Hlavní město Ruska Moskva žije stále stejně rychlým tempem několikamilionové metropole. Moskva ale není Rusko, jak říká řada Rusů a potvrzují sociální i ekonomické statistiky ohledně výše příjmů i stylu života. Co se týče příjmů je Moskva statisticky na úrovni jiných evropských hlavních měst, zatímco většina ruských měst a regionů za ní významně zaostává. Obecné soudy ohledně celého Ruska se na základě moskevské zkušenosti vyvozovat nedají.

Ruská metropole i "pod sankcemi" a fakticky v době ekonomické krize, která v Rusku ve srovnání s předchozími lety putinského zvedání se ode dna je, působí jako obyčejné evropské město. Snad jen s tím rozdílem, že tu jsou a vždycky byly k vidění velké kontrasty, typické pro 12ti milionovou globalizovanou megapoli. Právě kontrasty (někdy až absurdní) všeho druhu jsou pro Moskvu typické a jako město ji charakterizují, a to jak ty kulturní, architektonické, tak i ty sociálně-ekonomické. V porovnání s mými minulými návštěvami se město i ulice změnily spíše k lepšímu a na ulicích centra Moskvy se i nyní docela zuřivě staví a opravuje. Velký důraz se v Moskvě klade na bezpečnost, především v moskevském metru, ale také v tramvajích a vlacích. To je pro Středoevropana dost nezvyklé a může to lehce vyvolat dojem přílišného (policejního) dohledu. Subjektivně mám dojem, že se Moskva stala mnohem příjemnějším městem především ve srovnání s rokem 2000, kdy jsem ji navštívila poprvé.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), Pavla Šafra (z 21.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina