Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Pavla Teličky, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
O velikonočních svátcích vyvolalo rozruch vyjádření prezidenta Miloše Zemana, které v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pronesl na adresu amerického velvyslance v Praze Andrewa Schapira. Ten označil za prekérní, pokud bude česká hlava státu při oslavách konce druhé světové války jediným státníkem zemí Evropské unie, který se jich přímo v Moskvě zúčastní. „Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ konstatoval rezolutně český prezident.
O tom, že by si velvyslance Schapira pozval na Pražský hrad a své postoje mu podrobně vysvětlil, vůbec neuvažuje. „Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené,“ uvedl Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a tato jeho odpověď se dostala do středu pozornosti jak médií, tak politiků. „Může se zdát, že pan prezident mohl zvolit jiný tón. Ale pokud se to napětí mezi panem velvyslancem a Hradem už natolik vystupňovalo, aniž jsme o tom věděli, tak se pan prezident asi domníval, že ta tvrdá slova jsou namístě,“ říká pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil na úvod svého pravidelného ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi uplynulého týdne.
Velvyslanec si spletl funkci s dozorcem nad českou zahraniční politikou
„Pokud jde o iniciátora, tak se mi zdá, že jak pan Schapiro, tak Wall Street Journal, který o tom také napsal, se až příliš spoléhají na své rádce českého původu, kteří jim vyprávějí o tom, jak je Miloš Zeman neoblíbený, jaký je rusofil a jak je nenávistně naladěn vůči Americe, což ale není pravda. Řekl bych, že ten krok stranou jako první udělal pan velvyslanec, který si spletl funkci velvyslance s protektorem nebo jakýmsi dozorcem nad českou zahraniční politikou. Zřejmě vztahy – to nejsou vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy – mezi panem velvyslancem, jenž organizuje večírky pro lidi, kteří potom agresivně kritizují prezidenta Zemana, a hlavou našeho státu jsou v podstatě neudržitelné,“ míní politolog.
Kritika, která zazněla vůči Zemanovi za výrok k velvyslanci USA:
Z této situace příliš mnoho východisek není, a ty, co se nabízejí, příliš pravděpodobně nevypadají. Včetně toho, že by USA svého velvyslance odvolaly. „Pokud by k tomu došlo, zhoršilo by to vztahy mezi lidmi, kteří mají na starosti českou politiku ve Spojených státech. A to by znamenalo velkou překážku pro jejich činnost, ať už pocházejí z americké, nebo z české strany. Je to sice osobní záležitost, která však může přerůst až v mezinárodní konflikt. Zatím se k tomu nikdo z Evropské unie nevyjádřil, je to jen komentováno v západoevropském tisku. A není ani tak úplně jasné, zda to panu Schapirovi i v té západní Evropě sem tam někdo nepřeje, že se mu dostalo takové odpovědi,“ přemýšlí Zdeněk Zbořil.
Schwarzenberg trousí moudra a nepřemýšlí, koho ještě zajímá
Na domácí politické scéně sklidil prezident především kritiku. Jeho poražený rival z přímé volby Karel Schwarzenberg si ulevil alespoň tím, že Miloš Zeman naštěstí už nikoho v zahraničí nezajímá a jako hlavu státu ho neberou. Premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že od Miloše Zemana to nebyla adekvátní reakce a že by uvítal, pokud by byl prezident v zahraniční politice profesionálnější. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová reakci hlavy státu označila za hloupou a dětinskou, zatímco její stranický kolega a první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ujistil, že pro něj USA zůstávají klíčovým spojencem a jejich velvyslanci zůstanou dveře do Senátu vždy otevřené.
Ing. Miloš Zeman
„Pan premiér Sobotka tu prekérní situaci zase zvládá docela dobře, protože proč se má jeho vláda, a tím i celá republika, namáčet do osobního sporu dvou byť reprezentativních politiků, který je přece jen motivován osobní záští. Takže z toho obratně vyklouzl. Pan Schwarzenberg pořád trousí taková velká moudra. Zajímalo by mě, zda zajímá on občany České republiky víc než třeba Miloš Zeman. A pokud jde o pana Přemysla Sobotku, tak to je smutná postava české politiky. Tím nemyslím jenom jeho přilnavost k celé minulosti ODS, ale i neúspěšný pokus o zvolení prezidentem v přímé volbě. Ten může tedy nechávat dveře otevřené, ale je otázkou, zda se panu velvyslanci bude v Liberci všechno líbit, až tam přijede,“ poznamenává politolog.
V západní Evropě to s oblibou americké politiky tak růžové není
Prezidentova slova zaregistrovala i zahraniční média, včetně těch v USA, protože ani trochu nekorespondují s obrazem o České republice veskrze oddané Spojeným státům vybudovaném díky nedávné propagandistické dragounské jízdě. „Samozřejmě ten obraz Miloš Zeman pokazil a je to také takto vnímáno. Zatím neznáme větší ohlasy, ale i o těch, kteří se v západní Evropě tváří, že jsou zamilováni do politiky Spojených států, bych si troufl říci, že to těm Američanům tak trochu přejí. Tak jako jim přáli vzpurného Viktora Orbána a dohadování se s Bulhary o stavbě Jižního proudu South Streamu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Je totiž přesvědčen, že na Západě je celá řada politiků, kteří si rádi poslechnou to, že někdo zkritizoval nějakého amerického hodnostáře, z nichž mnozí se chovají skutečně už velmi neomaleně. „Vzpomeňme na paní Nulandovou, náměstkyni ministra zahraničí pro evropské záležitosti, a její slavné ´fuck EU´ na adresu unijních elit. Vzpomeňme na odposlechy Angely Merkelové, vzpomeňme na její incident s rezidentem CIA v Berlíně, kdy ho museli vykázat ze země. Takže ono to v západní Evropě není tak růžové a jásavé s oblibou americké zahraniční politiky, jak si představuje pan Klvaňa nebo jeho přátelé, kteří mu visí na rtech,“ domnívá se politický analytik.
Veřejná vystoupení kardinála Vlka lidi dost často odrazovala
Z rozhovoru prezidenta Miloše Zemana pro ParlamentníListy.cz zaujalo také jeho vyjádření na adresu kardinála Miroslava Vlka, jenž pro časopis Týden hlavu státu kritizoval za to, že úkoluje církev, když říká, na co má využít své prostředky z restitucí, a takový postup označil církevní hodnostář za protiústavní a komunistický. „Kardinál Vlk je zřejmě zatrpklý člověk, se kterým cítím soucit. Myslím si, že po odchodu kardinála Tomáška a nástupu kardinála Vlka došlo k hlubokému úpadku prestiže katolické církve, kterou nyní obnovuje kardinál Duka,“ konstatoval prezident.
Politolog Zdeněk Zbořil míní, že je výrazný rozdíl mezi charakterem osobnosti kardinála Tomáška a ohlasem jeho činnosti v dobách, které byly mnohem složitější, než které prožíval kardinál Vlk. „Veřejná vystoupení pana kardinála Vlka lidi dost často odrazovala. Ale na úrovni malých náboženských obcí bych o úpadku církve nemluvil. Zajímavý je nástup pana arcibiskupa a kardinála Duky, který je vzdělaný, politicky se orientuje a do jednání katolické církve přinesl mnoho nových prvků, čehož se kardinál Vlk neodvážil. Dokázal i komunikovat s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. A zdá se, že i vztahy mezi kardinálem Dukou a prezidentem Zemanem jsou na obecně přijatelné úrovni,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Mezi takzvaně vítajícími byla řada lidí, kterým šlo o to vidět vojenskou techniku
Minulý týden byl ve znamení dozvuků průjezdu amerického vojenského konvoje. Velice málo pozornosti bylo věnováno průzkumu, který pro Český rozhlas vypracovala společnost Median. Podle něj 38 procent lidí souhlasilo s jeho průjezdem přes české území, proti bylo 25 procent a zbývající části populace byl lhostejný. To je propastný rozdíl oproti průzkumu, který pro Českou televizi zpracovala agentura STEM/MARK. Podle něj souhlasilo 83 a proti bylo 17 procent. Stačil jednoduchý fígl, aby si Česká televize vyžádala otázky vadí/nevadí, takže mezi souhlasící byl zahrnut i ten, koho průjezd vůbec nezajímal.
MUDr. Přemysl Sobotka
Z televizních záběrů tak vznikal dojem, že ty tisíce nadšeně vítajících lidí byly tím správným vzorkem našeho proamerického postoje. Průzkum pro Český rozhlas ale registroval jen něco málo přes třetinu těch, co s průjezdem souhlasili. „Navíc mezi těmi takzvaně vítajícími byla celá řada, řekl bych i většina, lidí, kteří chtěli vidět vojenskou techniku. Přece nemůžeme podezírat čtyřicet, padesát tisíc lidí při leteckém dnu, kteří se jdou podívat na přistání obřího Antonova, že fandí letectvu Ruské federace. To jsou lidé, kteří se zajímají o zbraně, zbraňové systémy a nechtějí si hrát pořád jen na bitvu u Slavkova, nebo na ´dobytí města Plzně´. Chtějí vidět na vlastní oči zbraně, které znají jen prostřednictvím internetu. A najednou je mohou vidět zblízka a dokonce si na ně sáhnout,“ vysvětluje politický analytik.
Ti, co milují americkou armádu, se odlišili americkými vlajkami
Kdyby měl čas, tak by se šel na americký konvoj také podívat. „To je přirozená lidská zvědavost. Navíc mezi námi žije spousta lidí, kteří jsou přímo posedlí militáriemi a zakládají muzea válečné techniky, takže pro ně je to samozřejmě vítaná příležitost se tomu přiblížit a něco takového vidět zblízka. No a ti, co tam jdou proto, že milují americkou armádu, tak ti se odlišili těmi americkými vlajkami a transparenty. Ale těch, se mi zdá, že tolik nebylo. Doufám, že těmi vlajkami budou mávat jenom v České republice a že s nimi nezamávají, až pojedou na výlet třeba do Vietnamu, aby nedošli k nějaké úhoně,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Zvolení zástupci lidu se ve středu znovu předvedli tím, že jednání Poslanecké sněmovny skončilo o víc než dvě hodiny dřív, než by mělo. Předsedové opozičních klubů TOP 09 a Starostů i ODS totiž požádali o přestávky na poradu svých klubů v délce, která přesahovala jednací den. Znemožnit práci dolní komoře Parlamentu se rozhodl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který nemohl přenést přes srdce, že se ze schůze kvůli dovolené omluvil ministr financí Andrej Babiš. „Pro nás je to samozřejmě šok vzhledem k tomu, že on i celé jeho hnutí říkalo, že jde do té sněmovny makat, a ne lyžovat,“ tepal svého nástupce v čele financí za to, že si o velikonočních prázdninách jel s dětmi zalyžovat.
Od Babiše nešlo o bezohlednost vůči voličům, ale o reakci na plácání
Na počínání vicepremiéra Andreje Babiše politolog Zdeněk Zbořil nic tak mimořádného neshledává. „Pokud vím, tak to vysvětloval, že si vzal dovolenou na dny, kdy měly děti prázdniny, že se s nimi pro nedostatek času moc nevídá. Vzpomeňme si třeba na pana Bělobrádka, který odjel v době schvalování programu koaliční vlády na školící kurz do Spojených států a odůvodnil to tím, že už to bylo také schváleno o nějaký den dříve. Já to nepovažuji za nekázeň nebo bezohlednost vůči voličům, spíš v tom vidím reakci na to často bohapusté plácání a protahování jednání v Poslanecké sněmovně, které Andreji Babišovi vadí od samého počátku, co tam vstoupil. A jak říkal, nemá sílu poslouchat všechny ty nedůležité povídačky, kterými se tam poslanci častují,“ připomíná politický analytik.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Poslanec hnutí ANO Martin Komárek v reakci na středeční dění ve sněmovně napsal na Facebooku: „Kalousek, to je chasník. Možná byl nacamraný jako houba. Možná ho trápí bezmoc a nedostatek nápadů. Každopádně se sesunul od demagogie k obyčejné závisti. Vadí mu řádná dovolená Andreje Babiše.“ A bez odpovědi na výpady předsedy poslaneckého klubu TOP 09 nezůstal ani Andrej Babiš, jenž prostřednictvím Twitteru vzkázal: „Moje řádně omluvená dovolená s dětmi (vidím je málo a mají teď prázdniny) je v PS téma. Radši budu s nimi, než poslouchat ožralého Kalouska.“
Topolánkovi nepodlomilo pozici lyžování, ale způsob vládnutí
„Mně se zdá, že už Miroslav Kalousek není terčem, za jehož trefení se dají získávat politické body. Ale je to v rámci dialogu, který probíhá permanentně mezi panem Babišem a panem Kalouskem od samého začátku, kdy se ve sněmovně setkali. Ale přestože jejich výroky jsou nezdvořilé a obecně neslušné, není to v naší Poslanecké sněmovně vůbec nic mimořádného. Vzpomeňme si, že už od samotného začátku, od roku 1993, si tam nadávali těmi nejhrubšími slovy a média z toho dost často dlouhé měsíce žila, co zaslechla někde na chodbě, v předsálí, nebo co omylem plácnul nějaký politik na mikrofon, když si myslel, že je vypnutý,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ale nemyslí si ani, že by ODS a TOP 09 mohlo u voličů nějak uspět, když poukazují na to, že Andrej Babiš „nemaká“, jak sliboval. „Osud ODS a TOP 09 nezávisí na jedné, či dvou větách, nebo chcete-li pomluvách. Ty strany mají za sebou historii, která není vnímána vždy pozitivně, a to je rozhodující. Ani Mirku Topolánkovi nepodlomilo pozici to, že přistál služebním letadlem na poloviční cestě, šel si v Rakousku zalyžovat a odchýlil se od trasy, která byla původně nahlášena. Lidi odradil od podpory jeho vlády ten způsob vládnutí. Lidé u nás rádi lyžují, tak to se Andreji Babišovi snadno promine i v prostředí vůči němu nepřátelském, jako je Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou,“ míní politolog.
Česká televize si o Lavrovovi vybrala méně diplomatickou verzi
Na návštěvu Slovenska přijel ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a při pietním aktu na Slavíně v rámci oslav 70. výročí osvobození Bratislavy, kde ho doprovázel premiér Robert Fico, se mu od většiny z téměř tisícovky přítomných dostalo ovací. Opačného uvítání se půl hodiny před nimi dočkal prezident Andrej Kiska, jehož lidé vyprovodili pískotem. Při schůzce s Lavrovem hlava slovenského státu odsoudila anexi Krymu. „U nás byly publikovány dvě verze. Jednak ta, že mu pěkně vyčinil, a druhá, že přisoudil Ruské federaci a ministru Lavrovovi i prezidentu Putinovi odpovědnost za dění na Ukrajině. To je už diplomatičtější verze, která se liší od té, jíž publikovala Česká televize,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
„To tvrzení, že Miloš Zeman měl být spíše slovenským prezidentem a pak by byl v souladu s politikou vlády, a pan Kiska, že měl být prezidentem České republiky a pak by si porozuměl zase s naší vládou, je sice myšleno jako vtip, o tom se mluví jen tak z legrace, ale něco na tom je. Pan Kiska je člověk apolitický, který se dostal rychle do politiky a koná v zájmu svých sponzorů nebo těch, o kterých si myslí, že mu pomohli získat prezidentskou funkci. Zatímco Miloš Zeman přesně ví, kdo ho podporoval a kdo ho nepodporoval, kdo je ještě dnes mezi jeho přáteli a kdo je jeho už otevřený nepřítel. V každém případě má prezident Kiska podporu skupiny lidí, která se také snaží kritizovat politiku premiéra Fica a staví se do opačné pozice,“ vysvětluje politický analytik.
Jaký bude osud dohody Íránu s mocnostmi, není vůbec jasné
Předběžné ujednání o íránském jaderném programu, jehož konečná podoba má být připravena do konce června, spustila lavinu protichůdných reakcí. „V první řadě je to dobrá zpráva pro Baracka Obamu, protože slíbil, že dohody dosáhne. Ale na druhé straně to vyvolalo bouři nesouhlasu mezi republikánskými senátory a oponenty jeho zahraniční politiky. V Íránu se to oslavovalo na ulicích div ne jako vítězství a přitom skutečný význam toho, proč to ti Íránci oslavovali, byl, že se domnívají, že budou zrušeny americké sankce. Zdánlivě radikální postoj izraelského premiéra Netanjahua je dán tím, že ví, že pokud nepřestane íránská zahraniční politika vycházet z axiomu neexistence Státu Izrael, tak je dohoda, ať už je jakákoli, pro Stát Izrael nevýhodná,“ říká Zdeněk Zbořil.
Doporučuje však nezapomínat při dosažení jakékoli dohody v oblasti Blízkého východu na to, že spousta z nich uzavřených v minulosti se plnila buď jen částečně, nebo se na ně většinou rychle zapomínalo. „Na to, jaký bude osud této dohody, která je významná pro prezidenta Spojených států, ale budí rozporuplné reakce v zemích, kterých se má týkat, bych si počkal přinejmenším do toho červnového kola, kdy si to naplánovali. Stejně jako na to, co by možné zrušení sankcí a šance Íránu dodávat svou kvalitní ropu na západní trhy mohlo udělat s cenou ropy. V okamžiku, kdy se se kolem cen ropy začaly vést tajné války, o kterých ani nevíme, v čí jsou prospěch, tak jsme postaveni mimo jakoukoli možnost racionálně poznávat, o co vlastně jde,“ konstatuje politolog.
Rozhádaní tzv. oligarchové se dohodnou jako kdysi u nás na Ostravsku
Na Ukrajině se situace zdánlivě stabilizovala, i když informace o tom, že vůdce polovojenské krajně nacionalistické skupiny Pravý sektor, Dmytro Jaroš, se stal poradcem ministra obrany, zní spíše zlověstně. Eminentní zájem na mírovém řešení má také německá kancléřka Angela Merkelová. Přesto občas proskočí hlasy ze strany separatistů i Kyjeva, že největší bitva teprve vypukne. „Jestli mi dovolíte na konec trochu fantazírovat, tak já si myslím, že to rozhodnutí o rozdělení Ukrajiny už padlo a že se teď jenom přemýšlí, jak dosáhnout toho, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A aby na těch penězích, které tam jdou, mohly participovat zájmové skupiny, ať už budou proruské, nebo prozápadní,“ poukazuje Zdeněk Zbořil na přísun prostředků z Mezinárodního měnového fondu.
Považuje za přirozené, že ti agresivnější ukrajinští politici, kteří se angažují v silových strukturách, chtějí být u rozdělování peněz a přijímání zahraniční pomoci. „Protože ta se dá na Ukrajině zpeněžit velice snadno a až překvapivě rychle. A věřím, že pak i ti rozhádaní tzv. oligarchové jsou ochotni se dohodnout jako kdysi u nás na Ostravsku, kde si těch pár tunelářů řeklo, že je tam toho dost pro všechny, a domluvili se. Takže spíš předpokládám, že pokud by došlo k nějaké velké nebo rozhodující bitvě, že to bude bitva v zákulisí a že bude probíhat mezi těmi, kteří nevěří tomu, že je tam pro ně stále ještě dost bohatství, aby se mohli uspokojit,“ dodává politický analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
