Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Michaela Romancova (z 20. 4.) + (ze 7. 1.) (+ z 20. 8.),  Zdeny Mašínové (z 15. 4.) + (z 27. 3.), Jiřího Zlatušky (z 18. 4.) + (z 8. 4.),  (+ ze 21. 2.), Miroslavy Němcové (z 15. 4.) + (ze 26. 3.), Jaroslava Hutky (z 18. 4.) + (ze 31. 3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11. 4.), Jana Bartoška (z 12. 4.), Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7. 4.) (ze 4. 3.) + (ze 14. 1.)  (+ 8. 12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30. 3.)+ (z 21. 3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24. 3.) +  (ze 14. 2.) + (z 30. 1.), (z 3. 10.) + (ze 14. 8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22. 3.), německého velvyslance, Tomáše Klvani (z 20. 3.)+ (z 12. 3.), Luďka Niedermayera (z 20. 3.), Martina Bursíka (ze 17. 3.) (+ z 4. 2.) + (z 2. 12.) (+ z 6. 10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16. 3.) (+ z 28. 1),  Miroslava Kalouska (z 11. 3.) + (ze 17. 2.) + ( z 6. 1.) (+ z 3. 12 + z 2. 10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3. 3.) +(+ 19. 11.) (+ 21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27. 2.) + (z 12. 2.) + (z 26. 1.) (+ ze 14. 1.), Michaela Kocába (z 25. 2.) + (z 3. 12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23. 2.) + (ze 13. 2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22. 2) + (4. 9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12. 2.)  (+ z 11. 12), Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (z 21. 11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25. 1.) (+ z 15. 1.) + (z 27. 8.),  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14. 12.) (+ 22. 7.), Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22. 8. + z 1. 9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Podle Karaganova byly Spojené státy na vrcholu moci na počátku tohoto tisíciletí. Neúspěšné vojenské operace v Iráku, Afghánistánu a následná ekonomická krize však prý způsobily, že pozice Spojených států v celosvětovém měřítku oslabila. Jak konstatuje Karaganov, výsadní postavení Západu ve světě se mezi lety 2002 až 2012 zhroutilo. „Současný model světového řádu a liberálního kapitalismu přestal být atraktivní a lidé začali objevovat alternativní model, jehož představitelem je Čína. Západ udělal strategickou chybu, když nepochopil, že model západní demokracie není možné aplikovat pro celý svět. Některé země totiž chtějí jít svojí vlastní cestou,“ konstatuje Karaganov, který byl mimo jiné v minulosti členem mezinárodního poradního sboru UniCredit Group či Ruské akademie věd. Kromě dřívější poradenské činnosti pro Borise Jelcina a Vladimira Putina je rovněž konzultantem několika velkých ruských bank a společností. Je také autorem mnoha publikací zabývajících se ekonomií, zahraniční politikou a národní bezpečnostní strategií.