Komunista z Plzně: Umírali tu hlavně vlastenci, ne Američané. Vždycky se stydím za ty pomníky a oslavy s teroristy od Mašínů

19.04.2015 18:36

ROZHOVOR Plzeň je zvláštní enkláva. Pravicové město obklopené oranžovo-červenou masou. Tak to někdo vidí na politickém rozložení sil. Poslanec Jiří Valenta v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz připomíná české vlastence, kteří padli na samém konci války právě v krajském městě, kam Američané vstoupili téměř bez boje…

Komunista z Plzně: Umírali tu hlavně vlastenci, ne Američané. Vždycky se stydím za ty pomníky a oslavy s teroristy od Mašínů
Foto: archiv J. Valenty
Popisek: Jiří Valenta na sjezdu moskevských komunistů

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.)(+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.) Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.)(ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1) Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaJakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje ZubovaKarla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Jste komunista z kraje osvobozeného Američany. Vnímáte to jako nějaký rozpor?

Nevnímám!  Na mém rozhodnutí stát se před deseti lety právě komunistou neměla etapa osvobozování Plzně prakticky žádný vliv, ani pozitivní, a tedy ani negativní. Vidím svět kolem nás v daleko širších souvislostech a významech. V tomto ohledu bych byl však velice opatrný na vámi použitý termín „osvobození Plzně Američany“. Mnozí pamětníci a také relevantní historické zdroje potvrzují, že američtí a další spojenečtí vojáci sice do osvobozené Plzně přijeli, ale spolupodíleli se již spíše na jakémsi vojenském pojištění vlastenecky vydobyté svobody, což ostatně tehdy veřejně potvrzovali i jejich velitelé, například plukovník Noble. Mrzí mě, že dnes je tento prokazatelný fakt účelově a propagandisticky zkreslován, bohužel ne nepodobně, jako se tomu dělo, ale v opačném gardu, před několika desítkami let. Na skutečné osvoboditele, tedy české vlastence z Plzně a okolí, se u nás ve městě bohužel spíše většinou zapomíná, přičemž oběti na jejich životech nebyly zanedbatelné.

Plzeň je tradičně pravicová – alespoň to tak vždy tvrdil současný europoslanec Jiří Pospíšil. Jak se na to díváte vy?

Domnívám se, že alespoň v této věci lze s panem europoslancem souhlasit. Zdejší pravicové myšlenkové paradigma bylo uvozeno po staletí trvající dominancí katolicismu, vždyť už v prvním století po založení města byla zde na tři tisíce obyvatel více než stovka příslušníků duchovenstva, a také neobvyklou koncentrací soukromého majetku, hmotných statků a později i kapitálu. To vše vytvořilo z Plzně jedno z nejbohatších českých měst. A všude tam, kde se majetek hromadí pouze v několika málo párech rukou, což potom bývá základní osnovou kapitalismu, vzniká živná půda pro takzvané pravicové, podle mého názoru dnes až zbytečně egoistické, nesolidární a elitářské vnímání světa.

Jaký máte názor na současné podávání historie  druhé světové války a osvobození? Nezapomínáme na některé souvislosti a události?

Jsem prost jakékoliv paušalizace, a to platí i v souvislosti s explanací novodobé historie. Z tohoto důvodu si myslím, že i dnes existují kvalitní, tedy především objektivní historikové. Jenže jak víme, ona objektivita se často k prosazování ideologicky podbarvených záměrů establishmentu nehodí. Veřejnosti jsou potom spíše servírovány názory „vhodných“ a také „prokádrovaných“ odborníků na dějiny. I proto můžeme v soudobých médiích často registrovat názory „profesionálních znalců všeho“, jedinců sotva odrostlých dorosteneckému věku, ještě s „mokrým“ vysokoškolským diplomem, avšak bez tolik nutného celostního vhledu, který lze získat toliko životními zkušenostmi a přehledem. Nebezpečí neobjektivity a souběžného balamucení široké veřejnosti spočívá i v některých velice ambiciózních, ale o to tendenčnějších komentátorech a moderátorech, kteří jsou na tom před svými posluchači vědomostně tak maximálně o „jednu včera přečtenou historickou knihu lépe“.

Říkalo se, že jsme pevná hráz míru a socialismu. Nejsme nyní opakem, hrází kapitalismu?

Ano, to se dříve říkalo, ale s tou „pevností“ to nebylo až tak „na místě“ a stejně tak toto tvrzení v obrácené verzi shledávám vratkým i v době dnešní. Český model politického systému se zcela nedostatečnými prosociálními prvky, dlouhodobě podřízenecky poklonkující „světovému četníkovi“ a vývozci agresivního, nehumánního typu jakési pseudodemokracie je podle mého názoru určen k brzkému zániku. Stojí totiž na hliněných nohou vyrostlých již nejen z polopravd, ale i lží.

V našem regionu byla řada příslušníků Pohraniční stráže a jejich potomci tu samozřejmě žijí doposud. Myslíte si, že to nějak ovlivňuje smýšlení a postoje v regionu?

Domnívám se, že ze sociologického hlediska zcela jistě! Levicová orientace okresů Plzeňského kraje, s výjimkou jeho metropole Plzně, je také zcela jednoduše prokazatelná. Zatímco v posledních volbách do zastupitelstva Plzeňského kraje v roce 2012 získali komunisté a socialisté dohromady 27 mandátů, ODS a TOP 09 společně s jimi spřízněnými starosty mandátů pouze 18. Odstup sociálních demokratů od komunistů také nebyl statisticky významný, šlo o pouhé tři mandáty, přičemž například v tachovském okrese komunisté dokonce poměrně jasně zvítězili. Pohraniční služba jako národní tradice hraje i přes svoji silnou ostrakizaci a politizaci ze strany některých výraznou roli v uvažování významné části obyvatel, přirozeně zejména té, která osobně prožila tehdejší realitu doby a nenechala se zmanipulovat dnešními „mravokárci“, tvůrci podivných historických zkratek.

Jak vidíte oslavy osvobození v samotné Plzni? Podle některých členů KSČM budou jen ve znamení US-army...

Oslavy výročí znovunabytí národní svobody v Plzni mi nevadí, naopak jsem rád, že se zde tento den každoročně připomíná! Vážím si prokázaného hrdinství každého, ať již vojáka nebo civilisty, Američana, Rusa či kohokoliv jiného. Faktem je, že americká armáda působila nejen pro Wehrmacht, ale i aktivované německé obyvatelstvo v Plzni odstrašujícím, ale také jak víme, svým způsobem, tedy strachem z Rusů, též motivujícím způsobem. Nedošlo tak k nějakému dalšímu zcela zbytečnému masakru civilistů. Z tohoto důvodu je třeba přítomnost amerických, ale i vojáků z jiných zemí, v Plzni ocenit.

Co mi však velice vadí, je po léta vyjevované pokrytectví místní politické garnitury, která zcela nestoudně opomíjí význam vlastenců z Plzně a okolí, kterých zde padlo snad až kolem dvou desítek. Jejich význam pro osvobození města byl ale zásadní. Američanům se stále stavějí bombastické památníky, naposledy Pattonův, každoročně se z rozpočtu města pořádají mnohamilionové trachtace skoro již pouťového typu, a přitom o podivně utajovaných křížcích padlých vlastenců mnozí představitelé města, netvrdím, že všichni, snad ani nevědí obdobně jako některá „nezávislá“ média.

Vždy mně bylo velice trapným to z postu zastupitele města veřejně připomínat ať již na radnici nebo v nezaprodaném tisku, má slova prakticky nikdy nepadala na „úrodnou půdu“. O to více některé z nich potěšilo například to, že se oslav „Svobody“ zúčastnil v roce 2009  i Milan Paumer z teroristické skupiny bratrů Mašínů, a to dokonce snad v uniformě amerického žoldáka z dob „korejské války“.

Jaký je váš názor na návštěvu prezidenta Miloše Zemana v Moskvě a jeho případnou účast či neúčast na vojenské přehlídce, kde budou defilovat nejen zbraně, ale také veteráni z druhé světové války?

Účast prezidenta Zemana v Moskvě shledávám jako potřebnou a společensky nutnou, zejména v dnešní době, kdy v České republice dochází k prokazatelnému přepisování novodobých dějin, konkrétně etapy druhé světové války. Ruští osvoboditelé začínají být prezentováni jako reální okupanti, přestože jich na našem území padlo v boji s Němci více než sto čtyřicet tisíc a více než čtyři sta tisíc jich bylo raněno, dochází ke zjištěním, že osvobozenecké sovětské jednotky v Československu tvořili převážně Ukrajinci nebo například že samotní sudetští Němci byli tehdy také pouhými bezmocnými oběťmi. Údajně to, co nacismus způsobil našemu národu či našim národům, chcete-li, je ve srovnání s prohřešky komunistického hnutí zanedbatelné a nyní již vlastně odpuštěné a zapomenuté.

Je již zřejmé, že prezident Zeman se ale konkrétně vojenské přehlídky v Moskvě nezúčastní, s čímž sice osobně nesouhlasím, ale současně respektuji jeho osobní názor. I tak, v dnešní politicky rozjitřené době, svoji občanskou statečnost již alespoň částečně projevil. Nechci se už za svého prezidenta v tomto ohledu nikdy stydět, jako tomu bylo v případě „americké loutky“ Václava Havla, jehož jedním z prvních prezidentských kroků byla omluva Němcům za příkoří spáchané na nich Čechy!

Vyhraňujeme se jako stát podle vašeho názoru stále více proti Rusku?

Ano i ne! Zahraniční politika České republiky, dirigovaná vládou, je totiž zcela nepředvídatelná. Resortně zodpovědný ministr Zaorálek mě skoro denně překvapuje, točí se v problematice vztahů k Ruské federaci jako korouhvička, a to stále vyšší rychlostí. Kdybych měl jeho kroky k něčemu přirovnat, tak asi nejspíše k postupu „dvojitého agenta“, který má každý den schůzku s jiným rezidentem. Nesporným faktem ale zůstává, že se česká pravice, tvořená zejména ODS a TOP 09, ve vztahu k Rusku názorově radikalizuje, a zbytečně tak dále vytáčí spirálu nenávisti. Dokládají to četná vystoupení jejich představitelů na půdě Poslanecké sněmovny, například při pohledu na průjezd amerického konvoje, veřejně vyjevované preference kyjevské, někdy až profašisticky laděné, vlády v dimenzi ukrajinského konfliktu apod. Na straně druhé, čeští občané si mohou dnes z tzv. otevřených zdrojů některé potřebné informace dohledat, což tyto naše antiruské jetřáby stále ještě hodně brzdí v jejich slovansky nenávistném rozletu, nemají, bohužel pro ně, podporu širší veřejnosti!


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Blížíme se k fašismu, mezi lidmi se šíří strach. Petr Hampl vysvětluje, proč v kavárně propukla panika z nové strany Václava Klause

18:37 Blížíme se k fašismu, mezi lidmi se šíří strach. Petr Hampl vysvětluje, proč v kavárně propukla panika z nové strany Václava Klause

ROZHOVOR „V tuto chvíli je tu šest parlamentních stran, které prosazují stejný program, stejný polit…