Fotogalerie: - Česká delegace v Číně
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Lze vyčíslit, jaké škody zatím způsobily českému byznysu oboustranné sankce mezi Ruskem, EU a USA?
Existují nejméně dva důvody, které brání tomu dobrat se konkrétních a hlavně reálných čísel. První je skutečnost, že dopad sankcí přijatých v polovině loňského roku je stále ještě „očekáván“ a nedá se vyčíslit. Sankce se dotýkají, jak je obecně známo, záležitostí (smluv, kontraktů) podepsaných po 1. srpnu 2014. Druhým důvodem je přirozená obrana každého podnikatele – skutečnou ztrátu nerozkryje žádný podnik už s ohledem na konkurenci. A jeden důvod navíc – neexistuje reálná možnost vyčíslit objem produkce, která z Čech jde do EU či třetích zemí a v nich je realizována v rámci kontraktů místních firem.
Je pravda, že po zavedení sankcí obchod mezi USA a Ruskem vzrostl?
Podle údajů, které byly zveřejněny, opravdu došlo za rok 2014 k nárůstu objemu ruského importu z USA v rozměru zhruba 12,1 procenta, což představuje sumu okolo dvou miliard amerických dolarů USA (v roce 2013 byl import ve výši 16,5 miliardy a v roce 2014 18,5 miliardy).
Běžný účet platební bilance dosahuje za první dva měsíce letošního roku o téměř deset miliard vyšší přebytek než za stejné období loňského roku. Ten byl přitom historicky rekordní, co se českého zahraničního obchodu týče. „Navzdory loňským pesimistickým proroctvím si zatím rusko-ukrajinský konflikt na českém zahraničním obchodě v podstatě nevybírá žádnou významně negativní daň,“ uvedl k tomu analytik Roklen Lukáš Kovanda. Co si o tom myslíte?
Tady se mohu pouze vrátit k první části mé odpovědi na vaši první otázku – skutečné a výrazné dopady sankcí teprve přijdou. A už to zřejmě nemusí moc dlouho trvat.
„Dá se předpokládat, že sankce, které uvalila Evropská unie na Rusko, budou prodlouženy do konce letošního roku,“ řekl premiér Sobotka. Nehrozí, že pokračující sankce docílí toho, že obě strany najdou náhradní partnery a návrat k původnímu obchodu již bude obtížný?
Děkuji. Vámi zmíněná možnost je skutečně jednou z variant dopadu sankcí na české firmy. Když to vezmu realisticky, musím pochopit ruského odběratele, který před dosavadním (ale v současnosti i pro budoucnost nejistým) dodavatelem z Česka dá přednost jeho konkurentovi třeba z Jižní Koreje. A vracet se zpět k původnímu dodavateli, který ztratil důvěru u ruského zákazníka? Ztráta důvěry u Rusů je jeden z velmi křehkých momentů s dlouhodobými následky. Jen jako dodatek – moc bych si přál, aby platila i druhá část vaší otázky, tedy to, že si i český výrobce najde jiného odběratele. To je totiž výrazně složitější než hledat dodavatele!
Psali jsme:
Jak je na tom nyní ruská ekonomika? Někteří komentátoři hovoří o kolapsu, jiní o tom, že se propad podařilo stabilizovat a Rusko je z nejhoršího venku a Putin situaci zvládá dobře. Jak tomu je?
Všichni dobře víme, že hodnotit zdravotní stav ekonomiky nelze z výsledků jediného měsíce či na základě jediné, jakkoli výrazné skutečnosti. Pravdou ale je, že se Rusku podařilo (samozřejmě s nemalými ztrátami) krizovou situaci z přelomu roku zvládnout a dnes se již rubl drží na relativně klidné pozici s tendencí posilování. Pochopitelně svoji úlohu opět, tentokrát pozitivně, sehrává změna ceny ropy.
Nejsem makroekonom a nedovolím si tvrdit, zda je ruská ekonomika skutečně z nejhoršího venku ale to, co prezident Putin a ruské vedení zvládli, je využití krize k nastartování skutečné reorganizace ekonomiky. O které se až do loňska převážně jen mluvilo.
Co si myslíte o dohodě TTIP? Nemůže to být o tom, že Američané využijí toho, že EU omezila obchod s Ruskem, a svým způsobem toto místo obsadí?
Návrh dohody TTIP byl na stole již předtím, než začaly ukrajinské události. Opět se musím zaštítit svým neekonomickým vzděláním, které mi dovoluje konstatovat, že já dohodu považuji za snahu obsadit ne místo, uvolněné absencí obchodně-ekonomické spolupráce s Ruskem, ale obsadit Evropu a její ekonomiku. Už si představuji, co tato slova mohou vyvolat u protiruských čtenářů, ale prosím, jsme ve svobodné zemi a každý by měl opravdu mít právo na vlastní názor!
Jaký dopad na vzájemný obchod s Ukrajinou má ukrajinský konflikt? 27. dubna pořádáte Česko-ukrajinské podnikatelské fórum. Jaký potenciál je pro české obchodníky na Ukrajině?
Dopad celkové situace na Ukrajině – prosím, vědomě nereaguji na formulaci „ukrajinský konflikt“ – je obrovský v negativním smyslu slova. Podstatným problémem je valuta obecně. Složitá finanční situace státní správy a místních samospráv neumožňuje v řadě případů pokračovat v rozběhnutých, případně rozjednávaných kontraktech.
Když jsem letos 17. února doprovázel ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka při jeho pracovní návštěvě Kyjeva, setkali jsme se s několika ministry ukrajinské vlády a prezidentem Ukrajinského svazu průmyslníků a podnikatelů. Při všech těchto setkáních byly posuzovány v zásadě dvě otázky – situace současné a možnosti (potřeby) do budoucna. Jestliže tato jednání mám shrnout do jedné věty, musím konstatovat, že „Ukrajina v budoucnu může mít pro české firmy velký potenciál“. Dokud se ale nestabilizuje politicky a ekonomicky, zůstává tento potenciál v rovině podmiňovací. A podnikatelské fórum, na kterém jsme se s panem prezidentem Kinachem dohodli (spolu se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jej naše Komora SNS připravuje) je právě o možnostech a potřebách dnes a zítra.
Psali jsme:
Europoslanec ČSSD Jan Keller napsal, že za minulého režimu byla snaha vymazat zásluhy americké armády na osvobození Československa od nacismu, nyní je zde prý snaha potlačit zásluhy Rudé armády. Co o tom soudíte?
Víte, že se snažím nevstupovat ve svých rozhovorech do politické problematiky. V tomto případě ale svůj osobní názor říci musím. V zásadě s vyjádřením pana poslance Kellera souhlasím. Jak jinak slušně okomentovat další z projevů českého „pangejtismu“. Nezlobte se, ale opravdu nemohu souhlasit s názory typu „Rudá armáda Československo neosvobodila, ale dobyla“. To bych se musel ptát, na čí straně obyvatelé protektorátu tehdy stáli – chtěli osvobodit od německého fašismu, nebo se bránili po jeho boku?
Dám takovou provokativní otázku, pokud budou sankce pokračovat dlouho, nebude muset Komora pro hospodářské styky se zeměmi SNS ukončit svou činnost?
Upřímně, čekal jsem, jestli mi nenavrhnete, abychom se přejmenovali. To už tady totiž taky bylo! Ne, Komora pro hospodářské styky se SNS, speciální obchodní komora se nechystá svoji činnost ukončit. A není to jen otázka doby trvání a dopadů protiruských sankcí. Naše komora se snaží obsáhnout všechny postsovětské státy (samozřejmě s výjimkou pobaltských členů EU) a mohu konstatovat, že poptávka po našich službách je stále.
Někomu může v našem názvu dnes vadit SNS, to už jsme jednou zažili. A přesto jsme v kontaktu s partnery z Gruzie a snažíme se i tam pomáhat českým firmám. A reálně – existence protiruských sankcí málokomu brání aktivně se zajímat o Eurasijský ekonomický svaz (dnes zhruba 180 milionů obyvatel a více než 20 milionů kilometrů čtverečních). A další zajímavé státy jako Ázerbájdžán či Uzbekistán nemohu opomenout. Stačí to jako argument?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
