době často bez jakéhokoliv mandátu. Měli bychom tím dát příklad ostatním zemím, přičemž mnohým by se možná "ulevilo", kdyby někdo jiný udělal tento krok jako první.

Co bychom podle Vás měli prioritně hájit? Zmínil jste Václava Havla. Myslíte si, že je možné po jeho vzoru stavět naši zahraniční politiku na západním modelu ochrany lidských práv? Nebo bychom měli více akcentovat  práva sociální či ekologická?

Ochrana lidských práv, svobody a demokracie podle Václava Havla je termín, na který jsem vpravdě alergický. Stejně tak, jako pravda a láska u nás nad lží a nenávistí nikdy nezvítězila, tak ani ochrany lidských práv nebylo nikdy seriozně dosaženo, demokracie je zaměněna s anarchií a demagogií a ve skutečnosti dostává a teprve má dostat skutečná svoboda a demokracie "na frak". Tak jako zmíněný Patriot Act v USA a další neutuchající návazná opatření, tak u nás postupně se zavádějící právní normy, sledovací systémy, možnosti odposlechů, různé rejstříky, seznamy, evidence, povinné očkování pod hrozbou milionových sankcí, zákaz propagace alternativních způsobů léčby včetně terapie léčivými bylinami, nyní zvažovaná cenzura (vč. seznamu nepohodlných serverů aj.) a omezení svobody slova – našlo by se spousta dalších signálů – jestli tohle má být onen západní "havlistický" model, tak ten věru mnoho společného se skutečným významem zmiňovaných slov nemá.

Cesta ke spáse je v návratu k tradičním hodnotám. Musíme být "suverény svého osudu". Odmítnout západní dekadenci (včetně odporností typu Charlie Hebdo, Pussy Riot a jiných) a prosadit, že si ve své zemi chceme uchovat původní hodnoty evropské civilizace. Její křesťanské kořeny, klasickou rodinu, přirozené vztahy mezi mužem a ženou, obranu dětí před rozkladnými sexuálními a sociálními deviacemi a tak dále. Odmítnout prostě tvrdě a definitivně ideologii Nového světového řádu s americkou "dolarovou" ekonomickou hegemonií. Staneme se tak říší zla pro "velkého bratra" za oceánem, ale budeme se moci dívat zase každé ráno do zrcadla a nepozvracet se u toho.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Petr Kupka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Spisovatel: Ti mladí. Dřív Stalin, teď Soros a Pirátská internacionála. Okoukají se. Bez násilí skončí

18:44 Spisovatel: Ti mladí. Dřív Stalin, teď Soros a Pirátská internacionála. Okoukají se. Bez násilí skončí

CIVILIZACE A MY „Doba je opět – po třiceti letech relativní svobody – založena na víře. Tentokráte n…