Bude na Ukrajině mír?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gruzínského velvyslance Zaal Gogsadze, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Za vzbouřenecké republiky na východě Ukrajiny sice jejich zástupci dohody podepsali, to však podle Jaroslava Bašty nemusí znamenat vůbec nic. Už v minulosti totiž podepsali pár takových dohod a stejně nebyly dodrženy.
Navíc se prý ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi podařilo vyjednat vypuštění bodu o mezinárodních mírových silách, což může znamenat snadnou cestu k pokračování krveprolití. A jaký byl další problém jednání v Minsku? „Chybu režie vidím v tom, že se jednání neúčastnili zástupci Spojených států. Kdo jiný v tomto světě rozhoduje o začátcích a koncích válek?“ ptá se Bašta v komentáři psaném pro ParlamentníListy.cz.
Jaroslav Bašta: Chyba režie
Skutečnost, že se pod protokol nových Minských dohod nepodepsali státníci, kteří o nich rekordních 17 hodin jednali, nasvědčuje dle mého názoru dvěma věcem: chyběla vůle definitivně ukončit konflikt a ani tři prezidenti a jedna kancléřka si nejsou jisti tím, že dojednané příměří nějakou dobu vydrží. Možná ani tím, že v neděli 15. 2. skutečně nastane. Naopak představitelé tzv. kontaktní skupiny (bývalý ukrajinský prezident L. Kučma, velvyslanec Ruska v Kyjevě M. Zubarov, představitelka OBSE Heidi Tagliavini a předsedové „lidových republik“ v Doněcku a Luhansku A. Zacharčenko a I. Plotnickij) v minulosti pár takových (nakonec nedodržených) protokolů o příměří už podepsali, takže jim to nijak neublíží.
Z původních návrhů hlav států se ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi podařilo vypustit bod, který hovořil o mezinárodních mírových silách rozmístěných v demilitarizované zóně. Je to bezesporu jeho velké diplomatické vítězství, neboť tak zajistil, že se krvavý konflikt může kdykoliv znovu rozhořet. Naopak, ruský prezident může být spokojen s formulací bodu, který hovoří o znovuobnovení ukrajinské kontroly nad ukrajinsko-ruskou hranicí, což byl kategorický ukrajinský požadavek před zahájením jednání. To se stane teprve tehdy, až Ukrajina změnou své ústavy upraví (blíže neurčeným způsobem) status Donbasu. Ukrajinský parlament ve svém současném složení nic takového nikdy neodhlasuje.
V podstatě nepřekonatelným problémem jakéhokoli racionálního vyjednávání o míru se jeví zásadový postoj Petra Porošenka. Ten odmítl jednat s představiteli obou povstaleckých regionů a odmítl jediný spolehlivý způsob oddělení obou bojujících stran mezinárodním kontingentem. Z tohoto úhlu pohledu je možná zpochybněno i samotné příměří, neboť jeho podmínky jsou výhodnější pro ukrajinskou armádu, což se může projevit v tom, že povstalci budou pokračovat v boji i po 15. 2., aby si vynutili lepší pozice na poli válečném.
Jediné pozitivní momenty emotivních a složitých jednání v Minsku tak představuje diplomatická rehabilitace „posledního evropského diktátora“ A. Lukašenka a upřímná snaha německé kancléřky a francouzského prezidenta uhasit válečný požár, který před rokem Evropská unie svým přístupem k asociační dohodě s Ukrajinou pomohla v Kyjevě rozpoutat.
A v titulku zmíněnou chybu režie vidím v tom, že se jednání neúčastnili zástupci Spojených států. Kdo jiný v tomto světě rozhoduje o začátcích a koncích válek?
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
