_635526743933815780.jpg&id=37599)
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), , Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Za zcela zásadní považuje politolog Oskar Krejčí celkem klidný průběh dragounské jízdy. „Je velmi dobře, že průjezd dopadl bez excesů. Nedošlo k žádné konfrontaci a emoce, které s tím byly spojené, nepřerostly v potyčky,“ zhodnotil akci profesor Krejčí, který vidí za průjezdem armády propagandistický smysl a také snahu zmapovat situaci a náladu veřejnosti, politické scény i médií. „Interpretace jsou strašně zjednodušené. Vítání bylo samozřejmě větší, než se dalo očekávat, ale podle mého názoru zcela přiměřené. To, že nešli odpůrci na konfrontaci, je také v pořádku,“ dodal Krejčí.
Většinová mediální interpretace přijetí amerického konvoje českou veřejností vyznívá jednoznačně: národ pochopil, nadšeně vítal vojáky a ukázal svou pravou tvář. „Emoce, které pěstují média, jsou strašně rizikové. Představa o tom, že Češi jsou holubičí národ, neodpovídá dějinám. Emoce se mohou zvednout a ke konfrontaci může dojít, když budou mainstreamová média postupovat takto dryáčnicky. Vytvořila představu, že bez Američanů sem přijdou Rusové. Jako by se tu po průjezdu Američanů vytvořilo mocenské vakuum a valily se sem hordy kozáků. To je prostě nesmyslný obraz,“ popsal Krejčí.
VŠE, CO JSME PSALI O AMERICKÉM KONVOJI
A jsou tu i další aspekty, které politolog zmiňuje: „Vadí mi konstatování, že když jsme vstoupili do NATO, patří k naší povinnosti pohostit americké vojáky. My jsme do NATO nevstoupili, vstoupila Zemanova vláda. Bylo to bez referenda. Nikdo z nás také neví, zda o konvoji rozhodlo americké velitelství nebo velitelství NATO, a to je dost podstatný rozdíl,“ zmínil politolog, který také připomíná další opakovanou frázi: „Jedou na svou vojenskou základnu do Německa. Vždyť domovská základna amerických vojáků je v USA. To, že je Německo okupovanou zemí, a to, že jsme si na to zvykli, neznamená, že by takto měla vypadat budoucnost Evropy,“ dodává Krejčí.
Odpůrci byli v menšině. Lidé podle Krejčího nepřistoupili na hysterickou konfrontaci
Odpůrci konvoje byli v menšině. Demonstrace organizovala v podstatě jen KSČM. Bývalý poslanec a senátor za ČSSD, někdejší soudce Nejvyššího správního soudu a advokát Jiří Vyvadil, který se už více než rok výrazně a radikálně veřejně staví na obranu Ruska, Vladimira Putina, a naopak vůči Západu a západním politickým elitám nešetří kritikou a ostrými slovy, zůstal ve svém odporu před ruzyňskými kasárnami sám.
„Většina lidí si uvědomila, že vlastně o nic nejde. Projedou a jsou pryč. Hysterickou konfrontaci, kterou chtěla vyvolat mainstreamová média, prostě nepřijali. Přece si nebudeme hrát na jejich hřišti. To je nedůstojné. Za sebe mohu říci, že mě vojenská technika zajímá. Američtí vojáci mi jezdili pod okny a jsou mi nesmírně sympatičtí. Problém je v tom, že USA posílá vojáky do válek, které neumí vést. Kdo na to doplatí? USA a jejich spojenci,“ vysvětlil Krejčí.
Od premiéra jsme mohli slyšet i tato slova: „Byl bych rád, pokud bychom průjezd amerického konvoje vnímali především jako připomenutí naší spojenecké odpovědnosti, potřeby spojenecké solidarity a hlavně naší odpovědnosti za naši bezpečnost,“ uvedl ještě před příjezdem dragounů Sobotka, který pak v závěru návštěvy pro idnes.cz upozornil na mediální bublinu o rozdělené společnosti. Politici byli podle Krejčího ve vyjádřeních velmi opatrní. „Kromě tradičních příslušníků strany války vpravo od středu, ČSSD jako by neexistovala, KSČM plnila svou roli, za ANO vystupovali jen vybraní jedinci,“ konstatoval Krejčí.
Psali jsme:
„V mediální diskuzi kolem průjezdu mi strašně vadí názory některých liberálních politiků, kdy se opakuje stará teze, že lepší je se mýlit s Američany, než mít pravdu s Ruskem. Jako by pravda byla geopolitická hodnota. To, co představují zfanatizovaná média, je velmi smutná záležitost,“ dodal. Agentury vydaly několik průzkumů. STEM/MARK zjistil, že průjezd nevadí čtyřem z pěti Čechů. „Výzkumy jsou samozřejmě interpretovány nesmyslně. Jestliže 82 procent lidí řekne, že jim konvoj nevadí, tak to neznamená, že s ním nadšeně souhlasí. Když se někdo přijde podívat na zbraně, tak to neznamená, že souhlasí s americkou politikou na Středním východě,“ doplnil Krejčí.
„Myslet si, že Češi jsou imunní před extremismem, je velmi naivní.“
Dragounská jízda přinesla do mediálního prostoru také řadu rázných prohlášení o tom, že odpůrci jsou „buď šílení, či zaplacení“ apod. Podle Krejčího bychom si na vyhrocené názory měli dávat dobrý pozor: „To je druhá republika, prohlášení směřující k rozštěpení společnosti, vytvoření organizované menšiny a chování jako na Ukrajině. Myslet si, že Češi jsou imunní před extremismem, je velmi naivní. Stanoviska typu: „Jsou placení, ať si táhnou z republiky,“ to je protifašismus. To říkal Göring, že když chcete vyvolat válku, musíte lidi vystrašit nebezpečím zvenku a pacifisty označit za zrádce. To je přesně to, co se teď děje. Je to zcela nepřijatelné pro každého humanistu,“ zhodnotil Krejčí.
Expremiér Jiří Paroubek vnímá průjezd konvoje v širším kontextu. Podle něj totiž odjezdem vojáků nic nekončí, právě naopak. Byla to prý jen předehra. „Jde o to, aby zde vznikla americká vojenská základna,“ konstatoval ve svém komentáři také pro ParlamentníListy.cz. „To se vyloučit nedá. Americká snaha obsazovat teritorium, to je geopolitika 19. století, která se bohužel v politickém myšlení prosazuje. Jestli to zamýšleli jako test, pak nedopadl nejlíp. Vůbec netuší, co je to hnutí Ne základnám,“ naznačil Krejčí. A jak vidí on dohru průjezdu amerického konvoje? „Cestování skončilo, zapomeňte,“ uzavřel Krejčí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
