Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Františka Bublana, Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Žádná ze stran ukrajinského konfliktu nehodlá ustupovat, sobotní pokus o nové dohody v Minsku skončily neúspěchem, lídři vzbouřenců hodlají dokonce mobilizovat až 100 tisíc nových dobrovolníků a Američané i NATO uvažují o vyzbrojování ukrajinské armády. Jde z obou stran o pokusy zastrašit protivníka a připravit si lepší půdu pro vyjednávání, anebo se máme připravit na ještě tvrdší a krvavější boje, které mohou být po odeznění zimy ještě intenzivnější? Bude se na Ukrajině válčit až do úplného zničení jedné z bojujících stran?
Stará zkušenost z evropských dějin říká, že války začínají a ukončují politici, ale umírají v nich vojáci a nevinní civilisté. Obávám se, že cílem současného znovurozpoutání války na východě Ukrajiny je snaha donutit Rusko, aby do ní vstoupilo jako jedna z válčících stran. Z občanské války, v níž Západ a RF zatím "pouze" podporují materiálně i personálně (instruktoři, žoldáci) své favority, tedy Kyjev a separatisty, se má stát konflikt evropských či dokonce globálních rozměrů. Začínám věřit, že jde skutečně o snahu zahájit krvavý restart globální dluhové ekonomiky.
Šéf ruské nevládní organizace Memorial Alexandr Čerkasov mluvil o tom, že sice ruské vojenské síly jsou zapojeny do bojů, ale z druhé strany, že ukrajinští vojáci záměrně umisťují dělostřelecké baterie doprostřed města a pak se diví, když jsou ostřelováni a přináší to i civilní oběti. OBSE mluví o posunech neoznačených vojenských útvarů na separatistických územích. Jak reálně lze odhadovat přímé zapojení ruských jednotek v konfliktu? A do jaké míry se dá říci, že Kyjev má pod kontrolou své jednotky?
Minulý pátek náčelník ukrajinského generálního štábu jasně řekl, že Ukrajina nebojuje s regulérními jednotkami ruské armády, jen s dobrovolníky nebo žoldnéři s ruským občanstvím. To má současná nesmyslná eskalace občanské války změnit, ukrajinští politici nechtějí válku ukončit, snaží se ji rozšířit na mezinárodní konflikt. Kyjev své jednotky pod kontrolou nemá, ale Moskva může ovlivňovat separatisty také jen do určité míry. A obrovskou roli hrají historické reminiscence, protože současná frontová linie kopíruje tu z roku 1944, takže pro Rusy se znovu opakuje Velká vlastenecká válka. Ruský prezident proto tentokrát nemůže svým telegramem boje zastavit jako v loňském září. O tom teď rozhodují ti, kteří v bojích umírají.
Zdeněk Škromach chce být prezidentem. Podpořili byste ho v 1. kole volby?Anketa
Oficiální vojenské operace Kyjeva jsou vedeny pod označením protiteroristické operace, tedy nikoli jako válka, a díky tomu prý jejich činnost nepodléhá Ženevským konvencím a je tedy povoleno vše a nikoho nelze soudit za válečné zločiny. Jaký je podle vás cíl ukrajinského vedení? Zničit tzv. separatisty i za cenu, že to mimořádně odnese civilní obyvatelstvo? A jak hodnotit přístup USA a EU – může za prodlužování bojů jen Rusko? Co by měl Západ dělat jinak?
Počínání Kyjeva z hlediska mezinárodního práva je absurdní. Na jedné straně celou dobu prohlašují, že válčí s Ruskem a že v žádném případě nejde o občanskou válku. Odhlasovali si v parlamentu, že Ruská federace je agresor, ale nevyhlásili agresorovi válku. Počínání ukrajinské armády a soukromých dobrovolnických praporů již dávno naplnilo definici toho, co se třeba v bývalé Jugoslávii označovalo za válečné zločiny a genocidu. Svou podporou vlády v Kyjevě dává EU i USA najevo, že tyto zločiny schvaluje. A západní politici (včetně našich) chtějí válku, ne mír.
Některé ukrajinské prapory se začínají bouřit proti Kyjevu. Bojovníci z praporu Ajdar, který financuje dněpropetrovský gubernátor Kolomojský, v pondělí demonstrovali před ministerstvem obrany, házeli do oken kameny, pálili na ulici pneumatiky… Jak velké je riziko, že půjde o začarovaný kruh ve smyslu, že pokud by Kyjev přistupoval na mírnější řešení, budou ho radikální skupiny tlačit k dalším bojům a válka může trvat v podstatě nonstop do chvíle, kdy bude mít ještě kdo válčit?
V Kyjevě a Haliči zavládla psychóza podobná té, která kdysi byla v Libanonu. Tam občanská válka skončila teprve tehdy, když se generace, která ji začala, vzájemně vyvraždila. Až poté mohli politici jednat o míru.
Dá se u prezidenta Porošenka a premiéra Jaceňuka přistoupit na dělení „prezident míru“ a „premiér války“, jak to udělal prezident Miloš Zeman? Do jaké míry jsou ukrajinští politici v přístupu k řešení krize na východě jednotní?
Vidím jediný rozdíl mezi prezidentem Porošenkem a premiérem Jaceňukem – Petro Porošenko se zatím nevyjadřuje jako starý nacista. Ukrajinští politici dobře vědí, že v okamžiku, kdy občanská válka skončí civilizovaným způsobem, čeká je soud v Haagu. Takže nepochybně budou sakra jednotní.
Jak si vysvětlit, že Západ obecně na Ukrajině přehlíží mnoho věcí, které mu jinak vadí? A nejde pouze o účast radikálních či fašizujících hnutí a lidí ve vládě či v armádě, ale například o snahu dostat všechny televizní kanály pod kontrolu? Proč podle vás Západ ve snaze uklidnit konflikt neklade Kyjevu podmínky na eliminaci těchto záležitostí, které jsou jinde kritizovány?
Pouze totalitární režim s mnoha fašistickými prvky nakonec půjde do války s Ruskem. Proto jeho sponzoři s USA a EU ho nijak nebrzdí a nekritizují. Bohužel to není jen otázka starého známého dvojího metru.
Už dlouhou dobu se mluví o tom, že je Ukrajina před bankrotem, nemá na plyn, lidé hladoví a často nemají ani teplou vodu. Do toho přichází zprávy o dalším zdražení potravin. Dá se střízlivě říci, jak dlouho se ještě Ukrajina udrží ekonomicky na nohou, a bude vůbec schopna i válčit?
Proto přišla eskalace války na východě už v lednu. Příští dva měsíce budou rozhodující – buď začne další Velká válka v Evropě, nebo se Ukrajina ekonomicky zhroutí a časem změní na konfederaci.
Začalo se uvažovat o dalších protiruských sankcích, ale shoda v EU už není tak jednoduchá jako dříve. Nyní se navíc zcela změnil přístup Řecka, jehož nový premiér Tsipras nastolil vůči Moskvě vstřícnou politiku, a dokonce po svém nástupu do funkce jako jeden z prvních kroků přijal ruského velvyslance. Budou podle vás další sankce či nikoli? A je k jejich vypsání racionální důvod? Za co je nyní třeba Rusko potrestat?
Asi za to, že existuje a nehodlá se vzdát.
Reportér ČT na východní Ukrajině Miroslav Karas nedávno uvedl, že sice na Ukrajině viděl ruskou techniku, ale nikoli ruské vojáky. Podle Karase tam „všichni nenávidí všechny“ a jen tak brzy to neskončí. Západ sice trvá na dodržení mezinárodního práva ve smyslu zachování územní celistvosti Ukrajiny, ale nebylo by nakonec lepší trochu ustoupit? Jak si představit, že lidé, kteří nyní na Donbasu čelí bombardování ukrajinské armády, budou v budoucnu po případném vítězství Kyjeva loajálními a spokojenými občany?
Donbas se po zkušenostech z posledního roku války může stát loajální částí unitární Ukrajiny pouze v případě, že se genocidu jeho obyvatel podaří dotáhnout do konce.
Prezident USA Barack Obama v rozhovoru pro CNN potvrdil, že Spojené státy „zprostředkovaly předání moci na Ukrajině“. Různé informace se o tom objevují už hodně dlouhou dobu, nicméně teď to řekl šéf Bílého domu. Berete to jako řadovou informaci, je to třeba odsuzovat, anebo je to v pořádku a takové věci se dějí normálně? Co si o tom myslíte?
Beru tento jeho výrok jako varování neposlušným evropským zemím, v první řadě Řecku. Také tím chtěl vyostřit vztahy s Ruskem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
