Lehání si přes cestu, ,,Ami go home", zatýkání. Profesor Krejčí tuší bouři kolem konvoje USA. A také kvůli...

17.03.2015 4:47

ROZHOVOR Politolog Oskar Krejčí nepovažuje průjezd amerického konvoje přes ČR za dobrý nápad. Můžeme prý očekávat, že někoho napadne vyhrožovat zaminovanými mosty, lehat si na cestu nebo psát na zdi "Ami go home". "Na druhé straně barikády jistě někdo vymyslí, že by bylo dobré každého, kdo se vyjádří protiamericky, internovat, aby nebyl pokažen dojem z vítání dočasného pobytu amerických vojsk,“ uvedl. Vyjádřil se také k ruským manévrům, Zemanově cestě do Moskvy či k plánům EU, která chce podporou svobody médií čelit ruské propagandě.

Lehání si přes cestu, ,,Ami go home", zatýkání. Profesor Krejčí tuší bouři kolem konvoje USA. A také kvůli...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Oskar Krejčí

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina Bursíka (ze 17.2.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Tomáše Klvani, Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka LaudátaPavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana StránskéhoKarla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaMiroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyKarla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Johna BokaMaji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, či Jana Vidíma

Jak hodnotíte fakt, že americká armáda vyšle obrněný konvoj, který pojede z Pobaltí přes Polsko a Českou republiku do Německa? A co očekáváte od české veřejnosti? S jakými reakcemi můžeme počítat?

Především nerozumím zvolenému směru konvoje. Kdybych byl zlomyslný, řekl bych, že spanilá jízda z Estonska do Německa se dá vnímat jako nácvik ústupu. Několika set obrněnců se samozřejmě Rusko nelekne, ale českou společnost to výrazně zjitří. Otázkou je, proč vlastně Američané dospěli k názoru, že něco takového Česká republika potřebuje. Nabízí se vysvětlení, že je třeba občas ukázat, kdo je v kraji pánem. Asi to ale bude složitější. Velká část postsocialistických elit ve východní Evropě, hlavně v Pobaltí a v Polsku, dramaticky dává najevo své obavy z Ruska. Tím na sebe upozorňuje, činí se důležitou výspou demokracie a Západu. A dává své existenci smysl. Česká politická elita to dělá jen z menší části. Na druhé straně se tu ale neobjeví nikdo, kdo by řekl: Prosím vás, nedělejte to. Země Koruny české nemají rády říšská vojska. Pokaždé, když se tu objeví, je s tím velký problém.

Samozřejmě průjezdu konvoje přes naše území se nedá zabránit. Těch našich dvacet tanků s tím nic nenadělá. Obecně ale platí, že rozštěpení společnosti bude tak velké, že můžeme čekat, že někoho napadne vyhrožovat zaminovanými mosty, lehat si na cestu a psát na zdi „Ami go home“. Na druhé straně barikády jistě někdo vymyslí, že by bylo dobré každého, kdo se vyjádří protiamericky, internovat, aby nebyl pokažen dojem z vítání dočasného pobytu amerických vojsk. Očekávat se dají recepce pro velitelský sbor a ty by neměl nikdo narušit.

Za sebe mohu říct, že průjezd konvoje pokládám za velmi nedobrý nápad. Nebojím se ale ani amerických ani ruských tanků. Bát se začnu, když po sobě ruské a americké tanky začnou střílet.

Vláda včera s průjezdem amerického vojenského konvoje přes české území souhlasila. Není to logický krok vzhledem k našemu členství a závazkům v NATO? Nebo měla snad vláda záměr USA odmítnout?

Na to by si netroufla. Tyto záležitosti jsou veřejně odsouhlaseny až poté, co se dohodnou v zákulisí. Jestli to měla odmítnout, měla tak učinit před čtrnácti dny nebo před měsícem, když s tím nějaký polní velitel přišel.

Myslím, že velmi špatnou práci odvádí americká ambasáda v Praze, protože ta měla upozornit na negativní dopady této misionářské činnosti. Je to stejné jako v době zjitřené atmosféry kolem radaru, kdy Zbigniew Brzezinski (americký politolog a bývalý poradce amerických prezidentů – pozn. red.) v České televizi tvrdil, že Češi si ten radar přejí. Domnívám se, že bylo pod jeho rozlišovací schopnosti vědět, že si většina české veřejnosti radar nepřeje. A že se dnes necítí být ohroženi Rusy. Opakuji: nebyl to dobrý nápad a je hrubou chybou velvyslanectví USA, že na to Washington neupozornilo.

Ruský prezident nařídil bleskovou prověrku bojeschopnosti vojsk ruské Severní flotily. Do manévrů se podle ruského ministerstva obrany zapojí 40 tisíc vojáků, přes 40 bitevních lodí a 15 ponorek. Je to reakce na manévry v Pobaltí? A schyluje se podle vás k nějakému většímu konfliktu?

Takováto rozhodnutí jsou plánována dlouho dopředu, jsou s nimi spojeny obrovské finanční náklady. Musíte zvažovat logistiku. Takže tato ruská akce je dlouhodobě připravovaná a nesouvisí s konvojem. Načasování možná Rusové urychlili, ale ani několik set amerických obrněnců mířících na západ, ani  40 tisíc ruských vojáků mířících na sever, v nejbližších měsících naštěstí válku nevyvolá.

Prezident Zeman pojede v květnu do Moskvy na oslavu 70. výročí konce 2. světové války. Podle dosavadních informací se má vojenské přehlídky v Moskvě dne 9. května zúčastnit i vůdce Severní Koreje Kim Čong-un. Nikdo z evropských nejvyšších státníků svou účast zatím nepotvrdil. Nebylo by vhodnější vyjádřit úctu padlým vojákům položením věnce u zdi v Kremlu o den později, jak to má v plánu například německá kancléřka Angela Merkelová? Jak to jde dohromady s postoji vlády v ukrajinské krizi?

To, že je česká politická elita rozdělena nejen v názorech na Ukrajinu, ale na zahraniční politiku obecně, není nic nového. Funguje to tak celých pětadvacet let. V tom problém nevidím. Já za sebe pokládám sedmdesáté výročí za velmi významný svátek. Možná je to poslední šance pozdravit veterány, kterým náš národ vděčí za přežití. Myslím, že německá kancléřka je v trochu jiném postavení než my.

Pokud jde o Kim Čong-una, zatím je naděje, že přijede i jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje. Vždyť Korejci z jihu i ze severu bojovali a umírali po boku Spojenců proti japonským militaristům. Je tedy možné, a já v to upřímně řečeno doufám, že se tudíž v Moskvě setkají nejvyšší představitelé Severní a Jižní Koreje. A pokusí se změnit atmosféru na Korejském poloostrově směrem k rozumným dohodám.

Evropská unie chce plán, jak podporou svobody médií čelit ruské propagandě. Přitom není jasné, jak přesně postupovat. Diplomaté však zdůrazňují, že na propagandu z Východu nemůže Evropa odpovídat propagandou vlastní. Co si o tom myslíte? Nepřipomíná to studenou válku a podporu vysílání stanic jako Svobodná Evropa či Hlas Ameriky?

Představitelé Evropské unie si zvykli na mainstreamová média a na to, že existuje jen jedna svatá pravda. Jakmile má někdo trochu jiný názor, jde o propagandu. Mluví se o tom, že by se měla zřídit rusky mluvící televize, která těm nešťastníkům na Východě konečně sdělí, co se kolem nich děje. Proboha, ale takováto stanice už dávno existuje – televizní kanál Euronews vysílá v ruštině a je dostupný na celém území Ruské federace, přinejmenším na internetu. V Česku ale chybí alternativa kromě některých internetových portálů a individuálních výkřiků. Solidní vysílání, které by se odlišilo od tupého zpravodajství ČT, tady chybí. A nezapomeňte: Jakmile někdo řekne, že se z moci úřední chystá čelit propagandě, tak vyhrožuje, že zavede cenzuru.

Už se u nás objevují hlasy požadující určité omezení svobody slova v zájmu obrany před ruskou propagandou. Souhlasí s tím třeba komentátor Českého rozhlasu a někdejší diplomat Alexander Tolčinský a řada dalších.

Bývaly doby, kdy novináři měli informovat. Teď se po nich chce, aby vedli válku. Samozřejmě, že někteří mají občas i vlastní názory. Pak je to ale vlastníky svaté pravdy pokládáno za propagandu, protože nejsou v linii. Je to absurdní. Jde jen o projev úpadku západní novinařiny a politické kultury.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko obvinil Rusko z porušování příměří na východě Ukrajiny a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly. Z ruské strany se podle něj denně střílí, často víc než šedesátkrát za den. Celkem bylo prý příměří porušeno v 1100 případech. Co k tomu lze říci?

Porošenko je v nesmírně obtížné situaci. On jako spoluautor minských úmluv je na domácí scéně řadou vlastních lidí obviňován ze zrady. Každý kompromis fanatici pokládají za zradu. Porošenko tak musí velmi složitě manévrovat, aby přivedl Ukrajinu k tomu, k čemu se zavázala. Například k vytvoření podmínek pro autonomii východních a pravděpodobně i jižních oblastí. To, že to není schopen v současné chvíli prosadit, je porušení minských dohod a mimo jiné výsledek oné velmi komplikované situace. Není mu co závidět.

Pokud jde o obviňování ze střelby, někteří separatisté tam pravděpodobně střílí, tak jako někteří příslušníci gard a ukrajinské armády. Při podpisu takových dohod, jako jsou ty minské, se musí počítat s tím, že je někdo bude porušovat. Od toho tu jsou diplomaté, OBSE, aby tuto situaci nějakým způsobem vrátila zpět do koridoru mírových jednání. Zásadní změnou ale je, že se střílí ze samopalů, ne z těžkých raketometů do center měst. A to, že se z linie fronty stáhly těžké zbraně, že byli vyměněni zajatci, že se začíná dodávat uhlí z Donbasu do západních částí Ukrajiny a podobně.

Měla by Evropa reagovat dalšími sankcemi?

Tato rétorika, zaznívající hlavně z Washingtonu, které se Brusel zatím jen bohužel přizpůsobuje, je „kouzelná“. A co když dohody z Minsku nedodržuje Kyjev? To budou zavádět sankce vůči Kyjevu? Rusko nemá zájem na prodlužování války, protože dobře ví, že tato válka je v této podobě nevyhratelná. Na druhé straně vidíme, že ekonomická situace Ukrajiny je tak úděsná, že je potřeba mír. To podstatně lépe chápe Berlín než Washington. A chcete-li mír na Ukrajině, chcete-li zastavit ekonomický propad Ukrajiny, musíte udělat nové dohody s Ruskem. Těch nedosáhnete žádnými sankcemi. To prostě nejde. Rusko sankcemi k ničemu nepřinutíte. Je třeba hledat funkční kompromis. Funkční v tom smyslu, že je nedokonalý, že bude překonán dalšími kompromisy. Je třeba vrátit spor do civilizovaných kolejí, nestřílet po sobě a jednat u pracovních stolů.

Blíží se debata lídrů zemí EU na summitu 19. a 20. března. Co od tohoto jednání očekáváte? Nastanou po něm nějaké výrazné změny v rámci celého konfliktu? 

To se v tuto chvíli nedá odhadnout, protože tlak z Washingtonu je příliš velký a hysterické postsocialistické elity, včetně mainstreamových novinářů, se chovají iracionálně. Tomu čelí  německo-francouzský zájem, ale i některých menších států, který je zcela jednoznačný – zanechat válčení a věnovat pozornost ekonomice. Ekonomika Ukrajiny se propadá každým dnem stále hlouběji. Zachránit ji půjčkami nelze, protože ty jsou nevratné. Ukrajinská ekonomika se odtrhla od Ruska, čímž ztrácí přes padesát procent svého zahraničního obchodu. Je v podstatě zlikvidována výrobní kooperace s Ruskem, to, na čem byla Ukrajina celé své dějiny postavena. Ideologové si mohou vymýšlet, že je třeba napravit chyby Bohdana Chmelnického (vůdce kozácké vzpoury proti polsko-litevské nadvládě na Ukrajině, bránil Ukrajinu proti Tatarům a dalším kmenům – pozn. red.) z poloviny 17. století a vzdálit se co nejvíce od Ruska. Jenže ukrajinská ekonomika potřebuje nejen kooperaci s Evropskou unií, ale i s Ruskem. Bez ní Ukrajinu nezachráníme. I kdybychom vojensky vyhráli, zbude z ní jen země, odkud budou statisíce hladových lidí prchat za prací a lepší životní úrovní na Západ

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vondra, zrádce vlasti? Novotný není diamant, ale lidské hovno. Obeznámený exposlanec promlouvá o zavrtávání do mocných zadnic

17:47 Vondra, zrádce vlasti? Novotný není diamant, ale lidské hovno. Obeznámený exposlanec promlouvá o zavrtávání do mocných zadnic

ROZHOVOR „Stejně tak jako nestojím o to, aby mne a mé blízké chránila jen Moskva, stejně nestojím o …