Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila,Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Evropští státníci si v neděli v Kyjevě připomínali rok od událostí na Majdanu, kdy byl svržen prezident Viktor Janukovyč. Akce se účastnil i český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, o jehož účasti se spekulovalo s ohledem na to, zda mu to premiér povolí kvůli blížícímu se sjezdu ČSSD a možné škodě, kterou by to mohlo napáchat u spíše proruského křídla strany. Co o té akci soudíte? A byla Zaorálkova účast v pořádku?
Myslím si, že Zaorálek byl v podstatě obětní beránek. V oslavách ročního výročí Majdanu nenacházím žádný smysl. Tamější vládní činitelé to měli minimálně přejít ve vší tichosti. Byl to pochod nad rakvemi tisíců mrtvých, byl to pochod „důstojnosti“, kdy krátce předtím ukrajinská oficiální i neoficiální armáda utrpěla porážku. Byl to pochod za situace, kdy je ukrajinská ekonomika zhroucená, země zbídačená a východ země je zničen. Pokládám to za úžasné panoptikum a tím, že se tam sjeli někteří významní státníci, to pokládám za důkaz toho, že představitelé Evropské unie ani za této situace nejsou schopni uznat realitu a pokusit se aspoň čestným způsobem z toho vycouvat.
Celé to považuji za absurdní. Z toho důvodu tam určitě nechtěl jet premiér, tak tam poslal ministra zahraničí. Pana Zaorálka sleduji a jako ministra zahraničních věcí ho nehodnotím dobře. Zklamala mě jeho politika z pohledu, jakou stranu on reprezentuje, tzn. sociální demokracii. Rozuměl bych tomu, kdyby takové postoje jako ministr prosazoval Karel Schwarzenberg. V sociální demokracii jsou na toto téma rozporuplné reakce. Třeba významný sociální demokrat Jaroslav Foldyna se k tomu, jak má ve zvyku, postavil čelem a jasně řekl, že kdyby byl v Zaorálkově roli, nejel by tam. Sečteno podtrženo, ta akce v Kyjevě vůbec nebyla důstojná, byla umělá, přetažená, za hranou a normální lidi tomu asi moc nerozumí.
Jak v obecné rovině hodnotíte Lubomíra Zaorálka coby ministra zahraničí za ČSSD? Jak jste sám zmínil, některými spolustraníky je dlouhodobě ostře kritizován za přístup k Ukrajině a Rusku…
Lubomír Zaorálek se během druhých minských rozhovorů pokusil ztlumit tu jestřábí politiku, na což měl asi skutečně vliv blížící se sjezd ČSSD, ale moje hodnocení je celkem jednoduché. Zaorálek bohužel předvedl jestřábí politiku, tedy volné pokračování politiky Karla Schwarzenberga. Jsem si jist, že to poškodilo sociální demokracii a jsem si jist, že jí to ubere hlasy. Budu sledovat i to, jakým způsobem on dopadne na sjezdu ČSSD. Pro tu stranu by bylo velmi dobře, kdyby neuspěl. Pokud uspěje, bude to špatný signál konzistentním voličům sociální demokracie.
Zahraniční politika Lubomíra Zaorálka bohužel vychází vstříc tvrdému křídlu v Evropské unii, které má blízko ke strukturám velení NATO a je velmi blízká těm jestřábím kruhům z Washingtonu. Nezaznamenal jsem jediný pokus (ať už jakýkoli) odklonění od této politiky. Věřil jsem, že když bude v nové vládě ministr zahraničí z ČSSD, dá se tomu nějaká rozumná tvář, ale nic takového se nestalo. Žádný odklon od toho, co předtím dělal Schwarzenberg, se nekonal.
Jak jste vnímal způsob, jakým o té nedělní kyjevské akci referovala česká média? A na Václavském náměstí v Praze se k tomu také konala připomínková akce (například s účastí Jaromíra Štětiny), kde bylo podle ČT asi 150 lidí a Česká televize z toho dokonce živě přenášela.
Když se na Klárově 17. listopadu demonstrovalo na podporu prezidenta republiky, bylo nás tam pět set a Česká televize z toho udělala několik desítek lidí a přímý vstup tam nebyl ani jeden… To jen srovnávám.
Způsob podávání zpráv a informování ze strany České televize už je delší dobu za hranou. ČT naprosto neplní svoji veřejnoprávní funkci, která jest, že má podávat objektivní a vyvážené informace. To už je dávno pryč. Mám připravenou senátní novelu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích, kterou teď budu předkládat. Podle ohlasů svých sympatizantů jsem si jist, že Česká televize podceňuje současnou situaci. Nespokojenost je docela masivní. Nemám možnost sledovat slovenskou televizi, ale podle lidí, kteří ji sledují, ten rozdíl analyzují jako nesrovnatelný.
Nějaké analýzy zpravodajství České televize už byly provedeny a ty říkají, že protiruských zpráv je tam přes sedmdesát procent, neutrálních asi patnáct procent a v tom nepatrném zbytku se tu a tam objeví opačné zprávy. Takže skutečnost, že v neděli věnovali takovou pozornost zběsilému Štětinovi a pár lidem a pak to ještě redakčně zdůrazňovali, svědčí o naprosté jednostrannosti televize.
Jistě jste zaznamenal nedávné zasedání Rady ČT, kde se člen rady Jankovec ukecl a sdělil, že Evropská komise má určitá doporučení pro Českou televizi a ta se tím musí řídit. Silně mi to připomnělo doby před listopadem 1989, kdy Moskva také dávala tehdejšímu šéfovi Československé televize Zelenkovi nějaká doporučení a on je aktivně rozvíjel. Teď je to stejné, jen jsme otočeni na druhou světovou stranu. Česká televize je za hranou, naprosto neplní svoji funkci, je neobjektivní a zcela záměrně, konkrétně k Ukrajině a Rusku, zkresluje informace a protlačuje pouze jeden proud, který je antiruský.
V českém prostředí se začínají množit často výstražné názory varující před ruskou hrozbou pro svět, pro Evropu. Komentátoři jako Šafaříková, Šafr či poslanec Gabal mluví o rusizaci Česka a jeho příklonu k Rusku s tím, že velká média se tomu podřizují a nikdo na to neupozorňuje. Je to reálná hrozba? Jak se na to díváte?
Metody těch kritiků jsou primitivní. To je metoda obecného tvrzení, která se opírá o to, že máme negativní zkušenost z roku 1968, kdy nejen Rusové nebo Sověti, ale mimo Rumunska tu byla vojska všech států Varšavské smlouvy. Jsou to obecná tvrzení, bez analýz a dokladů. A nic takového ani mít nemohou, protože pokud by si analýzy udělali, došli by k opačnému závěru. Naprosto jednoznačně tady převládají protiruské postoje. A že prezident republiky, jako bohudíky jediná hlava státu z EU, se na Ukrajinu a Rusko dovede podívat objektivně, samozřejmě to nezapadá do klišé protiruské politiky a je terčem těchto útoků.
Fotogalerie: - Kříže pod sochou sv. Václava
Oni něco tvrdí, ale nejsou schopni to absolutně ničím podložit. Já už mám nějaký rok za sebou a mohu srovnávat, takže mi to připadá jako ve starém režimu. To se objevovaly podobné „argumenty“, jen na opačnou stranu ve smyslu „západních imperialistů“, od kterých nepřijde nic dobrého. Dnes je to stejné, ale otočené směrem na východ. Bez argumentů.
Co současná situace Ukrajiny? Politická, hospodářská v kontextu nutné finanční podpory ze Západu, deklarovaná integrace s EU… V jakém stavu ta země je?
Ukrajina je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory, které se nenávidí, a nikdo na tom už nic nezmění. Možná by se to mohlo za určitého vývoje smazat během jedné dvou generací, ale kořeny nenávisti tam už zůstanou. Země je rozpolcená a bez ohledu na to, jestli bude nebo nebude příměří, stejně to bude ve stručnosti tak, jako by tam stála Berlínská zeď. Fungovat to nebude. Přitom východ je pro celou Ukrajinu energeticky nenahraditelný, je to základna těžkého průmyslu a základna energetiky. Ukrajina tuto opěrnou nohu mnoho a mnoho let nebude mít.
Za další, Ukrajina je hospodářsky na dně. Rok od Majdanu mimo jiné přinesl to, že se hřivna třikrát znehodnocovala. Kurz se za jediný rok zvýšil z 8 hřiven za dolar na 27 hřiven za dolar. Takže země je naprosto ekonomicky na pokraji kolapsu a teď je v kleštích, protože nemá-li ekonomicky zkolabovat, potřebuje masivní injekce Mezinárodního měnového fondu, který je samozřejmě s radostí připraven podle tradičního scénáře a nadiktuje si podmínky tzv. reforem, které, bude-li Ukrajina peníze chtít, bude muset splnit.
Už dnes je znám údaj Národní banky Ukrajiny, že v souladu s programem MMF je v plánu velké navýšení poplatků pro obyvatelstvo. Plyn by se měl navýšit o 280 procent, teplo o 66 procent a jen toto přinese meziroční nárůst inflace o 25 procent. Takže Ukrajina je nejen rozdělená na dva nepřátelské celky, ale vedle toho bude dál pokračovat propad ekonomiky.
Třetí faktor je, že během roku nastal velký pohyb a výrazným způsobem se zúžil počet oligarchů, kteří zemi ovládají a vysávají a kradou peníze bez ohledu na stav, v jakém se země nachází. Bylo tam devět oligarchů, v současné době spolu bojují už jenom dva. Je to současný prezident Petro Porošenko, který v rozporu se svým slibem žádné svoje majetky neprodal, a proti němu stojí Ihor Kolomojskij. Tito dva bojují o vliv.
Umíte střílet ze střelné zbraně?Anketa
Čtvrtý faktor je výrazné oživení neofašistických struktur, například Pravý sektor. Ten se nespokojí s žádným mírem a zrovna na středu připravují pochod v Kyjevě, při kterém chtějí vládu a prezidenta obvinit z vlastizrady. Odhaduji, že začnou časem nepokoje i na západní Ukrajině bez ohledu na to, jestli se na východě podaří udržet příměří. Vychází mi z toho naprostý rozvrat té země.
Poslední dobou jsou vidět značné rozpory v přístupu k ukrajinské krizi mezi Spojenými státy a Evropskou unií, respektive některými evropskými státníky. Jaké jsou podle vás cíle USA na Ukrajině v kontextu vztahů Ukrajiny s Ruskem a EU?
Takových cílů je hodně. Jeden z těch velkých motivů, proč se USA tak aktivním způsobem věnovaly Ukrajině (zejména vojenští inspektoři nebo to, že na ukrajinském ministerstvu vnitra jsou kanceláře CIA), bylo pomocí ukrajinské krize dospět do stavu oddělení Evropské unie od Ruska. Z toho důvodu, aby prostor v EU zaujaly Spojené státy samy. Ony žijí v prostředí astronomického státního dluhu, který se vymkl, a normálními prostředky nejde řešit. Nejsem ekonom, ale nad vodou je drží jen to, že dolar je světové platidlo a svět si nemůže dovolit ho odstavit.
Dalším cílem je nesporně posunout hranice NATO dál na východ, což je v hrubém rozporu s Pařížskými dohodami, tuším z roku 1990, kdy se hroutil bipolární svět, skončila železná opona a Gorbačovovi bylo slíbeno, že NATO zůstane ve svých stávajících hranicích a dál nepůjde. Bylo to porušeno už tím, že se NATO rozšířilo do pobaltských republik a teď je cílem jeho rozšíření až na Ukrajinu.
USA toho mnoho co ztratit nemají, protože jsou kdesi za oceánem a Evropskou unii používají jako beranidlo ve své politice. Tím, kdo to odnese, nebudou Spojené státy, ale Evropská unie, protože pokud se obchod zpřetrhá, půjde o vážné narušení ekonomické stability. Jestli je EU významně závislá na ruských energetických zdrojích a dává se s nimi do tohoto křížku, samozřejmě to přinese významné zvýšení nákladů evropské ekonomiky, protože bude nutné ty zdroje zabezpečit někde jinde a určitě nebudou levnější.
Jakým způsobem oproti tomu nahlížíte na Rusko, respektive prezidenta Vladimira Putina a jeho cíle?
Nejdříve hypotetickou představou. Jak by to asi dopadlo, kdyby místo Putina v Kremlu seděl ožralý Jelcin. Myslím si, že by už dávno možná byla válka. Putin je v situaci, kdy se ho Spojené státy snaží dostat na kolena, EU je určitý nástroj této politiky. Vladimir Putin převzal zemi ve velkém hospodářském sestupu a jako zodpovědný politik a prezident si vytyčil vývoj obrátit. Nemůže si dovolit koukat, až budou celé hranice Ruska obklíčené Severoatlantickou aliancí, nemůže si dovolit koukat na to, až by byla odříznutá černomořská flotila a nemůže si dovolit koukat se na to, že byla doba, kdy měli Rusové na východě Ukrajiny zakázáno mluvit rusky (ten zákon podle mě nastartoval separatisty). Putin dělá aktivní politiku a pro mě existuje jedno měřítko. A sice to, že za tímto člověkem v současné době stojí zhruba 85 procent Rusů. To je něco neuvěřitelného a znamená to, že bude Putin mít pravdu.
Nedávno jsem měl možnost mluvit s člověkem, který v Moskvě zastupuje nějaké české podniky, a ten je přesvědčen, že pokud přijdou další sankce, Putin bude mít absolutní podporu, překročí to 90 procent. A řekl mi jednu věc, že lidé, kteří dříve Putina nevolili a dnes za ním stojí, nenávidí ty, kteří sankce spouští. Takže se tady znovu rodí nová železná opona. Důsledky toho celého budou nedozírné.
A abych přesně odpověděl na vaši otázku, Putin dělá politiku, ke které je donucen. A podle mě to dělá docela rezervovaným způsobem. Mohl by na to jít i jinak. Zkusme si představit 30 let nazpět, kdyby se třeba Brežněv pokusil pozvat Kubu do Varšavské smlouvy. Zkusme si představit, co by se dělo. Když byla v šedesátých letech karibská krize, svět byl na pokraji třetí světové války, a to šlo „jen“ proto, že si tam Rusové za Chruščova chtěli udělat vojenskou základnu. A tady je dnes Rusko obkličováno ze všech stran, cílem bylo i odstřihnutí černomořské flotily a Putinovi tedy vůbec nic jiného nezbývalo, a jak jsem řekl, ruský prezident jedná v rámci situace docela zdrženlivým způsobem. A pokud jde o Krym, pamatuji se, když se Srbsku odňalo Kosovo a bylo to podpořeno vojenskou akcí ze vzduchu a bez svolení Rady bezpečnosti OSN, takže nic nového pod sluncem, to už tady bylo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
