Ruský tisk: USA potřebují krev na Donbasu, aby si podřídily Evropu, varuje šéf dumy. Izrael se naštval a zvažuje dodávky zbraní Ukrajině

15.04.2015 12:07

Role USA ve světové politice, kandidatura Hillary Clintonové na úřad prezidenta USA, nová ruská spolupráce s Íránem, ekonomická krize v Rusku a její důsledky, ale také připravovaná akce ruské opozice v Moskvě a nové plány jak posílit občanskou složku ruského patriotismu – to jsou některá z témat, která zaujala ruská internetová média a agentury během posledních několika dnů. Pro ParlamentníListy.cz z nich vybrala politoložka Veronika Sušová-Salminen.

Ruský tisk: USA potřebují krev na Donbasu, aby si podřídily Evropu, varuje šéf dumy. Izrael se naštval a zvažuje dodávky zbraní Ukrajině
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Rudé náměstní v noci

 

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Jiřího Zlatušky (z 8.4.)(+ z 21.2.), Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.)(ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1) Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaJakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje ZubovaKarla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Článkem, který ostře kritizoval Spojené státy, oslovil ruské čtenáře předseda dumy Sergej Naryškin v liberálním deníku Vědomosti.  Text obvinil Kyjev z porušování minských dohod a USA potom z toho, že Kyjevu diktují právě tuto politiku. Celkově text odráží současné ruské geopolitické myšlení, které vidí v USA hlavního konkurenta a v EU i Ukrajině objekt americké velmocenské politiky.

Naryškin píše, že Spojené státy „pokračují v diktování linie jednání nejenom Ukrajině, ale také EU. Nezadržují je ani obvinění z vměšování se do celoevropské politiky, ani před očima tající reputace lídrů dvou vedoucích stran EU, kteří se účastnili minských dohod. Je těžké zbavit se dojmu, že pokračování krveprolití na Donbasu je pro Spojené státy zapotřebí k tomu, aby pro sebe získaly něčo důležitého.“ Podle Naryškinova názoru současná situace Spojeným státům pomáhá v uzavření ekonomické smlouvy TTIP, ve které bude Evropa mít roli mladšího partnera.

Naryškin varuje, že smlouva může znamenat pro EU celou řadu nových omezení a poškodit fungování WTO. Text varuje před pokusy o to, dělit si ekonomicky a politicky svět a snažit se ho předělat v duchu současného „líderství“ či hegemonie, která měla dle jeho názoru historické předky v kolonialismu a neokolonialismu. Všechny nové konflikty v různých částech planety ukazují, píše Naryškin, na to, že instinkty kolonizátora nejsou minulostí, a naopak se projevují s novou silou a pro USA se staly podstatou geopolitické strategie. EU je už USA podřízena v oblasti vojenství a politiky a nyní je na řadě trh a finance, konstatuje Naryškinův text a apeluje na Ukrajince i občany evropských zemí (včetně Ruska), aby z toho vyvodili důsledky. Upozorňuje, že Ukrajina má jenom epizodní roli v mnohem větší hře. „Podle standardů Hollywoodu je moře krve obvyklý kontext pro činy „hlavního hrdiny“.

Fotogalerie: - Volby v Luhansku

Billboard vyzývá obyvatele, aby přišli na volby
Před volebními místnostmi stojí obrovské fronty
Lidé jsou plní naděje
Volební komise vše ostražitě kontroluje
Volební místnost v Luhansku
Obrovská účast všechny velmi překvapila

Jestřábí prezidentka Hillary a Rusko

Deník Vzglad i další ruské noviny zaujala  oznámená kandidatura Hillary Clintonové na post prezidenta USA v roce 2016. Je jasné, že Moskva bude prezidentské volby v USA sledovat velmi pozorně. Článek Vzgladu se zajímal nejenom o politický profil kandidátky, ale také o její vztah k Rusku a možné důsledky zvolení pro rusko-americké vztahy. Text připomíná, že Hillary Clintonová patří k umírněným jestřábům americké politiky, především ve srovnání s radikálnějšími názory Republikánské strany, a že jde o chytrou političku, která umí dobře politicky manévrovat. Clintonová sice může v rámci prezidentské kampaně vystupovat protirusky, ale to nemusí nutně znamenat, že by ve funkci nebyla schopná volit kompromisnější postoje. Nakonec právě Hillary Clintonová uvedla v život  „reset“ rusko-amerických vztahů po roce 2008, připomíná Vzglad. Další analýza publikována Vzgladem  o něco později se ale nese v mnohem pesimističtějším duchu s tím, že výrazné zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou se v případě jejího zvolení nedá očekávat. 

Podobně si všímá kandidatury H. Clintonové také internetové vydání Gazety.ru, které zdůrazňuje zahraničněpolitické neúspěchy Clintonové v případě Libye i její tvrdou rétoriku vůči Rusku a Číně. Na druhou stranu byla její počáteční politika resetu vztahů mezi oběma zeměmi úspěšná. Faktorem, který Clintonovou osobně i USA ale podráždil, měl být dle deníku návrat Putina do Kremlu. Proto je možné očekávat, že bude vůči Rusku v čele s Putinem realizovat „jestřábí politiku“. 

Komerční zájmy v Íránu?

Dalším neuralgickým bodem vztahů mezi USA a Ruskem je situace kolem ruské politiky kolem Íránu. Prezident Putin oznámil, že Íránu dodá vojenský systém S-300 „Favorit“, jehož plánované dodání v roce 2010 Rusko stoplo. Kromě toho ale chce Rusko a Írán obnovit ekonomickou spolupráci na principu výměny ruského zboží (např. obilí) za íránskou ropu. Mělo by se jednat, jak informuje  Gazeta.ru o až 500 tisíc barelů ropy denně. Zdá se, že Írán má zájem o poměrně širokou škálu zboží od potravin přes textil až ke stavebním materiálům a dalšímu zboží. Ve hře je i stavba elektráren s ruskými technologiemi a dodavateli.  Přestože ministr zahraničí Lavrov hovořil o tom, že Moskva tu sleduje svoje komerční zájmy a reputaci, tak se jedná bezpochyby o kroky současné ruské geopolitické strategie, která vyzývá americko-evropskou pozici. 

USA na Putinovo rozhodnutí zrušit embargo na systém S-300 už reagovaly  velmi kriticky. Situace se ale nelíbí  samozřejmě také Izraeli, který slovy svého premiéra vidí v dodávkách destabilizační faktor pro Blízký východ. Včera Izrael oznámil, že zvažuje dodávky zbraní na Ukrajinu. 

Vyrovnání rozpočtu, škrty a „optimalizace“ výdajů na zbrojení

Ruská ekonomika si od začátku roku 2015 nevede tak špatně, jak zněly pesimistické předpovědi, sdělil  novinářům v úterý ruský premiér Dmitrij Medveděv. Je pravda, že ruský rubl v posledních týdnech rychle posiluje a cena ropy začíná  pomalu růst v očekávání amerického snížení těžby. Přesto ale ruská média i politici nepřestávají hovořit o tom, že Rusko je ve stadiu ekonomické krize. Ruský premiér také oznámil další kroky ohledně ruské strategie v ekonomice.

Rusko bude  podle Medveděva i nadále pokračovat v politice balancovaného rozpočtu a zaměří se na snižování inflace. Vláda připravuje  návrh zákona, který má snížit závislost ruské ekonomiky na mezinárodních ratinzích a ratingových agenturách. Ohledně ruských výdajů na obranu a zbrojení je podle premiéra  prostor na další optimalizaci těchto výdajů. Medveděv naznačil, že výdaje budou regulovány v souladu s finanční politikou. Na toto vyjádření už reagoval  bývalý ministr financí A. Kudrin, který byl v roce 2011 odvolán z postu právě proto, že kritizoval zvýšení výdajů na reformu armády. Kudrin nyní řekl, že vláda realizuje jeho návrhy ohledně těchto výdajů. Jak Kudrin řekl, jeho návrh spočíval v tom, že chtěl investice do obrany a bezpečnosti rozložit do 15 let namísto 10 let, tak aby tyto výdaje nenarušovaly investice do infrastruktury, vzdělávání a zdravotnictví. 

Epocha levné ropy a surovin

Podle Vědomostí a informací ministra financí Antona Siluanova  se Rusko nyní chystá na epochu „levné ropy“ a levných surovin. Podle ministra bude výdaje rozpočtu pro rok 2017 nutné snížit o 2 biliony rublů, přičemž v březnu ministerstvo odhadovalo zkrácení o 15,28 bilionů rublů. Ministerstvo také navrhuje krácení využití zdrojů z Rezervního fondu, ze kterého se na rok 2015 počítá s využitím kolem 3,1 bilionu rublů. Připravovaný státní rozpočet má podle Siluanova umožnit restrukturalizaci ruské ekonomiky, krátit výdaje a bude nutné také začít zvažovat navýšení penzijního věku. Ministr také zdůraznil, že vláda chce nechat prostor pro soukromé investice. „Rozpočet nemůže zastoupit soukromého investora a stát nemůže nahradit soukromého majitele,“ řekl. 

Investice jsou ale zatím problém. Alespoň ty zahraniční, na kterých bylo Rusko doposud dominantně závislé. Během roku 2014 došlo k rychlému omezování zahraničních investic v ruských regionech. Naopak se zdá, že investoři nyní naopak kapitál odvádí ven ze země, píše Nězavisimaja gazeta. Negativní saldo přímých zahraničních investic do Ruska se stalo za poslední čtyři roku minusovým a šlo o -1,14 miliardy dolarů, což znamená, že investoři více peníze odváděli ven, než investovali. 

Opoziční pochod v ohrožení?

Výbor pro protestní akce a moskevská radnice se nemohou zatím shodnout  na formátu plánovaného protestního pochodu, který se má v Moskvě uskutečnit 19. dubna. Radnice odmítá, aby se pochod uskutečnil v samém centru města Moskvy, a navrhuje severozápad města, zatímco výbor trvá na centru Moskvy a kritizuje argumenty radnice. Jednání mezi oběma stranami mají skončit dnes. Zdá se ale, že plánovaná dubnová akce nepřitáhne masovou účast a výbor proto chystá další protestní akce na konec května a začátek června. Podle názorů organizátorů protestů je možné, že radnice odkládá povolení pro akci proto, aby dala organizátorům co nejméně času na aktualizaci programu. V případě, že pochod nebude povolen v centru, tito se chtějí obrátit na soud. 

Další celoopoziční akci plánuje spolu s výborem celá ruská nesystémová opozice: Strana pokroku, Občanská iniciativa a Republikánská strana-PARNAS právě na konec května a začátek června. Podle mínění politologa Alexeje Makarina ruské úřady pocítily, že opozice se nedokázala na dubnovou akci dobře připravit, nedovedla se dohodnout na společných heslech ani dobře zorganizovat. Možnost realizace pochodu na severozápadě Moskvy představuje kompromis, zatímco povolení protestovat v centru města spíše výjimku. 

Měně militarismu, více občanství

Deník Izvestija  přinesl informace o tom, že ruské ministerstvo kultury nyní připravuje novou koncepci vlastenecké výchovy na roky 2016 až 2020 s tím, že současnou koncepci bude třeba změnit. Ta totiž podle expertů ministerstva kultury obsahuje až moc silně militaristickou složku a přehnaně akcentuje roli státu na úkor jednotlivce a národa. 

Experti podtrhli, že dosavadní koncepce se příliš orientuje na vojensko-patriotickou linii, která ale není dostatečná a ponechává další akcenty stranou nebo na druhém místě. Vlastenectví je třeba vidět jako morální základ pro formování aktivní životní pozice občanů, kteří mají být schopni odlišit pojmy „vlasti“ a „státu“. V budoucnosti by měla být posílena role školy a rodiny a také ruských médií. Jak experti naznačili: „Občan není kus dřeva, ze kterého ‚systém‘ vyřeže patriota-Pinocchia. Vlastenectví je především společenský pocit, který obsahuje lásku k vlasti, hrdost na její minulost a současnost.“ Nový návrh koncepce pro vlasteneckou výchovu má být přijat do konce roku 2015. 


 


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

S čím kdo zachází, s tím také schází, vzkazuje politolog vedení ODS

20:37 S čím kdo zachází, s tím také schází, vzkazuje politolog vedení ODS

ROZHOVOR „Pokud má něco novému politickému projektu zajistit šanci na úspěch, tak je to především zn…