Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Pavla Teličky, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Na 70. výročí osvobození Bratislavy přijal pozvání ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle některých médií „rozdělil Slováky“. Do jaké míry je pravdivé to, že Lavrov byl veřejností přijat a prezidenta Andreje Kisku vypískali?
K dispozici máme řadu videozáznamů, které situaci přesně popisují. Z toho, co jsem viděl, na Kisku lidé křičeli: „Hanba! Zrádce! Nechceme Kisku!“ To je ve slovenských dějinách něco převratného, protože nevím, jestli někdy takto dav křičel na prezidenta. Existuje dost velký předpoklad, že tento trend bude pokračovat. Na Lavrova povolávali: „Lavrov! Rusko.“ Nejdůležitější, co jsem zaslechl, ale bylo: „Nechceme NATO.“
Zmínil jste, že situace může mít pokračování. Jaké?
Stala se zásadní věc. Na Slovensku vzniklo seskupení lidí, kteří se nebojí veřejně podpořit Rusko a jeho politiku. Tito lidé, podotýkám z různých skupin, se ve sváteční den sešli v dost velkém počtu. Sjednotili se v tom, že přišli podpořit Rusko. Myslím si, že odsouzení Kisky bylo spontánní a vyvolal to on sám tím, že přišel samostatně, odmítl klást věnce společně s Lavrovem a předtím se dost útočně vůči Lavrovovi choval, když ho u sebe ráno přijal. Na Slovensku se otevřelo tabu o veřejném odporu proti NATO a veřejné podpoře Ruska, což bude pokračovat. To vidím jako zásadní věc.
Na Slovensku probíhají demonstrace proti umístění stálé základny NATO. Jak moc je reálné, že by Slovensko nabralo jiný než dosavadní geopolitický směr?
V Čechách působí KSČM, která má v programu vzdor proti NATO a základnám. Je parlamentní stranou. Na Slovensku taková strana v parlamentu není. Celý protest, který byl na Slavíně, podle toho, co jsem viděl a četl, podpořila jen mimoparlamentní Komunistická strana Slovenska. Myslím si, že dříve nebo později na Slovensku vznikne nějaké politické seskupení, které bude prosazovat vystoupení z NATO a orientaci Slovenska směrem k Rusku.
Psali jsme:
Podle některých ekonomů Slovensko ale vydělává na členství v Evropské unii i na euru. V hodinové mzdě předstihlo Slovensko Českou republiku. Nebyla by chyba odklánět se teď od Evropy a přimykat k Rusku?
Ekonomové jsou různí. Podívejte se, jaké jsou průměrné platy v Evropě a porovnejte platy v Německu a v Čechách. Pak bude jasné, kdo na kom vydělává. Nemyslím si, že by v této fázi šlo o nějakou změnu směru, důležitější je něco jiného. Evropská unie, celá Evropa vstoupila do válečné doby. Mír v Evropě skončil začátkem války, která se reálně odehrává na Ukrajině a na Blízkém východě. Slovensko je příliš malé, nevyvíjí nějakou samostatnou politiku ani ji nebude nikdy vyvíjet. Jde o to, že možná vzniknou politické síly, které dovolují Slovensku lépe se orientovat a vyhnout se konfrontaci, vyhnout se pozici oblasti, která může být terčem. V tom vidím hlavní úlohu a smysl hnutí proti NATO, které se na Slovensku formuje, aby tu nebyly základny, aby se Slovensko nestalo terčem v situaci, která se v Evropě vyvíjí směrem ke konfrontaci. To samé platí i pro Česko.
Většinová interpretace dění na Ukrajině je, že Rusko napadlo suverénní stát. Pobaltí a Polsko se jednoznačně obávají agrese Ruska. Jak moc ve slovenské společnosti rezonuje zkušenost z roku 1968 a neobávají se Slováci ruské expanze?
Téma ruské expanze je téma mainstreamových médií. Podle mě není na Slovensku účinné a v ruskou expanzi tu věří málokdo. Hrstka lidí na Slovensku, kteří chtějí pochopit to, co se děje na Ukrajině, nemají šanci, protože z českých nebo slovenských médií se to díky americké válečné propagandě nedozví. Realitu mainstream skrývá před obyvatelstvem a neukazuje skutečnost. Kdyby ukázali současný Donbas, kde jsou zničená milionová města, pohled by byl jiný. Stačilo by ukázat jen půl minuty tohoto hororu, ale to nikdo nedovolí. Myslím si, že na Slovensku i v Čechách existuje strach z určité nejistoty, ne z ruské expanze. Jisté je, že Rusko bude muset řešit problém Ukrajiny, protože nemá na vybranou. Jestli to budou lidé vnímat tak, že Rusko útočí na Evropu? To jsou dětské představy, úplně nereálné. Rusko nepotřebuje expandovat nebo na někoho útočit. Útočí se na Rusko.
Značná část veřejnosti ale naopak varuje před ruskou propagandou. Jak byste přesvědčil ty, kteří si myslí, že je u nás dokonce masivně šířená právě ruská propaganda, že nejde o aktivitu ruských tajných služeb nebo iniciativu financovanou z Ruska?
V tomto světě platí to, co ukáží v televizi. Televizní kanály se věnují protiruské propagandě. Zdá se mi dost zábavné mluvit o ruské propagandě, když jde vlastně jen o skupinu lidí, kteří píší něco na webu. Pravdou ale je i to, že událost, jaká se odehrála teď při 70. výročí oslav osvobození, se nedá ignorovat. Největší obavy jsou z toho, že lidé začnou veřejně projevovat své názory na Rusko a Ukrajinu, a to nedokáží ignorovat ani mainstreamová média. Správně se toho obávají, bude to přesně tak. Co se týká tzv. ruské propagandy, kdyby existovaly nějaké důkazy o tom, že z Ruska někdo něco financuje, budou okamžitě ve všech novinách.
Jak hodnotíte politiku Smeru vůči Rusku ve srovnání s českou ČSSD?
Robert Fico se pokouší o geopolitický kompromis. Snaží se být zadobře se všemi a je překvapující, jak se mu to daří. Činnost české ČSSD v této věci vůbec nevidím. Nevidím nějakou linii nebo to, že by se více profilovala. Zaznamenal jsem spíš konflikt prezidenta Miloše Zemana s americkým velvyslancem. V této oblasti se výrazně profiluje právě prezident Zeman jako člověk, který prezentuje své politické myšlení a názory. ČSSD ani jiné strany, ani Babiš se nijak neprojevují v hodnocení zahraniční politiky. Česká politika se zásadně vyhýbá geopolitickým tématům, což představuje jakýsi způsob lavírování, který je pochopitelný a také nevyhnutelný. Fico je ale v této strategii výraznější a úspěšnější. Celkem úspěšně praktikuje diplomatický kompromis a každému z hráčů se snaží vyhovět. Druhá věc je, že tento postoj mu nevydrží věčně. Časem si bude muset vybrat.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
