Co si myslíte o Adrianě Krnáčové?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), Pavla Šafra (z 21.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), , Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Tématem posledních dnů v médiích, ale i často v debatách běžných lidí je chystané projetí vojenského konvoje armády Spojených států z Estonska přes Českou republiku do Německa. Přes veškerou zaznívající kritiku či naopak jasný souhlas a podporu…není to prostě tak, že jde o věc, která je součástí našich spojeneckých závazků v rámci NATO a česká vláda neměla ani možnost souhlas neposkytnout?
Nemyslím si, že jde o součást našich spojeneckých závazků v rámci NATO, protože se jedná čistě o americkou armádu, která kvůli „demonstraci síly a záruk spojenci“ projede po silnicích Českou republikou. Tentokrát se ocitne bota amerického vojáka na půdě ČR. Nic takového však v Severoatlantické smlouvě o 14 krátkých odstavcích, na jejímž základě NATO vzniklo, nenalezneme. Aliance se dovolává ducha Charty OSN, tedy toho, aby se veškeré konflikty řešily primárně diplomatickými prostředky, dokud nebudou všechny vyčerpány – a nikoliv „demonstrací síly“. Americký vojenský konvoj u nás ale onou demonstrací síly bude. Navíc koncem února v rámci vojenské přehlídky v estonském městě Narva americká obrněná vozidla projela jen 300 metrů od ruských hranic, což byla zjevná provokace. Zkusme si hypoteticky představit, že by se něco podobného mohlo v opačném gardu přihodit v oblasti americko-mexických hranic, že by tam projela ruská vojenská kolona. To je samozřejmě čirá utopie.
Z úst některých odpůrců amerického konvoje v této souvislosti zaznívá i otázka samotného členství České republiky v NATO. Pokud jde o zajištění bezpečnosti našeho státu, má vůbec země naší rozlohy jinou možnost, než být součástí Severoatlantické aliance? Existuje nějaká alternativa?
To je celkem těžká otázka, alespoň pro mě. Osobně si myslím, že NATO je globální teroristická organizace. Vzpomeňme například na tzv. operaci Gladio během studené války v západní Evropě. Všichni mluví o terorismu ultralevice, například Frakce Rudé Armády v západním Německu, nicméně teroristické aktivity v rámci Gladia, které spadaly pod NATO, byly daleko závažnější. Nemusíme zmiňovat notoricky známé zločiny aliance v Srbsku, Afghánistánu, Iráku, Libyi a jinde. Rád bych věřil tomu, že by Česká republika mohla fungovat mimo alianci – jako neutrální Švýcarsko například – ale co se týče reality, nevím, jakým způsobem bychom toho mohli docílit.
V souvislosti s chystanými demonstracemi a protesty se objevila varování, že by účastníci takových akcí nemuseli skončit dobře. Například Armádní noviny v jednom z článků píší o tom, že i plánování nějakého odporu vůči konvoji na internetu může být považováno za sabotáž či rozvracení republiky. Doporučil byste tedy občanům, kteří s tím nesouhlasí, aby se k tomu raději nevyjadřovali a zůstali doma?
Sám jsem některé pasáže z článku, který máte na mysli, citoval ve svém textu, který vyšel na webu Altpress. Je to naprosto absurdní. V onom článku také stojí, že pouhé šíření internetových petic či zakládání FB stránek vyzývajících k protestům proti americké koloně by případně mohlo skončit kriminálním postihem. Pokud je tomu skutečně tak, kde je rozdíl mezi normalizací a dneškem, když jsou zastrašováni lidé, kteří mají legitimní právo na protest? Ano, myslím, že bychom se měli zúčastnit protestů v hojném počtu, sám bych rád navštívil demonstraci pořádanou, tuším 28. března, iniciativou Ne základnám.
Karel Schwarzenberg míní, že by bylo dobře, kdyby vojáci USA v naší zemi zůstali. Poslanec jeho TOP 09 František Laudát uvedl totéž s dovětkem, že z Kremlu přichází mráz a stejně tak Helena Langšádlová řekla, že by to zvýšilo bezpečnost ČR… Co byste jim vzkázal?
Vzkázal bych jim, že je to spíše naopak. Česká republika by se kvůli trvalé přítomnosti amerických vojáků mohla stát atraktivním cílem třeba různých káidistických skupin či džihádistů z Islámského státu. Takže bezpečnost státu by byla s velkou pravděpodobností ohrožena. Navíc mám za to, že by se proti jejich přítomnosti časem zvedl domácí odpor, už jen kvůli tomu, že by tito vojáci mohli být vůči právnímu řádu ČR imunní, jak ukazují příklady například z Itálie nebo Japonska, kde se nejeden americký voják dopouští závažných trestných činů.
Podle poslankyně Langšádlové navíc v českých médiích i politice působí mnoho ruských agentů nebo těch, kteří slouží ruským mocenským zájmům, a dokonce se za to prý berou peníze a jsou tedy vlastizrádci. Co si o tom myslíte? A pokud to tak je, proč s tím bezpečnostní složky státu nic nedělají?
Názorným příkladem toho, že existence ruských špionů u nás je nafouklá bublina, budiž takzvaná kauza Vyvadil, kterou se nyní baví celý internet. Vyvadil a jeho věrní sedli na nepříliš sofistikovanou lest několika provokatérů, což je dle mého soudu jasný signál toho, že s ruskými špiony, byť zde bezesporu nějací operují, to nebude vůbec tak žhavé. Poslední věc, kterou by si Kreml přál, je mít na výplatní pásce tak neschopné špiony, jako je pan Vyvadil a jeho věrní.
Oficiálním argumentem, proč se konvoj nepřesouvá po železnici, ale přímo, je podpora spojenců v Evropě ze strany USA a demonstrace síly či připravenosti vůči Rusku. Europoslanec Miloslav Ransdorf ale soudí, že jde o demonstraci síly nikoli vůči Rusku, ale vůči Čechům, aby si uvědomili, koho mají poslouchat. Není to přehnané?
Tady bych s panem Ransdorfem souhlasil jen částečně. Určitě jde o demonstraci síly určenou především Rusům pod hlavičkou operace Atlantic Resolve (jde o konfrontační reakci Obamovy administrativy na ruské vměšování do konfliktu na Ukrajině), jak ukazují provokativní americké konvoje v již zmíněném estonském městě Narvě a loni v listopadu v lotyšské metropoli Riga, ale v menší míře i nám. U nás panuje poněkud nepochopitelná představa, že jsme rovnocennými spojenci Spojených států, nicméně naše vlastní dějiny nás učí, jak to s onou rovnocenností doopravdy je, když dojde na lámání chleba. Spojené státy nás, jako celou řadu dalších nepříliš významných zemí, berou jako poslušné vazaly, kteří jsou tu od toho, aby splnili to, co se jim zadá. Opět bychom se mohli rozhovořit o konkrétních případech.
Fotogalerie: - Zeman v Libereckém kraji
Publicista a pedagog Tomáš Klvaňa nedávno psal o výrazném vlivu ruské propagandy u nás s tím, že jí dávají prostor i „bojácná“ veřejnoprávní média a celá země se odchyluje od západní orientace, což je politikům buď jedno, anebo se na tom přímo podílí. Co o tom soudíte?
Pokud zde někdo šíří proruskou propagandu, tak jsou to myslím mainstreamová média, která svou marně zakrývanou a veskrze primitivní rusofobií s vysokou účinností vhání spoustu lidí do otevřené náruče ruského prezidenta Putina. Neřekl bych, že by se celá země výrazně odchylovala od západní orientace, to by pan Klvaňa, jehož pracovní náplní bylo přesvědčovat lidi, aby se stali závislými na smrtelně nebezpečné droze, musel dokázat nějakými důvěryhodnými studiemi či odkazy. Politická reprezentace země, včetně prezidenta Zemana, zůstává oběma nohama zakotvena v západních civilizačních a politických strukturách. Jsme přece v Evropské unii a NATO.
Novinář Jan Macháček se opatrně vyslovuje pro to, aby v rámci omezení ruské propagandy mohlo docházet v podstatě k jistému omezování svobody slova. V takovém názoru není jediný. Prý jde především o to, že „ruské lži“ mohou ohrožovat naši svobodu a demokracii, nebezpečně ovlivňovat lidi apod. Je nutné, třeba v malé a kontrolované míře, omezit svobodu slova v zájmu „obrany před ruskou propagandou“?
Ano, to je velice nebezpečné. Samozřejmě, že omezování svobody slova, již paradoxně ti, kteří by ji dnes rádi redukovali, vynášeli do nebes jako základní pilíř západní civilizace, je nepřípustná. Zatímco v české kotlince zuří informační válka, která se rozhořela s konfliktem na Ukrajině, objevují se vskutku bizarní názory. Jen bych připomenul, co v České televizi uvedl liberální intelektuál Martin C. Putna, a to, že lidé, kteří zde šíří prokremelskou propagandu, by měli být označeni za zrádce a postaveni před soud. To už silně zavání honem na čarodějnice u nás v 50. letech minulého století. Naštěstí se pohybujeme jen v rétorické rovině. Protiruská hysterie testuje míru soudnosti, či spíše nesoudnosti pražské novinářské kavárny, a to není všem dnům konec.
Koncem minulého týdne v rozhovoru pro ParlmanetníListy.cz již zmiňovaný Tomáš Klvaňa řekl, že v květnu 1945 tehdejší Československo Rudá armáda dobyla, že nešlo o osvobození (později své výroky podrobně odůvodnil ZDE). Podobně před časem mluvil ukrajinský premiér Jaceňuk, když hovořil o „sovětské agresi na Ukrajině a v Německu“. Co o tom soudíte? Jakou optikou bychom na tehdejší události měli nahlížet?
Přestože se Rudá armáda dopouštěla řady zvěrstev, ostatně jako všechny strany zapojené do 2. světové války, šlo o legitimní odpověď na nacistickou agresi. I podle dnešních mezinárodních regulí měla Moskva právo na vojenskou obranu před cizím agresorem. Sovětský svaz, byť byl v té době ovládán skutečným monstrem v podobě Stalina, se na porážce nacismu v Evropě a japonského fašismu v Asii podílel největší měrou. Padlo 20 milionů Rusů a občanů dalších národností tehdejšího SSSR; je tedy krajně vulgární a naprosto ahistorické tvrdit, že šlo o „dobytí“ Československa. Navíc premiér Jaceňuk se asi nezmiňoval o naprosto ukrutných zločinech spáchaných ukrajinskými oddíly tehdy spolupracujícími s nacisty na civilistech. Jeho slova proto nemohu brát vážně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
