Nemám chuť zastávat se Putina, říká informovaný pozorovatel. Nicméně vyjmenovává nová fakta, která nepotěší ani Kyjev, ani USA

13. 4. 2015 11:12

Nemíním být vůči Putinovi a jeho režimu shovívavý, jeho podíl na ukrajinském konfliktu bych nebagatelizoval, uvádí pro ParlamentníListy.cz kmenový redaktor Britských listů a externí spolupracovník Českého rozhlasu Daniel Veselý. Současně však říká, že je zneklidněn americkou tendencí vyzbrojovat nacionalistické pluky na Ukrajině, upozorňuje na údajnou snahu USA učinit z Česka další ,,banánovou republiku" na orbitu USA a věnuje se i situaci v Jemenu, který se dle některých pozorovatelů může změnit v nový Vietnam.

Nemám chuť zastávat se Putina, říká informovaný pozorovatel. Nicméně vyjmenovává nová fakta, která nepotěší ani Kyjev, ani USA
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin
reklama

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Jiřího Zlatušky (z 8.4.)(+ z 21.2.), Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.)(ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1) Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka LaudátaPavla Teličky, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaJakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje ZubovaKarla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Jak vnímáte současný vývoj kolem Ukrajiny? Zdá se, že v Kyjevě panují spory mezi Porošenkem a Jaceňukem a k tomu boje mezi oligarchy… Představitelé z jedné strany Západu slibují naplňování druhých minských dohod, z druhé strany pak ale parlament schválí něco úplně jiného. Jak vidíte současné ukrajinské vedení z hlediska spolehlivosti v plnění uzavřených závazků?

Anketa

Je téměř dva roky od začátku kauzy Nagyová. Jste spokojeni s výsledky práce orgánů činných v trestním řízení, pokud jde o tuto věc?

5%
95%
hlasovalo: 1957 lidí

Problém ukrajinské politické scény se snažím vnímat ze své pozice, tj. pozice komentátora zohledňujícího aktivity západních zemí v tomto konfliktu. Nicméně není divu, že na ukrajinské scéně dochází pod vlivem sílícího vlivu oligarchů k prorůstání fašistických a neonacistických tendencí do nejvyšších pater ukrajinské politiky. Proto ani nemůžeme mluvit o žádné spolehlivosti, co se plnění jakýchkoliv závazků týče, navíc když samotná země stojí na pokraji ekonomického kolapsu. Západ uvaluje sankce na vzpurné Rusko, jeho bezesporu autokratický a represivní režim, nicméně opět si vybírá, kterého „bastarda“ bude podporovat a kterého nikoliv. Rusko prostě se Západem bezvýhradně nespolupracuje, jako tomu bylo za Jelcina, kdy se HDP země propadl o 40 procent, někde až o 70 procent, a „restauraci“ kapitalismu nemuselo přežít několik milionů Rusů. Na příkladu ukrajinské krize je to krásně a názorně vidět – co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.

Novinář Pepe Escobar po návratu z Donbasu psal o kozácích, kteří tam jsou prý ochotni za „svoji posvátnou zem“ bojovat do posledního dechu a podle nich válka teprve začne a může trvat klidně pět až sedm let. Jde jen o jakýsi výstřelek, anebo se lze důvodně obávat, že se skutečný konflikt teprve rozpoutá?

Pepe Escobar odvádí celkem odvážnou práci. Nedávno se vrátil z východu Ukrajiny a napsal o tamním dění zajímavou reportáž, o které se nám i zahraničním mainstreamovým médiím může jen zdát. Popsal, jak se žije obyčejným lidem de facto pod palbou ukrajinské armády. Sám tvrdí, že Západ v čele s USA chce Rusko dostat na kolena i tak, aby zmařil jeho spolupráci s Čínou. Transpacifickou smlouvu a Transatlantické obchodní a investiční partnerství se snaží prosadit Obamova administrativa. Tyto dohody jsou podle mého mínění namířeny jak proti Číně, tak proti Rusku. USA mají pravděpodobně zájem na tom, aby narušily ekonomickou spolupráci Číny a řady států ve východoasijském regionu (kam mimo jiné Pentagon směřuje pár desítek procent celkového vývozu zbraní z USA), dále pak na tom, aby obrazně hodily vidle mezi EU a Rusko, co se hospodářské spolupráce týče. Konflikt na východě Ukrajiny může propuknout ve skutečně fatální záležitost. Rusko disponuje tuším 4000 jaderných hlavic a kůži jen tak lacino neprodá. To si ovšem jestřábi v NATO, Obamově administrativě a mimo ni, na rozdíl od Němců a Francouzů asi příliš neuvědomují.

Jak vnímat zprávy, že Američané brzy zahájí vojenský výcvik Ukrajinců, a to včetně žoldnéřského praporu Azov, který bývá spojován s neonacismem? A k tomu byl šéf extremistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš jmenován poradcem generálního štábu ukrajinské armády. Je to něco, co by nám mělo vadit?

Výcvik koaličních partnerů v Pobaltí a Polsku, včetně pořádání vojenských manévrů, které mají naplno propuknout v létě na území od Baltu až po Černé moře, je realitou. Není proto divu, že by Američané mohli zahájit výcvik ukrajinských vojáků a jejich souvěrců v neonacistických sdruženích. Vše probíhá v rámci operace Atlantic Resolve, již vnímám coby konfrontační odpověď Obamovy vlády na vměšování se Ruska do dění na Ukrajině, a která může ještě nehezky zamíchat kartami. Spojené státy mají dlouhou historii, co se týče výcviku a vyzbrojování daleko brutálnějších vlád, junt a eskader smrti, proto by to nemělo nikoho překvapit. Je to ovšem značně nebezpečný trend, to bezesporu.

Někteří politici či komentátoři, kteří dlouhodobě varují před Ruskem a podle nich nebezpečným Putinem si dnes berou jakou argument například údajné výhrůžky ruského velvyslance v Dánsku jadernými zbraněmi. Jde o vážnou obavu? Umíte si představit, že Rusko použije tento typ arzenálu?

Podobné výhrůžky činí například Izrael vůči Íránu se železnou pravidelností, aniž by se o tom u nás nějak psalo, s tím rozdílem, že jde o výhrůžky spočívající v útoku na Írán, nikoliv konstatování, že Rusko zamíří své jaderné hlavice na Dánsko, pokud rozšíří spolupráci s NATO. V případě vyhrožování útokem proti jiné zemi jde o porušení mezinárodního práva, nicméně to neplatí ani pro Izrael, ani pro Spojené státy, které jako jediná země na světě použily jaderné zbraně proti bezbranné civilní populaci dvou japonských měst. Od té doby Bílý dům vyhrožoval použitím jaderných zbraní vícekrát; SSSR tak činil také, nicméně ne tak často. I tak si myslím, že výrok ruského velvyslance v Dánku není šťastný, a dává tak větší klacek do ruky těm, kdo tvrdí, že Rusko ohrožuje celou Evropu. Nemyslím si, že by Kreml nakonec jaderný arzenál použil, nejde o sebevrahy. Avšak nemíním být vůči Putinovi a jeho režimu shovívavý; jeho podíl na ukrajinském konfliktu bych nebagatelizoval.

Slovní „přestřelka“ mezi americkým velvyslancem v Česku a prezidentem Milošem Zemanem, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že má Schapiro na Hradě zavřené dveře, vyvolala značné reakce nejen v ČR, ale i v USA či Rusku. Jak se na tuto „kauzu“ díváte vy? Nereagoval prezident přehnaně? Anebo jsou obavy velvyslance Schapira zcela v pořádku?

Tahle kauza podle mě představuje dětsky nasupené šlapání po bábovičkách, jak jsem napsal v článku k této kauze na webu Altpress. Americký velvyslanec byl zjevně opojený Dragounskou jízdou a pustil si pusu na špacír, což podle mě ukázalo na jeden dost důležitý fakt – a to, že Česko je jen další banánovou republikou v mocenském orbitu Spojených států. V onom zmiňovaném článku uvádím několik případů, jimiž podporuji své tvrzení. ČR byla už v roce 1990 rázně upozorněna na to, že musí nového šéfa poslouchat. Nevidím nic špatného na tom, že by se prezident Zeman mohl zúčastnit vojenské přehlídky v Moskvě k uctění památky padlých u příležitosti sedmdesátého výročí konce 2. světové války v Evropě, zvlášť když si uvědomíme, že při osvobozování českých zemí padlo cca 150 tisíc sovětských vojáků, kteří nemají nic co do činění se současnými geopolitickými problémy. Prezident však pod tlakem svou účast na vojenské přehlídce zrušil. Na druhou stranu si myslím, že prezident reagoval poněkud přehnaně, čehož se samozřejmě chytla naše mainstreamová média, která dychtivě čekají na každý prezidentův výrok, aby měla o čem psát a mohla ignorovat tak řadu skutečně důležitých témat.

Jak je to podle vás s jednotou Evropské unie v postupu a chování vůči Rusku a Ukrajině? Mluví se o tom, že Moskva zruší protisankce vůči Maďarsku, Kypru a Řecku… V Moskvě jednal řecký premiér Alexis Tsipras a spekuluje se, že si jel i pro finanční pomoc.

EU se ve spolupráci s MMF vůči Řecku chová jako zlá macecha. Jejich neoliberální medicína Řecko zdecimovala a vyšvihla do sedla Syrizu (a bohužel i krajně pravicové platformy, což se ovšem dalo čekat), která má však asi malý prostor k manévrování při jednání s nepřátelsky naladěnou vrchností, zejména pak s Německem. Stejně tak jako EU nemá co nabídnout Řecku, tak nemá co nabídnout ani Ukrajině, leda jen další půjčku a nekonečnou spirálu zadlužení, a to není Ukrajina ani členským státem EU. Je zajímavé pozorovat, že zatímco v případě řecké krize je Německo nekompromisní, v případě Ukrajiny se Merkelová a spol. chovají ještě spolu s Francií zdrženlivě a dávají přednost spíše diplomatickému urovnání konfliktu, než vojenskému řešení, které preferují američtí neokonzervativci, někteří členové Obamova kabinetu. Zní to možná paradoxně, ale Moskva dle mého soudu má Tsiprasově vládě asi nabídnout víc, než EU.

Rusko ztrácí vliv na Blízkém východě, dohoda Spojených států s Íránem ohledně jaderného programu je dle některých hodně nevýhodná pro Moskvu. Jde po snaze Evropy zbavit se energetické závislosti na ruských surovinách o další prohru Kremlu? Jak bychom tyto věci měli v geopolitických souvislostech číst?

Nemyslím, že by Rusko nějak výrazně ztrácelo pozice na Blízkém východě. Mluví se například o vojenské spolupráci Kremlu s egyptskou juntou (s níž ale vojensky spolupracují i Spojené státy, které nyní odmrazily část vojenského balíčku v hodnotě 1,3 miliardy dolarů ročně). Moskva má dobré styky také s Asadovou vládou atd. Nemyslím si, že by Rusko tratilo na uzavření předběžné dohody o íránském jaderném programu, která je samozřejmě přes všechny nedořešené detaily daleko přínosnější než agresivní přístup k Íránu, jenž zaujímá Tel Aviv a v USA republikány ovládaný Kongres a i někteří demokrati. Vzhledem k tomu, že už se ve smlouvě objevují první trhliny a její konečná podoba má spatřit světlo světa až 30. června, je podle mě předčasné hovořit o nějakých prohrách či výhrách. S hodnocením bych tedy počkal až do doby, co doufejme, bude uzavřena konečná podoba dohody.

Světu dělá momentálně starosti situace v Jemenu, kde koalice arabských států po útěku prezidenta Hádího začala podnikat letecké údery na povstalecké Hútíovce. Do konfliktu se zapojily výrazněji i USA a začaly koalici proti povstalcům dodávat zbraně. Nicméně zase povstalecké skupiny prý podporuje Írán a existuje hrozba vzniku mnohem širšího konfliktu. O co přesně tam podle vás jde a jaké možné scénáře jsou na stole?

Podle posledních zpráv se krize v Jemenu prohlubuje, což se ovšem dalo čekat. Saúdy vedené bombardování, na němž se logistiky, zpravodajsky a nyní už přísunem zejména munice, podílejí Spojené státy, nedosahuje vytčených cílů. Více než 100 tisíc Jemenců násilnosti vyhnaly z jejich domovů, stovky z nich byly usmrceny, včetně nemalého počtu dětí. Při jednom z náletů přišlo o život 40 civilistů, byly zasaženy uprchlický tábor, mlékárna a další civilní objekty. Bombardování pozic vzbouřených Hútiů je ani nezpomalilo ani neoslabilo při těžkých bojích v Adenu, kde se na jejich stranu dokonce postavily bezpečnostní síly města. Jemenská odnož al-Káidy během letecké kampaně dosáhla jistých územních zisků atd. Přestože Pákistánci odmítli poskytnout Rijádu vojáky pro případnou pozemní invazi do Jemenu, ve hře jsou například ještě egyptští vojáci. Myslím, že je důležité zdůraznit, že se jedná o přímou leteckou invazi na území cizího státu, která nemá mandát Rady bezpečnosti OSN, a je tudíž nelegální. Tady nejde o hybridní konflikt jako na Ukrajině, ale o jednoznačnou invazi – a podle mezinárodního práva se jedná o agresi. Zprávy o tom, že šíitské Hútie podporuje Írán, jsou poněkud nafouklé; pocházejí hlavně od Saúdů a Izraelců, kterým je cokoliv íránské trnem v oku. Dvě íránské lodě v Adenském zálivu jistě pro Saúdy neznamenají takové ohrožení jako šest lodí NATO, včetně amerického torpédoborce, s naváděnými hlavicemi v Černém moři pro Rusko. Skutečnost, že by se konflikt ve strategicky klíčové oblasti pro mezinárodní námořní dopravu a obchod mohl rozšířit, je bohužel v této chvíli celkem reálná. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Ali Chameneí hovoří o „genocidě“ na jemenském národě a jemenský novinář aktivista Farea al-Muslimi zase mluví o tom, že konflikt může představovat nový „Vietnam“.


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Radim Panenka

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vrbětice, Zeman, ruští agenti. Ale taky Babiš, Piráti a exmanželka. Top-spisovatel Michal Viewegh pro PL

6:41 Vrbětice, Zeman, ruští agenti. Ale taky Babiš, Piráti a exmanželka. Top-spisovatel Michal Viewegh pro PL

„Vrbětice jsou pro mne děsivě realistickým volným pokračováním mého politického thrilleru Mráz přich…