Zdeněk Zbořil: Zlostní starci jako McCain chtějí vidět umírat mladé muže. Kalousek vyvolává paniku o Zemanovi a Rusku. Pan radní ČT mluvil jako hlupák

09.02.2015 7:42

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Americký republikánský senátor John McCain a jemu podobní politici připadají kvůli výrokům k Ukrajině politologu Zdeňku Zbořilovi jako impotentní zlostní starci, kterým vadí, že denně neumírají tisíce mladých kluků. Ve svém pravidelném ohlédnutí za uplynulým týdnem si všímá prezidentovy politické hry, neukojených ambicí Jiřího Dienstbiera i hlouposti jednoho z členů Rady České televize.

Zdeněk Zbořil: Zlostní starci jako McCain chtějí vidět umírat mladé muže. Kalousek vyvolává paniku o Zemanovi a Rusku. Pan radní ČT mluvil jako hlupák
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Miloš Zeman řekl, že je ochoten v případě pádu vlády jmenovat vládu Andreje Babiše, ve které by klidně mohly být zastoupeny i ODS a TOP 09. Předčasné volby by nepreferoval. Co vy na to?

hlasovalo: 24873 lidí

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyKarla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla SobotkyJohna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana HulíkaVladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka BublanaMarty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Závěr uplynulého týdne byl ve znamení intenzivních jednání o dění na Ukrajině. V pátek se v Moskvě sešel ruský prezident Vladimir Putin s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově zastínil všechna ostatní témata konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Podle německého magazínu Spiegel konference ukázala nejednotu mezi USA a Evropskou unií. Přestože tento nesoulad zůstal skrytý v zákulisí, tak je prý už zřejmé, že Spojené státy už nechtějí pokračovat v diplomatickém kursu Německa a Francie a nevěří ve smysl dalších rozhovorů s prezidentem Putinem.

Přesto se nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v neděli telefonicky dohodli, že budou o ukrajinské krizi jednat ve středu v Minsku. Merkelová a Hollande navrhují zřídit na Ukrajině demilitarizované pásmo do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělicí linie. „Nevěřím jim už ani nos mezi očima. Té schůzce v Moskvě, která byla prezentovaná s takovou pompou, že se Evropa rozhodla to urovnat, předcházel rychlý příjezd Johna Kerryho a jeho setkání s Merkelovou a Hollandem ještě před jejich odjezdem do Moskvy. Následovalo povinné hlášení americkému spojenci a pak ta konference. Tak co si o tom můžeme myslet?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

McCain a spol. jako zlostní starci, jimž vadí, když neumírají dvacetiletí kluci

Obává se, že pokud představuje patnáct kongresmanů, kteří byli v Mnichově na konferenci, významnou názorovou skupinu v zahraniční politice USA, můžeme čekat na Ukrajině jen eskalaci, nebo přímo na vojenský zásah. „To, že se mluví o zbraních, jejich obsluze a že ty zbraně musí být sofistikované, sice z úst nějakého McCaina a jemu podobných, kteří vypadají jako ti Vančurovi impotentní zlostní starci, jimž vadí, že neumírají denně tisíce mladých dvacetiletých kluků, je sice až hrůzné, ale situace taková je. Z vyjádření různých amerických politiků se zdá, že do určité doby ani nevěděli, nejen kde byly hranice Ukrajiny a co to byla Kyjevská Rus, ale že nevědí ani dnes, kde ty hranice začínají a kde končí,“ míní politolog.

Anketa

Zdeněk Škromach chce být prezidentem. Podpořili byste ho v 1. kole volby?

hlasovalo: 24395 lidí

Připomíná americkou rezoluci číslo 758, která dává prezidentovi USA pravomoc jedním podpisem vyhlásit válku. „To je v podstatě už válečný stav, který jenom prezident Spojených států stvrdí jedním podpisem, to je záležitost několika vteřin. Spousta lidí v Americe si myslí, že tu jsou Spojené státy proto, aby svoji drtivou vojenskou převahu využívaly v zájmu toho, porazit Ruskou federaci. Už ale nevědí, že válka se nevyhrává jenom na bitevních polích, ale také se pak ještě musí vytvořit politický pořádek, který by fungoval v zájmu vítězné velmoci. A všimněme si, jakých úspěchů americké války dosáhly v Iráku, v Sýrii, v Afghánistánu anebo v arabském světě,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Viceprezident nechce překreslovat mapu Evropy, na Jugoslávii zapomněl

Neměli bychom zapomenout ani na Írán a na podíl Američanů při svržení šáha Muhammada Rezy Pahlavího. „Během jednoho roku pak žasli nad tím, že existuje také nějaký Chomejní, který je vůči nim nepřátelský. U těch lidí, kteří jsou přesvědčeni, že k válce musí dojít, mě udivuje jejich domněnka, že americké zbraně mohou vyřešit všechno. Ani je nenapadne, že ty americké zbraně se také dostávají do rukou někoho jiného, než byly původně určeny. Pak se po světě vytvářejí nejen ohniska napětí, ale přímo skupiny ozbrojených mužů s americkými zbraněmi, které se umějí o sebe postarat bez ohledu na politické pořádky nebo demokratická pravidla,“ konstatuje politický analytik.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Zaujalo ho rovněž prohlášení amerického viceprezidenta Josepha Bidena, že nelze dovolit prezidentovi Putinovi překreslit mapu Evropy. „Jako kdyby zapomněl, že se parcelovala Jugoslávie za pomoci amerických bombardérů a raket nebo že se uprostřed Balkánu vytvářel muslimský stát. Ty argumenty jsou natolik falešné, že jakékoli vyjádření významného politického činitele ze Spojených států je nutné zkoumat, zda jsou o tom přesvědčeni, nebo zda svoje názory nezmění přes noc. Když už jsem vzpomněl íránského šáha, tak v lednu 1977 byl ještě pro Američany pilířem stability celé oblasti a za devět měsíců už to byl masový vrah a utiskovatel demokratických Peršanů,“ vzpomíná Zdeněk Zbořil.

Spousta politiků si myslí, že ekonomické problémy vyřeší vojenský konflikt

Ukrajinská politická generalita neustále žádá po Západu finanční i vojenskou pomoc. Příznivě se pro ni nevyvíjí konflikt na východě země, jehož případná autonomie by vládu v Kyjevě ještě více oslabila. Tikající bombou jsou bojovníci Pravého sektoru, kteří věří, že stojí nad zákonem. V týdnu spadla ukrajinská hřivna za jediný den o 32 procent. „Ze všech těchto problémů ukrajinskou vládu nejvíce ohrožují ty ekonomické. Protože jestli jednání mezi Ruskou federací a Evropou jsou o něčem důležitém, tak o tom, kdo a jakým způsobem bude do ukrajinské ekonomiky investovat,“ myslí si politolog, že ekonomické dopady jsou pro Kyjev tím nejpodstatnějším.

I když Evropa při revolučním aktu proti Janukovyčovi ukázala, že je ochotna tento model přijímat, nedá se čekat jeho brzké opakování, „Jestli tam bude nějaká bojůvka více, nebo méně brutální a více, nebo méně inklinující k odkazu německého nacionálního socialismu, to je skoro lhostejné. Ale motorem změn, nebo dokonce prohloubení konfliktu až do vojenského střetu mohou být jenom ekonomické problémy. Když je těch ekonomických problémů hora, tak si spousta politiků myslí, že se to dá vyřešit vojenským konfliktem, který lidem přímo nařídí utáhnout opasky,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Prezident výrokem o Babišovi coby premiérovi rozjel politickou hru

Na domácí politické scéně poutal jako už tradičně největší pozornost svými výroky prezident Miloš Zeman. V rozhovoru pro sobotní MF Dnes uvedl, že pokud by se z jakýchkoli důvodů rozpadla vláda, tak by pro jednání o sestavení nového kabinetu a pro post premiéra vybral Andreje Babiše. „To by znamenalo, že by sociální demokracie pod vedením pana Sobotky ztratila poslední zbytky vlivu,“ rýpnul si do premiéra. Bohuslav Sobotka tyto spekulace označil za čisté politikaření bez reálného základu. Miloš Zeman se tím prý jen znovu snaží ovlivňovat před sjezdem ČSSD vnitřní poměry ve straně, ale jeho vliv už je minimální, což dokázal i loňský nezdařený puč.

„Nejsem žádný velký obdivovatel pana Sobotky, ale myslím si, že v tomto případě má pravdu. Výrok pana prezidenta zřejmě míří do sjezdových řad sociální demokracie a jenom si zkouší případnou loajalitu nějakých členů ČSSD vůči své osobě. Je to opravdu jenom taková politická hra, která nemá žádný jiný význam už vzhledem k tomu, že koalice se sice všelijak dohaduje, ale funguje. A vztahy mezi pány Sobotkou a Babišem jsou na velmi praktické úrovni a jsou schopni se domluvit o věcech, ke kterým se pan prezident často ani nemá šanci vyjádřit,“ vysvětluje politolog s tím, že neočekává, že by prezidentovi příznivci uvnitř ČSSD mohli předsedovi strany nějak zkomplikovat předpokládaný hladký průběh sjezdu.

U Jílkové se apelovalo na Dienstbiera, aby si nevyřizoval účty

Dalším z bitevních polí mezi Hradem a vedením ČSSD jsou chystané ústavní změny, které budou sestávat zřejmě jen z omezení pravomocí prezidenta republiky. Ve čtvrtečním pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou to obhajoval předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. „Jako by všichni zapomněli na slova Vojtěcha Cepla, který se podílel na Ústavě a upozorňoval na to, že když už se jednou Ústava vymyslí, tak se má do ní co nejméně zasahovat a co nejméně ji měnit. Za všech prezidentů – Havla, Klause i Zemana – se vždy objevila skupina lidí, která se domnívala, že je možné jinak vymezit pravomoci prezidenta,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Smysl těchto pokusů spočíval jenom v tom, že se těm lidem prezident nelíbil, a tak mu chtěli ztížit jeho pozici. „Na pokusy o opravy Ústavy špatně slyším, proto musím říct, že vyjádření pana Veleby a profesora Gerlocha v pořadu paní Jílkové, byla zcela v souladu s tímto mým názorem. Pan profesor Gerloch měl lepší slovník právníka, než mám já, pan Veleba to zase řekl lidovějším jazykem, ale oba dva varovali před záští vůči prezidentovi Zemanovi, že to není dostatečný důvod ke změně Ústavy. A apelovali na pana Dienstbiera, aby si nevyřizoval svoje účty neúspěšného kandidáta, když už výsledek nelze ovlivnit jinak než nějakým novým pražským povstáním nebo pražským Majdanem,“ připomíná politolog.

Změny Ústavy nesmí být zbrklé a důsledkem neukojených ambicí

Nenamítal by nic proti pokusům o změnu Ústavy a ústavního pořádku, pokud by byly komplexní. „Takovým se samozřejmě bránit nemůžeme, ale ty změny by neměly být především zbrklé. A mělo by se o nich diskutovat na širším fóru, než je jenom Poslanecká sněmovna, popřípadě Senát, i když to jsou nejvyšší instituce pro tuto diskusi. Mělo by se však také přihlížet k názorům občanů na jiných úrovních a pak ty názory buď akceptovat, nebo je kriticky odmítnout. Ale ne pod vlajkou kritických postojů vůči současnému prezidentovi skrývat své neukojené ambice,“ požaduje Zdeněk Zbořil.

Prezident Miloš Zeman míří hned v úvodu tohoto týdne do Jordánska, které považuje za jeden ze stabilních států na Blízkém východě. V té souvislosti v nedělním internetovém vysílání pro Blesk.cz ze zámku v Lánech odmítl názor ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, že by si arabské země měly problém s islamisty vyřešit samy. „Oba dva se už několikrát vyjádřili velmi nešťastně k různým zahraničně-politickým problémům. Počínaje ukrajinskou krizí, kterou se obávali, nebo neobávali označit za občanskou válku, nebo nakonec za válku mezi Spojenými státy a Ruskou federací, ale zejména ve vztahu k islámu,“ konstatuje politický analytik.

Zaorálek si nesouhlas s dodávkami zbraní na Ukrajinu nechal potvrdit ve straně  

Přestože o Islámském státu, jak u nás nesprávně ten chalífát nazýváme, víme podle médií jen to, že by chtěl ovládnout Evropu od Pyrenejí až po břehy Černého moře, tak o něm jako o strašáku čítáme dnes a denně. „Přitom nám ale ještě nikdo neřekl, kdo ho řídí, kdo ho založil, kdo ho platí, odkud kupují zbraně. To, že podříznou nebo upálí nevinnou oběť, jsou hrůzné a potrestání hodné činy, ale ještě to nic nevypovídá o islámu jako náboženství, ani o islamismu jako jakési politické ideologii, kterou jsme si v Evropě z islámu vypreparovali. A dokonce ani o tom, kteří muslimové jsou nám tak nepřátelští, počínaje Marokem na západním pobřeží Afriky a konče třeba nejvýchodnější výspou indonéského souostroví,“ diví se politolog.

Ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi se na jednání širšího vedení ČSSD podařilo prosadit usnesení, že strana nesouhlasí s dodávkami zbraní na Ukrajinu. „Jestli si potřeboval své názory nechat potvrdit dokonce i vedením své strany, tak si myslím, že to není hodno ministra zahraničních věcí. Možná cítil nějakou slabost před sjezdem, a proto požádal o stranickou podporu. Ale vzhledem k významu, který Česká republika má ať už v mezinárodní, a dokonce i v evropské politice, tak jsou to až příliš silná slova,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Kalousek na vtipu s kachnou osočil prezidenta z propagandy Kremlu

Jde však podle něj o vyjádření, která jsou spíše mířena dovnitř České republiky a k těm, jež jsou o správnosti, nebo nesprávnosti řízení zahraniční služby a zahraniční politiky České republiky už přesvědčeni. „A něco podobného a na jiné úrovni můžeme sledovat také na pozadí výroků prezidenta republiky. Ty jeho nešťastné výroky o superholocaustu a o tom, že muslimští teroristé jsou geneticky zatížení a další podobné výroky na okraj nějakých diskusí, také svědčí o nějakém příliš velkém sebevědomí a o přesvědčení prezidenta, že Česká republika a její zahraniční služba mají ve světě nějakou větší roli, než jaká ve skutečnosti je,“ domnívá se politolog.

Do zmíněného nedělního internetového rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem přispěl dotazem i první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Když něco vypadá jako kachna, kváká jako kachna, pohybuje se jako kachna, je to určitě kachna, i když disponuje vizitkou orel skalní. Proč vy, když disponujete vizitkou prezidenta České republiky, se chováte jako propagandista Kremlu?“ zeptal se exministr financí. Prezident mu odvětil, že propagandistou Kremlu není, a pokud by byl lépe informován, tak by věděl, že proti sankcím vůči Rusku se ještě ostřeji vyjádřil rakouský kancléř Werner Fayman, slovenský premiér Robert Fico, Hans Dietrich Genscher a další, takže na rozdíl od Kalouska je v dobré společnosti.

Roli české politiky i ústavních činitelů v mezinárodním kontextu přeceňujeme  

„Souvisí to s tím, co jsem řekl před chvilkou. Je to přeceňování role české politiky a vysokých ústavních činitelů České republiky ve vztahu k mezinárodnímu dění. Neumím si představit, jak by pomohlo Vladimiru Putinovi, kdyby mohl rozhlásit po světě, že má věrného druha v prezidentovi České republiky. To je úplná naivita. Ale protože zahraniční politika a výroky pana prezidenta mohou posloužit jako důvod kritiky jeho chování a on na to zase jistě rád odpoví, tak se tím ten mezinárodně-politický problém vrací na českou rodnou hroudu, kde má svůj ohlas. Ať už výroky pana Kalouska nebo pana prezidenta,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.

Jde o typické využívání interpretace nějaké mezinárodně-politické události nebo také diplomatických styků mezi dvěma zeměmi, v konkrétním případě mezi Ruskou federaci a Českou republikou k tomu, aby si politici vyřizovali své osobní spory. „Z hlediska mezinárodní politiky je to absolutně nevýznamné. Ale je to mediálně atraktivní, když někdo namaluje prezidenta republiky s rudou hvězdou, tak se tím upozorňuje na to, že má něco společného s komunisty a imperiálním rozmachem Sovětského svazu,“ upozorňuje politický analytik na to, že sám už je vůči mediálním výkonům českých žurnalistů imunní.

Jde o to šířit paniku a strašit ruským protektorátem se souhlasem Zemana

Anketa

Kterého politika ČSSD máte nejraději?

3%
0%
38%
0%
5%
0%
23%
hlasovalo: 21837 lidí
K tomu nejvíce přispělo, když před lety uviděl na obálce týdeníku Reflex významného českého, ale v Itálii žijícího, filosofa Václava Bělohradského poté, co řekl něco kritického vůči Evropské unii, zobrazeného jako Stalina v rudé barvě. „Až z něj šla hrůza. Ale takhle zneužitelný je kdokoli a kdykoli. Význam výroku o českém prezidentovi jako propagandistovi Kremlu je jedině šířit nějakou paniku a strašit lidi tím, že Miloš Zeman se chystá podepsat protokol o vzdání se suverenity a vytvoření ruského protektorátu nad Českou republikou, což se mimochodem objevuje v podtextu různých výroků lidí, kteří to zřejmě dělají s naprosto jasným záměrem prezidenta republiky pošpinit a hanobit,“ míní Zdeněk Zbořil.

Uprostřed týdne se zájmem sledoval, jak na jednání Rady ČT obhajoval generální ředitel České televize Petr Dvořák informování o Ukrajině jako vyvážené. A také to, jak radní Michal Jankovec na obhajobu zpravodajství ČT prohlásil, že Česká televize má určený úhel pohledu na základě doporučení Evropské komise. „Jestli si můžu dovolit trošku tvrdší slovo, tak já si myslím, že je to hloupost pana radního. On neví, jaký je skutečný stav věcí v Evropské unii a odvolává se na svoji vlastní interpretaci nějakého z kontextu vytrženého citátu. Ale protože nepoužívá zdravého rozumu, tak se prezentoval jako hlupák,“ poznamenává politolog.

Rada ČT žije v jakémsi konkubinátu s vedením České televize

Zmíněný radní tím jen podtrhl to, že Česká televize, pokud jde o její zahraniční zpravodajství, není mezi lidmi populární. „Ale ta rada zřejmě žije v jakémsi konkubinátu s vedením České televize, a proto on tak mluví. Volí nešťastná slova a nechce si uvědomit, jaká je popularita zpravodajství České televize mezi diváky. Víme, jak byl kritizován pan Karas, nemluvě už o panu Pazderkovi, ale zejména ti lidé, kteří referují o událostech na východě, na rozdíl od těch, co jsou ve Spojených státech nebo v Evropské unii, nejsou zpravodajové. To jsou agitátoři, kteří se drží nějaké instrukce. V tom věřím, že má pan Jankovec pravdu,“ uznává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Netuší však, kdo takovou instrukci vydal, jestli si jen někteří nenamlouvají, že všechno, co přichází z Evropy, je humanistické, demokratické a spravedlivé. „Zapomněli na to, že z té Evropy také přišel jakýsi komunismus a marxismus, že k evropským hodnotám patřilo také heslo Arbeit macht frei, které stálo nad každým likvidačním koncentračním táborem. To je také Evropa, to je také Západ. Tak dovolávat se všeho z ´humanistického odkazu´ Evropy je velmi riskantní. Václav Havel si to jednou zkusil, když volal po humanitárním období, a bude to s ním spojené ještě dlouho po jeho smrti ve všech možných kritických ohlasech tohoto jeho výroku,“ dodává politický analytik.


 


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tereza Spencerová nad křikem kvůli Vondráčkovi v Moskvě: a to ještě nevíte, co chystá Putin. To bude něco

9:18 Tereza Spencerová nad křikem kvůli Vondráčkovi v Moskvě: a to ještě nevíte, co chystá Putin. To bude něco

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Hysterické reakce, které vyvolala cesta šéfa Sněmovny Vondráčka do R…